Pylová alergická rýma – nové možnosti léčby

Sezónní alergická rýma je často lidmi nazývána „sennou rýmou“. Je to vžitý lidový název, který je ale poněkud zavádějící. Podstatou obtíží je alergie na pyly, pylová zrna a bílkoviny v nich obsažené.

Proto je lépe mluvit o sezónní (nebo pylové) alergické rýmě. Podstatou alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému alergického jedince na některé látky, se kterými se běžně ve svém okolí setkáváme.

Jednou z úloh imunitního systému je ochrana organizmu před nebezpečnými cizorodými látkami. Imunita alergického organizmu však považuje některé běžné složky našeho okolí (alergeny) za ohrožující a začne se při kontaktu s nimi přehnaně bránit. Výsledkem této přemrštěné reakce je alergický zánět, který je vlastní příčinou projevů alergického onemocnění.

Alergický zánět nejčastěji postihuje:

* oční spojivky – s projevy alergického zánětu spojivek (konjuktivitidy) * sliznici dýchacích cest – s projevy alergické rýmy nebo alergického průduškového astmatu * kůži – s projevy atopického ekzému * může však postihovat i další orgány, například sliznici střev s projevy potravinové alergie.

Jak se pylová alergická rýma projevuje?

Projevy pylové alergie často připomínají příznaky nachlazení. Vodnatá rýma s podrážděním nosu (štípání a svědění v nose, kýchání, opuchlý nos), někdy dominuje pocit ucpaného nosu nad sekrecí, snížení čichu, pálení a slzení očí, zarudnutí očních spojivek, pocit písku v očích.

Jaké jsou možnosti ovlivnění projevů pylové alergické rýmy?

Atopie – dispozice k alergickému onemocnění je geneticky daná vloha, které nelze jejího nositele zbavit. Lze však významně snížit, v některých případech až potlačit, projevy alergie. K základním léčebným opatřením patří omezení kontaktu s příčinnými alergeny a úlevová léčba léky, které potlačují obtíže vyvolané alergií. V průběhu pylové sezóny je každoročně třeba užívat lokální (nosní a oční kapky) i celkově podávané léky.

Jsou to:

* Antihistaminika – léky, které blokují účinek histaminu uvolňovaného v průběhu alergické reakce, a zamezují tím vzniku alergických projevů (otok, zarudnutí, zvýšená tvorba hlenu…). * Lokální kortikosteroidy – léky, které hojí alergický zánět na sliznici. Jsou účinné a dobře snášené. * Vazokonstrikční léky – způsobují lokální stažení drobných cévek sliznice, a tím napomáhají oplasknutí jejího otoku (lze je užívat pouze příležitostně).

Alergenová imunoterapie

Nové léčebné možnosti přineslo do léčebné praxe zavedení nových preparátů ze skupiny antihistaminik – tzv. antihistaminik s protizánětlivým účinkem. Původně užívaná antihistaminika I. generace (např. Dithiaden, Prothazin a další) byla léčebně využívána pouze k léčbě akutních alergických projevů, a tyto léky měly mnoho nežádoucích účinků. Tato antihistaminika zejména ovlivňovala srdeční akci a též vyvolávala útlum pozornosti.

Od počátku 90. let se začala objevovat antihistaminika II. generace (dnes hojně užívané léky, jako je Zyrtec, Zodac, Claritine, Flonidan a další). Tyto léky mají podstatně méně nežádoucích účinků a navíc již některé nové, žádoucí, vlastnosti. Účinkují lépe v potlačení uvolňování histaminu, lze je dávat pouze jednou denně a mají navíc i schopnost působit do jisté míry na alergické onemocnění preventivně.

Ve studii ETAC se Zyrtecem podávaným preventivně malým dětem z „rizikových“ rodin (jeden či oba rodiče alergici) to bylo jasně prokázáno. Nelze říci, že by preventivní podávání Zyrtecu tyto děti zcela ochránilo před rozvojem alergie, ale vedlo u většiny z nich k oddálení nástupu projevů alergie do pozdějšího (školního) věku a vedlo též k jistému zmírnění těchto projevů.

Nové preparáty

Od nedávné doby jsou v léčebné praxi k dispozici dva nové preparáty. Jsou to antihistaminika s protizánětlivým účinkem, s ještě vylepšenými vlastnostmi léků skupiny předchozí a některými dalšími účinky. Zdá se, že zavedení těchto léků poměrně významně mění dosavadní pohled na úlohu a místo antihistaminik v léčebné praxi. Tyto léky přináší další zlepšení parametrů účinnosti a bezpečnosti, vykazují zvýšení a rozšíření protizánětlivého působení.

Desloratadin (AERIUS) je hlavním metabolitem loratadinu (Claritine). Má mnohem vyšší vliv na H1 receptor pro histamin (10krát vyšší než Claritine). Desloratadin se rychle vstřebává ze střeva a jeho vstřebávání je nezávislé na jídle. To zajišťuje spolehlivou účinnost desloratadinu s rychlým nástupem účinku (do 30 minut a jeho účinek trvá 24 hodin). Neprostupuje hematoencefalickou bariérou a nezpůsobuje tak psychický útlum.

Nevykazuje navíc vzájemné ovlivnění s jinými léky. Z klinických účinků desloratadinu dominuje výjimečně dobrý účinek na potlačení otoku nosní sliznice.

Levocetirizin (XYZAL) je nástupce cetirizinu (Zyrtec), který velmi přesně odpovídá uspořádání H1 receptoru pro histamin. Má 2krát vyšší účinek než cetirizin. Levocetirizin má rychlou vstřebatelnost a biologická dostupnost je udávána 100 procentní. Nástup účinku je do 1 hodiny a trvá 24 hodin. Vylučuje se močí, nevykazuje vzájemné ovlivnění s jinými léčivy a nemá tlumivé účinky. V klinických účincích vyniká levocetirizin v potlačení projevů ekzému.

Závěr

Lze říci, že indikace léčby antihistaminiky se v průběhu posledních let pozvolna mění. Zatímco antihistaminika I. generace byla indikována k řešení akutních alergických stavů, způsobených vyplaveným histaminem, jako je alergická rýma a zánět spojivek, atopický ekzém a urtika, u II. generace antihistaminik a jejich dále „vylepšených“ následníků se již indikační spektrum rozšiřuje o preventivní a protizánětlivé působení. Stávají se tak mocnými zbraněmi v léčbě alergických onemocnění – včetně pylové alergické rýmy.


O autorovi: MUDr. Kateřina Kopecká, katerina.kopecka@homolka.cz) Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce, Praha

Ohodnoťte tento článek!