Role sestry v USA – oceněná výzva

Statistika říká, že v USA chybí více než 100 tisíc sester. Do roku 2020 hrozí, že tento nedostatek vzroste na 800 tisíc. Nemocnice jsou nuceny přijímat stále větší množství cizinců. Velké šance mají také české sestry. A co je za oceánem čeká?

Na tuto otázku nám v průběhu prosince 2005 dala fundovanější odpovědi paní Nancy Hay, hlavní ředitelka pro ošetřovatelství z texaského Colorado Fayette Medical Center, která přijala pozvání mezinárodní společnosti G5 Plus, zaměřující se mimo jiné na vysílání českých sester do Texasu, především do oblastí se silnou českou krajanskou menšinou. Nancy Hay během svého pracovního pobytu navštívila různá oddělení v nemocnicích v Praze-Motole a v Mladé Boleslavi, což jí umožnilo zmapování a vyhodnocení hlavních rozdílů mezi rolí sestry v ČR a v USA.

Na závěr jejího pobytu proběhl 12. prosince 2005 v prostorách U. S. Business School Praha zajímavý seminář s názvem „Role sestry v ČR a v USA“, který účastníkům představil základní rozdíly amerického sesterského systému.

Ošetřovatelství v USA

V rámci amerického systému ošetřovatelství existuje více stupňů hierarchie, přičemž sestry ve vedoucích funkcích mají mnohem větší odbornou i organizační zodpovědnost než české sestry.

Na samém vrcholu sesterské kariéry v USA stojí tzv. Chief Nursing Offi cer – CNO (hlavní ředitel/ka pro ošetřovatelství), jež pracuje přímo pod nejvyšším vedením nemocnice a řídí několik specializovaných Nursing Directors (ředitel/ka ošetřovatelství).

Ti mají na starosti plánování, celkový rozpočet, organizaci a řízení svých úseků. Další pozicí v hierarchii je tzv. Head Nurse (vrchní sestra), která má na rozdíl od českých vrchních sester větší pole působnosti, kromě plánování a organizování každodenního chodu svého oddělení má na starosti i stanovení a dodržení rozpočtu své jednotky. Provádí také nábor, výběr a školení nových sester. Zajišťuje, aby všichni zaměstnanci měli požadovanou kvalifi kaci a schopnosti. Pro práci „Head Nurse“ je třeba nejméně pět let klinické praxe v příslušném oboru. Průměrný roční plat činí 70 až 80 tisíc dolarů.

Vstupní úrovní pro většinu českých sester je tzv. Registered Nurse – RN (registrovaná sestra), která má v popisu práce činnosti, které v České republice dělá většinou pouze lékař. Provádí vstupní i průběžná vyšetření, dává transfuze, podává léky, sleduje pacienta od operace až do doby jeho propuštění. Má na starosti také edukaci pacienta a jeho rodiny. Každá RN rozhoduje, plánuje a provádí ošetřovatelskou péči specifi cké skupiny pacientů (obvykle 4 až 6 pacientů na denní a 8 až 10 na noční směně). Průměrný roční plat této sestry Nancy Hay činí 40-50 tisíc dolarů (v některých specializacích může ale dosahovat dvojaž trojnásobku).

Registrované sestry jsou nadřízeny takzvaným Licensed Practical/Vocational Nurse – LPN, LVN (praktická sestra). Ty pod dohledem pečují o zdraví, pohodlí a bezpečnost pacientů, měly by dobře znát každodenní provoz oddělení. Průměrný roční plat praktických sester činí 30-40 tisíc dolarů. Nejnižším článkem v hierarchii je tzv. Certifi ed Nursing Assistant – CNA (ošetřovatelka) pracující pod dohledem registrované sestry nebo praktické sestry. Má na starosti fyzickou péči o pacienty (mytí, stlaní apod.), odebírá krev, natáčí EKG a podobně. Průměrný roční plat činí 20-25 tisíc dolarů.

A hlavní odlišnosti?

Nancy Hay po mnoha rozhovorech s českými sestrami a lékaři dospěla k závěru, že americké sestry nemají nikterak širší spektrum výkonů, ale mají daleko širší prostor k samostatnému rozhodování. České sestry vědí, že je lékař v nemocnici kdykoli k dispozici. To v USA zdaleka neplatí. Sestra sama musí umět vyhodnotit výsledky laboratorních testů a dalších vyšetření a implementovat je do péče o pacienta. V USA mají sestry také daleko větší podíl na edukaci pacientů, sestra je pro klienty hlavním zdrojem informací.

Sestry jsou podporovány v tom, aby si zvyšovaly vzdělání. Pokud to dělají, stoupají na vyšší pozice a rovněž jsou lépe finančně ohodnoceny. Určitá část sebevzdělávání je přitom v USA povinná. Sestra na pozici RN musí každé dva roky žádat o obnovu licence. Předpokladem je, aby absolvovala minimálně 30 hodin v různých vzdělávacích kurzech. Pokud se na oddělení zkomplikuje situace, sestra musí zvážit, zda je opravdu nutné povolat lékaře. Američtí lékaři totiž na rozdíl od těch českých nejsou v nemocnicích 24 hodin denně.

Docházejí většinou jednou za den. Přivoláváni jsou pouze v nezbytných případech. Americké sestry mají mnohem větší vážnost v očích lékařů, kteří je berou jako své plnohodnotné profesní partnery. Další velkou odlišností amerického systému ošetřovatelství oproti českému je podle Nancy Hay mnohem větší mobilita zaměstnanců.

V České republice je složení pracovních týmů velmi stabilní. V USA je běžnější, že sestra pracuje na různých odděleních a mnohem častěji se stěhuje z nemocnice do nemocnice. Volný pohyb personálu ulehčuje konzistentní způsob vedení ošetřovatelské dokumentace, která se na jednotlivých pracovištích liší jen velmi málo. Nedostatek ošetřovatelského personálu je stejně jako u nás řešen větším množstvím přesčasové práce. Na rozdíl od českých sester jsou však v USA za tuto práci mnohem lépe ohodnoceny. Za hodinu práce přesčas, o víkendech a svátcích dostane zaměstnanec 1,5krát více než během normální služby.

Odlišná je i práce s léky. Ty jsou ve většině amerických nemocnic centrálně připravovány v lékárně pro každého pacienta. Sestra je dostává již rozdělené. Každá tableta je ale zabalená tak, že je možné identifi kovat, o jaký lék a jakou dávku se jedná. Stejně tak jsou pro jednotlivé pacienty centrálně připravovány léky do infuzních roztoků. Některé odlišnosti byly pro Nancy Hay patrné na první pohled. Třeba oblékání personálu. V USA si každý své pracovní oblečení pořizuje sám a vozí z domova. Sám si o něj také pečuje. Neexistují žádné uniformní oděvy, není nijak určeno, jaký typ šatů by měli nosit. Některé zásady oblékání jsou ale ve Spojených státech přísnější. Překvapením pro paní Hay bylo, že zde téměř všichni nosí otevřené boty, často pantofl e. S tím by v americké nemocnici narazili. Sandály jsou zcela vyloučené – pracovní obuv musí mít uzavřenou patu i špičku. Americké zdravotnice sukni většinou nenosí, a pokud ano, musí podle předpisů sahat několik centimetrů pod kolena. Velkou odlišností je také to, že mezi českými sestrami je muž spíše výjimkou, v USA muži tvoří velkou část ošetřovatelských týmů (30-40 %).

Ohodnoťte tento článek!