Specifická alergenová vakcinoterapie

Specifická alergenová vakcinoterapie, dříve označovaná jako hyposenzibilizace, je léčebný postup, při němž se do organismu alergika v pravidelných časových intervalech vpravují přesně definované dávky terapeutického alergenu, na který je pacient přecitlivělý.

SUMMARY

Specific allergen vaccine therapy, known earlier as a hyposensibilisation, is a treatment method which includes administering strictly defined doses of therapeutic allergen to which the patient is hypersensitive into his body.

V naší ordinaci v současné době léčíme specifickou alergenovou vakcinoterapií 30 % evidovaných pacientů. Ve většině případů to jsou pacienti s projevy rhinokonjunktivitidy sezonní pylové i celoroční roztočové a astmatu bronchiale. Specifická alergenová vakcinoterapie (SAV) je indikována především při projevech alergické rhinokonjunktivitidy a průduškového astmatu po kontaktu s příslušným aeroalergenem a u závažných celkových projevů alergie na jed blanokřídlého hmyzu. Výsledky jsou ve většině případů uspokojivé, již po prvním roce aplikace dochází ke zmírnění projevů alergie.

Indikace SAV

Za indikaci a vedení léčby odpovídá výhradně lékař alergolog. SAV se využívá v případě přítomnosti klinických projevů alergického onemocnění ve stadiu bez komplikací, potvrzení přecitlivělosti na konkrétní alergen pomocí kožních testů, pokud se alergen v rozhodující míře podílí na klinických obtížích (pacient je alergický jen na jeden nebo několik málo alergenů), není-li možno alergen účinně eliminovat z prostředí pacienta a pokud nejsou přítomny zdravotní kontraindikace. Pochopitelně musí být k dispozici kvalitní, standardizovaná vakcína a pacient musí spolupracovat a přijmout zásady a rizika SAV.

Kontraindikace SAV

Léčba SAV je kontraindikována u klinicky závažných imunopatologických stavů (jiných než atopie, primární imunodeficience), malignity, závažných psychických poruch, při léčbě betablokátory, těžkém astmatu nedostatečně zvládaném farmakoterapií (výjimkou je přecitlivělost na hmyzí jed) a u závažných kardiovaskulárních chorob, které zvyšují riziko nežádoucích reakcí po podání adrenalinu.

Léčba je také kontraindikována u dětí do 5 let věku a dospělých nad 60 let (výjimkou je přecitlivělost na hmyzí jed), u pacientů se závažným celkovým onemocněním (například renální, hepatální, endokrinní dekompenzaci) a pokud pacient dostatečně nespolupracuje. Těhotenství není kontraindikací SAV, v již započaté léčbě lze pokračovat, ale její přínos a rizika je třeba zvážit a prodiskutovat s pacientkou. Také v případě očkování je třeba dodržovat určitá pravidla. Doporučuje se zachovat odstup očkování a aplikace SAV 1 týden a dávku SAV aplikovat po úplném odeznění reakce na očkování a naopak.

Diagnostické metody pro správnou indikaci SAV

Kožní prick testy – základní řada diagnostických alergenů pro kožní testy obsahuje alergeny pylové (bříza, trávy, obilí, pelyněk, pampeliška, ambrozie), roztočové (Dermatophagoides pteronissinus a Dermatophagoides farinae), zvířecí (kočka, pes) a plísňové (Aletrnaria, Cladosporim). Další diagnostické alergeny přidáváme podle odebrané anamnézy.

Stanovení specifického IgE v séru – hladinu specifických IgE v séru vyšetřujeme při kontraindikaci provedení kožních testů a při rozporech mezi výsledkem kožních testů, anamnézou a klinickým stavem pacienta a vždy při podezření na alergii na jed blanokřídlého hmyzu.

Subkutánní aplikace SAV

Před aplikací je nutná kontrola zdravotního stavu pacienta, u astmatiků je indikováno orientační zhodnocení plicních funkcí. V případě, že zdravotní stav nevyhovuje aplikaci (akutní infekt, aktivace atopie, očkování v kratší době než týden před aplikací), odložíme ji na nejbližší možný termín. Vakcína se musí uchovávat v lednici při teplotě 4 až 8 °C. Před aplikací vždy pečlivě zkontrolujeme jméno pacienta na lahvičce, koncentraci a vzhled vakcíny a obsah lahvičky protřepeme.

Před aplikací otřeme místo vpichu tamponem s lihobenzinem. Vakcínu většinou aplikujeme do střední třetiny dorzální strany paže, ruce střídáme. Injekci aplikujeme hluboko subkutánně, tím se vytvoří rezervoár vakcíny, která se pomalu vstřebává. Rychlé vstřebávání, ke kterému dochází při i. m. aplikaci, hrozí rozvojem systémové reakce. Před aplikací vakcíny je nutné aspirovat k vyloučení i. v. aplikace, opakovat aspiraci je vhodné i v průběhu podávání alergenu. Rychlost s. c. podávání vakcíny by měla být pomalá, aby se netvořil podkožní pupen a aby aplikace nebyla bolestivá.

Po aplikaci musí být pacient minimálně dvacet až třicet minut sledován, tedy setrvat v čekárně. V případě počínajících příznaků nežádoucí reakce musí ihned upozornit lékaře. V den aplikace alergenu by se měl pacient vyvarovat nadměrné fyzické zátěže, pobytu v sauně nebo horké vody a masivnějšího kontaktu s příslušným alergenem. Intervaly aplikace při zahajovací léčbě jsou většinou jednou týdně po dobu šesti měsíců, pak jednou za 14 dní a po přechodu na udržovací dávku po 4 až 6 týdnech.

Sublinguální aplikace SAV

Při volbě sublinguální aplikace vakcíny se postupuje v iniciální fázi podle schématu v postupně stoupajících dávkách a koncentracích v každodenním podávání, při přechodu na udržovací léčbu většinou podáváme třikrát týdně určený počet kapek stanovený schématem. Sublinguální vakcína se podává vždy ráno nalačno kapkovou metodou pod jazyk a nechat 2 minuty rozplynout. V den podání vakcíny by se měl pacient také vyvarovat větší fyzické zátěže. Schéma je třeba pečlivě rodičům dětí nebo pacientovi samotnému vysvětlit.

Kazuistika

Pacientka přichází do naší alergologické ordinace v květnu 1994 s výraznými potížemi (svědění očí a otok, vodová rýma a obturace nosu). V září téhož roku jsme pacientce provedli pylové testy na jarní stromy, pampelišku, černý bez, směsi trav, obilí a pelyněk. Silně pozitivní testy byly na pyly travin a obilí potvrdily alergii. V séru byly také pozitivní pecifické IgE, a proto se lékařka rozhodla přistoupit k léčbě pylovou depotní vakcínou.

Pacientka docházela zpočátku v týdenních intervalech, postupně se intervaly prodlužovaly až na čtyři až šest týdnů. Dobře dodržovala terapeutický režim, a tak v květnu roku 1998 jí mohla být vakcinoterapie ukončena. Pacientčiny potíže se výrazně zmírnily, přestože kontrolní pylové testy a specifické IgE v séru vyšlo stále pozitivní. Nedocházelo již k otokům očí, objevovala se jen sezonní alergická rýma, kterou stačí krýt antihistaminiky. Pacientka je nadále sledována v naší ordinaci a v srpnu 2004 jsme zaznamenali její poslední návštěvu s mírnými obtížemi.

LITERATURA
Průvodce specifickou alergenovou imunoterapií. Rybníček, O. a kol. Praha, Čs. iniciativa pro astma 2004

Dana Veselá Ordinace alergologie a klinické imunologie Planá (danuskaves@seznam.cz)

Specifická alergenová vakcinoterapie
Ohodnoťte tento článek!