Rozhodnutí, zda se jedná o pracovní úraz

Dotaz: V nemocnici se mi stal pracovní úraz natržená šlacha na pravé noze. Jelikož jsem špatně chodila, byla jsem léčena na rehabilitaci. Při výkonu fyzikální terapie mě začalo bolet na levé straně hrudníku. Bylo zjištěno, že mám zablokovaná žebra. Lékař z rehabilitace mi sdělil, že jsem zatěžovala jednu nohu a druhou odlehčovala, a tím se to asi stalo. Nikdy jsem žádné problémy s páteří neměla. Jsem zaměstnaná v nemocnici 30 let a skoro jsem nemarodila. Dne 24. 4. 2008 mi lékař řekl, že mi končí pracovní úraz na natrženou šlachu a že budu pokračovat novou diagnózou na zablokovaná žebra, ale že se nebude jednat o pracovní úraz. Mám nárok na pokračování s pracovním úrazem, nebo jak mám postupovat?

Podle ustanovení § 366 odst. 1 a § 380 odst. 1 až 3 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění) zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. U pracovního úrazu tedy musí být naplněny dvě složky – úraz a plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Pracovním úrazem je každé porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy při práci, na které není zaměstnanec zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným schopnostem a zaměstnanec je nucen překonávat vnější odpor, a tím zvýšit nadměrně a náhle svoji námahu, která musí být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná.

Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické; stejným způsobem je nutné posuzovat jak námahu z tělesné, tak i z duševní práce a za určitých podmínek je možné uznat za pracovní úraz i infarkt. Ve zdravotnictví dochází často k poškození páteře, a to zejména v případech, když již před pracovním úrazem byla páteř zaměstnance v určitém rozsahu porušena. V tomto případě jde o otázku posouzení příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a škodou na zdraví zaměstnance. Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže úrazový děj je jednou z důležitých a podstatných příčin poškození zdraví zaměstnance, popřípadě příčinou dovršující předchozí nepříznivý zdravotní stav.

Činnost, která vybočuje z rámce plnění pracovních úkolů a je konána pro někoho jiného než zaměstnavatele, není pokryta odpovědností podle zákoníku práce a zaměstnavatel za ni nijak neodpovídá; jedná se o exces a v lepším případě může být posouzen jen podle občanského zákoníku. Zákoník práce nestanoví jako předpoklad odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem evidenci pracovního úrazu nebo sepsání záznamu o pracovním úrazu podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

V dotazu uvádíte, že vám končí pracovní úraz z důvodu natržené šlachy a nadále budete v pracovní neschopnosti na zablokovaná žebra, která souvisí podle lékaře s natrženou šlachou, ale není podle vás jisté, zda se bude jednat i nadále o pracovní úraz. Ve sporných případech, jako je ten váš, doporučuji provést znalecké posouzení znalcem z oboru zdravotnictví specializace pro odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání. Dále je nutno upozornit, že posudek o neuznání nemoci z povolání lze přezkoumat podle ustanovení § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění. Stejný postup je nepochybně možný i u pracovního úrazu.

Mají-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi. Návrh na přezkoumání lékařského posudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho prokazatelného obdržení.

Pokud nebyl podán návrh na přezkoumání, je lékařský posudek platný ode dne jeho prokazatelného předání pacientovi. Pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení.

Správní úřad, kterému bylo postoupeno odvolání proti lékařskému posudku, odvolání buď zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc zdravotnickému zařízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového lékařského posudku na základě nového, popřípadě doplňujícího posouzení zdravotního stavu pacienta. Proti rozhodnutí správního úřadu se nelze odvolat. I v případě, že bude lékařský posudek pro vás příznivý, nelze vyloučit, že zaměstnavatel odmítne pracovní úraz odškodnit, a tím vás donutí podat k soudu žalobu o odškodnění pracovního úrazu.

Ohodnoťte tento článek!