Správný a bezpečný odběr venózní krve

Venózní krev patří mezi nejčastěji odebíraný biologický materiál. Podává informace o vnitřním prostředí pacienta, o úspěšnosti léčby atd. Proto je velmi důležité, aby byl odběr tohoto biologického materiálu správně proveden, což je ve většině případů kompetencí všeobecné sestry. Ta by měla znát vlivy, které mohou odběr venózní krve ovlivňovat a tak zkreslovat laboratorní výsledky. Nepřesné výsledky odběrů mohou negativně ovlivňovat léčbu pacienta (Mikšová, Froňková a Zajíčková, 2006).

Preanalytická fáze odběru začíná indikací k vyšetření a končí zahájením analyzování daného vzorku. V této fázi odběru vzniká až 80 % chyb, které vedou k odchylkám od správných hodnot (Schneiderka a kol., 2004). Velmi důležité je poučit pacienta o léčebném režimu před odběrem, o vhodné době a poloze při odběru, na základě doporučení lékaře a dané laboratoře poučit pacienta o vysazení některých léků, které pacient užívá atd. Sestra i lékař mohou chyby v této fázi velmi dobře eliminovat, proto je důležitá jejich vzájemná spolupráce a odpovídající znalosti všech nežádoucích faktorů (Workman a Bennet, 2006).
Řada chyb může vzniknout i při samotném odběru krve, při jeho nesprávném provedení. Mezi nejčastější chyby, které mohou zkreslit výsledek, patří např. chybné provedení dezinfekce před odběrem nebo pozdní doručení odebraného vzorku do laboratoře. Oddělení by mělo mít vypracovaný standard pro odběr venózní krve a všechny všeobecné sestry by ho měly znát, rozumět mu a pracovat podle něj. V souvislosti s odběry krve by měly všeobecné sestry znát a dodržovat zásady BOZP v rámci ochrany zdraví svého i pacienta (Kelnarová a kol., 2009).

Výzkumné šetření

Cíle práce: Zmapovat, zda všeobecné sestry používají na odběr venózní krve nesterilní rukavice na obě ruce a zda provádějí úplnou aktivní identifikaci pacienta před samotným odběrem. V těchto bodech následně porovnat chirurgická a interní oddělení nemocnice krajského typu.
Metodika: Výzkum byl prováděn formou zúčastněného skrytého pozorování. Objekt pozorování tvořil soubor 60 všeobecných sester při provádění odběru venózní krve, 30 z oddělení interního typu a 30 z chirurgického, uzavřeným odběrovým systémem Vacuette. Nezáleželo na dosaženém vzdělání a délce praxe, každý odběr prováděla jiná sestra. O prováděném výzkumu byla vždy informována pouze staniční nebo vrchní sestra. Požadavky byly kladeny také na pacienta, aby se jednalo o dospělou osobu orientovanou v místě, čase a o své osobě. Před samotnou výzkumnou činností byl sestaven Protokol pozorování, který obsahoval 30 položek rozdělených do 7 oblastí – dokumentace, žádanky a zkumavky, poučení pacienta, příprava pomůcek, příprava sestry a pacienta, samotný odběr a doprava do laboratoře. Každá z položek byla ohodnocena známkou 1–5 (1= nejlepší, 5 = nejhorší, známkování jako ve škole). Klasifikace sledovaných položek byla naším subjektivním hodnocením, tvořeným na základě studia odborné literatury, vyhlášky č. 306/2012 Sb. a standardů pro odběr venózní krve několika zdravotnických zařízení. Pro tento článek byla zvolena položka: Provedla sestra úplnou aktivní identifikaci pacienta (zeptala se pacienta na jméno a příjmení a rodné číslo, popř. datum narození?) z oblasti Příprava sestry a pacienta a položka: Vzala si sestra na odběr nesterilní rukavice? z oblasti Samotný odběr.
Výsledky: Používání obou nesterilních rukavic sestrami na sledovaných odděleních: Přesné požadavky na používání ochranných prostředků v rámci dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče jsou uvedeny ve vyhlášce č. 306/2012 Sb. Nově je přesně definováno použití rukavic a správně provedené hygienické dezinfekce rukou ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR částka 5/2012 (Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotnické péči). Použití ochranných rukavic stanovují také standardy ošetřovatelských výkonů ve zdravotnických zařízeních. Ve výzkumném šetření jsme se zaměřili na sledování používání nesterilních rukavic při odběru krve na obě ruce, které bylo ohodnoceno známkou 1, ostatní případy dostaly známku 5. Procentuální použití obou nesterilních rukavic sestrami ukazuje, že obě nesterilní rukavice z celkového počtu 60 sester použilo 28, což je 46,7 %. Při porovnání oddělení, na kterém budou sestry používat rukavice na odběr více, dopadl lépe chirurgický soubor respondentů, kde použilo nesterilní rukavice 57 % sester, oproti internímu s „pouze“ 37 %.
Provedení úplné aktivní identifikace pacienta sestrou: V tabulce 1 můžeme vidět, že pouhých 11 sester ze 60 provedlo úplnou aktivní identifikaci pacienta, tzn. zeptalo se pacienta na jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození. Také je v této tabulce znázorněno procentuální zastoupení aktivní identifikace oznámkované známkou 1, což představuje 18 %. Zbytek představuje neúplnou aktivní identifikaci, např. že se sestra zeptala pouze na jméno a příjmení nebo se podívala na teplotní tabulku anebo žádnou identifikaci neprovedla.
Celkové zhodnocení a porovnání výsledků všech sledovaných oblastí na interních a chirurgických odděleních: Z výsledků šetření vyplynulo, že celkově lepší průměrnou známku ze všech sledovaných oblastí získal chirurgický soubor oddělení, a to 2,83. Interní získal celkovou průměrnou známku 3,08. Sestry ze sledovaných chirurgických oddělení měly lepší výsledky v technice odběru krve. Na druhou stranu sestry ze sledovaných interních oddělení se více zaměřovaly na komunikaci s pacientem, což je také velmi důležitá součást ošetřovatelské péče.

Diskuse

Nepoužívání nesterilních rukavic na obě ruce při odběru venózní krve představuje závažný problém. Jde o porušení zásad BOZP a vystavení se tak zvýšenému riziku potřísnění krví a tím i zvýšené možnosti přenosu nakažlivých chorob. Může dojít také k ohrožení pacienta přenosem nozokomiální infekcí z rukou zdravotnického personálu. Přitom kvalitní a bezpečná péče představuje pro pacienta i sestru jednu z priorit. Sestry by si měly chránit své zdraví a také zdraví pacienta všemi dostupnými prostředky. Je to jejich povinností, neboť prevence je většinou méně nákladná a nemá téměř žádné negativní důsledky jako dlouhodobá léčba (Mikšová, Froňková a Zajíčková, 2006). Z pozorování bylo patrné, že ve většině případů sestry nepoužívají rukavice z toho důvodu, že se jim v nich špatně pracuje, způsobují jim alergické reakce nebo jich mají na oddělení nedostatek.
První faktor záleží na každé sestře zvlášť, zda si raději zvykne pracovat v nesterilních rukavicích, nebo se bude vystavovat zvýšenému riziku nemoci z povolání z důvodu např. přímého poranění použitou jehlou. Pokud dojde k poranění jehlou, doporučuje Workman a Bennet jako první pomoc následující postup: Ponechat ránu krvácet, nevysávat ani zbytečně nedráždit. Místo vpichu je doporučeno umýt teplou vodou a mýdlem nebo dezinfekčním prostředkem. Místo se kryje nepropustným sterilním krytím. Zaznamenává se jméno pacienta, pokud víme, u kterého pacienta byla jehla použita. Důležité je okamžitě nahlásit událost nadřízenému zaměstnanci (staniční nebo vrchní sestře) a na příslušné oddělení, které zajistí profylaktické opatření proti HIV a hepatitidě B. Událost je třeba bezprostředně po úrazu dokumentovat na speciální formulář (Workman a Bennet, 2006, s. 49). Faktor alergizace pokožky se dá řešit použitím jiného druhu rukavic, např. bez pudru, a problém s nedostatkem rukavic by se vůbec neměl vyskytovat. Je povinností vedení každého oddělení, aby bylo na daném pracovišti dostatečné množství rukavic a sestry jimi nebyly nuceny šetřit pro jiné účely, např. pro hygienu pacientů (Mikšová, Froňková a Zajíčková, 2006; Šamánková, 2006; Craven, R. F., Hirnle, C. H, 2009).
Aktivní identifikace pacienta je důležitou součástí odběrů krve, aby se zamezilo možné záměně pacientů, zkresleným výsledkům odběrů a negativnímu ovlivnění léčby (Břichnáčová a Teplá, 2010). Z výsledků je patrné, že pozorované sestry faktor aktivní identifikace podceňují.

Závěr

Ve výzkumném šetření jsme zmapovaly jednotlivé kroky související s odběrem krve a vyhodnocením oblastí, které jsou v ošetřovatelské praxi nejproblematičtější. Tímto článkem jsme se zaměřily na vytyčení nejčastějších chyb a jejich vhodné řešení. Pro praxi je nezbytné, aby měla zdravotnická zařízení vypracovaný standard na odběr venózní krve, který by byl v pravidelných intervalech inovován, a bylo pomocí interních auditů sledováno jeho dodržování. Tyto standardy jsou nezbytné pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče.

**

Literatura

BŘICHNÁČOVÁ, A.; TEPLÁ, E. Postup pro odběr vzorků žilní a kapilární krve. 1. vyd. Praha: VFN v Praze, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 2010. 13 s.
CRAVEN, R. F.; HIRNLE, C. H. Fundamentals of Nursing. Human Health and Function. 5. vyd. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 2007. 1497 s. ISBN 0781762189.
KELNAROVÁ, J. a kol. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy – 2. ročník: 2. díl. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 232 s. ISBN 978-80-247-3106-3.
MIKŠOVÁ, Z.; FROŇKOVÁ, M.; ZAJÍČKOVÁ, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 172 s. ISBN 80-247-1443-4.
Věstník MZ ČR částka 5/2012. Metodický návod: Hygienické zabezpečení rukou ve zdravotní péči. [online]. [10. 11. 2012]. Oficiální stránky MZ ČR. Dostupné z WWW: www.mzcr.cz.
Vyhláška č. 306/2012 Sb. [online]. [10. 11. 2012]. Oficiální stránky MZ ČR. Dostupné z WWW: www.mzcr.cz.
SCHNEIDERKA, P. a kol. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 365 s. ISBN 80-246-0678-X.
ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol. Základy ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2006. 353 s. ISBN 80-246-1091-4.
WORKMAN, B. A.; BENNET, C. L. Klíčové dovednosti sester. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 260 s. ISBN 80-247-1714-X.

Souhrn

Příspěvek se zabývá dodržováním správného ošetřovatelského postupu a zásad BOZP při odběru venózní krve. Jsou posuzovány všeobecné sestry na standardních odděleních chirurgického a interního zaměření v nemocnici krajského typu. Cílem bylo zjistit, jak všeobecné sestry znají a dodržují správný ošetřovatelský postup a zásady BOZP při odběru venózní krve. Klíčová slova: odběr venózní krve, BOZP, ošetřovatelský standard

Tabulka: Provedení správné aktivní identifikace pacienta sestrou

Absolutní četnost Relativní četnost [%]

Aktivní identifikace pacienta ohodnocena 1 11 18
Aktivní identifikace pacienta ohodnocena 2–5 49 82
Celkem 60 100

O autorovi| Bc. Simona Holmanová, Mgr. Marie Holubová, PhDr. Kateřina Čermáková, DiS. Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice (simona.holmanova@atlas.cz, marie.holubova@upce.cz, katerina.cermakova@upce.cz)

Ohodnoťte tento článek!