Státní politika zaměstnanosti v právním kontextu roku 2010

Z údajů úřadů práce vyplývá, že k 28. únoru 2010 bylo bez práce 583 135 lidí, z toho 69 216 osob se zdravotním postižením (11,9 %), meziročně tak přibylo 154 287 nezaměstnaných.

Státní politika zaměstnanosti
v právním kontextu roku 2010

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 9,9 % (u mužů 9,5 % a u žen 10,6 %),a byla tak o 0,1 p. b. vyšší než v lednu 2010 a meziročně vzrostla o 2,5 p. b. Podporu v nezaměstnanosti poskytovaly v únoru 2010 úřady práce 213 549 uchazečům o zaměstnání, tedy 36,6 % osobám vedeným v evidenci. K 28. únoru 2010 evidovaly úřady práce celkem 32 120 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 18,2 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Teplice (69,4), Karviná (67,4), Třebíč (61,0), Znojmo (50,8), Děčín (49,9) atd. Údaje o počtu osob se zdravotním postižením na jedno volné pracovní místo vhodné pro tyto osoby v celorepublikovém i regionálním průměru jsou více než tristní.

Z výše uvedených údajů o stavu nezaměstnanosti je zřejmé, že se naší ekonomice stále ještě nedaří vymanit z jejího pevného krizového objetí. Krize naší ekonomiky trvá a počty nezaměstnaných se zvyšují, k 28. únoru 2010 evidovaly úřady práce o 8909 více nezaměstnaných proti počtu lidí bez práce k 31. lednu 2010. Ve svém příspěvku bych se chtěla zaměřit na ty aspekty státní politiky zaměstnanosti, které mohou zásadním způsobem ovlivňovat situaci na trhu práce.
Základní právní normou, která upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, je zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“. Na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti se spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí a úřady práce jako správními úřady, které zastupují stát, podílejí další subjekty činné na trhu práce, zejména pak zaměstnavatelé, odborové orgány, územní samosprávné celky, profesní organizace, sdružení osob se zdravotním postižením, organizace zaměstnavatelů a další. Za účelem posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením vytvářejí úřady práce odborné pracovní skupiny, složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením.

Zprostředkování zaměstnání

Každý občan má právo si sám svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí. Fyzická osoba, která chce a může pracovat a o práci se uchází, má současně právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.
Zaměstnání zprostředkovávají úřady práce a agentury práce (pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání), které vyhledávají zaměstnání pro fyzickou osobu, jež se o práci uchází, a vyhledávají zaměstnance pro zaměstnavatele, kteří hledají nové pracovní síly. Poskytují poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné. Agentury práce mohou zaměstnávat fyzické osoby za účelem výkonu jejich práce pro tzv. uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Při řešení situace na trhu práce spolu úřady práce a agentury práce spolupracují.

Zprostředkování zaměstnání úřady práce

Občan si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu práce, a to jako zájemce o zaměstnání (tj. občan, který např. dosud pracuje, studuje, podniká, pečuje o děti, je ve výpovědní době atp. a z nejrůznějších objektivních či subjektivních důvodů chce v budoucnu změnit nebo nalézt nové zaměstnání) nebo jako uchazeč o zaměstnání. Je důležité vědět, že informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může fyzická osoba požadovat u kteréhokoli úřadu práce. Zájemce o zaměstnání může požádat o zprostředkování zaměstnání kterýkoli úřad práce na území ČR. Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.
Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se úřady práce do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti úřad práce, v jehož správním obvodu se uchazeč o zaměstnání skutečně zdržuje.

Občan může být zařazen a veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, i když vykonává činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud jeho měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy nebo vykonává činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Zde považuji za vhodné upozornit zejména na tu skutečnost, že institut tzv. nekolidujícího zaměstnání byl do zákona o zaměstnanosti zakotven s účinností od 1. října 2004. V roce 2003 činila průměrná mzda v národním hospodářství 16 430 Kč, v roce 2004 činila 17 466 Kč. V roce 2008 představovala průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí částku 22 942 Kč a za stejné období v roce 2009 částku 22 896 Kč.

Třebaže minimální mzda ve výši 8000 Kč zůstává od 1. 1. 2007 na stejné úrovni, průměrná mzda v národním hospodářství se od roku 2003 zvýšila zhruba o 40 %. V této souvislosti se nabízí otázka, zda by částka, kterou si mohou uchazeči o zaměstnání v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání „přivydělat“, neměla spíše představovat tři čtvrtiny minimální mzdy, tj. 6000 Kč hrubého příjmu, namísto poloviny minimální mzdy, tj. 4000 Kč hrubého přijmu. Osobně se domnívám, že by tato změna neměla mít negativní dopad spočívající ve zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání, ale naopak by se projevila ve zvýšení příjmové části státního rozpočtu v podobě odvodů z mezd a pojistného a byla by současně určitým řešením neutěšené situace naší krizové ekonomiky.

Každý občan má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, které musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a které musí odpovídat zdravotní způsobilosti této fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Po dobu vedení občana v evidenci uchazečů o zaměstnání je za něho plátcem zdravotního pojištění stát. Uchazeči o zaměstnání jsou účastni důchodového pojištění po celou dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. V rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, a doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku.

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

Úřady práce jsou povinny věnovat při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména fyzické osoby se zdravotním postižením, do 20 let věku, pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, fyzické osoby starší 50 let věku, ty, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, a fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobivé, po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce může sloužit individuální akční plán, což je dokument, který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. V něm se zejména stanoví postup a časový harmonogram plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Zaměstnavatelé jsou povinni do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Dále jsou zaměstnavatelé povinni na vyžádání úřadu práce vybrat z hlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Za nesplnění této oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena úřadem práce pokuta až do výše 500 000 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

Splní-li uchazeč o zaměstnání zákonem stanovené podmínky, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Požádá-li uchazeč o zaměstnání o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.
Dávky nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu nekolidujícího a krátkodobého zaměstnání, mohou být poskytovány souběžně s podporou v nezaměstnanosti nebo podporou při rekvalifikaci. Uchazeči o zaměstnání, který onemocní v tzv. ochranné době, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění z posledního zaměstnání, se po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění neposkytuje podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. Po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění úřad práce poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci rozhodnutím zastaví. Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se do podpůrčí doby nezapočítává.

Uchazeči o zaměstnání, který onemocní po uplynutí ochranné doby a nemá nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění, je po dobu nemoci poskytována podpora v nezaměstnanosti, ale pouze do uplynutí jeho podpůrčí doby. Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činnosti dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců. Tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo z důvodů organizačních změn nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí ale úřadu práce osvědčit, že získal v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců.

Zprostředkování zaměstnání agenturami práce

Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání bezplatně nebo za úhradu včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při zprostředkování zaměstnání za úhradu však nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováno, požadována úhrada. Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoli srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu: Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle ustanovení § 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákoníku práce. Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta.

Podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů, se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku agenturního zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309 zákoníku práce, za který ji může být uložena orgánem inspekce práce pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o:

a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území ČR,
b) povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území ČR,
c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí. Žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání se podává na ministerstvu nebo prostřednictvím jednotlivých? kontaktních míst.

Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo fyzické osobě musí obsahovat tyto náležitosti: identifikační údaje, jméno, popřípadě jména a příjmení odpovědného zástupce, územní obvod, formu zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování zaměstnání povoluje, a doba, na kterou se povolení vydává. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba mj. zprostředkovává zaměstnání v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání stanovenými v tomto zákoně nebo v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy nebo poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce. Evidenci agentur práce, jimž bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede ministerstvo práce a sociálních věcí. Zákon stanoví, které údaje obsahuje veřejně přístupná část evidence. Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že zprostředkuje zaměstnání bez povolení a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy, za který jim může úřad práce uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Osobami se zdravotním postižením jsou od 1. ledna 2010 fyzické osoby, které jsou:

a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“,
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni,
c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými, dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“. Osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce, na které společně se státem, tj. ministerstvem práce a sociálních věcí a úřady práce, participují také zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé jsou povinni při nahlašování volných pracovních míst uvádět v jejich charakteristice mj. i informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením.

Za náhradní dobu zaměstnání pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti se považuje mj. i doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a doba osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pracovní rehabilitace: Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci, kterou zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy, které jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace.
Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci a konání specializovaných rekvalifikačních kurzů na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny: Úřady práce hmotně stimulují zaměstnavatele k vytváření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a za tím účelem jim poskytují příspěvky na jejich vytváření a částečnou úhradu provozních nákladů na tato pracovní místa. Obdobně jsou příspěvky úřady práce poskytovány i osobám se zdravotním postižením, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč.

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce: Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé jsou na druhé straně povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením a evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, za který jim může být úřadem práce uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, který činí 4 %.
Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, za který jí může být uložena úřadem práce pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle zákona o zaměstnanosti se za cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník a rodinný příslušník občana České republiky.
Povolení k zaměstnání cizince: Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR nebo je-li držitelem zelené karty, pokud zákon o zaměstnanosti nestanoví jinak. Za zaměstnání se pro tyto účely považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.

Povolení k zaměstnání může vydat úřad práce za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak. Při vydávání povolení k zaměstnání úřad práce přihlíží k situaci na trhu práce.
O povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí a povolení se vydává nejdéle na dobu 2 let. Povolení k zaměstnání obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává, a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.

Platnost povolení k zaměstnání může úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 2 let. Povolení k zaměstnání může úřad práce rozhodnutím odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku převedení podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo jestliže bylo povolení k zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů.

Aktivní politika zaměstnanosti – opatření a nástroje

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce, které podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Cílené programy k řešení zaměstnanosti: Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením a v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku.

Kontrolní činnost

Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce, ministerstvo práce a sociálních věcí a v rozsahu stanoveném zákonem o zaměstnanosti i celní úřady. Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a povolení k pobytu nebo zelenou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Kontrolované fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat výše uvedené zákonem stanovené skutečnosti. Za nesplnění těchto povinností jim může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše však do částky 50 000 Kč.

Správní delikty

Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci, za což ji může být uložena úřadem práce pokuta až do výše 10 000 Kč. Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že umožní výkon nelegální práce, za který jim může být uložena úřadem práce pokuta až do výše 5 000 000 Kč.


O autorovi: Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., výzkumná skupina Trh práce a zaměstnanost, Praha

Ohodnoťte tento článek!