Psychobiografický model prof. Bohma

Jedním ze základních pilířů modelu prof. Böhma je práce s biografií klienta/pacienta.

V roce 2004 jsem prováděla průzkum ošetřovatelské dokumentace v českých domovech důchodců a při tom jsem zjistila, že se u nás s tímto pojmem ani s jeho obsahem nepracuje (což mohu doložit z výsledků šetření). Pokud je někde tomu jinak, prosím kontaktujte mne na e-mailové adrese: eva.prochazka@a1.net

Co je to biografie klienta v ošetřovatelském pojetí?

Biografie/životopis klienta není jen soubor životních událostí seřazených dle adekvátního letopočtu, ale zachycuje hlavní životní „osudy, otisky, šlépěje času“ s jejich emocionálním odrazem v psychice seniora. Tyto otisky pak mohou být jak negativní, tak pozitivní. Z pohledu dnešního ošetřovatelství jsou vyzdviženy vždy ty negativní a patologické, ale zamýšlíme se také nad pozitivy starého člověka? Odpovězte si sami… V německy mluvících zemích jsou tato pozitiva nazývána „Ressourcen“ a jsou součástí každé ošetřovatelské dokumentace, a to jak v anamnéze klienta, tak v ošetřovatelském plánu. K vysvětlení tohoto pojmu použiji následující citace:

„Pozitiva (sily): Všeobecne majú ľudia jasnejšiu predstavu o svojich problemoch a slabostiach ako o kladných stránkach (silách). Pri rekapitulácii „inventára“ silných stránok si pacient může vybudovať lepšiu sebakoncepciu a obraz o sebe, čo mu móže pomocť mobilizovať zdravie a regeneratívne procesy. Pacientovým zdrojom sily móže byť aj rodina, ktorá ho podporuje, a jeho schopnosť nepoddávať sa. Pacientove silné stránky (pozitiva) treba zaznamenávať do ošetrovateľského záznamu.“

(B. Kozierová: Ošetrovateľstvo, OSVETA, Martin, 1995)

„Ressourcen sind die realen Chancen und ´inneren Heiler´, die in einer tragenden Beziehung freigelegt werden können = therapeutische Pflege (dem tiefsten Wortsinn entsprechend). Ressourcen sind latent vorhandene Kräftepotentiale im Kranken oder in der Um-und Mitwelt.“

(L. Juchli: Krankenpflege, Georg Thieme Verlag, 1991)

„Ressourcen (kraftqellen) sind Möglichkeiten, die ein Mensch hat um sein selbstbestimmtes Handeln in allen Lebensbereichen zu erhalten und zu fördern. Sie ergeben sich aus bestimmten Persönlichkeit smerkmalen, z. B. Ehrgeiz, Durchhaltevermögen (innere Ressourcen) und Hilfsmöglichkeiten aus der Umgebung, z. B. Ehepartner, materielle oder technische Hilfen, Infrastruktur im Wohnbereich (äussere Ressourcen). Ressourcen sind vorhandene Fähigkeiten und Möglichkeiten zur Lösung oder Verhinderung von Pflegeproblemen.“

(I. Völkel: Spezielle Pflegeplanung in der Altenpflege, Urban-Fischer Verlag München 2000)

„Resources – personal qualities – such as courage and strong mind, that one needs to deal with a difficult situation – inner resouces, human resources.“

(Longman: Dictionary of Contemporary English, Pearson Education, 2001)

…There are tendentions to define needs of elderly persons with reference to what they cannot do rather than what they can do. There is a danger that this approach will… overlook the potential for personal growth in old age, their inner resources… Health promotion also involves an exploration of the potential strengths and possibilities offered by the person's perspective on his own situation.“

(Farmer, S. E.: The Older Person, in: Alexander M. F. at al.: Nursing Practice, Hospital & Home, Churchil Livingstone, 2000, str. 1001 – 1002). Pro lepší pochopení můžeme Ressourcen členit na:

* vnitřní (motivace, sebepojetí, seberealizace, postoje, náboženské vyznání apod.) * vnější (jsou obsaženy v našem okolí – rodina, přátelé, domov, zahrada, pomůcky, životní prostředí, ekologie, kultura).

Pokud pracujeme s anamnézou klienta, kterou si můžeme rozčlenit do 12 oblastí dle ošetřovatelského modelu M. Gordonové, hledáme ke každému celku kromě potřeb/problémů také aktivity, zdroje síly podporující tělesné a duševní zdraví. Například pro příjem tekutin je nutné znát nápoje, které klient pil celý život rád a s chutí. Pokud budeme dále pracovat s touto informací, pak nebudeme dehydratovanému pacientovi nabízet čaj, který nikdy nepil, ale (na základě adekvátně zpracované biografie zanesené do jeho anamnézy) využijeme jeho pozitivní postoj k pivu a budeme nabízet pito (nealkoholické pivo). Je to maličkost, která sehrává důležitou roli při uspokojování potřeb našeho pacienta.

S pojmem Ressourcen se setkáváme v ošetřovatelském plánu, kde pod ošetřovatelskou diagnózou 1.4.1.2.2. Deficit objemu tělesných tekutin – Etiologie – Symptomy – Ressourcen nacházíme text, který osahuje důležité informace: klient se sám napije, pokud má své oblíbené tekutiny. Zde nám však tato informace může vhodně posloužit i jako motivační prvek v mobilizaci klienta. Pokud kupříkladu chceme, aby vstal z lůžka a došel minimálně ke stolu i s pomocí sestry, nepostavíme na stůl konvici s čajem , ale jeho krásný „půllitr“, ze kterého celý život pil pivo a vedle láhev pito. Tím vlastně naplníme základní myšlenku tohoto modelu -„Nejdříve pohni s psychikou a potom s tělem!“ Potom můžeme opravdu hovořit o individuální ošetřovatelské péči, kde jsou zahrnuta jak negativa a deficity našeho klienta, tak jeho pozitiva, na kterých stavíme naše ošetřovatelské intervence.

Pokud pracuji se skupinou sester na tématu Ressourcen, uvádím k lepšímu pochopení problematiky několik kazuistik, ale hlavně se ptám: Jaká jsou vaše Ressourcen? Odkud čerpáte vlastní životní sílu? Odpovězte si na danou otázku, diskutujte o tématu na pracovišti s kolektivem a zeptejte se pacienta na jeho Ressourcen. Tím můžeme začít hovořit o pozitivním ošetřovatelství… Více se o modelu prof. Böhma dočtete v příštím čísle.

Ohodnoťte tento článek!