Sestry ovlivňují chování nemocných

„Jistá dávka stresu je nezbytná, jinak bychom byli apatičtí a neteční,“ říká v rozhovoru pro Sestru MUDr. Radkin Honzák, psychiatr a autor několika knih o stresu zdravotníků.

Stresujících příčin neustále přibývá. Kdy stres prospívá a kdy začíná škodit?

Stres, který prožívá horolezec nebo automobilový závodník, je povzbuzující a život obohacuje. Pro mnoho lidí, a sestry zvlášť, je však stavem neustálého nežádoucího napětí a úzkosti. Způsob reakce na stres závisí zčásti na osobnosti člověka, zčásti na zkušenosti a zčásti na délce trvání. Náročné povolání sestry může stres zpočátku stimulovat, jestliže však tlaky nepovolují, člověk začne nakonec trpět. V ideálním případě by úzkost způsobená stresem měla být jen dočasná, vyvolaná konkrétní příčinou, a měla by se ztratit po vyřešení problému. Pokud pocity úzkosti nepřestávají a zcela ovládnou život sestry, stávají se příčinou nemoci. A co učinit? Nejdříve musíme zjistit stresový faktor. U sester je někdy těžké jej poznat. Důležité je změnit vztah k životu a soustředit se přitom na přítomnost, odhalit problémy a rozhodnout se pro řešení. A hlavně hned ho realizovat.

Můžete to konkretizovat?

Stres sester má několik vstupů. Za prvé je to rozbití rytmu – ne každý snáší noční směny a nikdo nedospí čas, který v noci propracoval. Pak je to nepravidelné stravování a nároky, které jsou bez konce – sestra nikdy není hotová. Sestry skutečně vydávájí ve svém zaměstnání ze sebe, více než dostávají zpátky. Stres se začne u nich projevovat po třech, čtyřech dnech, kdy se jim do práce nechce, opravdu si neodpočinou a mají už somatické příznaky. Sestry se musí naučit stresu čelit nebo jej ventilovat. Když si vezmeme celou filozofii rozumného jednání, tak je to o tom, že si nesmí sestra myslet, že je ve své oblasti spasitelkou. Musí vše brát jako své řemeslo a ne jako službu vyšším cílům. Když vše budu brát jako řemeslo, tak budu vědět, že se mi občas něco nepovede. Když si bude hrát na spasitele, bude si myslet, že musí všechno zachránit.

Na kterých pracovištích se vyskytuje nejvíce stresu?

Prováděli jsme výzkum na operačních sálech, resuscitačních odděleních, dialyzačních jednotkách a kardiologických a nefrologických JIP. Zjistili jsme, že to, co se traduje, že totiž sálové sestry jsou nejvíce vytížené, není pravda. Tyto sestry mají tu výhodu, že jim situaci neztěžuje pacient. Čím více a intenzívnějších kontaktů s nemocnými, tím více stresu. Nakonec nám vyšlo, že nejvíce jsou zatížené sestry na nefrologických JIP.

Co si myslíte o harassmentu – je také zdrojem stresu?

S harassmentem nesouhlasím, ale myslím si, že se bude objevovat stále. Někteří muži jsou hrubci od přírody a některé ženy zase provokují a velmi záleží na tom, že je potřeba dát opravdu jasně najevo, že si to nepřeji. Mělo by se umět rozpoznat, kdy nám jde jen o to flirtování, což je zábava a kdy jedna strana nemá opravdu zájem.

Vaše vánoční přání sestrám?

Prvního prosince všechny ženy starší 15 let zavřít do nějakého rehabilitačního zařízení. Chovat se k nim samozřejmě slušně a se vší péčí. Pustit je až na Štědrý den. A proč si to přeju? Protože předvánoční stres je pro ženy velké zatížení. I když se najdou ženy, a já jim fandím, které předvánoční rituály opouštějí. Je to zkumulovaná aktivita, která přesahuje normu, a co nakonec přinese? Opět stres z nevhodných dárků, z přejídání a na Nový rok předsevzetí, která nás opět stresují.

A ještě jedna rada od dr. Honzáka: Kdybychom se chovali k druhým tak, jak se chováme k sobě, tak s námi nevydrží. Zásadní rada tedy je: Mít se rád – sebeúcta.

Hana Černá-Šípková

Foto Vladimír Brada

Ohodnoťte tento článek!