Psychická a fyzická zátěž při péči o nemocné s demencí

Demence zahrnuje skupinu onemocnění, při kterých nastává úpadek kognitivních funkcí, a to zejména paměti, myšlení, orientace, chápání, uvažování, schopnosti učení, počítání, řeči a úsudku. Ve zdravotnickém zařízení je nemocný podle míry postižení závislý na sestře. Vysoká míra zátěže sester negativně ovlivňuje jejich zdraví, ale v neposlední řadě i kvalitu ošetřovatelské péče.

V souvislosti s celosvětovým trendem prodlužování lidského věku a rostoucím počtem starých osob v populaci se demence stává jedním z nejzávažnějších zdravotních a socioekonomických problémů. Zaměření pozornosti na zátěž poskytovatelů ošetřovatelské péče v kontextu jejího vlivu na kvalitu ošetřovatelské péče je nevyhnutelné.

Výsledky výzkumu

V naší práci jsme se zaměřili na přiblížení problematiky zátěže sester, které se starají o pacienty s demencí. Cílem šetření bylo ověřit míru ošetřovatelské zátěže personálu (sester) v zařízeních pro seniory. Výzkum byl realizován v měsících únor a březen 2012. Použili jsme nestandardizovaný dotazník, který byl doplněn o test instrumentálních denních činností, Bartelův test, test ošetřovatelské zátěže podle Svanborga (Staňková, 2001, s. 35–37). K analýze získaných výsledků jsme využili deskriptivní statistiku – aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a metodiku induktivní statistiky, Kendallův pořadový korelační koeficient t, Cohenovu škálu. Výzkumný vzorek tvořilo 60 žen, sester pracujících v zařízeních pro seniory v Košickém a Prešovském samosprávném kraji.
Až 86 % (17,2) respondentů – sester – s délkou praxe 0–5 let v námi realizovaném výzkumu potvrdilo významnou psychickou zátěž při péči o nemocného s demencí. Konstatovali, že je výrazně negativně ovlivňuje především ztížená komunikace s pacientem (45,1 %), absence zpětné vazby ve vztahu k vykonávaným aktivitám (35,2 %), subjektivně prožívaná bezmocnost (17,7 %). Tyto odpovědi sester mají vysoký význam jako potenciálně kauzální faktory rizik pochybení u profesionálního výkonu ošetřovatelské péče. Mezi stadiem onemocnění a zátěží v oblasti osobní hygieny se prokázala statisticky významná závislost (p < 0,05). Kendallův koeficient je v tomto případě t = 0,634, což představuje silnou závislost. Z 26 sester, které se staraly o nemocné v těžkém stadiu nemoci, 15 (57,7 %) odpovědělo, že pacient je úplně závislý na jejich péči, a tedy jsou plně vytížené. V případě pacientů ve stadiu lehké demence 2 (18,2 %) respondentky uvedly, že jsou v oblasti osobní hygieny pacienta zatížené „v podstatné míře“. Vyhodnocení této hypotézy jsme ověřovali pomocí položky č. 7 – test ošetřovatelské zátěže podle Svanborga, týkající se různých činností spojených s péčí o pacienta s demencí, přičemž nás zajímalo, zda a jak ovlivňuje stadium choroby zatížení personálu/sester. K vyjádření této závislosti zátěže a stadia onemocnění jsme použili Kendallův pořadový korelační koeficient t (1948), který měří sílu této závislosti. K interpretaci koeficientu jsme využili škálu, kterou vytvořil Cohen (1988): závislost pod 0,1 je triviální, 0,1–0,3 malá, 0,3–0,5 střední a nad 0,5 silná. Kromě toho jsme testovali statistickou významnost této závislosti, tj. hypotézu, že t = 0. Pokud by se tato hypotéza nepotvrdila, tzn. hodnota p tohoto testu by byla menší než 0,05, hovoříme o statisticky významné závislosti. Statisticky jsme prokázali, že závislost mezi zátěží sester a stadiem onemocnění u pacienta není důsledkem náhody. Sestry jsou zatíženy péčí o pacienta s demencí, avšak stupeň této zátěže závisí na stadiu choroby. Při lehkém stadiu je zátěž personálu pouze mírná, těžké stadium již ale vyžaduje vysokou míru péče, a to v různých činnostech – osobní hygiena, pohyblivost, použití toalety či samotná spolupráce s pacientem.

Diskuse

Dlouhodobý stres vyplývající z nadměrné fyzické, psychické či emocionální zátěže významným způsobem narušuje integritu osobnosti. V našem výzkumu jsme se zaměřili na posouzení zátěže sester při péči o nemocné s demencí, a to z hlediska délky praxe a úrovně soběstačnosti postiženého. Výsledky našeho výzkumu poukázaly na skutečnost, že mladší sestry pociťují výraznější zátěž, což může být podmíněno výraznou věkovou diskrepancí. Tento fenomén je propojen s úrovní soběstačnosti nemocného. Nejvyšší míra zátěže sestry souvisí s vysoce závislými pacienty (ADL). Tuto korelaci potvrzuje také Evers (2002, s. 56–57), který uvádí, že péče poskytovaná mladými lidmi seniorské populaci v současnosti zvyšuje náchylnost k emocionálnímu vyhoření, vyčerpání. Duffy (2009) ve svém článku Burnout among care stuff forolder adults with dementia podotýká, že poslední studie dokazují propojení výskytu syndromu vyhoření v péči o starší osoby s demencí. Komačeková (2009) ve svém výzkumu uvádí, že všeobecně známý lineární nárůst vyhoření související s věkem/délkou praxe se neprojevil na onkologických odděleních, resp. odděleních paliativní péče, což může indikovat, že tam pracují sestry, které mají specifické osobnostní předpoklady (zralá osobnost, vhodné povahové rysy, schopnost sebeovládání a trpělivost, společně se sociální podporou). Kovářová, Ďordovičová (2005, s. 15–19) vyjadřují názor, že profese sestry jako pomáhající profese se vyznačuje emocionálním a fyzickým stresem, který má v konečném důsledku nejen zdravotní a behaviorální následky, ale také vliv na výkonnostní stránku. V námi realizovaném výzkumu až 76 % sester konstatovalo výrazný vliv zátěže na kvalitu ošetřovatelské péče. Sestra se při výkonu svého povolání mnohdy dostává do velmi náročných situací, které musí zvládat nejen odborně, ale především lidsky. Zvládání pracovních povinností sestry ovlivňuje množství faktorů. Pokud rizikové faktory působící na sestru převyšují schopnosti jejího organismu zvládat daný stav, nastává nerovnováha, což vede k psychické zátěži. V roce 2011 byl na geriatrických pracovištích Košického samosprávného kraje realizován výzkum, jehož cílem bylo monitorování fenoménů zátěže sester v kontextu kvality ošetřovatelské péče. Reprezentativní vzorek tvořilo 200 sester. Výsledky poukázaly na skutečnost, že se 75,8 % respondentů domnívá, že stres v práci negativně ovlivňuje jejich pracovní výkon. Bálint (2006, s. 158) je přesvědčen, že přirozená snaha sestry pomáhat a dělat dobro ve prospěch pacienta je základním prostředkem ovlivňujícím spokojenost pacientů a kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Pro naplnění ideálu kvalitní zdravotní péče je potřebné splnit mnohé požadavky, kromě jiného i zajistit spokojenost a bezpečnost pacienta.

Závěr

Kvalitní ošetřovatelská péče je požadavkem doby. Kontinuálně jsou kladeny vyšší nároky na odbornou a osobnostní úroveň sester, jakož i na jejich vlastní zodpovědnost za následky přijatých rozhodnutí. Pokud se sníží přetíženost sester, zvýší se úroveň kvality poskytované ošetřovatelské péče. Sestry budou moct poskytovat adekvátní ošetřovatelskou péči bez ohrožení pacientova, ale i svého vlastního zdraví. LITERATURA

BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 23-28. ISBN 80-247-1197-4. DIMUNOVÁ, L. Výskyt syndrómu vyhoření u sester na Slovensku. In Sestra, 2007, č. 5, s. 32. ISSN 1210-0404. KEBZA, V.; ŠOLCOVÁ, I. Syndrom vyhoření. 2. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. 123 s. ISBN 80-7071-231-7. KOVAŘOVÁ, M.; ĎORDOVIČOVÁ, S. Čo spôsobuje vysokú mieru vyhorenia sestier. In Zdravotníctvo a sociálna práca. 2006, roč. 1, č. 2, s. 15–19. ISSN 1336-9326.
MOROVICSOVÁ, E. Profese sester a syndrom vyhoření. In Florence. 2008, roč. IV, č. 2, s. 67–68. ISSN 1801-464X. NÉMETH, F. a kol. Komplexné geriatrické hodnotenie a ošetrovanie seniorov. Prešov: Osveta, 2011. 216 s. ISBN 978-80-555-0381-3.
PIDRMAN, V. Demence. Praha: Grada Publishing, 2007. 183 s. ISBN 978-80-247-149-5.
REŠETKOVÁ, D. Je úžasné niekam patriť. In Familia: kultúrnospoločenský magazín pre rodiny. 2008, roč. XXIV, č. 3, s. 13. ISSN 1336-8184.
STAŇKOVÁ, M. Hodnocení a měřicí techniky v ošetřovatelské praxi. České ošetřovatelství 6. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. 55 s. ISBN 80-7013-323-6.
STOLTZ, P. et al. Support for family carers who care for an elederly person at home – a systematic literature review. NordicCollegeofCaringSciences. [online]. c2004. [cit. 200710-10]. Dostupné z: <http:/ www.caregiver.org>.
SNOPKOVÁ, I. Burnout syndrom čili syndrom vyhoření. In Sestra. 2007, roč. 17, č. 7–8, s. 37–38. ISSN 1210-0404.
ŠERFELOVÁ, R.; HLADEKOVÁ, B. Záťaž opatrovateľa v procese starostlivosti o chronicky chorého. In Ošetřovatelství a porodní asistence. 2010, roč. 1/3, s. 89-92. ISSN 1804-2740.
TOMANOVÁ, J. Péče o seniory. In Diagnóza v ošetřovatelství. 2007, roč. 3, č. 1, s. 38. ISSN 1801-1349.

Délka praxe n = 60 100 %
0–5 let 20 33,33 %
6–15 let 15 25,00 %
16–25 let 10 16,17 %
nad 25 let 15 25,50%

ADL – Bartelův test
základních denních aktivit n = 55 100 %
vysoce závislí 16 29,09 %
závislost středního stupně 16 29,09 %
lehká závislost 23 41,82 %
nezávislí 0 0 %

Zatížení při osobní hygieně
částečná podstatná úplná Celkem
pomoc pomoc závislost
Stadia Alzheimerovy nemoci lehká střední demence demence stadium 12 9 2 5 0 6 17 17
pacienta těžké stadium
demence 2 9 15 26
Celkem 23 16 21 60

O autorovi| Tento příspěvek vznikl na základě řešení projektu KEGA MŠVVaŠ SR – Edukačné centrum pomoci pre príbuzných pacientov s Alzheimerovou chorobou v kontexte prepojenia teórie a praxe vo výučbe študentov, č. 022PU-4/2011. PhDr. Iveta Ondriová, PhD., PhDr. Terézia Fertaľová Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove

Tabulka 1: Charakteristika ošetřujícího personálu
Tabulka 2: Charakteristika pacientů
Tabulka 3: Zatížení personálu v činnosti osobní hygiena

1)
R
Ohodnoťte tento článek!