Smysl supervize na pracovišti – nástroj zlepšování kvality ošetřovatelské péče

Motto: „Mějme oči otevřené a hledejme, kde nějaký člověk nebo činnost věnovaná lidem vyžaduje trochu času, trochu přátelství, účasti, společnosti a trochu lidské práce. Snad jde o člověka osamělého či o nějakého nešiku, pro kterého můžeš něco znamenat. Snad je to stařec nebo dítě. Anebo dobré dílo potřebuje dobrovolníky, kteří mohou obětovat volný večer nebo obstarat nějaké pochůzky. Kdo by dokázal vypočítat všechny podoby uplatnění, které může mít onen cenný provozní kapitál zvaný člověk!“ (A. Schweitzer)

V naší profesi je nutností vzájemně si pomáhat, být si oporou, předávat si informace o svých klientech. Vědět, který je nedočkavý, kam musím po zazvonění okamžitě vystartovat, a který mě nechá dojíst oběd.

Naše povolání je krásné, ale i velmi obtížné a vysilující. Zvládnou je jen silné osobnosti. Jak na tom jste?Využiji slova amerického doktora H. Sullivana, který chodil jako primář svého oddělení na vizity až odpoledne a ptal se svých kolegů a personálu, zda byli na obědě. A pokud se mu dostalo negativní odpovědi, proslul větou: „Kdo se nedokáže postarat sám o sebe, neskýtá záruku, že se postará o druhé.“ Moudrá slova. Ovšem dnes, možná jako v minulosti, jsou v naší profesi situace, kdy si nějaké jídlo musíme odepřít. Tak to zkrátka je. Vybrali jsme si své povolání dobrovolně a s ním souvisí i neočekávané situace, kdy musíme dát přednost svým klientům nebo pacientům před potřebami svými.

Supervize na pracovišti otevírá prostor pro společnou diskusi o naší práci. Je založena na ochotě naslouchat a respektovat názory druhých, hledá řešení při pracovních problémech, zaměřuje se na zjištění překážek ve výkonu profese, přináší podporu jednotlivce i týmu, ale současně dohlíží (kontroluje) na práci celého týmu.

Pomáhá chápat jednání druhých a získat reflexi, jak mé chování působí na spolupracovníky i nemocné. Základem prováděné supervize musí být bezpečné, laskavé prostředí, které nehodnotí, nekritizuje, neodsuzuje jednání druhých, ale hledá rezervy a schopnosti dosáhnout stanovených cílů, ukázat druhému nejenom to, co dělá špatně, ale ocenit současně i to, co je přínosem v jeho práci. Supervize je skupinová a individuální pomoc při řešení profesních situačních krizí. Supervizor vytváří prostor pro důvěru, nikdo z účastníků se nesmí cítit ohrožen druhými, ani supervizorem. Atmosféra při supervizi pomáhá supervidovanému proniknout ke svému vnitřnímu napětí, porozumět svým emocím. Supervize umožňuje změnu postojů k prožívaným situacím a učí umění zvládat neočekávané situace s nadhledem, bez emocí a bez sebezranění.

Slovo „supervize“ je složeno ze dvou slov z latiny: „super“, tj. NAD, NEJ (nebo také nadměrnost, přehnanost) a „vize“, tj. VIDINA, ZJEVENÍ (také básnická představivost nebo pověrčivé vidění do budoucnosti). „Supervize“ má svůj jazykový původ v angličtině, kde znamená dohled, dozor nebo také kontrolu, řízení a vedení (jako další význam je uváděna také revize či inspekce).

Významným mezníkem ve vývoji supervize byl vznik tzv. balintovské skupiny. M. Balint začal pořádat semináře pro manželské poradce v roce 1948 a později pro lékaře. V roce 1957 (a v r. 1964) vydal základní práci Lékař, jeho pacient a nemoc, kde popisuje průběh a výsledky z těchto skupin. V 60. letech se model balintovských seminářů rozšířil i mimo lékařské prostředí (Koblic in Eis, 1995).

Jedním z prvních pracovišť v oblasti sociálních služeb, kde byla po roce 1989 zavedena supervize jako způsob práce a vedení organizace, ale hlavně jako způsob rozvoje a vzdělávání pracovníků, jako prevence syndromu vyhoření, bylo Středisko křesťanské pomoci (SKP) Diakonie ČCE v Praze, kde působila jako ředitelka Mgr. Jindřiška Krpálková. Zde v SOS centru, poskytujícím především krizovou intervenci (KI), telefonickou KI a psychoterapii, začala systematicky provádět interní supervizi PhDr. B. Baštecká, jsou zváni také externí supervizoři. V ostatních střediscích SKP, poskytujících pečovatelskou službu a domácí péči, byla zavedena pravidelná interní supervize pod vedením PhDr. J. Čierné. Supervize probíhají v prostředí dobrovolnických programů – LATA, 5P (Hestia), zcela originální metodou je videotrénink interakcí s vlastním konceptem supervize (SPIN).

Havrdová a Baštecká a další autoři zdůrazňují, že slovo supervize je možné překládat jako NADHLED („super“ = nad). Právě nadhled nad těžkostí nebo problémem, se kterým si nevíme rady, je totiž nejdůležitější pro osvobození od sevření v kruhu starostí a bezmoci. Tento nadhled by nás měl vést k rozpoznání nových, skrytých možností. Poskytnutí tohoto poučeného nadhledu (profesionálního) by měl zprostředkovat právě supervizor. Může to ale udělat jedině na základě laskavého a chápavého (nikoli hodnotícího) vztahu (Havrdová, 2000).

Podle Baštecké (1999) je supervize metoda, která umožňuje pracovníkovi pochopit, co brzdí jeho porozumění s klientem a co ho může účinně chránit před syndromem vyhoření. Supervize má také chránit před nebezpečím zásahů, které neodpovídají cílům instituce. Podle B. Baštecké tedy obsahuje supervize složku podpory („nadhledu“) i kontroly („dohledu“) a může se zaměřit na problém, na vztah či na průběh, „zabývá se jednoduše tím, co překáží dobrému výkonu profese“ (Baštecká, B. Supervize. Zpravodaj Diakonie. 1999, 1, 6).

Co supervize poskytuje

* Vzdělávat se – ve spolupráci se supervizorem zjišťovat úroveň svých schopností a rozvíjet je dalším učením.

* Mít na koho se obrátit s těžkostmi, mít podporu.

* Mít schopnost pochopit příznaky syndromu vyhoření a bránit se.

* Posilovat svoji autonomii a nezávislost získáním dalších dovedností a zvýšením sebevědomí.

* Motivovat se zkušeností při spolupráci a setkávání se supervizorem a jeho názory, zkušenostmi i chybami.

* Přispět k naplnění základních etických pravidel své profese.

* Splňovat očekávání své organizace a odevzdávat kvalitní práci.

Supervizor uzavírá kontrakt se supervidovaným nebo organizací, která supervizi žádá. V praxi to znamená volbu zakázky, která je plně respektována.

Vzpomínám si na jednoho pana ředitele v domově důchodců, který po mně chtěl, abych zjistila, kdo dělá rozvraty mezilidských vztahů na pracovišti. To není zakázka pro supervizi. Co to po mně vlastně žádal? Abych označila konkrétní osobu, se kterou si nevěděl rady při jejím vedení, a tak ponechal rozhodování na mně. To není smysl supervize. Panu řediteli jsem tedy tento kontrakt odmítla. Snažila jsem se vést rozhovor o smyslu supervize. Nabídla individuální supervizi a kontrakt, jak vést svůj tým bez násilí. Nakonec jsme se domluvili na skupinové supervizi s kontraktem: pomoci týmu chápat mezilidské vztahy na pracovišti. Jednotlivá sezení byla přínosem i pro mě. Objevila jsem ohrožené, citlivé a ustrašené dítě v každém z účastníků supervize. Jejich vnitřní dítě bojovalo o uznání a pochopení druhých a dělalo to, jak nejlépe umělo, tedy násilím, vyhrožováním, ponižováním, nadřazeností apod. Závěrem jsme všichni vytvořili pravidla mezilidského chování. Současně jednotná pravidla ošetřovatelské péče, které zabrání větám typu „už zase sedíš na prdeli a nejdeš mi pomoct“, „musíš se s paní K. více bavit, má to ráda“ apod. V tomto případě jsem nabízela rozhovor typu: pojďme to společně vymyslet, najděme jiný rozměr spolupráce v týmu.

Co tedy může supervize nabídnout?

* prezentaci problémů s klienty v týmu

* řešení etických a legislativních otázek – pravidla a hodnoty pracoviště

* vzdělávání a rozvoj profesionality pracovníků

* podporu sebedůvěry pracovníků – prevence syndromu vyhoření

* úsilí o kvalitu mezilidských vztahů v týmu

* pomoc při zapracování nových pracovníků

* pevné, ale lidské vedení odborných praxí studentů

* ujasnit si svou roli – jak působím na druhé, jaké mají spolupracovníci na mne požadavky a očekávání, jakou mám potřebu, jak chápu hranice kompetencí, co očekávám od vedení týmu, a toužím-li vůbec po zpětné vazbě

* týmovou diskusi nad vytvářením plánů péče

* pohled, jak vnímám pracovní prostředí – Pracuji zde ráda? Chodím ráda do práce a proč? Co mne trápí, co nemohu změnit a jak chci přispět?

* naučit se správně postupovat při stížnostech, aniž by nás to ranilo

* umění komunikace s nadřízeným a s vedením tak, aby to neohrozilo mou pozici

* identifikovat oblasti zátěžových situací a umět je zvládnout

* naučit se relaxovat, vědět, jaké zdroje kolem sebe mám, abych si „dobila baterky“

Typy a formy supervize

Při provádění supervize je nezbytné vytvořit supervizní program organizace, kde je stanoveno, kdo bude supervizi provádět, kdo bude supervidován, jakou formu bude supervize mít, jak často bude supervize prováděna, zda bude pro pracovníky povinná a jak bude dokumentována. Pracovníci mohou při týmové supervizi nahlédnout na svou práci v širších souvislostech. Supervize může být pravidelná, příležitostná, krizová.

Supervize může být vedena různými způsoby, může se týkat rozdílných situací a může mít různé uspořádání. Supervizor dohaduje kontrakt, dává možnosti, obě strany spolupracují na zakázce, která musí být jasná a vychází ze strany zadavatele. Musí být současně určena finanční částka za provádění supervize.

Podle obsahu a zaměření lze supervizi definovat:

1. případová – rozebírá PROBLÉMY S KLIENTY a hledá možné strategie řešení,

2. podpůrná – je zaměřená na konkrétního pracovníka, pracuje s jeho aktuálními pocity, jak sám sebe hodnotí, jak vnímá svou práci s klientem, jak je spokojen nebo nespokojen se svým výkonem, se svou pozicí na pracovišti,

3. vzdělávací – zaměřená na uplatnění teorie v praxi, rozvoj profesionality supervidovaného, diskuse nad novými metodami práce.

Dělení supervize

Individuální supervize: Jde o kontrakt supervizora s jedním pracovníkem. Individuální supervize má podobu plánovaných časově vymezených schůzek s předem dohodnutým programem. Struktura se může odvíjet od reflexe minulého období, co bylo minule řešeno.

* Stanovení cíle supervize.

* Poskytnutí prostoru k prezentaci problému.

* Podpora tvořivosti supervidovaného.

* Umožnit ventilaci emocí, jejich pochopení a přijetí.

* Lze hledat i rozvojový potenciál pracovníka v dané oblasti činnosti. Dokázat formulovat jeho silné a slabé stránky.

* Jasně pojmenovat výstupy supervize.

* Oboustranné závěrečné zhodnocení průběhu supervize.

Skupinová supervize: Skupinová supervize má řadu výhod. Supervidovaný získává podporu od ostatních kolegů. Má možnost diskutovat ve skupině, obdržet více podnětů pro svůj osobní rozvoj. Velmi záleží na supervizorovi, jak velkou skupinu přijme. Optimální je 8 až 10 členů skupiny. Na každém dalším sezení uzavírají zakázku, na které konkrétně pracují. Skupinová supervize je výhodná proto, že členové se mohou vzájemně podporovat, poskytovat si zpětnou vazbu a jeden od druhého se učit.
Jednou z metod skupinové supervize je balintovská skupina. Má danou strukturu podle svého zakladatele M. Balinta.

Týmová supervize: Je zaměřena především na činnost týmu jako celku a jeho efektivitu. V popředí stojí vztahy mezi jednotlivými členy týmu. Účastní se všichni členové týmu bez ohledu na jejich pracovní zařazení.

Schéma cyklického modelu supervize

Model se skládá z pěti fází, které na sebe navazují. Slouží k orientaci a pochopení smyslu supervize.

1. Smlouva: Dává prostor pro cíl a smysl supervize. Současně dává prostor pro potřebu změny smlouvy v průběhu konání supervize. Vymezuje předmět supervize.

2. Zaměření: Hlavní téma supervize. Zabýváme se konkrétní zakázkou, co chce supervidovaný řešit.

3. Prostor: Jedná se o srdce supervize. Pátráme, objevujeme, jde o společnou práci supervizora a supervidovaného. Zde je prostor pro všechny emoce, napětí, zmatky, potvrzování, odhalování…

4. Most: Rozuměno návrat k sobě, ke svému pojetí, změně náhledu, zpracování supervizního materiálu.

5. Shrnutí: Vyhodnocujeme práci supervizora a supervidovaného, vzájemnou zpětnou vazbu, vyhodnotíme rovněž pokrok ve společné práci. Moniturujeme vlastní problematiku vzhledem k vytčenému cíli.


O autorovi: PhDr. Dana Klevetová, chirurgická ambulance, Litomyšlská nemocnice, a. s. (Klevetova@seznam.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Smysl supervize na pracovišti – nástroj zlepšování kvality ošetřovatelské péče
Ohodnoťte tento článek!