Průduškové astma

– léčba Podle lékařských učebnic je průduškové astma definováno jako chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest s projevy reverzibilní obstrukce a bronchiální hyperreaktivity. Je nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku.

Ilustrační foto archív redakce

Terapie astmatu má několik rovin:

Rozpoznání a vyloučení vyvolávajícího momentu (lze-li).

Úprava životosprávy – dostatek odpočinku, ale i vhodné otužování a přiměřený pohyb (podle doporučení lékaře).

Psychologická intervence směřující k aktivnímu přístupu k léčbě nemoci (vyloučení pocitů viny či osudové rány a posilování vědomí, že s nemocí lze bojovat a žít). Na duševní vyrovnanosti by měla pracovat celá rodina.

Farmakologická léčba.

Farmakologická intervence zahrnuje:

Zvládnutí akutního astmatického záchvatu, které by mělo být vedeno a doporučeno odborníkem.

Profylaktické dlouhodobé opatření, které omezí frekvenci záchvatů, zmírní jejich tíži, zlepší plicní funkce a zvýší kvalitu života.

Léky užívané v terapii astmatu dříve a dnes

O samotné chorobě se do 80. let tohoto století soudilo, že základním patologickým procesem je zúžení průdušek, způsobené spasmem hladké svaloviny jako reakce na vyvolávající moment (alergen).

30. léta: Podávaly se léky, které měly průdušky jaksi „roztáhnout“, či zabránit spasmům (xantiny).

60. léta:. V tomto období se již vědělo více o mechanizmu vzniku alergických reakcí a počínal výzkum tkáňových receptorů. Léčilo se podáváním léků, které působily selektivně jen na receptory v průduškách (beta-2-sympatomimetika) a přípravky zabraňujícími uvolňování mediátorů (spouštěčů) alergické reakce z určitých buněk (inhibitory degranulace).

70. léta jsou obdobím rozmachu léčby kortikoidními hormony. V léčbě astmatu se začínají uplatňovat inhalační steroidy.

80. léta znamenala převrat v názorech na astma. Potvrdila se jeho chronicky zánětlivá povaha a vývoj léků se začal ubírat jiným směrem. Za objev skupiny látek, které se spolu s ostatními významně podílejí na rozvoji zánětu, tzv. leukotrienů, byla v roce 1982 udělena Nobelova cena.

90. léta: Do terapie astmatu jsou zařazeny antileukotrieny.

Leukotrieny – klíč k astmatu

Leukotrieny jsou uvolňovány ze zánětlivých buněk po kontaktu s alergenem a dalšími podněty. Způsobují:

Zmnožení bílých krvinek charakteristických pro alergickou reakci (eozinofilů) v sliznici průdušek.

Edém (otok) sliznice.

Bronchokonstrikci (zúžení průdušek na podkladě spasmu hladké svaloviny).

Zvýšenou sekreci hlenu.

Leukotrieny se podílejí na všech patologických dějích astmatu.

Antileukotrieny kontra průduškové astma

Antileukotrieny blokují působení leukotrienů tím, že obsadí jejich vazebná místa v cílové tkáni (blokují receptory):

Snižují frekvenci výskytu záchvatu.

Zlepšují plicní funkce.

Snižují spotřebu dalších nezbytných léků, včetně steroidů.

Zvyšují kvalitu života.

Antileukotrieny jsou určeny k profylaxi a dlouhodobé léčbě astmatu.

SINGULAIR

V následujícím textu se zmíníme o jednom z léčivých přípravků ze skupiny antileukotrienů – Singulairu. Oproti starším generacím antileukotrienů má Singulair řadu významných výhod:

Je možné použít jej v terapii astmatu už u dětí od 6 let.

Je účinný v dávce 5 mg v podobě žvýkací tablety u dětí od 6 do 14 let.

Je účinný v dávce 10 mg v jedné tabletě pro dospívající a dospělé.

Dávkování pouze jednou denně před spaním.

Možnost užívání v návaznosti na jídlo i bez ní.

Neexistují interakce s potravou ani jinými běžně užívanými antiastmatiky.

Neovlivňuje nepříznivě jaterní enzymy.

Účinky SINGULAIRU

V klinických studiích bylo prokázáno, že:

Singulair je výborně snášen. Žádné dítě nepřerušilo léčbu kvůli nežádoucím účinkům vztahujícím se k tomuto léku.

82 % dětí udávalo, že se při užívání Singulairu cítí lépe, což potvrdilo 74 % lékařů a 81 % rodičů.

Singulair signifikantně snížil výskyt znovuvzplanutí (exacerbaci) astmatu, zlepšil plicní funkce a snížil spotřebu dalších léků.

Sungulair zvládá příznaky astmatu při nižší dávce inhalačních steroidů. 40 % pacientů dosáhlo úplného vysazení inhalačních steroidů.

Singulair prokázal svou účinnost v doporučovaném dávkování 1 dávky večer jak u dětí od 6 do 14 let (5 mg), tak u dospívajících a dospělých (10 mg).

Z tiskových materiálů připravila Hana Černá-Šípková

Ohodnoťte tento článek!