Specifika ošetřovatelské péče u vietnamské minority

Příspěvek je zaměřen na diferencovanou ošetřovatelskou péči poskytovanou vietnamské minoritě. V ČR byl proveden rozsáhlý výzkum, který mapoval odlišnosti při poskytování ošetřovatelské péče vietnamskému pacientovi. V dotazníkovém šetření odpovídali respondenti na otázky týkající se péče o své zdraví a názorů na české zdravotnictví.

SUMMARY

The article addresses differentiated nursing care provided to the Vietnamese community. There has been a large study which mapped the differences when providing nursing care to Vietnamese patients in Czech Republic. The respondents answered questions related to care of their own health and their opinions of the Czech healthcare system.

Vietnamská minorita je po Ukrajincích a Slovácích třetí nejpočetnější skupinou v ČR. K datu 30. listopadu 2007 žilo na našem území 49 903 cizinců s vietnamským státním občanstvím. Všeobecná sestra se s pacienty vietnamské národnosti setkává čím dál častěji. Proto je důležité zdůraznit problematiku multikulturní péče.

Kvalifikovaná sestra je schopna saturovat klientovy potřeby a přistupuje ke svým pacientům individuálně. Pokud jsou jejími klienty příslušníci různých národnostních skupin, musí se moderní sestra přizpůsobit a poskytovat kulturně diferenciovanou péči. Sestra by měla ke svým pacientům přistupovat holisticky, což bez znalosti kulturních odlišností nelze.

Pojmem národnostní menšina se rozumí společenství lidí s českým občanstvím, kteří žijí na území ČR a od ostatních občanů se odlišují svým etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Oproti majoritní společnosti jsou v menšině, přesto projevují vůli být považováni za menšinu národnostní, kterou spojuje úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury.

Cíl

Cílem šetření bylo zjistit bariéry, které brání zdravotnickému personálu poskytovat holistickou péči vietnamskému pacientovi. Projekt si současně kladl za cíl zmapovat názory vietnamských spoluobčanů na kvalitu zdravotnických služeb v ČR, přístup vietnamské minority ke svému zdraví a specifika životního stylu vietnamské minority.

Výsledky výzkumu

V České republice proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření, kterého se účastnilo 4646 respondentů vietnamské národnosti. V následující části vás seznámíme s nejpodstatnějšími výsledky našeho výzkumu.

Jak Vietnamci pečují o své zdraví?

Z výzkumu vyplývá, že respondenti vietnamské národnosti o své zdraví pečují (Hypotéza č. 1, graf 1). Většina dotazovaných ve prospěch svého zdraví neodmítá žádná vyšetření ani léčebné výkony. Vietnamci mají respekt před lékařskými autoritami a vyhledávají lékařské prohlídky. Na pravidelné preventivní prohlídky chodí 66 % respondentů z řad dospělé vietnamské populace a 69 % respondentů chodí na preventivní prohlídky i se svými dětmi.

Graf 1: Hypotéza 1

Pravidelné návštěvy v dětské poradně považuje za velmi důležité v zájmu zdraví dítěte 84 % vietnamských spoluobčanů. Vietnamská rodina je patriarchální, a pokud se u dítěte vyskytnou zdravotní problémy, je potřeba konzultovat ošetření nejprve s otcem. Předporodní přípravu uznává většina respondentů vietnamské komunity a je přesvědčena, že by těhotná žena měla navštěvovat prenatální poradnu.

Nadpoloviční většina respondentů považuje za potřebné, aby byly návštěvy v prenatální poradně pravidelné. S preventivní péčí v ČR je spokojeno 73 % respondentů vietnamské národnosti. Tyto informace nám dokládají, že se Vietnamci snaží o své zdraví pečovat. Přestože menší zdravotní problémy řeší 65,2 % dotazovaných pomocí tradiční vietnamské medicíny mimo zdravotnická zařízení, z analýzy výzkumu je patrné, že vietnamští spoluobyvatelé jsou se zdravotní péčí v ČR spokojeni. Lékaře však vyhledávají, až když je problém výraznější.

Komunikační bariéry

V další části výzkumu jsme zjišťovali existenci komunikačních bariér mezi zdravotníky a pacienty vietnamské národnosti. V 85,1 % bývají při komunikaci pacientů s personálem nápomocni členové rodiny a známí, 76,8 % pacientů vietnamské národnosti vyžaduje přítomnost tlumočníka a 78,8 % by uvítalo, kdyby sestry a lékaři ovládali některé pojmy v jejich rodném jazyce. V 75 % případů jsou zdravotníci při komunikaci s vietnamským pacientem nápomocni.

Ač toto zjištění považujeme za pozitivní, přáli bychom si, aby toto číslo bylo ještě vyšší. Tlumočníka požadují spíše starší lidé, těm často překládá člen rodiny, což ovšem v případě projednávání intimních záležitostí není nejvhodnější varianta komunikace. Tento výzkum prokázal, že většina pacientů vietnamské národnosti zaznamenává při komunikaci s ošetřujícím personálem problémy. Přesto je na obou stranách patrná snaha tyto komunikační bariéry odstranit.

Kulturní diference

Výzkum se soustředil i na specifické odlišnosti mezi členy vietnamské minority a české majority v průběhu hospitalizace. Čtvrtina dotázaných uvedla, že během hospitalizace konzumují výhradně vietnamská jídla. Vietnamci kladou značný důraz na dodržování tradičního stravování:
* denní příjem rýže,
* přednostně konzumují kuřecí či rybí maso,
* nepřijímají chladné pokrmy,
* vyhýbají se studeným nápojům a odmítají nápoje obsahující led.

Většinových 55 % dotázaných odpovědělo, že by bylo ochotno si připlatit za nadstandardní služby. Stejné nároky na úroveň péče jako ostatní občané má 28,9 % respondentů. Dotázaní z řad vietnamské minority vyžadují, aby zdravotníci respektovali jejich intimitu. Vietnamci jsou oproti Evropanům poměrně stydliví a je tedy třeba při jejich vyšetření zajistit co možná nejvyšší míru soukromí.

Respondenti vyžadují, aby o jejich zdravotním stavu byli informováni jejich rodinní příslušníci. Není vhodné sdělovat závažná fakta o stavu pacienta bez konzultace s hlavou rodiny. Rodina si často nepřeje, aby byl pacient ve stresu a měl ještě více obav. Podle 37,8 % respondentů by zdravotničtí pracovníci měli znát tradice a zvyky vietnamské kultury. Nadpolovičních 58,9 % respondentů vyžaduje ve zdraví i nemoci respekt ke svým náboženským potřebám.

Výzkum sledoval i duchovní zaměření respondentů. V rámci našeho vzorku vyznávalo:
* 62 % buddhismus,
* 9,1 % katolickou víru,
* 4,9 % konfucianismus,
* 4,9 % taoismus,
* 19,1 % bylo ateisty nebo vyznávalo jinou víru.

Na základě analýzy této části výzkumu bylo zjištěno, že vietnamští spoluobčané od zdravotníků vyžadují stejné jednání a přístup, který se dostává většinové populaci České republiky.

Domácí péče z pohledu vietnamské minority

Respondenti vyjadřovali i své stanovisko k domácí péči o své rodinné příslušníky (Hypotéza č. 2, graf 2).
V této části výzkumu 87 % respondentů uvedlo, že se vietnamská rodina o své rodiče vždy postará. Vietnamci jsou velmi zaměřeni na rodinu. Mají patriarchální uspořádání, kde rozhoduje muž, a ženy jsou podřízené. Velkou soudržnost vietnamské rodiny potvrzuje pozitivní stanovisko většiny respondentů k otázce, zda se vietnamské rodiny vždy postarají o své tělesně či mentálně postižené.

Graf 2: Hypotéza 2

Tento výsledek však zpochybňuje otázka, která se věnuje možnosti, že by se v rodině narodilo dítě s těžkou vývojovou vadou. V tomto bodě se odpovědi respondentů rozcházejí, protože na otázku, zda by handicapované dítě byli schopni umístit do ústavního zařízení, odpovědělo kladně 23,2 % dotazovaných. Pro velkou část příslušníků vietnamské komunity je mentální postižení značně stigmatizující.

Předmětem výzkumu byl i postoj vietnamské komunity k problematice umírání. Zde respondenti souhlasili s tvrzením, že se vietnamská rodina o své umírající vždy postará. Také na otázku, zda upřednostňuji umírání v domácím prostředí, odpověděla většina respondentů kladně. Zodpovědné za péči o člena rodiny jsou ženy. Ženy poskytují péči bez ohledu na pohlaví a očekává se, že nemocnému nabídnou denně koupel a jídlo. Z analýzy této části je patrné, že vietnamská komunita dává přednost domácí péči před ústavní.

Antikoncepce a těhotenství

Plánované rodičovství uznává 81 % respondentů vietnamské národnosti. Toto ujištění potvrdila četnost použití antikoncepce. Respondenti vietnamské minority užívají v 25,1 % hormonální antikoncepci, 43,3 % kondom, 10,6 % nitroděložní tělísko a 5,5 % respondentů uvedlo, že používá jiný druh antikoncepce. Pouze 16,3 % dotazovaných uvedlo, že žádnou antikoncepci neužívá. Z této části výzkumu vyplývá, že 83,7 % respondentů některou z variant antikoncepce užívá. S tvrzením, že nechtěné těhotenství má být řešeno interrupcí, se ztotožnilo 37,5 % respondentů. Proti interrupci bylo 27,8 % respondentů.

Můžeme tedy říci, že se v této části výzkumu potvrdilo, že příslušníci vietnamské minority uplatňují prvky plánovaného rodičovství a jsou méně přístupni interrupcím.
V další části výzkumu jsme zjišťovali názory na specifika vietnamské minority v oblasti porodu a šestinedělí. Vietnamská minorita věnuje pozornost těhotným ženám, participuje na zdravém stravování a dostatku odpočinku. Těhotné ženy musí být v teple a dodržovat speciální hygienu, fyzická činnost je pro těhotnou Vietnamku nemyslitelná.

Z analýzy dat jsou patrné některé podobnosti s majoritní společností. Například 72,4 % uznává porod pouze v nemocnici. Tuto část doplňují dvě otázky, kde jsme se respondentů ptali na to, zda by uvítali porod doma v přítomnosti porodníka, či v přítomnosti porodní asistentky. Z analýzy těchto dvou otázek je zřejmé, že s porodem v domácím prostředí by souhlasila jen velmi malá část respondentů.

Další podobnost s českou minoritou jsme objevili i v otázkách, zda vietnamské ženy chtějí mít partnera u porodu, či zda vietnamský muž chce být u porodu. Nadpolovičních 53 % se vyjádřilo k této otázce kladně. Většina dotazovaných by chtěla, aby byla matka po porodu se svým dítětem na jednom pokoji. Dále většina dotazovaných souhlasí s tvrzením, že je třeba matku po porodu v nemocnici zapojit do péče o dítě.

Z výzkumného šetření vyplynulo, že mezi Čechy a Vietnamci existují významné odlišnosti ve věci stravování po porodu a v šestinedělí, uvedlo to 57, 9 % respondentů. Celých 60 % respondentů uvedlo, že vietnamské ženy mají v souvislosti s porodem zvláštní přání. Z určitého pohledu lze říci, že české a vietnamské ženy mají v oblasti porodu podobné požadavky. Přesto bychom neměli zapomínat na jistá specifika obou kultur, která je potřeba respektovat. Z analýzy této části výzkumu je patrné, že vietnamské rodičky kulturně diferencovanou péči vyžadují.

Závěr

Výzkum si nekladl za cíl pouze stroze informovat zdravotnickou veřejnost o výsledcích šetření, ale především identifikovat rozdíly mezi českou a vietnamskou kulturou. Na základě zjištěných specifik vietnamské minority pak usnadnit zdravotnickému personálu komunikaci s touto menšinou, což může významně přispět k uspokojování potřeb těchto pacientů. Podstatou multikulturního ošetřovatelství je poskytování péče, která respektuje kulturní odlišnosti jednotlivých menšin.

Tento rozsáhlý výzkum, který byl proveden v rámci celé České republiky, potvrdil, že se již vietnamští spoluobčané v českém prostředí asimilovali, nevyžadují výrazně jiné zacházení a mají podobné nároky na zdravotní péči jako lidé české národnosti. Na základě těchto zjištění lze říci, že vietnamská minorita v České republice nevyžaduje výrazně kulturně diferencovanou péči. Avšak toto zjištění nepopírá přirozené kulturní odlišnosti, které je stále třeba vnímat, abychom mohli poskytovat této skupině pacientů a klientů ještě kvalitnější péči na vysoké úrovni.

Publikace se vztahuje k řešení grantového projektu NR/8473-3, který je realizován za finanční podpory IGA MZ ČR.


Doplnění Vietnam (VietNam)

Socialistická republika Vietnam (oficiální, plný název) je stát, který se nachází v jihovýchodní Asii a z východu jeho břehy omývá Jihočínské moře. Sousedními státy jsou Čína, Laos a Kambodža. Počtem obyvatel (více než 83 000 000) se řadí do první patnáctky nejlidnatějších států světa. Vietnamci tvoří zhruba 80 % obyvatelstva, zbylých 20 % jsou různá etnika. Hlavním hospodářským produktem je rýže a káva. Hanoj, která leží na severu země, je hlavním městem Vietnamu.

Úředním jazykem je vietnamština, velmi rozšířená je i čínština, starší generace mluví francouzsky, s mladší lze komunikovat v angličtině. Jedná se o komunistický stát, který však dal svým obyvatelům volnou ruku ve vydělávání peněz. Mnozí tedy pracují v soukromém sektoru. Výměnou za tuto „svobodu“ mají zakázáno se jakkoli vyjadřovat k politice státu. Většina obyvatel jsou buddhisté, což se odráží v jejich přátelském jednání. Mnoho z nich se také hlásí ke konfucianismu (čínský filozofický směr). Mezi ostatní náboženské směry patří taoismus, hinduismus, křesťanství, islám, sekty Cao Dai a Hoa Hao.


O autorovi: Mgr. Helena Michálková, Mgr. Lenka Šedová, prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD. Katedra ošetřovatelství, ZSF JU v Českých Budějovicích (michalkova.hela@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!