Spolupráce v rhb a plicní ambulanci při léčbě CHOPN a astma bronchiale

Plicní klinika ve spolupráci s rehabilitační klinikou připravila projekt, který finančně podpořilo vedení FN Hradec Králové. V roce 2006 tak vznikla komplexní terapie pro pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí a astma bronchiale v rámci systematické péče v plicní a rehabilitační ambulanci.

SUMMARY The pulmonary clinic in cooperation with rehabilitation clinic prepared a project financially supported by the management of FN Hradec Kralove. In 2006 this project helped to start complex therapy for patients with chronic obstructive pulmonary disease and bronchial asthma within the systematic care in pulmonary and rehabilitation outpatient unit.

Cílem rehabilitační péče je zvýšení tolerance fyzické námahy, zlepšení kvality života, motivace a edukace nemocných i rodinných příslušníků. Chronická plicní nemoc (CHOPN) je obstrukce dýchacích cest způsobená chronickou bronchiolitidou nebo plicním emfyzémem. Obstrukce je pouze částečně reverzibilní a má tendenci k postupné progresi.

Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek s hyperreaktivitou průdušek a většinou s reverzibilní průduškovou obstrukcí. Přibližně 10 % astmatiků má i CHOPN. Přechodná nebo trvalá obstrukční ventilační porucha uvedených nemocí organismus zatěžuje a po určité době v některých případech vzniká respirační insuficience, zejména u nemocných s CHOPN. Postupně se zvyšující dušnost a únava vede nemocného ke snižování fyzické aktivity a výkonnosti a snížení společenského uplatnění.

V ČR trpí CHOPN odhadem asi 800 tisíc lidí, mortalita přesahuje 2 000 osob za ročně a roste. Od 27. 2. 2006 do 26. 2. 2007 bylo na rhb ambulanci přijato k pulmonální rehabilitaci 55 nemocných. Pacienty k fyzioterapii indikuje plicní lékař, jenž určuje rozsah fyzioterapie a sleduje průběh. Do individuálního fyzioterapeutického programu v délce 3 měsíců jsou zařazováni všichni, kteří jsou ve stabilizované fázi onemocnění, schopni fyzické zátěže a samostatné dopravy do zdravotnického zařízení. Mohou být ve kterémkoli stadiu onemocnění.

Metodika

Při vstupním fyzioterapeutickém vyšetření sledujeme objektivní a subjektivní faktory. Z objektivních faktorů je to šestiminutový test chůze, spirometrie s bronchodilatačním testem, dechová frekvence, dechová amplituda, typ dýchání, saturace, pohyblivost ramenního kloubu a páteře, svalové zkrácení, svalová síla a hmotnost (většinou jsou otylí).

Ze subjektivních faktorů je to dušnost v klidu a při fyzické zátěži, únava, kašel, expektorace, bolest kloubů a páteře. Na základě výsledků je stanoven fyzioterapeutický plán, obsahující pohybovou a respirační fyzioterapii. Při pohybové léčbě ovlivňujeme svalový systém a upravujeme držení těla. Snižujeme svalové napětí, aplikujeme anaerobní cvičení od jednoduchých aktivních pohybů po silové.

K aerobnímu cvičení ke zvýšení vytrvalosti využíváme rotoped. Respirační fyzioterapií zlepšujeme expektoraci a zvyšujeme plicní ventilaci. Na terapii navazuje cvičení doma. Kromě procvičování naučených metod je vhodný i chodecký trénink s doporučenou dobou pohybu 45 minut, plavání nebo jízda na kole.

Výsledky

Pozitivní účinek se objevuje již po dvou až třech týdnech zlepšováním subjektivních i objektivních hodnot (menší únava a dušnost, lepší spánek, zvýšení ujeté vzdálenosti na rotopedu, lepší pohyblivost kloubů). V závěrečné fázi tříměsíční terapie vyhodnocujeme chodecký test, trénink na rotopedu a také vliv terapie na upravení hmotnosti (u klientů s nadváhou).

Ukázalo se, že váhový úbytek je do 4 kg a vzdálenost ujetá na rotopedu za 5 minut při volnoběhu byla navýšena až o 210 %. Šestiminutový test chůze byl vyhodnocen v metrech (graf 1) a procentech (graf 2). Ušlou vzdálenost navýšilo 17 absolventů rehabilitačního programu, jeden po opakovaných exacerbacích snížil.

Beze změny v tomto testu zůstal jeden klient (73 let), u kterého se zlepšily hodnoty spirometrie a snížil svoji hmotnost. Významného zlepšení o 52 % (130 m) dosáhla 83letá paní. Do terapie vstoupila s dlouhodobě používanou vycházkovou holí, kterou se zvyšující se kondicí a menší dušností používala méně. O 56 % (140 m) se zvýšil test 61letého muže, jehož plicní onemocnění komplikoval 4. stupeň Bechtěrevovy nemoci.

Ve sledovaném období bylo přijato celkem 55 osob. Předčasně ukončilo léčbu 14 z osobních důvodů. Léčeno bylo 19 klientů, z toho subjektivně i objektivně zlepšeno 18 a zhoršen 1. Vzhledem k dosaženým výsledkům předpokládáme pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta.

Abychom dokázali prospěšnost našeho rhb programu, bylo by třeba léčit větší počet klientů ve všech stadiích chronického plicního onemocnění. Je důležité motivovat pacienta tak, aby ke svému onemocnění přistupoval pozitivně, dodržoval léčebný režim a doporučené pohybové aktivity pro zlepšení života. Převážná většina by uvítala možnost opakování zkráceného rhb programu.

LITERATURA
Pneumologie, příručka pro praktické lékaře

Musil, J., Petřík, F.Galén, Praha 2000 Fyzioterapie a pohybová léčba u chronických plicních onemocnění Smolíková, L., Mácek, M. Blue Wings, Praha 2006 Strategie moderní léčby chronické obstrukční plicní nemoci Pauk, N. Farmakoterapie c. 1/2005, str. 67-75.

www.farmakoterapie.cz/cz/Clanek/9

Naděžda Zástavová, Svatava Urbancová, MUDr. Vladimír Koblížek, Rehabilitační klinika, FN Hradec Králové Plicní klinika, FN Hradec Králové (zastavova@fnhk.cz)

Ohodnoťte tento článek!