Role vitaminových preparátů a stopových prvků u osob po 50. roce života

Střední délka života se v civilizovaných zemích světa trvale prodlužuje. Z tohoto hlediska má věk kolem padesátky své specifické rysy. Jedinci tohoto věku velmi často dosahují právě v tomto období významného postavení v životě a v zaměstnání a mají schopnosti účelně hospodařit se svými silami i časem. Patří velmi často k nejvýkonnější skupině v populaci. Není nadnesené, když se říká, že někteří lidé by se vlastně měli narodit až po padesátce, protože právě v tomto období dosahují velmi významných pracovních pozic a výsledků. Tato skutečnost však s sebou nese i některé negativní rysy. Zvýšené pracovní zatížení a stále velmi dobrá výkonnost jedinců ve věku kolem padesáti let může vést k jejich přetěžování, díky čemuž se mohou hlásit prvé známky zrychleného stárnutí a opotřebení. Jde o věk, ve kterém se často objevují první zdravotní obtíže. Jednou z cest k odstranění toto jevu je kvalifikované a řízené doplňování vitaminů a stopových prvků. Tímto způsobem je možné udržet i v dalších letech dobrou fyzickou i psychickou výkonnost a minimalizovat projevy stárnutí i rozvoj některých onemocnění.

Co zatěžuje metabolizmus

Vznik zdravotních obtíží a zhoršení celkové kondice je závislé na jedné straně na genetických vlastnostech, ale z velké části i na vlivech zevního prostředí. Hlavními negativními vlivy zevního prostředí jsou vlivy civilizační jako přítomnost průmyslových škodlivin, dále škodlivin, které se v zevním prostředí hromadí při vysoké hustotě dopravy, nevhodná výživa, která není dostatečně pestrá nebo její hodnota zejména z hlediska obsahu vitaminů je zhoršena průmyslovým zpracováním, dále přítomnost některých konzervačních složek a barviv. Tyto změny zvyšují nároky na metabolickou schopnost jedince vyrovnat se s touto zátěží. Mnoho průmyslově zpracovaných potravinových produktů činí vitaminy málo dostupné nebo dochází k jejich zničení. Snížený přívod stopových prvků a vitaminů může být způsoben i nezávažnými zažívacími a trávicími obtížemi, poruchami chrupu a dalšími vlivy.

Před čím chrání vitaminy a stopové prvky

Je tedy velmi důležité, aby osoby středního věku i při velmi dobré fyzické kondici a zejména ty, které žijí v rizikových podmínkách (pobyt ve větších městech a průmyslových centrech s toxickým spadem, velkým dopravním ruchem a exhalacemi), dále osoby pracovně, fyzicky i psychicky zatížené a pod vlivem stresu cíleně doplňovali některé živiny, stopové prvky a vitaminy zejména s ochranným účinkem. Mezi ně patří v prvé řadě antioxidační vitaminy jako je vitamin E, A a C. Ze stopových prvků pak je to doplňování selenu a zinku. Dostatečný přívod vitaminu A může snížit výskyt rakoviny průdušek, zejména v oblastech, kde je vyšší obsah průmyslových exhalací ve vzduchu. Dostatečné zajištění antioxidačními vitaminy, zejména opět vitaminu A s vápníkem a dietní vlákninou se spojuje se snížením výskytu rakoviny konečníku a tlustého střeva, které patří v našem státě k velmi častým nádorovým onemocněním.

Podle spolehlivých klinických studií umožňuje zvýšený přívod kyseliny askorbové (vitaminu C) zvýšenou rezistenci jedinců proti infekci, zejména v jarním a podzimním období, kdy vrcholí riziko zánětu dýchacích cest a současně velká část obyvatelstva má nedostatečný přívod i zásoby vitaminu C.

Jednou z rizikových oblastí ve zdravotním stavu obyvatelstva naší země, jak ukazují podrobné studie (dr. Kvíčala, Endokrinologický ústav MZ), je nedostatek selenu, zejména v oblastech, kde je i současně nedostatek jódu. Nedostatečný přívod selenu může vést ke sníženému odstraňování (zhášení) kyslíkových radikálů, jejichž hromadění v těle se přičítá vznik četných onemocnění. Navíc nedostatek selenu může vést zejména u osob vystavených větší fyzické a psychické zátěži a zvýšenému vlivu toxických látek ze zevního prostředí ke vzniku únavnosti (únavový syndrom) a ke zpomalení psychických funkcí.

Faktory ovlivňující stav výživy ve stáří

Sociálně-ekonomické problémy

Sociální izolace a osamělost staršího člověka, jemuž chybí podpora rodiny, vede k úzkostem, depresím a následné lhostejnosti k jídlu a poklesu příjmu potravy. Omezené finanční prostředky jsou příčinou zhoršení výživy, a to jak pokud jde o kvalitu, tak o kvantitu (snížení konzumace mléka, masa, ovoce, zeleniny). Navíc mnohdy omezená pohyblivost způsobená artrózou, parézami a zhoršením zraku vede k obtížím s nákupem a přípravou potravy.

Fyziologické změny ve stáří

Samotné stárnutí má vliv na množství vitaminů, minerálů a stopových prvků v těle. Ve věku nad 50 let se mění schopnost trávení, vstřebávání a využití vitaminů a některých stopových prvků a minerálů. Deficity rovněž úzce souvisejí s nedostatkem pocitu hladu a nechutenstvím, jehož příčinou bývá atrofie chuťových pohárků a pokles chuti, snížená sekrece slin pak vede k suchu v ústech, obtížnému polykání a dalšímu snížení příjmu potravy. Také onemocnění dásní, ztráta chrupu nebo špatně padnoucí protézy jsou důvodem jednostranné výživy, kdy postižení upřednostňují zejména měkkou, kašovitou stravu s nedostatkem důležitých živin.

Vliv nemocí a užívání léků

Chronická onemocnění a přítomnost několika chorob současně mohou způsobovat nechutenství, zhoršovat trávení a vstřebávání vitaminů, minerálů a stopových prvků. To je běžné například při chronické gastritidě. Na deficitu živin se často podílejí i některé léky, zejména pokud jich pacient užívá více. Léky podávané například při cukrovce, onemocnění srdce a plic, hypertenzi, artróze, které je nutné užívat trvale, mohou mít vliv na:

Trávení, resorpci, využití a ztráty živin (například antacida vedou ke snížení resorpce železa, antagonisté H2 receptorů ke snížení resorpce železa, vápníku a vitaminu B 12, srdeční glykosidy tlumí resorpci všech živin)

Chuťové vjemy a chuť k jídlu (například nauzea a zvracení po digitalisových přípravcích)

Tvorbu vředů, vznik žaludečního a střevního krvácení, dyspeptické potíže (kortikosteroidy, nesteroidní antirevmatika, analgetika)

Zvýšení bazálního metabolizmu (například hormony štítné žlázy).

Foto Marta Jedličková

Ohodnoťte tento článek!