Psychosociologický výzkum u pacientů s tinitem

V práci jsme se zaměřili především na psychosociální průvodní jevy, které se u pacientů trpících tinitem objevují a současně jsme se snažili zjistit, jaké další vedlejší příznaky takto postižené lidi trápí.

Hypotézy: Více než 50 procent pacientů s tinitem má psychické problémy. Více než 50 procent pacientů má sociální problémy. Metodika práce: aktivní vyhledávání pacientů, osobní rozhovory, využití odborné literatury, vyhodnocení dotazníků. Struktura dotazníku: otázky týkající se ošetřovatelské i lékařské péče. Forma dotazníku: 18 variantních nebo doplňovacích otázek, prostor pro vlastní vyjádření.

Obsah dotazníku

– základní demografické údajeanamnéza a charakteristika aktuálního tinitu- popis problémů pacienta v souvislosti s tinitem (somatické, psychické, sociální)- hodnocení medicínského postupu pacientem a očekávání

Profil respondenta dotazníku

Výzkumu se zúčastnilo 57,6 procent žen a 42,4 procent mužů, přičemž věkové rozmezí 51-65 let bylo zastoupeno ze 46,1 procent. Z celkového počtu respondentů žije 78 procent s partnerem. Náhlý začátek tinitu uvedlo 35,2 procent, po pobytu v hluku 39,2 procent, neustálý výskyt 24 hodin denně udává 58 procent respondentů, 21 procent respondentů udávalo intenzitu tinitu na stupni 4, přičemž stupnice byla stanovena od 1 (velmi mírná) do 10 (nesnesitelná), tinitus trvající od 1 roku do 10 let uvedlo 69 procent dotazovaných.

Výsledky výzkumu

Jaké doprovodné psychické příznaky pozorujete od vzniku tinitu?

Graf 1: Doprovodné psychické příznaky Naše hypotéza – více než 50 procent pacientů s tinitem má psychické problémy – je s výsledky shodná, protože pouze 8 procent respondentů neudává žádné psychické doprovodné příznaky.

Nejčastěji je uváděna nesoustředěnost (36 procent), nespavost (32 procent) a rozmrzelost s únavou (po 10 procent). Jeden pacient po objevení tinitu uvedl zapomnětlivost.

Sociální omezení související se šelestem?

Graf 2: Sociální omezení v rekreačních aktivitách Otázky na sociální omezení jsme zaměřili na omezení v domácnosti, zaměstnání a při rekreačních aktivitách. Zatímco v domácnosti a v zaměstnání respondenti neuváděli větší obtíže, v oblasti zájmů 53,8 procent pacientů uvedlo obtíže, které se jim daří zvládat a čtvrtina dotazovaných přiznala již zjevné problémy. I tato hypotéza se potvrdila – více než 50 procent pacientů s tinitem má sociální problémy a rychle ztrácí zájem.

Jaké tělesné příznaky pozorujete od vzniku tinitu?

Graf 3: Doprovodné tělesné příznaky Velká část pacientů (37,2 procent) nemá doprovodné tělesné obtíže, stejné procento respondentů uvádí mezi dominujícími příznaky nedoslýchavost a 7,8 procent bolesti krční páteře a hlavy.

Byla u vás nějaká léčba úspěšná, došlo ke zlepšení nebo vymizení šelestu?

Graf 4: Úspěšnost léčby Subjektivně nejúspěšnější uváděná léčba je léková (26,9 procent), u 23 procent pacientů nebyla úspěšná léčba žádná, 11,5 procent pacientů uvádí, že jim úlevu přinesla laserterapie a léčba příčiny.

Shrnutí

– Tinitem zdaleka netrpí pouze starší generace, výzkumu se zúčastnili i mladší pacienti.- Tinitus nemusí být příčinou narušených mezilidských vztahů a soužití.- Na vznik tinitu má prokazatelně vliv dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí (zejména profesionální).- Denní intenzita šelestů je různá, nejvíce pacientů uvádí, že se zhoršuje s večerem a nocí.- Pacienti většinou kromě tinitu mají doprovodné tělesné příznaky (nejčastěji uvádějí nedoslýchavost) a doprovodné psychické příznaky (nejobtížnější je nesoustředěnost).- Hypotéza „více než 50 procent pacientů s tinitem má psychické problémy“ se potvrdila, pouze 8 procent pacientů odpovědělo opačně.- Hypotéza „více než 50 procent pacientů s tinitem má sociální problémy“ se potvrdila pouze v oblasti rekreačních aktivit.- Nejčastěji subjektivně uváděná léčba, po které došlo k vymizení nebo zlepšení šelestů, je léková.- V souvislosti s tinitem pomyslela 4 procenta pacientů na sebevraždu.

Dopad tinitu na člověka je široký. V doplňující otázce často pacienti poukazovali na nekvalitní společenský život a velký stres. Za zvláště negativní označovali nedostatečný odpočinek a spánek z důvodu zintenzivnění šelestů v klidu a tichu. Udávali i rady, jak se s onemocněním vyrovnat -zaměstnání se, nacházení nových zájmů, postupné přivykání na šelest a neustálé odvádění pozornosti.


SOUHRN

Článek informuje o výsledcích výzkumu, který byl zaměřen na psychické a sociální problémy pacienta s ušním šelestem a probíhal od ledna do prosince 2005 na klinice ORL ve FN v Hradci Králové. Výzkumu se zúčastnilo 52 respondentů, rozdáno bylo 90 dotazníků s návratností 57,7 procenta.

SUMMARY

The article presents results of a study that was focused at psychical and social problems of patients with tinnitus. The study took place from January through December 2005 at the ENT clinic of FN Hradec Kralove. 52 respondents took part in the study. There were 90 questionnaires distributed, 57,7 % were returned.

Ohodnoťte tento článek!