Resuscitace novorozence

Resuscitace je soubor opatření zaměřených na udržení a obnovení základních životních funkcí pacienta. Předpokladem úspěšné resuscitace je rychlé a přesné zhodnocení stavu novorozence ihned po porodu. Hodnotí se všechny vitální známky dohromady, tj. dýchání, srdeční frekvence, barva kůže a sliznic, spontánní hybnost a svalový tonus.


SOUHRN: V průměru 3–5 % nově narozených dětí je nutné resuscitovat. Odlišnost přístupu i postupu resuscitace novorozence a dětí či dospělých je zřejmá. Následující příspěvek popisuje jednotlivá specifika resuscitace novorozence a její praktické provedení.
Klíčová slova: resuscitace novorozence, ventilace, Apgar skóre, srdeční frekvence


Nutné je zhodnotit i gestační stáří novorozence. Standardně se používá hodnocení celkového stavu novorozence v 1., 5. a 10. minutě po porodu, tzv. Apgar skóre (viz tabulka).

Tabulka

Těchto pět znaků se sčítá a celkový součet ukazuje celkové skóre podle Apgarové:

* 0 bodů dítě bez známek života
* 1–3 těžká asfyxie (dušení způsobené nedostatkem vzduchu – hypoxie plodu)
* 4–7 střední až mírná asfyxie
* 8–10 fyziologický novorozenec

ABCD resuscitace novorozence

A-Airway – dýchací cesty: Volně průchodné dýchací cesty jsou jednou z podmínek úspěšné resuscitace. Pro uvolnění dýchacích cest je nutná správná poloha na zádech, hlava je v neutrální poloze, lehce extendované pozici a směřuje temenem k ošetřující osobě.

Je-li nezbytné odsátí, odsáváme nejdříve z dutiny ústní, nosohltanu a nakonec z nosu. Nejúčinnější je odsátí pomocí odsávačky s odsávacím katétrem. K pečlivému odsátí se může použít laryngoskop. Podtlak odsávačky by neměl překročit 100 mmHg.

B-breathing – dýchání: Stimulací kůže novorozence na kůži zad podél páteře nebo na ploskách nohou, ruček můžeme vyvolat spontánní efektivní ventilaci. Pokud novorozenec nemá tuto spontánní dechovou aktivitu, je nutné zahájit ventilaci pozitivním tlakem. Tu můžeme provést dvěma způsoby – vakem a maskou a vakem přes zavedenou endotracheální kanylu.

Indikace pro zahájení ventilace:

* apnoe
* bez reakce na taktilní stimulaci
* gasping (popadání dechu – neschopnost se nadechnout)
* srdeční akce pod 100/min.
* přetrvávající cyanóza při inhalaci kyslíku

Při ventilaci je stejně jako u odsávání nutná poloha na zádech. Důležitá je též správně přiložená maska (překrývá oblast nosu, úst a brady). Ventiluje se frekvencí 40–60 dechů/min. Správnou a úspěšnou ventilaci signalizuje zvedání hrudníčku, auskultačně bývají slyšitelné symetrické šelesty, zlepšuje se srdeční akce a barva kůže.

V případě, že akce srdeční přesáhne hodnotu 100/min. a dítě spontánně ventiluje, ukončíme ventilaci. V opačném případě pokračujeme v insuflaci vakem a maskou. Pokud klesne akce srdeční pod hodnotu 60/min., zahajujeme nepřímou srdeční masáž a pokračujeme i v podpůrné ventilaci. V této situaci zvažujeme endotracheální intubaci.

Indikace k endotracheální intubaci během resuscitace novorozence:

* nutnost odsátí mekonia z trachey
* prolongovaná ventilace vakem a maskou
* nutnost nepřímé srdeční masáže
* možnost aplikace léků
* speciální indikace – brániční hernie, extrémně nezralý novorozenec

C-cirkulation – krevní oběh: Pokud nedojde ani po insuflaci k normalizaci srdeční akce a přetrvává bradykardie, je nutné zahájit nepřímou srdeční masáž, kterou je možné provést dvěma způsoby.

Technika pomocí palců – provádí se jednotlivé komprese sterna pomocí obou palců v jeho dolní třetině. Prsty přitom objímají hrudník ze stran a směřují za záda novorozence.

Technika pomocí dvou prstů – konečky dvou prstů jedné ruky stlačují sternum v jeho dolní třetině, prsty směřují kolmo na sternum.

Hloubka kompresí je u obou technik stejná, přibližně do 1/3 předozadního rozměru hrudníku. I během uvolnění by se měly prsty nebo palce jemně dotýkat sterna.

Doporučovaný poměr kompresí k ventilaci u novorozenců nebyl postižen změnou doporučených postupů z roku 2005 a zůstává 3 : 1. Nepřímá srdeční masáž se nepřerušuje, dokud není trvalá srdeční frekvence 60/ min. a více.

D-drugs – medikamenty: Při resuscitaci novorozence se používají léky jen zřídka. Podávají se pouze tehdy, pokud i přes dostatečnou ventilaci 40–60% kyslíkem a nepřímou srdeční masáž zůstává srdeční frekvence menší 60/min. U novorozence se aplikují léky do venae umbilicales nebo endotracheálně.

Nejčastěji podávané léky:

Adrenalin (Epineprin) – je indikován při asystolii a také když srdeční frekvence zůstává pod 60/ min. i po ventilaci a nepřímé srdeční masáži. Ředění je 1 : 10 000 (0,1 mg/ml). Dávka se smí zopakovat každých 3–5 minut.

Volumexpanzní roztoky – používají se při podezření na hypovolemii novorozence. Je však třeba zvážit použití při větší ztrátě krve nebo u novorozence v šoku.

Naloxon hydrochlorid – podává se, pokud matka 4 hodiny před porodem dostala opioidy. Nepodává se u matek toxikomanek, protože by mohl urychlit rozvoj abstinenčních příznaků u dítěte. Naloxon lze podat muskulárně či podkožně.

Pomůcky potřebné k resuscitaci novorozence:

* odsávačka s odsávací cévkou různých velikostí (5F, 6F, 8F, 10F), sonda pro výživu novorozence, injekční stříkačka 20 ml
* resuscitační vak s rezervoárem (ambuvak)
* obličejová maska
* zdroj kyslíku
* laryngoskop s rovnou lžící (velikost 0 pro nedonošené novorozence, velikost 1 pro donošené novorozence, dále náhradní baterie do laryngoskopu, tracheální rourky, zavaděč, nůžky, náplast pro fixaci tracheální rourky)
* léky – viz výše uvedené

Abychom zajistili úspěšnou resuscitaci, je nezbytná kontrola všech pomůcek a jejich funkčnost. Dále je důležité zajistit pro novorozence vhodné prostředí, aby nedocházelo ke zbytečným tepelným ztrátám. Musíme rychle a objektivně posoudit a zhodnotit stav novorozence, zahájit resuscitaci a přivolat lékařskou pomoc. Podle statistik vyžaduje resuscitaci 3–5 % novorozenců. Cílem resuscitace je termoneutralita, zlepšení oxygenace, ventilace a v neposlední řadě zajištění dodávky kyslíku tkáním.


O autorovi: Eva Jurčová, DiS. (evululu@seznam.cz)

Resuscitace novorozence
Ohodnoťte tento článek!