Psychobiograficků model podle prof. Böhma

Již potřetí seznamujeme čtenáře s psychobiografickým modelem ošetřování klientů domovů důchodců podle prof. Böhma. Na četné dotazy „z terénu“ jsme se rozhodli dát několik informací jak o něm samém, tak více o modelu a jeho vzniku.

Profesor Erwin Böhm, narozený v roce 1940 ve Vídni, vyučený autoklempíř, zvolil svoji profesionální cestu jako zdravotník a zdárně ukončil své studium na zdravotnické škole v roce 1963. Od roku 1974 pracoval ve funkci „hlavní sestry“ na vídeňské psychiatrické klinice, kde začal se svým pilotním projektem „Přechodná péče“ v roce 1978. Tento projekt byl zpracován do ošetřovatelského modelu, který je podkladem pro další výzkumné práce v této oblasti a je stále doplňován o nové poznatky. Prof. Böhm pomocí tohoto ošetřovatelského modelu navrátil 17 000 klientů z institucionálního zdravotnického zařízení zpátky do domácího prostředí. Za psychofarmaka bylo pomocí tohoto ošetřovatelského modelu v průběhu jednoho roku ušetřeno 7 miliónů šilinků (ATS – tehdejší rakouská měna). V celé Evropě se nachází 35 ošetřovatelských domů, kde je tato metoda využita. Veškerý personál absolvoval základní vzdělávací kurz a po zkušební době byl těmto institucím udělen certifikát kvality za poskytovanou péči dle Psychobiografického modelu prof. Böhma.

Co se vlastně skrývá za pojmem biografie?

S tímto tématem se z různého psychoanalytického úhlu pohledu zabývali již Freud, Jung, Adler, Frankl a další. Prof. Böhm tuto problematiku rozčlenil do šesti celků.

1. Psychické onemocnění (problém) klienta vidí prof. Böhm v duševním strádání, a nikoliv jako onemocnění organické (duševní fenomén). 2. Psychogenní problémy ve stáří (zmatenost, paranoia v seniu atd.) jsou jen individuální způsoby chování, které jsou odrazem tymopsychické biografie. 3. Hypotéza tohoto modelu: duševní fenomenologie je jako tymopsychický strom života. Roste z kořenů, na kterých jsou otisky etnologické a kolektivní socializace, životního prostředí, kde náš klient vyrůstal. Kmen tohoto stromu tvoří charakter a osobní životní hodnotový systém klienta (osobní rituály, pocit domova). V koruně stromu jsou schovány systémy, kterými si klient přizpůsobuje svět obrazu svému (coping). 4. Biografii můžeme vidět také jako možnou cestu návratu, kdy se klient vrací do základní tymopsychické biografie. Vrací se do svého dětství a používá emocionální způsoby chování z tohoto období. A právě tento fenomén návratu je pro nás logicky nepochopitelný – náš senior se spirálově vrací po již vyšlapaných stupních do svého mládí, dětství až do prenatálního stavu (poloha embrya). 5. Biografie obsahuje také terapeutické prvky, které odpovídají na právě probíhající životní fázi klienta. 6. Rehabilitační – aktivizační péče má za úkol disharmonii duševního života seniora kompenzovat a pomáhat mu nacházet opěrné body v jeho vnitřním i zevním světě.

I starý člověk má právo na psychickou rehabilitaci, nejenom fyzickou. Etická dimenze tohoto přístupu k starému člověku je ústředním mottem Böhmova modelu a je neodmyslitelnou součástí našeho veškerého snažení směřujícího ke zlepšení současného standardu v poskytování ošetřovatelské péče v geriatrii a psychogeriatrii.

Ohodnoťte tento článek!