Průběh chřipky a imunita

Vánoční svátky a silvestrovské oslavy jsou za námi a vše se navrací do běžného pracovního tempa. Čekárny ordinací se plní pacienty s různými obtížemi a sestry jsou s nimi v každodenním osobním kontaktu. Jsou tedy maximálně vystaveny situacím „ideálním“ pro přenos virových onemocnění chřipkového charakteru.

Inkubační doba chřipky je 1-3 dny. Jestliže se viru nadýcháte, dostane se do průdušek a do plic. Usídlí se především na sliznici dýchacích cest. Zde se velmi rychle množí. Jeho množství se v prvních dvou dnech po infekci zdvojnásobuje po 4-6 hodinách. Postižené buňky se postupně rozpadají a virus napadá další nebo jej s vydechovaným vzduchem šíříte po okolí.

Jak reaguje váš organismus? Organismus potřebuje určitou dobu, aby se mohl s nepřítelem seznámit a vyrobit takové buňky, které mohou efektivně bojovat s virem. K tomu potřebujeme získat čas. Samozřejmě je výhodné, když je náš organismus již připraven. Ať již očkováním, nebo předchozí zkušeností s podobnou infekcí. Imunitní paměť si nepřítele pamatuje podle „knoflíků našitých na kabátě“ viru. Jako by to virus věděl, jednoduše si knoflíky (H -hemaglutinin na N – neuraminidázu) přešije tak, aby makroorganismus s dekódováním ztratil drahocenný čas, který virus zatím využije pro své rychlé pomnožení. Masivně pak různé orgány napadá s takovou silou, že to může být i smrtelné. Nic však není ztraceno, pokud víme, co virus k rychlému pomnožení potřebuje. Virus je zvyklý uchytit se na již zmiňovaných sliznicích a adenoidních vegetacích (tonzilách), které se nacházejí v zásaditém prostředí.

První pomoc. Kyselé pH, kterého dosáhneme kloktáním a vytíráním (nebo vstřikováním do) nosní dutiny zředěným octem nebo citronem, nejlépe se solí a malým množstvím (několik kapek) Antiseptu (jodový preparát proti klíšťatům), virům vadí při vstupu do buněk a zpomaluje jejich množení. Přítomnost soli (nasycený roztok) a jodový preparát zabijí volné i na buňky navázané viry včetně bakterií (např. Haemophilus influenzae), které se často vyskytují spolu s chřipkovým virem a někdy enormně zvyšují patogenitu infekce. To je také důvod, proč někteří lékaři používají proti chřipce antibiotika a druzí považují antibiotika za neúčinná. Obě skupiny mají pravdu, ale ti první jsou chytřejší, protože antibiotika uvolňují kapacitu imunitního systému pro boj s viry.

Teplota – pomocník, či nepřítel? Chřipkové viry „používají“ různé přenašeče – např. ptáky, kteří mají vyšší teplotu než savci, a jsou proto na vyšší teplotu adaptovaní. Náš organismus to neví, a proto se obecně brání zvýšením teploty, což na jiné infekce působí negativně, ale u viru chřipky je to přilévání oleje do ohně. Proto se hned od začátku snažíme teplotu snižovat antipyretiky (např. Acylpyrinem).

Jak nemoc probíhá? Nemoc začíná prudce, postiženého bolí hlava, trpí febrilií 39-40 st. C trvající asi čtyři dny. Nemocný se cítí ochable, unaveně, má pocit schvácenosti. V prvních hodinách se objevuje dráždivý kašel, pálení v krku, apatie, svalové bolesti. Častý je katar průdušek a spojivek. Množení viru po 48 hodinách slábne. Nenastanou-li další komplikace, teplota klesne, zmizí bolest hlavy, dostaví se úleva.

Rekonvalescence. Sliznice s odumřelými buňkami potřebuje čas na to, aby se zahojila. To trvá až 2 týdny. V tomto období mohou bakterie nasedající na poškozenou sliznici vyvolat zápal plic, akutní zánět hrtanu, zánět srdečního svalu, postižení nervového systému, zánět středního ucha a zánět vedlejších nosních dutin. Nemocný vylučuje virus sekretem dýchacích cest kašláním, kýcháním nebo prostým mluvením.

A teď to nejdůležitější! Abychom byli připraveni bránit se proti nejrůznějším infekcím, musíme podpořit přirozenou obranyschopnost těla. Vedle vitaminů jsou k podpoře imunity nutné také nukleotidy (např. Juwim®) spolu s dalšími účinnými látkami k posílení imunity. Juwim® je vynikající přírodní imunomodulátor, složený z aminokyselin, oligopeptidů, nukleotidů, lipidů, proteinů, železa a minerálních látek. Podobnost současného viru H1N1 s jeho předchůdci vysvětluje, proč má mnoho dospělých (zejména nemocných nad 50 let) průběh prasečí chřipky mírnější, než by se dalo čekat. Jejich organismus na ni byl připraven z minulých, mírnějších nákaz nebo z očkování. Naopak děti a mladí lidé tuto ochranu nemají, jelikož podobnou nákazu dosud neprodělali. Bohužel zmíněné orientační znaky slouží pouze k „navádění“ imunitních bílých krvinek typu T, které zničí už napadené buňky a znemožní viru, aby se v nich dále rozmnožoval.

Zmírní tedy průběh onemocnění. Nestačí však k rozpoznání viru hned v okamžiku, kdy vstoupí do organismu, což by onemocnění zcela zabránilo. Podáním vhodného imunomodulátoru (obsahujícího Juwim®) se makroorganismus jaksi předpřipraví tím, že zvýší počet ještě nediferencovaných buněk imunitního systému, které se pak rychle zorientují ve své specifitě nasměrování proti nežádoucím chřipkovým antigenům. Ochrání tak rovnováhu vnitřního prostředí těla a vytvoří přirozenou bariéru a efektivní ochranu proti vstupu virů a bakterií.


Na závěr si můžete osvěžit své znalosti o imunitní reakci lidského organismu: Který druh bílých krvinek je především v lidském organismu zodpovědný za boj s virovými infekcemi? Jsou to B lymfocyty, nebo T lymfocyty?

Odpověď zašlete nejpozději do 31. 1. 2010 na info@juwim.cz. Pět autorů správných odpovědí obdrží dárkový balíček produktů s Juwimem v hodnotě 200 Kč.

Ohodnoťte tento článek!