Role a budoucnost zdravotnických profesí a jejich regulace

Ve dnech 17. a 18. května 2008 se konala v Ženevě první světová konference zdravotnických profesí k regulaci zdravotnických povolání „Role a budoucnost zdravotnických profesí a jejich regulace“. Konference byla pořádána ve spolupráci profesních organizací: Mezinárodní rady sester (ICN), Mezinárodní federace farmaceutů (FIP), Světové federace dentistů (FDI), Světové asociace lékařů (WMA), Světové konfederace pro fyzikální terapii (WCPT).

Pozvání na konferenci přijalo 34 států z celého světa a účastnilo se jí 420 registrovaných představitelů státních institucí a profesních sdružení. Za ČR se jí zúčastnily zástupkyně MZ ČR i profesní organizace – ČAS. Konferenci zahájil předseda FIP při WHO Kamal K. Midha, který poukázal na nutnost zajištění kvality péče a zdravotní profese jako takové a na význam jejich regulace. Upozornil také na migraci cizinců ve zdravotnictví. Proto bylo jedním z cílů této konference informovat účastníky, jak bude tato regulace prováděna, jak by měla probíhat spolupráce a také poukázat na použití standardů podle politické vůle vlád a profesních organizací. K jeho projevu se připojila se stávajícím programem prezidentka ICN paní Hiroko Mirami.

Profesní servis a jeho regulace již funguje řadu let, ale tato konference by se měla zaměřit na jejich cíle, které se využijí v praxi. Práce a vytvoření těchto mechanismů jsou o to složitější, že každý stát jde vlastní cestou, má jinou demografii, kulturu, náboženství, vzdělávání a podmínky k výkonu profese. Proto byli na konferenci soustředěni experti, kteří prezentovali: * různé modely zdravotnických profesí a jejich regulace, * regulatorní orgány a způsoby hodnocení, * zdravotnické služby (servis) a jejich zavedení v rámci regulace. Mezi experty byli zástupci Švédska, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Skotska, Velké Británie a USA.

1. den přednášející prezentovali současný stav v regulaci povolání profesí lékařů, farmaceutů, zubních lékařů, sester a porodních asistentek. Regulaci by měl zajišťovat stát. Komory a profesní organizace by měly úzce spolupracovat na přípravě právního rámce, aby byly v souladu zájmy a potřeby profese a zájmy a potřeby státu. Na pozitivní praxi participuje „regulátor“ (stát, poskytovatel péče), který zodpovídá za standardy a aplikaci do praxe, zaměstnanec a ten, kdo toto aplikuje do praxe („edukátor“). K regulačním opatřením je třeba specialistů – lékařů i nelékařských profesionálů -a obory by měly podle Petera Noyce tvořit „vždy disciplinovanou rodinu“.

Všechny kroky mají být v budoucnu v souladu mezi vládou – profesními organizacemi – legislativou a často byla zmíněna i etika a sociální cítění, které má těmto oborům být vlastní. V přednáškách zaznívalo, že zdravotnictví není „čistým byznysem“. Byla zdůrazněna role zaměstnanců v procesu regulace, chyby v kompetencích při vykonávání zdravotní péče, zodpovědnost a eventuální reedukace zaměstnanců. Monitoring rizik v klinické praxi a sledování pochybení a jejich příčin je dalším nástrojem regulačních procesů. Zajištěním odpovídající kvalifikace a přidělením kompetencí profesionálům lze také těmto pochybením ve zdravotní péči předcházet.

2. den byl zaměřen na již konkrétnější regulátory a jejich výsledky. K hlavním přednáškám patřily prezentace Norska, USA, Polska, Keni, Argentiny, Austrálie, Thajska a Velké Británie. Všechny státy prezentovaly samozřejmě rozdílný přehled regulačních systémů, shoda byla v bezpodmínečné registraci zdravotnických profesí, licence k výkonu povolání, akreditace vzdělávacích institucí a hlavně sledování kvality zdravotní péče, a to nejen v nemocnicích, ale i mimo ně (zejména v domácí péči). Veškeré modely registrací, akreditací musejí dělat autority v oboru, profesní organizace participují na tvorbě a monitorují jejich využití.

Kvalita modelů regulace závisí na ekonomice státu a vztahuje se na standardy péče, vzdělávání. Veškeré modely by měly být hodnoceny a výstupy využity pro nastavení optimální kvality a zajištění ochrany pacientů. Modely také významně ovlivňují využití lůžek. Zdůrazněno bylo, že uvedené modely a jejich vysoké nastavení nelze použít celosvětově, globalizace není aplikovatelná v celém rozsahu v rozvojových nebo pokonfliktních zemích, nejsou srovnatelně aplikovatelné ve státním a privátním sektoru. Téma kvality, akreditace, vzdělávání a praxe – to vše souvisí s teoretickými a praktickými znalostmi a jejich úroveň ovlivňuje profesní regulátory.

WHO provede objektivní analýzy všech profesí a určí jejich základní role, požadavky na vzdělání a proces akreditací. Jednotlivé státy budou podle politických, ekonomických a kulturních podmínek dotvářet lokální modely či standardy. Přednášející potvrdili, že modely jsou nezbytné a pokud jsou profesně i ekonomicky dobře aplikované, přinášejí zdravotnictví benefit. Posluchače v sále zaujal entuziastickým vystoupením zástupce ministerstva zdravotnictví Thajska, který informoval o složitosti zdravotní péče, ekonomiky, vzdělávání a hlavně velké migraci pracovníků mimo Thajsko. Vyzdvihoval úroveň zdravotní péče v Thajsku.

Podpořil vytvoření sítě výměny zkušeností, sdílení informací a spolupráce v regulaci zdravotnických povolání. O ekonomice hovořila delegátka z australského centra ekonomiky a výzkumu ve zdravotnictví Alexandra Sidorenková. Zdůraznila význam regulace z ekonomického pohledu, k tomu je důležitá a dobře nastavená legislativa, zdravotní pojištění, vzdělanostní struktura, limity profitů poskytovatelů služeb.

Důležité je i sledování zdravotnických turistů (pracovníků, kteří vykonávají povolání přeshraničně). S tímto tématem se ztotožnila i Kanaďanka Jan Robinsonová s tím, že migrace zdravotníků je fenoménem a je třeba s ním pracovat. Upozornila na problémy dosažení globálních standardů a vyrovnanosti mezi regulací povolání a ekonomikou. Podpořila myšlenku mezinárodního partnerství přes zdravotnický sektor. Prioritou je opět bezpečí pacientů a jejich ochrana. Doprovodnou částí konference byla sekce posterů a každá ze zúčastněných profesních organizací zde měla stánky s informačními materiály. ICN nabízela informační balíček k Mezinárodnímu dni sester „Sestry v čele primární zdravotní péče“. Výstupy z konference budu uveřejněny na stránkách WHO.


Bc. Nina Müllerová1 Bc., Karolína Moravcová2 vedoucí oddělení nelékařských povolání a uznávání kvalifikací MZ ČR1 členka prezidia ČAS2

Ohodnoťte tento článek!