Psychická první pomoc při nehodách s hromadným postižením osob

Výsledky výzkumu nabízené prostřednictvím tohoto příspěvku jsou na Slovensku ojedinělé a jejich úkolem bylo posílení profesionální role sestry ve smyslu jejího vlivu na cestu pacienta za péčí, a to nejen fyzickou, ale zejména psychickou.

SUMMARY The results of the presented study are unique in Slovakia. The goal of the study was to empower the nurses in their role to promote the patient’s interest in seeking physical and mental care. Literatura Dobiáš, V. et al.: Prednemocničná urgentná medicína. Martin, Osveta 2007. Juen, B., Kratzer, D.: Psychická traumatizácia: Ako dlho trvá stres. Učebné texty. Innsbruck, Inštitút psychológie na Univerzite Leopolda Franzensa 2007.

Nehody s hromadným postižením osob zasahují lidské osudy náhle a přinášejí nejen lidské oběti a materiální škody, ale vyznačují se i velkým traumatizujícím potenciálem v souvislosti s psychikou postižených.

Psychická první pomoc

Za poslední tři roky došlo na Slovensku opakovaně k vážným mimořádným událostem v podobě nehod s hromadným postižením osob tak, jak je definuje zákon o záchranné zdravotní službě (č. 284/2008 Z. z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 579/2004 Z. z.), jak v civilním, tak i vojenském sektoru. Většina nehod se odehrála na silnicích a jejich vznik měl přímou souvislost s provozem motorových vozidel na pozemních komunikacích. Jednalo se většinou o dopravní nehody linkových autobusů a jedno letecké neštěstí. Pouze tři z mimořádných událostí se přímo týkaly průmyslového civilního i necivilního provozu, kdy došlo k explozi ve vojenském objektu, avšak s civilními zaměstnanci, a tragédiím v důlním průmyslu. Tato smutná bilance přinesla více než 100 vyhaslých lidských životů, které nikdo nevrátí, a nespočetné množství osudů příbuzných, přátel a blízkých osob, které byly těmito událostmi hluboce zasaženy.

Psychická první pomoc

Mimořádné události v podobě nehod s hromadným postižením osob přinášejí i skrytá, zpočátku netušená rizika. Kromě zmařených životů, osobních lidských tragédií a náročných, často nákladných likvidací následků se objevují i komplikace zanechávající velké rány a jizvy na duševní rovnováze postižených osob. Existuje velké množství strategií, jak zvládat nehody s hromadným postižením osob, a to od prvních okamžiků po vzniku události, kdy nejčastěji nastupuje odborná zdravotnická a technická pomoc, až po včasnou likvidaci následků události. U postižených osob, kterých je několik kategorií od těch, které událost přežily, přes přímé svědky, pozůstalé po obětech až po samotné profesionály zasahující v souvislosti s událostí, se postupem času projevují různé reakce na přežití neobvyklých mimořádných událostí.

Psychiská první pomoc

Ty mohou přerůst až do duševních poruch. Stává se tak tehdy, když je jedinec na zvládání náročné životní situace sám, nemá nad tím, co se stalo a co přijde, žádnou anebo téměř žádnou moc a v tomto stavu se nachází příliš dlouho. Jeho psychika trpí velkou zátěží a zaslouží si pomoc. Člověk je tvor společenský, žije v různých komunitách, které jsou na mimořádné události různě citlivé. Některé méně, některé více. Pokud dojde k mimořádné události, každý člen komunity potřebuje zvláštní přístup z hlediska duševní péče. Některé typy jedinců se v prožité události dokážou zorientovat samy, bez podpory okolí. Ze zkušeností však můžeme říci, že u převážné většiny zasažených osob je pomoc v podobě psychosociální podpory žádaná a přijímaná.

Psychická první pomoc

Ať už ze strany blízkého okolí anebo profesionálů. Bohužel jsou mezi námi i tací, kteří mají těžkosti se začleněním dané zkušenosti do svého normálního fungování a způsobuje jim to nepřekonatelné problémy. V každém případě by komukoli, kdo pomoc potřebuje, měl být nablízku profesionál schopný poskytnout adekvátní psychickou podporu. V zemích, které tuto problematiku berou s plnou vážností, fungují tzv. Krizové intervenční týmy poskytující specializovanou psychosociální pomoc pro postižené. Jednou z nejčastěji používaných technik a způsobů pomoci v akutní fázi těsně po události je tzv. krizová intervence. Jejím cílem je pomoci postiženým jedincům najít vnitřní zdroje ke zvládnutí situace, ve které se nacházejí a ze které častokrát nevidí východisko. Odborníci, jako např. nám osobně blízcí Juen, B., Kratzer, D. (Psychická traumatizácia…, 2007), nazývají takovouto situaci krizí a doslova hovoří o „vnitřní události“.

Psychická první pomoc

Výzkum

Právě krizová intervence se stala předmětem našeho výzkumu, a zejména možnosti jejího využití v povolání sestry specialistky se zaměřením se na přednemocniční neodkladnou zdravotní péči, zvláště při událostech s hromadným postižením osob. Za použití výzkumných metod, především dotazování, jsme zmapovali vědomosti, zkušenosti, postoje a potřeby sester specialistek na území Nitranského kraje. Dotazníky byly ve fázi distribuce doručeny do 21 stanic záchranné zdravotní služby v Nitranském kraji, tedy asi na 2/3 z celkového počtu stanic v kraji. Stanice patřily všem poskytovatelům, kteří v daném kraji provozují záchrannou zdravotní službu. Podle předběžných zjištění pracovalo v té době na těchto 21 stanicích 107 sester specialistek. Ze 107 distribuovaných dotazníků byla návratnost 83, tedy 77,5 %. Pro zpracování výzkumných dat jsme použili statistické analýzy, které jsme realizovali prostřednictvím softwarového počítačového programu Statistical Package for the Social Sciences (SPSS). Celkový počet kódovaných dat v datovém souboru dosáhl čísla 2075.

Výsledky výzkumu

Výsledky průzkumu byly nad očekávání rozsáhlé, proto jejich hodnocení prezentujeme prostřednictvím slovní interpretace. Naši respondenti se při své práci setkávají s různými událostmi, které jsou provázeny projevy intenzivních emocí jako reakcí pacientů a jejich okolí na danou situaci. Těmito situacemi jsou zejména dopravní nehody včetně nehod s hromadným postižením osob, náhlá ztráta blízké osoby, různé jiné vážné úrazy a poškození dětí. Mezi nejčastější projevy intenzivních emocí spojených s prožitím jmenovaných událostí patří zejména pláč, různé projevy verbální či fyzické agresivity, ale i hněv strach úzkost a podobně. Sestry specialistky se samy pokoušejí tyto situace řešit prostřednictvím uklidňování, aktivního naslouchání, poskytování informací o zdravotním stavu, případně odváděním pozornosti.

Konstatovali jsme, že sestry specialistky psychickou první pomoc znají, mají všeobecné informace o poskytování krizové intervence a poloprofesionálním způsobem se o její poskytování i pokoušejí. I přesto by však uvítaly při své práci profesionální spolupráci Krizového intervenčního týmu, jehož činnost by byla řádnou součástí neodkladné zdravotní péče. Vzhledem k výskytu a potenciálu duševně traumatizujících událostí v jejich každodenní praxi by dokonce jako pozitivum vnímaly i působení Krizového intervenčního týmu nejen při nehodách s hromadným postižením osob, ale i při běžných každodenních lidských tragédiích menšího rozsahu.

Závěr výzkumu

Na základě těchto zjištění je jedním z našich přání, které je zároveň i naším doporučením pro budoucí praxi, aby se odborná veřejnost pokusila zapojit dostupné prostředky do výzkumu a realizace opatření na poskytování psychosociální péče a krizové intervence v přednemocniční neodkladné zdravotní péči. Máme na mysli zejména osvětu mezi veřejností i profesionály, dopracování legislativních rámců, zajištění personálních kapacit, materiálně-technické vybavení, logistiku a množství dalších detailů, které vytvoří platformu pro poskytování psychosociální péče v terénních podmínkách. Kvalitní fungování této u nás ještě ne celkem známé péče je pro nás totiž vizí lepšího, bezbolestnějšího a v konečném důsledku i levnějšího zdravotnictví.


O autorovi: Mgr. Martin Ballay, MUDr. Miloslav Hanula, Záchrana Nitra, o. z. (mib32@orangemail.sk)

Ohodnoťte tento článek!