Sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče a její postavení ve zdravotnickém týmu

Role sestry se měnila společně s rozvojem ošetřovatelství od charitativní činnosti přes chápání sestry jako pomocníka lékaře, až k samostatné práci rovnocenné členky zdravotnického týmu. Hlavní funkcí sestry, kromě spolupráce se členy zdravotnického týmu, je řízení a poskytování ošetřovatelské péče, výchova pacientů/klientů, aktivní účast na rozvoji a výzkumu ošetřovatelské praxe. Součástí příspěvku jsou i výsledky výzkumu mapujícího postavení sestry ve zdravotnickém týmu.

SUMMARY
The role of nurses gradually changed from caritative activities, through assisting doctors to independent work of an equal member of the healthcare team. The main function of a nurse is, besides cooperating with the members of the team, management and provision of nursing care, patient education, and active participation on the development of nursing through research. The article presents the results of a study which mapped the position of nurses in healthcare team.

Existuje několik pohledů na to, jak odlišovat povolání od zaměstnání. Jedním z nich je i ten, že povolání vyžaduje specifické vědomosti, zručnosti a přípravu. Zaměstnání je činnost, ve které člověk v určitém čase pracuje, angažuje se, ale nemusí být vždy předmětem zvláštního zájmu jedince. Na rozdíl od zaměstnání se povolání často vymezuje zájmem člověka. (Kozierová et al., 1995, s. 7)

Zdravotnictví se těší všeobecnému uznání jako povolání či dokonce poslání. Toto tvrzení se určitě týká i povolání sestry jako poskytovatelky ošetřovatelské péče (Závodná, 2002, s. 18). V současnosti se hovoří o ošetřovatelství jako o samostatné vědní disciplíně a o sestře, pracující samostatně. Máme etický kodex, kompetence, koncepci ošetřovatelství, známe práva pacientů, jsme registrované, mění se způsob našeho vzdělávání.

Sestra poskytuje pacientovi ošetřovatelskou péči metodou ošetřovatelského procesu. Dosažení a dodržování standardů péče vyžaduje od sester nové schopnosti, které se nepoužívaly v minulosti, např. ve vztahu k sociálním problémům, které provázejí chorobu, či zdraví jedince anebo skupiny.
Role sestry je svojí povahou vnitřně konfliktní. Pro výkon většiny činností jsou v ošetřovatelství stanovené přesné normy, ale sestry jsou přitom nuceny uplatňovat je v jedinečných situacích.

Osvojení si role a adaptace na nové funkce a zodpovědnost a na nové vzory chovaní se do značné míry odvíjí také od společenské prestiže povolání sestry (Jarošová, 2000, s. 35). Mezi základní atributy ošetřovatelského povolání patří pevné zanícení pro službu, kterou ošetřovatelství lidem poskytuje, přičemž tento atribut je pokládán za principiální. Dalším atributem ošetřovatelského povolání je víra a důstojnost a hodnota každého člověka.

Tento aspekt je založený na etické, ale i křesťanské filozofii posvátnosti lidského života a hodnoty jedince. Jedním ze základních atributů ošetřovatelského povolání je i potřeba celoživotního vzdělávání. V ošetřovatelském povolaní je tento typ vzdělávání nevyhnutelný. Erudovaná sestra by si v současnosti měla udržovat a rozšiřovat své profesionální umění, předvídat svou roli do budoucnosti a rozšiřovat si základnu profesionálních vědomostí.

V současné době musí sestry ve své profesi klást největší důraz na samostatnost v rozhodování. Záleží však na kompetencích sestry. Sestry musí svobodně využívat své vědomosti a zručnosti pro blaho lidstva a svými schopnostmi a autoritou zaručit, aby byly ošetřovatelské služby poskytovány bezpečně a účinně (Kozierová et al., 1995, s. 24). Jednou ze zásad poskytování zdravotní péče je dnes kolektivní práce.

O pacienta pečuje stabilní skupina zdravotnických pracovníků, kteří plní společné úlohy v příslušné odborné oblasti, tzv. zdravotnický tým. (Bohuš et al., 1987, s. 206) Sestra je již tradičně považována za člena týmu, který poskytuje pacientovi nepřetržitou ošetřovatelskou péči a který stráví s pacientem nejvíce času. Aktivní začlenění sestry do zdravotnického týmu při spolupráci, plánování, organizaci, řízení a vyhodnocování ošetřovatelských zásahů je součástí zdravotnických služeb.

Týmová práce předpokládá, že sestra je schopná spolupracovat s ostatními členy týmu a má schopnosti předávat informace o nemocných ostatním členům týmu. Zodpovědnost sester se překrývá se zodpovědností za ostatní členy týmu, v důsledku čehož není často jasné, kde přesně její zodpovědnost končí. Sestry někdy vykonávají úkoly i za jiné členy týmu či plní úlohy za nižší zdravotnický personál, anebo v některých případech vykonávají i činnosti, které jsou v kompetenci lékařů.

Vždy se to však odvíjí od dané situace. Ve zdravotnických týmech je často nedostatek sester a sestry se mnohdy střídají, což může vést sestru do pozice, kdy ví, co je pro pacienta dobré, ale nemůže to splnit pro nedostatek času a situační podpory. Běžným dilematem, se kterým se sestry setkávají, je, bohužel neprofesionální anebo neetické chování některých členů týmu vůči pacientům. Protože kodex sestry obsahuje povinnost chránit pacienta před daným chováním, vyžaduje se od sestry takovéto aktivitě zabránit.

Pozice sestry v týmu předpokládá nejen humanizaci vztahů mezi sestrou a pacientem, mezi ošetřujícím personálem a rodinou nemocného, ale i polidštění vztahů mezi členy týmu. S etickými aspekty práce zdravotnického týmu souvisí i interpersonální vztahy zdravotníků v týmu, které působí na atmosféru týmu, na pracovní spokojenost, výkonnost, na motivaci členů týmu, ale i na spokojenost pacienta s poskytovanou péčí. (Jarošová, 2000, s. 96)

Cíl práce

Naším cílem bylo zjistit, co pro sestry znamená zdravotnický tým, ve kterém pracují. Zjišťovali jsme také to, co sestry považují za pozitivum, ale i negativum práce v týmu a co pokládají za největší stresor. V neposlední řadě jsme zjišťovali, do jaké míry jsou názory a postoje sester respektované ostatními členy týmu.

Soubor a metodika

Výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů – žen. Jednalo se o sestry pracující v různých zdravotnických týmech státních i nestátních zdravotnických zařízení se sídlem v Banské Bystrici, ve Zvoleně, Lučenci, Žiaru nad Hronom, Rimavské Sobote, Levicích, Košicích. Sestry pracovaly na různých odděleních uvedených zařízení. Výzkum jsme realizovaly prostřednictvím anonymní dotazníkové metody.

Použily jsme strukturovaný dotazník, ve kterém se respondentky mohly rozhodnout pro jednu z několika nabízených možností odpovědí. Dotazník obsahoval 17 otázek.
Zjišťovaly jsme hlavní socio-demografické údaje respondetů a z otázky zaměřené na sídlo nemocnice vyplynulo, že 36 % sester pracovalo v Bánské Bystrici, 34 % ve Zvolenu, 6 % v Lučenci, 4,5 % v Žiaru nad Hronom, 3,5 % v Rimavské Sobote, 2,5 % v Kováčové, 2,5 % v Kremnici a 11 % sester mělo sídlo svého zařízení v jiném městě.

Co se týká pracovního zařazení, resp. oddělení, z výsledků vyplynulo, že největší zastoupení měly sestry z chirurgie (14 %), následovány interním oddělením (12 %), gynekologicko-porodnickým oddělením (7,5 %), domovy sociálních služeb (7,5 %), oddělením anesteziologie a intenzivní medicíny (7,5 %), dětským oddělením (7 %), Středoslovenským ústavem srdečně-cévních služeb (6,5 %), geriatrií (5,5 %), psychiatrií (5,5 %).

Ambulantní sféru zastupovala 3 % respondentek, stejně jako obor onkologie. Po 2,5 % dotázaných bylo z oborů rehabilitace, COS a traumatologie. Zajímala nás také délka praxe, kdy výsledky ukázaly, že 42,5 % pracuje více než 20 let, 22 % 16-20 let, 22,5 % 11-15 let, 6,5 % 5-10 let a stejné procento 0-4 roky. V neposlední řadě bylo pro nás zajímavé zjistit také nejvyšší dosaženou úroveň vzdělání respondentek, kdy výzkum ukázal, že 22 % dotázaných absolvovalo SZŠ, 26 % PSS, 21 % vyšší odborné vzdělání, 29,5 % dosáhlo titulu Bc. a 1,5 % titulu Mgr.

Výsledky výzkumu

Ve stručnosti shrnujeme výsledky výzkumu s uvedením otázek a volitelných odpovědí. V závorce je uveden procentuální podíl vyjádření respondentů k dané problematice.

Otázka 1: Jaký je postoj vedoucího vašeho týmu (vedoucí sestry) ke zvyšování odborné úrovně sester?

a) vedoucí týmu dbá na odborný růst ošetřovatelského personálu (22,5 %),
b) vzdělanostní úroveň sester je individuální, ale vedoucí týmu ji podporuje (60,5 %),
c) sestry mají zájem o zvyšování odborné kvalifikace, ale vedoucí týmu ji nepodporuje (11 %),
d) většina sester – členek ošetřovatelského týmu nemá zájem o zvyšování své vědomostní úrovně (5,5 %),
e) neumím posoudit (0,5 %).

Otázka 2: Myslíte si, že vyšší stupeň vzdělání sester pozitivně ovlivňuje ošetřovatelskou péči o pacienta?

a) vzdělaná sestra má více teoretických vědomostí pro realizaci lepších, respektive rychlejších rozhodnutí (34 %),
b) vzdělaná sestra má lepší předpoklady vést tým, ale rozhodující pro ošetřovatelství jsou praktické zkušenosti (46,5 %),
c) vzdělání sestry není rozhodující, rozhodující je osobnost sestry jako takové (19,5 %),
d) jiné (0 %).

Otázka 3: Které pracovní činnosti vás nejvíce zatěžují?

a) vysoce odborná ošetřovatelská péče o pacienty (1,5 %),
b) fyzická zátěž sestry spojená s ošetřovatelskou péčí o pacienty (15 %),
c) ošetřovatelská dokumentace a jiná administrativa (54 %),
d) vykonávání práce za nižší zdravotnický personál (27 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevoval nízký počet personálu, agresivní a vulgární chování pacientů a příbuzných, činnosti netýkající se ošetřovatelské péče (2,5 %).

Otázka 4: Co považujete za pozitivum ovlivňující váš pracovní výkon?

a) dobré interpersonální vztahy (52,5 %),
b) to, že moje názory a přístup k práci jsou v týmu všeobecně dobře přijímané a uznávané (25,5 %),
c) dostatek personálu ve službě (21 %),
d) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „nejsou žádná pozitiva“, „prospělo by osobní finanční ohodnocení“ (1 %).

Otázka 5: Vykonáváte práci přesčas?

a) personální obsazení pracoviště je zabezpečené tak, že práci přesčas nevykonáváme (11,5 %),
b) vykonáváme, ale převážně pouze v období dovolených (44,5 %),
c) pravidelně máme přesčasové hodiny, a to zejména z důvodu nedostatku pracovníků (43 %),
d) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „ráda vykonávám práci přesčas“ (1 %).

Otázka 6: Dotýká se vysoká migrace sester také vašeho týmu?

a) ano, permanentně (26 %),
b) ano, ale pouze v určitých obdobích (27, 5 %),
c) téměř ne (32 %),
d) vůbec ne (14,5 %).

Otázka 7: Je vaše pracoviště vybavené dostatečným počtem pomocného personálu (sanitáři)?

a) naše pracoviště splňuje normativy personálního zabezpečení v průběhu celého dne (34 %),
b) pomocný personál máme, ale pouze na denních službách (43 %),
c) máme nedostatek pomocného personálu, jak na denních, tak i na nočních službách (23 %).

Otázka 8: Myslíte si, že je pro sestru jednodušší situace:

a) když sestra pracuje ve velkém týmu – nad 40 členů (1,5 %),
b) když sestra pracuje ve středně velkém týmu – 15 až 40 členů (37,5 %),
c) když sestra pracuje v malém týmu – 2 až 15 členů (60 %),
d) když sestra vůbec nepracuje v týmu (1 %).

Otázka 9: Zdravotnický tým, ve kterém pracujete, pro vás představuje…

a) jednu velkou rodinu, na jejíž členy se můžete spolehnout a kdykoli obrátit, ale pouze v souvislosti s pracovními povinnostmi (19,5 %),
b) skupinu jedinců, kteří jsou kromě pracovních povinností schopni pomoci i s problémy běžného, každodenního života (69,5 %),
c) skupinu jedinců, kteří negativně ovlivňují atmosféru na pracovišti (7,5 %),
d) tým pro mne nic neznamená, důležitá je péče o pacienta (3 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „jedna velká rodina, která má jeden cíl, dobro pacienta“ (0,5 %).

Otázka 10: Myslíte si, že sestry ve vašem týmu jsou lékaři všeobecně respektované?

a) Všichni lékaři v našem týmu respektují sestru jako rovnocennou partnerku, bez které by si nedovedli představit péči o pacienta (38,5 %),
b) starší lékaři sestry respektují, což se o mladší generaci nedá říct (25,5 %),
c) lékaři respektují sestry jen minimálně (31 %),
d) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „záleží na osobnosti a lidskosti lékaře“, „nevím, zda se dá hovořit o respektu“, „lékaři sestry dokonce podceňují“ (5 %).

Otázka 11: Stává se ve vašem týmu, že musíte na sebe převzít povinnosti lékaře?

a) nestává se to vůbec, každý si plní svoje povinnosti (8,5 %),
b) stává se to v mimořádných situacích, když sestra musí okamžitě zasáhnout v zájmu záchrany života pacienta (45,5 %),
c) stává se to občas, ale záleží na konkrétním lékaři (37 %),
d) povinnosti lékaře zásadně nevykonávám, vždyť existují nějaké kompetence sester (6,5 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „v případě časté nedostupnosti lékaře“ (2,5 %).

Otázka 12: Který z uvedených faktorů je pro vás největším stresorem v týmu?

a) špatné interpersonální vztahy v týmu (42 %),
b) neustále se měnící personál (15,5 %),
c) nároční práce na směnách i za nižší zdravotnický personál (31 %),
d) nízký stupeň empatie členů týmu vůči sobě navzájem (7 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „časový tlak, nedostatek času na konkrétního pacienta, jedna sestra na noční, nepochopení, nadřazenost, nemáme stres (4,5 %).

Otázka 13: Konfliktní situace ve vašem týmu řešíte…

a) snažím se konflikt ihned prodiskutovat (66 %),
b) vyhýbám se konfliktům (32 %),
c) konflikt „přenesu“ na vedoucího týmu (1,5 %),
d) konflikty řeším hádkou (0 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „záleží na konkrétní osobě“ (0,5 %).

Otázka 14: Co vám způsobuje největší zátěž při delegování kompetencí na nižší zdravotnický personál?

a) neochota nižšího zdravotnického personálu vykonávat delegované úlohy (32,5 %),
b) nutnost opakované kontroly, zda byl úkol splněn (46,5 %),
c) nedůvěra sestry ve správné plnění delegované ho úkolu (1 %),
d) nedostatek pomocného personálu (20 %).

Otázka 15: Můžete vy, jako sestra, beze strachu vyjádřit kritický postoj související s péčí o pacienta realizovanou jinými členy týmu?

a) ano, postoj sestry je plně respektovaný všemi členy týmu (18,5 %),
b) názory jsou plně respektované pouze sestrami (10,5 %),
c) protichůdné názory sestra nemůže vyjádřit (4 %),
d) záleží na konkrétní situaci (66,5 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „máme členy týmu, kterým se kritika vyjádřit nedá“ (0,5 %).

Otázka 16: Setkáváte se ve vašem týmu s pochvalou od svých nadřízených (vedoucí sestra, lékař) za dobře vykonanou práci?

a) ano, pochvala je v našem týmu samozřejmostí, ať již od vedoucí týmu anebo lékaře (21,5 %),
b) s pochvalou se setkávám jen ve výjimečných situacích (48 %),
c) vedoucí týmu chválí jen své sympatizanty (7,5 %),
d) pochvala od vedoucí týmu je samozřejmostí, ale ze strany lékařů tomu tak není (6 %),
e) pochvala od lékaře je samozřejmostí, ale od vedoucí sestry ne (5 %),
f) v našem týmu je pochvala „cizí slovo“ (12 %).

Otázka 17: V čem vidíte pozitivum vaší práce v týmu?

a) práce v týmu mě obohacuje o nové vědomosti a zručnosti, které získávám od ostatních členů týmu (40,5 %),
b) dostávám prostor k seberealizaci a maximální využití svých schopností (23 %),
c) práce v týmu u mne vytváří pocit pohody a uvolnění (21 %),
d) poskytuje mi podporu v kritických situacích (15 %),
e) jiné, uveďte – v odpovědích se nejčastěji objevovalo „to, že někteří členové týmu se nebrání novým myšlenkám a postupům“ (0,5 %).

Diskuse, závěr

V systému poskytování zdravotní péče sehrává sestra klíčovou roli. V současnosti máme k dispozici mnoho studií na různá témata související se sestrou a ošetřovatelskou péčí, ale z dostupných informačních zdrojů víme, že postavení sestry ve zdravotnickém týmu neřeší žádná z nich. Z našeho výzkumu vyplynulo, že sestry považují svůj tým i za jednu velkou rodinu, na jejíž členy se mohou kdykoli spolehnout, ale pouze v souvislosti s pracovními povinnostmi (19,5 %), ale také za rodinu, která má jeden cíl, a to dobro pacienta, jak uvedla jedna respondentka.

Tým sestrám poskytuje i podporu v kritických situacích (15 %) a práce v týmu je obohacuje o nové vědomosti a zručnosti, které získávají od ostatních členů týmu (40,5 %). Pro sestry je, podle výsledků výzkumu, jednodušší situace, když pracují v malém týmu (60 %), velký tým považuje za negativum v práci 1,5 % z nich. Nikde jinde neplatí požadavek celoživotního vzdělávání tak naléhavě jako právě v medicíně a ošetřovatelství.

Snaha pomoci pacientovi klade nároky také na sestru a neustálé studium ji provází celým životem, i když z našeho výzkumu vyplynulo, že pro ošetřovatelství jsou rozhodující praktické zkušenosti (46,5 %). I přesto má 83 % sester zájem o zvyšování své odborné kvalifikace a vedoucí týmu je v tom podporují. Náš výzkum neopomenul ani ostatní členy zdravotnického týmu. Sestry musí myslet v první řadě na pacienta, a to je důvod, proč 45,5 % z nich v případě záchrany jeho života na sebe přebírá kompetence lékaře.

To si možná někteří lékaři ani neuvědomují a sestru, jak uvedla jedna respondentka, i přesto podceňují. Osobnost a lidskost lékaře tu sehrává velkou roli. Sestry na nočních směnách často suplují práci nižšího zdravotnického personálu (86 %). Sestry v týmech, které tento nedostatek nepociťují, mnohdy zase trápí neochota personálu vykonávat delegované úkoly (32,5 %), stejně jako nutnost opakované kontroly, zda byl úkol splněn (46,5 %).

Na základě výsledků výzkumu doporučujeme následující opatření pro praxi: zabezpečit dobrou odbornou přípravu a adekvátní motivaci členů týmu; uvědomit si, že každý člen zdravotnického týmu má poskytovat kvalitní zdravotní péči; akceptovat, že zdravotní a ošetřovatelská péče je multidisciplinární; podporovat členy zdravotnických týmů při získávání zručností potřebných ke stanovení norem péče, které budou srozumitelné, přiměřené, přijatelné, dosažitelné a dostupné pro všechny; vytvořit prostředí v týmech, v nichž budou všichni pracovníci vědět, co se od nich očekává, aby mohli vykonávat svoji práci cílevědomě a aby je uspokojovala; v neposlední řadě zabezpečit i kontrolu, aby týmy splňovaly normativy personálního zabezpečení; nezapomínat projevit úctu a pochvalu sestrám, které jsou tu, aby plnily svoje poslání.


O autorovi: Mgr. Daniela Beňadiková1, PhDr. Tatiana Rapčíková2 Nemocnica s poliklinikou Vaše zdravie Zvolen1, Fakulta zdravotníctva SZU Bratislava so sídlom v Banskej Bystrici2 (dankkka@azet.sk, tatiana.rapcikova@szu.sk)

Ohodnoťte tento článek!