Standardizace pediatrické ošetřovatelské péče

Příspěvek zpřístupňuje výsledky výzkumu realizovaného na vybraných úsecích pediatrických pracovišť v otázce standardizace ošetřovatelské praxe. Klíčová slova: kvalita, standardizace ošetřovatelské praxe, ošetřovatelství, cíle a úlohy moderního ošetřovatelství

SUMMARY
The article brings the results of a survey of the process of standardization of the nursing practice at selected pediatric departments. Key words: quality, standardization of the nursing practice, nursing, goals and tasks of modern nursing

Atributy moderní doby jsou kvalita a produktivita. Kvalita je definována jako stupeň dokonalosti, který daná věc, činnost vlastní. V tomto kontextu jsou kladené požadavky na kvalitní ošetřovatelství, které jsou charakterizovány jako stupeň dosažený v procesu zvyšování šancí na docílení plánovaného výsledku a snižování možností dosažení nežádoucích výsledků. (3)

V zájmu zvyšování kvality ošetřovatelské péče sestry pracují na „programech kvality“, které mají zpravidla těchto 5 základních prvků:
* určení norem – standardů,
* porovnání norem s reálnou praxí,
* analýza a interpretace porovnávání,
* volba kroků, které mají reálný stav změnit cestou standardizace činností a výkonů,
* vyhodnocení efektivnosti zvolených kroků. Prioritou vývoje ošetřovatelství v souladu s doporučeními Mezinárodní rady sester (ICN), Světové zdravotnické organizace (WHO) a se směrnicemi Rady Evropské unie je kromě jiných fenoménů: vypracovat lokální standardy ve všech aplikovaných oborech ošetřovatelství, vypracovat standardy hodnocení kvality poskytované péče, pracovat podle ošetřovatelských standardů v ošetřovatelské praxi. (7)

Metody a výzkumný soubor

Předmětem výzkumu bylo hodnocení úrovně informovanosti sester v otázce standardizace ošetřovatelské praxe a míru implementace standardů v klinické praxi na vybraných úsecích pediatrických pracovišť.
Výzkumné metody:
Empirické: Sběr empirických dat byl realizovaný dotazníkovou metodou.
Matematicko-statistické metody:
* aritmetický průměr,
* medián,
* Chí-kvadrát test,
* test maximální věrohodnosti,
* Cramerův kontingenční koeficient V,
* Goodmanův-Kruskalův koeficient gama – P (použili jsme jej při určování závislosti),
* párový t-test pro porovnávání 2 proporcí.
Popis vzorku: Výběrový vzorek pro tento výzkum tvořilo 120 sester (6) pediatrických pracovišť Prešovského a Košického kraje. Sběr dat byl realizován v období červen až říjen 2007.

Pracovní hypotézy

Pro splnění vytyčených cílů a výzkumných úloh bylo nutné ověřit tyto hypotézy:
Hypotéza č. 1: Předpokládáme, že 60 % sester pracujících v oblasti pediatrické ošetřovatelské péče má povědomost o ošetřovatelských standardech.
Hypotéza č. 2: Předpokládáme, že 70 % sester zastává názor, že standardy mají význam pro zabezpečení kvalitní pediatrické ošetřovatelské péče.

Vyhodnocení výsledků výzkumu

Hypotéza č. 1

Dosažené výsledky nám potvrdily platnost hypotézy č. 1 v tom, že 60 % sester pracujících v pediatrické ošetřovatelské péči má povědomost o ošetřovatelských standardech.
Informace o standardech jsme monitorovali otevřenou otázkou týkající se pojmu kvality, kde jsme chtěli vědět, jak respondentky vnímají pojem kvality ošetřovatelské péče. Pro 23 (19,2 %) dotázaných je to vysoká úroveň ošetřovatelské péče, 29 (24,2 %) se přiklánělo k názoru, že jde o spokojenost klientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, 24 (20 %) sester konstatovalo, že se jedná o dodržování závazných norem při vykonávání ošetřovatelské péče. K pojmu standard se respondentky vyjadřovaly následovně: pro 67 (55,8 %) respondentek standard znamená přesně stanovený postup ošetřovatelské péče, pro 20 (16,7 %) je to závazná norma poskytování ošetřovatelské péče. Audit jako významný fenomén hodnocení standardizace uznává 49 (40,8 %) respondentek vyjádřením, že audit je nevyhnutelnou součástí standardizace ošetřovatelské praxe, 56 (46,7 %) sester konstatuje, že audit představuje způsob hodnocení standardů.

Tabulka 1: Porovnání hodnocení pojmu kvalita ošetřovatelské péče
v závislosti na oddělení, na kterém respondentky pracují

Výklad k tabulce 1: Při použití Chí-kvadrát testu a testu maximální věrohodnosti jsme zjistili, že je splněn předpoklad nezávislosti. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost. (Test maximální věrohodnosti – MV Chí-kvadrát = 5,761, p = 0,218). Největší, ne však významný, extrém oproti očekávané početnosti máme v hodnotě standardizovaného rezidua –1,5. Můžeme konstatovat, že postoje v otázce č. 5 nejsou významně závislé na pracovišti sester. Nezaznamenali jsme významně odlišné vědomosti sester k otázce kvality ošetřovatelské péče, porovnáváno podle pracoviště, to znamená, zda respondentky pracují na JIP nebo na standardním oddělení.

Tabulka 2: Porovnávání informovanosti sester o problematice
standardizace v závislosti na oddělení, na kterém pracují

Výklad k tabulce 2: V konfrontaci vztahů mezi položkami v otázce č. 2 „a“ a č. 2 „c“ s otázkou č. 10 jsme nezjistili významnou statistickou závislost. Z tohoto porovnání nám vyplývá, že pouze zanedbatelný počet sester uvádí, že nemá dostatek informací o problematice standardizace.
Informovanost o standardech jsme monitorovali také otázkou: „Máte dostatek informací o problematice standardizace?“, u které jsme pozitivní odpověď získali u 80 (66,7 %) dotázaných, negativní odpověď uvedlo 13 (10,8 %) sester. Z těchto zjištění a na základě použití t-testu pro porovnání 2 proporcí jsme zjistili statistickou významnost na hladině významnosti 0,05 – sestry s vyšším dosaženým vzděláním (pomaturitní specializační vzdělání, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání) prokázaly vyšší kvalitu vědomostí a informovanosti než sestry s nižším vzděláním (střední odborné vzdělání s maturitou).

Hypotéza č. 2

Odpovědi sester nedovolují konstatovat potvrzení hypotézy č. 2, kde jsme předpokládali, že 70 % sester zastává názor, že standardy mají význam pro zabezpečení kvalitní pediatrické ošetřovatelské péče. Platnost hypotézy č. 2 jsme si ověřovali otázkou č. 8: 41 (34,1 %) respondentek je jednoznačně přesvědčených, že standardy ošetřovatelské péče jsou významným ukazatelem kvality ošetřovatelské péče a potvrzuje to odpovědí „určitě ano“, odpověď „spíše ano“ uvedlo 42 (35 %) respondentek, nedokázalo se vyjádřit 18 (5 %) dotázaných, 19 (25,9 %) respondentek uvedlo odpověď „spíše ne“.

Tabulka 3: Porovnání hodnocení standardů ošetřovatelské péče jako atributu
kvality ošetřovatelské péče v závislosti na oddělení, na kterém pracují

Výklad k tabulce 3:

Závislost v otázce č. 8 s otázkou č. 1 se statisticky nepotvrdila. (MV Chíkvadrát = 4,714, p = 0,194). To znamená, že sestry považují standardy za významný ukazatel kvality ošetřovatelské péče bez ohledu na to, na jakém oddělení pracují, což nám potvrdilo 74 % odpovědí na standardních pracovištích a 55 % na JIP.

Tabulka 4: Porovnání hodnocení standardů ošetřovatelské péče jako atributu
kvality v závislosti od vzdělání (SZŠ + VŠ)

Výklad k tabulce 4:

Při konfrontaci 2 položek otázky č. 8 „a“ a 8 „d“ s otázkou 2 „a“ a 2 „e“ jsme t-testem pro porovnání 2 proporcí dospěli k těmto výsledkům. Z celkového počtu 38 respondentů se středoškolským vzděláním hodnotí pouze 8 respondentů (21,1 %) standardy jako důležitý atribut kvality v porovnání se sestrami s vysokoškolským vzděláním, kde až 8 (66,7 %) z celkového počtu 12 hodnotí standardy jako důležitý atribut kvality. T hodnota pro skupinu je 3,01, což je statisticky významné na hladině významnosti 0,01.

Tabulka 5: Porovnání hodnocení standardů ošetřovatelské péče jako atributu
kvality v závislosti na vzdělání (SZŠ a SZŠ + PSS)

Výklad k tabulce 5:

Při konfrontaci 2 položek otázky č. 8 „a“ a 8 „b“ s otázkou 2 „a“ a 2 „c“ jsme t-testem pro porovnání 2 proporcí dospěli k podobným výsledkům jako při předcházejícím porovnání. Z celkového počtu 38 respondentů se středoškolským vzděláním hodnotí 26 respondentů standardy jako důležitý atribut kvality v porovnání se sestrami s pomaturitním specializačním vzděláním (PSS), kde 33 z celkového počtu 44 dotázaných hodnotí standardy jako důležitý atribut kvality. T hodnota pro první skupinu je 2,44 a pro druhou 2,15, což je statisticky významné na hladině významnosti 0,05.

Diskuse

Získané výsledky potvrdily platnosti hypotézy č. 1: Předpokládáme, že 60 % sester pracujících v pediatrické ošetřovatelské péči má povědomost o ošetřovatelských standardech.
V roce 2004 byl realizován výzkum na chirurgických pracovištích, jehož cílem bylo monitorování fenoménů kvality ošetřovatelské péče. Reprezentativní vzorek tvořilo 200 sester zaměstnaných na vybraných chirurgických pracovištích Prešovského a Košického kraje. Výsledky poukázaly na skutečnost, že 45,8 % sester se ztotožňuje se standardizací a přijímá ji pozitivně v rámci trendů ošetřovatelství, x76,5 % respondentů prokázalo dostatek vědomostí v otázce standardizace a kvality ošetřovatelské péče. Věkově mladší sestry prokázaly detailnější znalosti než sestry věkově starší, u kterých je snaha zkvalitňovat svůj vědomostní obzor motivačně podstatně nižší. Audit představuje systém hodnocení standardu, což byla většinová odpověď (79,6 %) respondentů v otázce informovanosti o auditu. Podle názorů mnohých odborníků a stavu současné ošetřovatelské praxe pouze sestry adekvátně vzdělané, flexibilní a autonomní budou schopny se podílet na procesu změny ve prospěch vysoce efektivní ošetřovatelské péče. (9)

Naše zjištění potvrdila platnost hypotézy č. 2: Předpokládáme, že 70 % sester zastává názor, že standardy mají význam pro zabezpečení kvalitní ošetřovatelské péče.
Při hlubší analýze problematiky jsme zjistili významnou pozitivní orientaci směrem ke kvalitě u sester s vysokoškolským vzděláním anebo u sester s pomaturitním specializačním vzděláním, v porovnaní se sestrami se středním odborným vzděláním. Při porovnávání odpovědí sester pracujících na standardních odděleních a na JIP byly výsledky srovnatelné a statisticky významně odlišné odpovědi jsme nezjistili.
V roce 2002 byl v Pensylvánii (USA) realizován výzkum u 283 342 respondentů ve 168 nemocnicích monitorující vliv vzdělání sester na kvalitu ošetřovatelské péče. Výsledky jednoznačně vyzněly ve prospěch sester s vysokoškolským vzděláním, které mají vědomosti pro poskytování vysoce kvalitní ošetřovatelské péče, pacienti mají větší pocit bezpečí a jistoty. (12)

Sledování indikátorů kvality je název příspěvku Beáty Raisové (2007), ve kterém zpřístupňuje srovnávací studii 13 indikátorů kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím top managementu a managementu střední úrovně ošetřovatelství v podmínkách několika vybraných zdravotnických zařízení Slovenské a České republiky. Výsledky studie vyzněly podstatně hůře pro Slovensko v tom slova smyslu, že ze 13 vybraných indikátorů kvality se mnohé využívají pouze sporadicky; 69,1 % námi oslovených respondentů zastává názor, že standardizace představuje významný fenomén hodnocení kvality ošetřovatelské péče.

Doporučení pro praxi

* V intencích trendů vývoje ošetřovatelství je nevyhnutelné participovat na úsilí o zkvalitňování vědomostní základny sester s cílem dosáhnout vysoké úrovně ošetřovatelské péče.
* Realizovat pravidelné semináře, školení a konference v oblasti kvality ošetřovatelské péče a standardizace, a to nejen v izolovaném prostředí regionu, kraje ale v celoslovenském či mezinárodním kontextu.
* Pravidelně monitorovat úroveň informovanosti sester v otázkách kvality ošetřovatelské péče.
* Pravidelně realizovat sesterské vizity s cílem monitorování kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím dotazníku spokojenosti (rodičů/dítěte), či otevřené komunikace.
* Zahrnout výsledky monitorování informovanosti do porad vedení, seminářů, výročních zpráv, přijmout adekvátní opatření v případě odhalení závažných nedostatků, učinit pružné kroky k nápravě.
* Participovat na aplikaci vědomostí začínajících sester přicházejících ze vzdělávacích institucí do praxe.
* Zabezpečit adekvátní pracovní podmínky v oblasti materiálně-technického (dostatek kvalitních pomůcek), ale i personálního zabezpečení (dostatek kvalifikovaného personálu).
* Pozitivně motivovat aktivitu sester, podněcovat (odměňováním, pochvalou) při tvorbě standardů a podporovat jejich implementaci v ošetřovatelské praxi, důsledně vykonávat audit.
* Vysoce pozitivně hodnotit u sester kvalitní ošetřovatelskou péči, jasně vymezit indikátory kvality a efektivity ošetřovatelské péče, individuálně přistupovat, oceňovat tvořivost, svědomitost a inovační tendence u sester.
* Být důslední při zavádění ošetřovatelského procesu v klinické praxi a standardy vnímat jako záruku ochrany a bezpečí sestry před pochybením v ošetřovatelské praxi, apelovat na jejich význam nejen pro ošetřovatelský personál, ale i pro pacienta.


O autorovi: PhDr. Iveta Ondriová, Ph. D., PhDr. Dagmar Magurová, Ph. D. katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva PU v Prešove

Ohodnoťte tento článek!