Stav chrupu dětí mladšího školního věku

Období mladšího školního věku se nejčastěji ohraničuje v rozmezí 6-10 let (Jakabčic, 2002). V tomto období je charakteristická dentice (prořezávaní zubů) trvalého chrupu za mléčný. Počet mléčných zubů je 20. Vývoj mléčného chrupu trvá 2-4 roky, prořezávání zubů mléčného chrupu probíhá od 6. do 30. měsíce života dítěte.


SOUHRN: Zdravý chrup ovlivňuje celkové zdraví člověka. Základ uvedeného aspektu se začíná v dětství. Statistiky poukazují na nelichotivou situaci ve stavu chrupu dětí. Při zkoumání uvedené problematiky jsme se zaměřily na stav chrupu dětí mladšího školního věku. Naše zjištění korespondují se statistickými údaji z průzkumu stavu orálního zdraví dětí.
Klíčová slova: chrup, zub, kaz, hygienický index, dítě, mladší školní věk

SUMMARY Healthy teeth influence overall health from childhood. The statistics show that the condition of teeth is not good in the case of many children. Our findings among young school age children correspond with the statistical data on the oral health in children.
Key words: dentition, tooth, carries, hygienic index, child young school age


 

Vývoj trvalého chrupu je delší, probíhá 10 i více let. Zárodky trvalých zubů se vytvářejí v době prenatálního vývoje i po narození dítěte. Prořezávají se mezi šestým a třináctým rokem života v pořadí 6, 1, 2, 4, 3, 5, 7, 8 (první stolička, řezáky, první premolár, špičák, druhý premolár, druhá a třetí stolička). Obvykle se prořezávají jako první zuby v dolní čelisti, o něco později u děvčat než u chlapců. Vaško (1994) uvádí dobu prořezání trvalých zubů následovně: první řezák (I1) zhruba v 6.-7. roce života, druhý řezák (I2) v 7.-8. roce, špičák (C) v 10.-12. roce, první třenový zub (P1) v 10.-11. roce, druhý třenový zub (P2) v 11.-12. roce, první stolička (M1) v 6.-7. roce, druhá stolička (M2) ve 12.-13. roce a třetí stolička neboli zub moudrosti (M3) po 18. roce života dítěte.

Zubní kaz

Ani v období mladšího školního věku není neobvyklý vznik zubního kazu. V první řadě je třeba si uvědomit, že zubní kaz se nedědí, jedná se o onemocnění tvrdých zubních tkání. Predispozice ke vzniku zubního kazu může být geneticky podmíněná.

Pokročilý zubní kaz může vést až ke ztrátě vitality zubní dřeně. Mezi příčinné faktory podmiňující vznik kazu patří přítomnost bakterií, cukrů, anomálie v postavení zubů, nedostatečná fluoridizace a čas – intervaly působení kyselin, intervaly čistění zubů. Velký význam pro vznik kazu má přítomnost bakterií. Především streptokoky a laktobacily mají schopnost fermentace přijatých cukrů. Při tomto procesu vznikají kyseliny, které způsobují demineralizaci skloviny. Takto změněná povrchová struktura zubní skloviny, tzn. její odvápnění, které se projevuje bílým křídovým vzhledem, je prvním znakem plakem podmíněné demineralizace. Při delší přítomnosti plaku vznikne z křídové, demineralizované skloviny kariézní léze.

Hodnocení úrovně ústní hygieny

Rozhodujícím kritériem je rozsah plaku. Hodnotí se prostřednictvím hygienických indexů, které umožňují posoudit úroveň hromadění plaku. Detekce plaku: mechanicky (odstranění nánosu plaku zubní sondou); vizuálně – zabarvení plaku speciálními činidly – nejpoužívanější je barvivo erytrozin ve formě tablet či roztoků. Objektivní metodou hodnocení úrovně ústní hygieny je monitorování ústní hygieny pomocí indexů. Nejčastěji se používají indexy typu pozitivnínegativní, které zaznamenávají přítomnost sledovaného údaje, a numerické kvantifikační indexy, které zaznamenávají množství (Kolektív autorov, 2004).

Hygienické indexy

Hodnotí stav ústní hygieny podle daných kritérií, zaměřují se především na plak, některé také na zubní kámen. Přítomnost plaku na povrchu zubu se vyšetřuje buď stomatologickou sondou, anebo zabarvením pomocí detekčního roztoku či tablet.

Interdentální hygienický index HYG patří do skupiny pozitivní-negativní. Hodnotí se přítomnost plaku v P horním kvadrantu z orální strany, v L z bukální. V L dolním kvadrantu orálně a P bukálně. Do schématu se značí znaménkem + anebo – (Kilian, 1999).
Vzhledem k tomu, že stav chrupu dětské populace není uspokojivý, zaměřili jsme se na zkoumání orálního zdraví dětí mladšího školního věku.

Materiál a metodika

Cílem práce bylo zjistit stav orálního zdraví u dětí mladšího školního věku evidovaných ve stomatologické ambulanci ve Zlatých Moravciach. Použily jsme obsahovou analýzu dokumentů. Analyzovaly jsme stomatologické zdravotní záznamy dětí mladšího školního věku v evidenci stomatologické ambulance ve Zlatých Moravciach v počtu 216. Za hlavní záznamové jednotky, tzn. analytické jednotky obsahu, jsme si zvolily následující významné prvky: trvalé zuby, intaktní zuby, počet zubních kazů, počet výplní na trvalých zubech, počet extrahovaných trvalých zubů, přítomnost povlaku, přítomnost gingivitidy. Jako kódovací kategorie obsahu jsme použily stomatologický index HYG (interdentální hygienický index). Tyto kategorie nám poukazují na spojitost s cílem práce, kterým bylo zjistit stav orálního zdraví u dětí.

Výsledky

Získané údaje jsme rozdělily do několika kategorií. V první jsme získaly informace o počtu dětí v jednotlivých skupinách podle typu chrupu významných pro naši práci.
Celkový počet dětí byl 216. Z toho dětí s kompletním mléčným chrupem bylo 7, se smíšeným chrupem a intaktními trvalými zuby 120 a dětí se smíšeným chrupem s pozitivním KPE indexem (kaz, plomba, extrakce) trvalých zubů bylo 89 (graf 1).

Graf 1: Stav chrupu dětí podle zdravotních záznamů

Další analytickou jednotkou obsahu bylo zjištění přítomnosti a nepřítomnosti plaku.
V analyzované dokumentaci – stomatologické karty – bylo ve 112 případech uváděno, že dítě mělo ve vyšetřovaných kvadrantech chrupu přítomný plak, minimálně okem nezjištěný, ale zachycený stomatologickou sondou při okraji gingivy. Ve 104 dokumentacích nebyla přítomnost plaku při vyšetření potvrzena (graf 2).

Graf 2: Interdentální hygienický index (HYG)

Obsahovou analýzou zdravotních záznamů o stomatologické péči jsme získaly přehled o stavu orálního zdraví a o stavu ústní hygieny ve vybrané věkové skupině 6-11letých dětí.

Diskuse

Stanovily jsme si dvě oblasti, na které jsme zaměřily pozornost. V první jsme zjišťovaly počet dětí v jednotlivých, dopředu zvolených, kategoriích chrupu. Do první skupiny „mléčný chrup“ patřilo 7 dětí, do druhé skupiny „smíšený chrup s intaktními trvalými zuby“ 120 dětí a v poslední, třetí, skupině „smíšený chrup s kariézním, sanovaným anebo extrahovaným trvalým zubem“ bylo 89 dětí. V první skupině byly 6leté děti, ve druhé, nejpočetnější, skupině byly převážně 7-9leté děti a ve třetí byly 9-11leté děti. Jedním z cílů programu Zdravie 21 je, aby 80 % 6letých dětí bylo bez zubního kazu na trvalém chrupu. Při 216 analyzovaných zdravotních záznamech by mělo být 167 dětí bez zubního kazu, nám se však podařilo identifikovat pouze 120, což v současnosti neodpovídá požadavkům WHO. Statistiky ukázaly, že na Slovensku má až 80 % dětí ve věku pět až šest let zubní kaz anebo trpí jeho následky. U 12letých je index zkažených, vytržených anebo zaplombovaných zubů mezi 3,8 až 4,5. To je podle Dianiškové (2007) velmi vysoké číslo. Tento cíl jsme použily k porovnání s našimi zjištěními navzdory tomu, že výzkumnou skupinu tvořily i děti starší než 6 let.

Stav chrupu dětí mladšího školního věku

Druhou sledovanou oblastí ve zdravotních záznamech byla přítomnost anebo nepřítomnost povlaku na zubech, která byla zaznamenávána interdentálním hygienickým indexem (HYG). Pomocí tohoto indexu se do zdravotního záznamu u příslušného zubu označuje znaménkem + přítomnost povlaku, resp. znaménkem – nepřítomnost povlaku. Po vyhodnocení údajů jsme zjistily, že u 112 dětí byla zjištěna přítomnost povlaku na zubech. Povlak byl minimálně okem nezjištěný, ale zachycený stomatologickou sondou na okraji dásně. U některých dětí byla provedena detekce povlaku vizuálně pomocí detekčních tablet. Téměř 52 % dětí mladšího školního věku mělo nedostatečně čištěné zuby a byla u nich přítomna gingivitida, která je důsledkem přítomnosti povlaku. U 104 dětí nebyla přítomnost povlaku zjištěna. Ve většině záznamů byla uváděna opakovaná poznámka o nedostatečné hygieně s povlakem na zubech, podobné zjištění uvádí materiál Prieskum stavu zubnej hygieny na Slovensku (2008).

Výsledky obsahové analýzy zdravotních záznamů nás v některých oblastech nemile překvapily, jiná zjištění jsme očekávaly, ale záznamy nám poskytly komplexní přehled o stavu orálního zdraví a stavu hygieny dutiny ústní u dětí mladšího školního věku. Je možné konstatovat, že ústní hygiena a stav orálního zdraví u 6-11letých dětí jsou neuspokojivé. Nedostatečně si čistí chrup, na zubech mají povlak, následkem čehož vznikají zubní kazy, gingivitidy a v extrémních případech také parodontitidy.

Závěr

Na základě vyhodnocení výsledků výzkumu jsme zjistili, že ukazatele stavu orálního zdraví dětí mladšího školního věku nejsou uspokojivé. Hygiena dutiny ústní u dětí je na nedostatečné úrovni. Více než polovina dětí měla při vyšetření přítomný povlak na zubech. Přítomnost povlaku má za následek vznik zubních kazů, gingivitid a v extrémních případech také parodontitid, což není nic neobvyklého ani u dětské populace.

Latinské přísloví praví, že dobré zdraví stojí více než největší bohatství. Můžeme tedy směle konstatovat, že zdravý člověk má bohatství nevyčíslitelné hodnoty, o které se má patřičně starat a zvelebovat ho. S touto myšlenkou by se měl ztotožnit každý člověk, zvlášť zdravotník, jehož hlavní náplní práce je právě podpora zdraví. Zvláštní pozornost patří skupině dětí. Jsou naší budoucností a nadějí. Chceme pro ně to nejlepší a záleží nám na jejich zdravé budoucnosti. Naším cílem je, aby byly zdravé, aby jejich zdraví „začínalo“ pěkným, zdravým úsměvem (Boledovičová, M. et al., 2006).


O autorovi: PhDr. Miroslava Líšková, Ph. D.1, Mgr. Michaela Tóthová2 Katedra ošetrovateľstva, FSVaZ, UKF Nitra1, Stomatologická ambulancia Zlaté Moravce2 (mliskova@ukf.sk, tothovami@gmail.com)

Stav chrupu dětí mladšího školního věku
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů