Sestry a nové trendy v KPR

Problematika kardiopulmonální resuscitace (KPR) je v současné době často diskutovaným tématem. Tak jako jiné medicínské postupy, se i postupy resuscitace vyvíjejí, mění se a jsou neustále doplňovány.


SOUHRN: Cílem studie realizované v Ústavu ošetrovateľstva UPJŠ LF Košice roku 2009 bylo zhodnocení úrovně vědomostí sester v klinické praxi o postupech kardiopulmonální resuscitace s přihlédnutím k novinkám z roku 2005. Předpokládali jsme rozdílnou úroveň vědomostí ošetřovatelek vzhledem k typu pracoviště, délce klinické praxe a stupni vzdělání.
Klíčová slova: sestra, vědomosti, první pomoc, kardiopulmonální resuscitace

SUMMARY: The study done by the Institute of Nursing of the UPJS LF Kosice in 2009 aimed to evaluate the level of knowledge of nurses on cardiopulmonary resuscitation, including the new guidelines of 2005. We assumed there would be various level of knowledge among nurses depending on the department, length of clinical practice and the level of education.
Key words: nurse, knowledge, first aid, cardiopulmonary resuscitation


Doporučení mezinárodních institucí zveřejněné v listopadu 2005 netvrdí, že předcházející metody byly neúčinné, ale odůvodnění změn jsou natolik přesvědčivé, aby začaly být co nejdříve používány nové postupy tak, jak je uvádí Evropská resuscitační rada – ERC (Dobiáš a kol., 2007).

Sestry a nové trendy v KPR

Cílem předkládané studie bylo zhodnocení vědomostí sester v klinické praxi o metodách kardiopulmonální resuscitace používaných dlouhodobě, stejně jako i o nových trendech v provádění KPR podle doporučení ERC z roku 2005 se zaměřením na resuscitaci dospělých. Do studie realizované v období 01/200903/2009 ve Fakultní nemocnici Louise Pasteura v Košicích bylo zapojeno 84 sester. Distribuovali jsme nestandardizovaný dotazník, návratnost byla 93 %. Vzorek tvořily sestry z klinické praxe s různým stupněm vzdělání, rozdílnou délkou odborné praxe, pracující v rámci 3 druhů klinických pracovišť: Standardní ošetřovací jednotky (SOJ – interní, neurologická a neurochirurgická klinika), Jednotky intenzivní péče (JIP – náležející k výše uvedeným klinikám) a Anesteziologickoresuscitační oddělení (ARO).

Výsledky poukazují na následující zjištění. 54 sester (64 %), které se studie zúčastnily, již KPR prováděly v průběhu výkonu klinické praxe, a zbývajících 30 sester (36 %) odpovědělo záporně. Až 45 sester (54 %) se vyjádřilo, že se nikdy nezúčastnily proškolení v KPR.
Zaměření otázek, které tvořily součást naší studie, směřovalo k podstatnějším změnám v provádění základní neodkladné resuscitace dospělých. Jak je uvedeno v tabulce, za základní postup při uvolnění dýchacích cest považovalo při KPR 48 sester (57 %) záklon hlavy a ne dosud doporučovaný trojitý manévr. Odpověď podle původního doporučovaného postupu zvolilo 26 sester (43 %). Dobiáš et al. (2007) uvádí, že trojitý manévr je pro svou náročnost doporučovaný pouze profesionálním záchranářům.

Poloha rukou zachránce při nepřímé masáži srdce je nově popisována jako poloha „uprostřed hrudní kosti“, případně „mezi prsními bradavkami“, což je jednodušší než předcházející doporučení (nahmatání mečovitého výběžku sterna a dva prsty nad ním). S touto novinkou se ztotožnilo pouze 20 dotázaných sester (24 %), které se studie zúčastnily.

K novým doporučením patří i vynechání úvodních dvou vdechů a hned po záklonu hlavy zahájení nepřímé masáže srdce, tedy modifikace sekvence A (uvolnění dýchacích cest) -B (umělé dýchání) – C (cirkulace) na A – C – B, přičemž jsou uváděny i změny poměru kompresí hrudníku a umělých vdechů na 30 : 2, pokud je při KPR pouze jeden zachránce (Dobiáš a kol., 2007). V námi realizované studii z celkového počtu 84 sester 32 (38 %) uvedlo správný postup a 22 (36 %) by realizovalo postup podle předcházejícího doporučení, přičemž zbývající sestry prokázaly nevědomost a uvedly nesprávný postup (2 úvodní vdechy, 30 stlačení hrudníku, anebo po 2 úvodních vdeších -5 stlačení hrudníku) (graf).

Tabulka

Frekvence kompresí hrudníku by měla být 100/min., resp. „téměř 2krát za sekundu“ (Mechírová a kol., 2008; Dobiáš a kol., 2007; Franěk, 2005), a měla by ideálně trvat 100-120/min. (Drábková, 2005). Podle uvedeného scénáře by v naší studii vykonávalo masáž srdce pouze 38 sester (46 %).

Při hodnocení úrovně vědomostí se nám potvrdilo, že jejich nejvyšší úroveň měly sestry s délkou praxe v rozmezí 6-10 let, v porovnání se sestrami s délkou odborné praxe (0-5 let) nebo s počtem odpracovaných let v oboru (11-14, 15 a více). Z hlediska vzdělání mělo nejvyšší počet správných odpovědí 7 sester s vysokoškolským vzděláním II. stupně, dále následovalo 18 sester s ukončeným specializačním vzděláním, sestry po absolvování středoškolského vzdělání. Sestry s ukončeným I. stupněm vysokoškolského vzdělání dosáhly shodnou úroveň úspěšnosti odpovědí jako poslední v pořadí. Podle pracoviště, kde vykonávají odbornou praxi, byly při hodnocení vědomostí nejúspěšnější sestry z ARO, poté ošetřovatelky z JIP a nakonec ty ze SOJ.

Graf

Závěr

Z analýzy předkládaných výsledků je zřejmé, že sestry, které se naší studie zúčastnily, sice ovládaly postupy základní KPR ve větší míře, ale v některých případech podle postupů doporučených v minulosti a ne podle doporučení z roku 2005. Pokládáme za důležité povzbuzovat sestry k samostudiu, které by bylo zaměřené na jednotlivé složky první pomoci, KPR nevyjímaje, a při každé změně v postupech resuscitace nevyhnutelně realizovat nová školení pro všechny členy zdravotnického týmu v rámci jednotlivých pracovišť.

Sestry a nové trendy v KPR


O autorovi: PhDr. Jana Raková1, Mgr. Matej Csisko2, Ústav ošetrovateľstva UPJŠ LF Košice1, Neurologické oddelenie, NsP sv. Barbory Rožňava2 (janka.rakova@gmail.com, csisko.m@gmail.com)

Sestry a nové trendy v KPR
Ohodnoťte tento článek!