Psychická podpora nemocných se stomií

V holistickém pojetí ošetřovatelství představuje vytvoření stomie výrazné ovlivnění všech tří základních složek lidské bytosti, tedy její fyzickou, psychickou i sociální část. Následující článek se věnuje zejména duševnímu aspektu života stomika a možnostem psychické podpory z pohledu stomické sestry. Klíčová slova: stomik, psychická podpora, edukace, empatie, kvalita života

SUMMARY Holistic nursing sees stoma as markedly influencing all three dimensions of a human, i.e. the physical, psychological and social aspects. The article addresses mainly the mental aspect of a life with stoma and the possibilities of psychological support by the eyes of a stoma nurse. Key words: stoma patient, psychological support, education, empathy, life quality

Psychická podpora nemocných se stomií

Žít se stomií není snadné, ale život samotný založením stomie zdaleka nekončí. V případě pacientů se stomií se lékaři i sestry snaží pacienta naučit tomu, že i se svým onemocněním může prožít plnohodnotný a kvalitní život.

Indikací pro založení stomie je řada a počet stomiků neustále stoupá. Mezi nejčastější příčiny patří:
* Crohnova nemoc,
* ulcerózní kolitida,
* familiární adenomatózní polypóza po totálním odstranění tlustého střeva,
* maligní onemocnění tlustého střeva a konečníku,
* zánětlivá onemocnění tlustého střeva (divertikulitida),
* poranění tlustého střeva a konečníku,
* obstrukce tlustého střeva.

Duševní kondice pacientů-stomiků hraje v přijetí stomie klíčovou roli. Zdravotníci i rodinní příslušníci by měli psychologickému aspektu života se stomií věnovat velkou pozornost. Ne každý dokáže snadno přijmout změnu životních podmínek, kterou s sebou stomie přináší. Z pohledu holistické teorie, která vidí živé organismy jako biopsychosociální bytosti, kdy každá část je v přímé interakci s ostatními, vyplývá, že dojde-li k narušení psychické složky, je ohrožena i funkce celého systému. V případě stomiků bývají často všechny zmíněné součásti narušeny, a proto péče o ně vyžaduje přísně holistický přístup.

Nemoc již ze své podstaty představuje pro většinu lidí náročnou životní situaci, která může být v některých případech vnímána jako obtížně zvládnutelná, ba dokonce bezvýchodná. Změna zdravotního stavu vyžaduje jistou míru adaptability, vyrovnání se s nepříjemnými projevy. Řada pacientů má tendenci své onemocnění popírat, nepřiznat si jej. Ze strachu z diagnózy, která by mohla ohrozit jejich společenské postavení, práci či partnerský život, oddalují návštěvu lékaře až do chvíle, kdy může být pozdě.

Psychická příprava pacienta

Při sdělování závažné diagnózy je kromě jisté míry empatie nutné zohlednit i několik dalších faktorů:
* věk pacienta,
* přidružené choroby,
* fyzický a psychický stav.
V první řadě se snažíme s pacientem vybudovat profesionální vztah založený na důvěře. Pacient si neumí představit, co který výkon obnáší, a neví ani, jak se má správně rozhodnout. „Informovaný souhlas pacienta“ není pouhým podpisem na k tomu určenému formuláři, a je chybou, pokud je takto některými kolegy vnímán. Je naopak nezbytné, aby se pacient rozhodoval vědomě a svobodně. Proto je třeba, aby byl co nejlépe informován a byly uspokojivě odpovězeny všechny jeho otázky. Srozumitelná mluva, respektující pacientovo zaměření, věk, vzdělání a osobnost, zvyšuje míru důvěry a zkvalitňuje spolupráci pacienta se zdravotnickým personálem. Zdravotníci by měli pacientovo konečné rozhodnutí respektovat a neodsuzovat ho za případnou „nespolupráci“, či odmítnutí operace. Snahou zdravotnického týmu je nalézt vhodné řešení, které by pacientovi dovolovalo vést plnohodnotný život.

Nejčastější otázky pacientů

* Proč zrovna já?
* Jak bude vypadat vyústění střeva?
* Přijme mě moje rodina a životní partner?
* Zařadím se zpět do společnosti a běžného života?
* Budu umět stomii ošetřovat?
* Budu žít stejně kvalitní sexuální život jako dřív?
* Budu moci vykonávat běžné denní činnosti a vrátit se do svého původního zaměstnání?
* Zvládnu se vrátit ke svým sportovním aktivitám a koníčkům?

Psychická podpora nemocných se stomií

Prvotní pocity stomiků

* Obava z přijetí vzhledu vlastního těla z důvodu umělého vyústění střeva a nefyziologického vyprazdňování jeho obsahu.
* Úzkost, strach a pocit beznaděje ze současné nemoci z důvodu nastalé životní situace.
* Pocit nejistoty a beznaděje ze sexuálního života a následné terapie.

Psychická příprava na operaci

Spočívá v minimalizování pocitů strachu a psychického stresu z blížícího se operačního výkonu, kterého docílíme vhodně vedeným rozhovorem a zpřístupněním všech, pro pacienta relevantních, informací. Nemocný musí být srozuměn s operačním výkonem i jeho možnými komplikacemi, aby měl představu, jakou operaci bude podstupovat a co všechno může očekávat. Zdravotnický personál by měl při péči o pacienta klást důraz na psychologický aspekt této problematiky a neměl by podceňovat význam komunikace s rodinnými příslušníky nemocného, kteří v pozdější době hrají hlavní roli v oblasti psychické podpory stomika.

Důležitou úlohu má i stomická sestra, která nemocného edukuje a poskytuje mu poradenství v oblasti péče o stomii. Seznamuje klienta s nejrůznějšími druhy pomůcek (stomických sáčků, podložek, krémů, pudrů, past…), informačními materiály a se stomickou taštičkou, která nemocnému zůstává. Nácvik ošetřování probíhá pomocí stomického modelu. V některých případech je potřeba do edukace zapojit i vybrané rodinné příslušníky.

Pooperační příprava klienta

V pooperačním období je nejdůležitější zapojit nemocného do ošetřování stomie, aby v této oblasti dosáhl co nejdříve samostatnosti. Nácvik péče o stomii v pooperačním období závisí na zdravotním stavu nemocného, věku, soběstačnosti, úrovni jemné motoriky a rozsahu operačního výkonu.

Několik rad pro zdravotníky a příbuzné stomiků

* Dávejte nemocnému dostatek psychické podpory.
* Snažte se vcítit do jeho životní situace.
* Motivujte ho k soběstačnosti.
* Povzbuzujte ho za to, jak je statečný.
* Buďte trpěliví.
* Věnujte mu dostatek svého času a pozornosti.

Závěr z pohledu stomické sestry

Ještě před samotným propuštěním z nemocnice musí stomická sestra vybavit pacienta informacemi, které mu pomohou fungovat v běžném životě. Pacient by měl být dostatečně informován o dostupných stomických pomůckách, možnostech domácí péče a bezplatné stomalinky. Měl by být připraven na to, že bude pravidelně docházet na kontroly do stomické poradny, kde se mu dostane odborné péče, pomoci a jeho stav bude monitorován stomickou sestrou i lékařem. Nepochybně bychom jej měli vybavit i kontakty na pacientské organizace a kluby stomiků, kde se může seznámit s lidmi, které postihl stejný osud. Stane-li se člověk stomikem, neznamená to, že by se měl uzavřít před vnějším světem. Naopak by se měl pokusit se do něho navrátit a pokud možno žít tak jako před nemocí.


O autorovi: Petra Drobná, DiS.
chirurgické oddělení, Oblastní nemocnice Kladno a. s.

Ohodnoťte tento článek!