Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí

Cílem práce bylo sledovat energetickou a nutriční hodnotu stravy ve skupině seniorů, kteří se stravují v domácím prostředí, porovnat je s doporučenými dávkami vybraných nutričních skupin a zjistit faktory, které u této skupiny obyvatel ovlivňují výběr potravin.

Cíle a hypotézy

Ve srovnání s doporučenými denními dávkami jsem přepokládala vyšší energetický příjem u mladších seniorů. Očekávala jsem vyšší příjem cholesterolu, nižší příjem vlákniny a tekutin. Předpokládala jsem, že při výběru potravin budou mít největší vliv cena a výživové zvyklosti.

Metodika

Energetickou a nutriční hodnotu stravy ve skupině seniorů jsem zjišťovala metodou záznamu odhadem v trvání 7 dnů. Všechny zúčastněné osoby byly poučeny o způsobu odhadu velikosti porcí, všechny míry byly objemově kvantifikovány. Záznam byl součástí dotazníku, který vedle identifikačních údajů (věk, pohlaví, výška, váha) obsahoval dvě otázky zjišťující motivační faktory, které ovlivňují výběr potravin a způsob výživy.

Údaje získané záznamem potravy byly zpracovány pomocí počítačového programu Výživa. Do závěrečného zpracování byly zahrnuty dotazníky 40 respondentů, 26 z nich ve věku 60 – 74 let (17 žen, 9 mužů). Zbývajících 14 osob bylo ve věkové kategorii 75 – 84 let (9 žen a 5 mužů). Zhruba polovina z nich žije na vesnici, druhá polovina ve městě. Šetření probíhalo od prosince roku 2003 do ledna roku 2004.

Sledovala jsem 12 nutričních položek: energetickou hodnotu, bílkoviny živočišné, bílkoviny rostlinné, bílkoviny celkové, tuky, sacharidy, kyselinu linolovou, vápník, vitamin C, cholesterol, vlákninu a tekutiny. Počítačový program Výživa má stanoveny doporučené denní dávky (DDD) nutrientů pro jednotlivé věkové skupiny a pohlaví odlišně. DDD pro seniory jsou rozděleny do 4 skupin: pro ženy a muže ve věku 60 – 74 let a ženy a muže ve věku 75 – 84 let. V grafech srovnávám průměrné hodnoty přijatých nutrientů u každé ze 4 věkových skupin s průměrem DDD.

Závěr

Získané výsledné hodnoty lze považovat pouze za orientační, v daných podmínkách je nebylo možné přesně stanovit. Přesto hodnoty přijatých dávek u skupin vápníku, vlákniny, vitaminu C a tekutin jednoznačně svědčí o jejich nedostatečném příjmu. Hypotézu o vyšší energetické hodnotě stravy u mladších seniorů získané výsledky nepotvrdily. Průměrný energetický příjem ve skupině žen je jen nepatrně vyšší než DDD, u mužů dokonce nižší. Naopak vyšší energetický příjem mají starší senioři. Tyto výsledky korespondují i s rozložením BMI, kde se starší senioři na nadváze podílejí více.

Potvrdila se hypotéza o rozdílných hodnotách mezi přijatými a doporučenými dávkami vybraných nutrientů. Průměrný denní příjem živočišných bílkovin je vyšší pouze ve skupině starších mužů, v obou skupinách žen je mírně nižší, pouze u mužů 60 – 74 let se blíží DDD. U rostlinných bílkovin je průměrný příjem nižší ve všech skupinách s výjimkou starších mužů. Celkový příjem bílkovin je tedy v obou skupinách žen nižší, u mladších mužů blízký normě a u starších mužů vyšší než DDD. Průměrný příjem tuků ve všech skupinách převyšuje DDD. Průměrný denní příjem kyseliny linolové je vyšší než DDD. Na rozdíl od tuků je průměrný denní příjem sacharidů, s výjimkou starších žen, nižší. Z toho vyplývá, že tuky se podílejí na energetickém příjmu více než doporučenými 30 % na úkor sacharidů. Výrazně patrné odchylky od DDD jsou u vápníku, vitaminu C a vlákniny. U vápníku je průměrný denní příjem zhruba poloviční, u vitaminu C je ve všech skupinách nižší než DDD, výrazněji u starších seniorů. U vlákniny se denní průměr pohybuje zhruba na čtvrtině DDD. Potěšující je, že se nepotvrdil předpokládaný vyšší příjem cholesterolu, který ani v jedné skupině nepřekračuje DDD.

Hypotéza o nízkém příjmu tekutin se potvrdila ve všech skupinách, přičemž ženy mají ještě výrazněji nižší příjem tekutin než muži. Průměrné denní dávky ani u jedné skupiny nedosahují DDD. Hypotéza týkající se faktorů ovlivňujících výběr potravin se potvrdila jen částečně. Z výsledků vyplývá, že největší podíl na rozhodování mají výživové zvyklosti, cena je uváděna až na čtvrtém místě. Jako faktor nejvíce motivující ke změně výživových zvyklostí je uváděna nemoc.

Doporučení

Důležitým nástrojem při ovlivňování výživových zvyklostí nejen ve skupině seniorů je určitě zdravotní výchova. Dokladem její úspěšnosti může být například klesající příjem cholesterolu. Pro její dobrý výsledek je jistě nutné, aby byla v souladu i s ostatními opatřeními na celostátní úrovni nejen v oblasti zdravotní politiky. Největším problémem bude najít vhodnou formu, která by oslovila seniory.

Zdravé výživové návyky se utvářejí již od útlého dětství v rodině a měly by být posilovány ve školských zařízeních. U dospělé populace by se měli na výživové prevenci nejvíce podílet praktičtí lékaři a sestry v jejich ordinacích. V tomto článku primární péče jsou dosud značné rezervy. Pro jejich význam svědčí také závěry, které vyplynuly z mého průzkumu. Většina respondentů uvádí, že nejdůležitějším motivem ke změně výživových zvyklostí by pro ně byla nemoc. Míra a způsob účasti na edukaci pacientů pro jednotlivé poskytovatele zdravotní péče na všech úrovních by měly být jasně formulovány formou standardů.


SOUHRN

Práce představuje výživovou studii, která sleduje adekvátnost příjmu potravy u populační skupiny seniorů v jejich domácím prostředí a srovnává ji s referenčními hodnotami doporučených dávek. Menší část práce se zabývá motivačními faktory při výběru potravin.

SUMMARY

The author presents a nutritional study that focuses on food intake of the aged population living in their home. The results of the study are compared with the recommended dietary allowances. A small section of the article is devoted to motivational factors that influence food choices.

Ohodnoťte tento článek!