Sterilizace – mýty a fakta

Pracujete také na centrální sterilizaci nebo ve sterilizačním centru? Již jste se setkali s dotazy od laické veřejnosti znějícími například: „Kde vlastně pracuješ?“ „Co sterilizace je?“ „Jakou práci vykonáváš na centrální sterilizaci?“


SOUHRN: V úvodu článku je stručně popsána historie sterilizace a vývoj tohoto oboru. Vnímání sterilizace veřejností je mnohdy zkreslené a vede k mnoha mýtům a omylům, z nichž některé autorka článku popisuje. V závěru je zmínka o rozvoji a inovaci na pracovišti autorky.
Klíčová slova: sterilizace, historie, mýty, prohřešky, modernizace

SUMMARY: At the beginning of the article history and development of sterilization is described. The public has often incorrect view of sterilization which may lead to myths addressed by the author. The conclusion of the article deals with innovations at the author’s department.
Key words: sterilization, history, myths, modernization


Již několik let pracuji na Centrální sterilizaci (CS) Oblastní nemocnice Kolín, a. s., a mnohokrát jsem na podobné otázky odpovídala. Z řad laiků jsou pochopitelné, ale byla jsem překvapená, když se mě zeptal zdravotník. Na jeho omluvu bych ráda podotkla, že ve zdravotnictví nepracuje dlouho, ale jsem přesvědčena, že vědomosti o sterilizaci, potažmo centrální sterilizaci, patří k základům zdravotnického vzdělání. Vždyť oddělení centrální sterilizace je vlastně „srdcem nemocnice“.

Historie sterilizace

Proces sterilizace je ve světě znám již více než sto let. Metodu tepelné sterilizace vypracoval v druhé polovině 19. století Louis Pasteur. Původně byla pasterizace vyvinuta na objednávku francouzského loďstva k zamezení octovatění a kvašení vína. Pasterizace je založena na principu krátkodobého zvýšení teploty, jež má za následek usmrcení mikroorganismů způsobujících kvašení.

Dalším významným vědcem v medicíně byl Robert Koch, po kterém je pojmenována bakterie způsobující tuberkulózu – Kochův bacil –, ale také přístroj s proudící párou o teplotě 100 °C, tzv. Kochův hrnec. Na přelomu 19. a 20. století se také začal používat Arnoldův přístroj k přípravě kultivačních půd. Od počátku 20. století se používala i kyselina peroctová pro svůj baktericidní a spongiocidní účinek. V roce 1921 uvedla Chirana Brno (dříve Meta) do provozu přístroj Dentosteril sloužící ke sterilizaci zubních nástrojů varem v oleji a také chirurgických šicích materiálů. Až v roce 1972 se v tehdejším ČSSR ve Veverské Bítýšce otevřela první ozařovna pro průmyslovou sterilizaci.

Tím pochopitelně vývoj sterilizace a sterilizačních technik nekončí, naopak. V současné době jsou pracoviště centrální sterilizace většinou vybavena moderními lesklými přístroji, které lze ovládat jen několika tlačítky a po skončení se programy samy zastaví.

Není sterilizace jako sterilizace – nebo ano?

Mnoho lidí se při mé odpovědi na otázku, kde pracuji, pozastavovalo nad slovem „sterilizace“. Zprvu jsem nechápala proč, ale vše se vysvětlilo, když jsem zadala termín sterilizace do internetového vyhledávače. Očekávala jsem řadu odkazů na odborné články ze své praxe. První dva odkazy byly na nevalidní zdroj Wikipedie a většina dalších se týkala sterilizace žen, mužů a zvířat. Jen ojediněle se objevily odkazy na články o centrálních sterilizacích či o samotném procesu sterilizace zdravotnického materiálu. V tu chvíli jsem pochopila překvapené výrazy, když jsem odpovídala, že pracuji na centrální sterilizaci, následované dotazy: „Kolik lidí denně vysterilizujete?“ „Provádíte sterilizaci i u zvířat?“ „Mají o sterilizaci zájem jen ženy, nebo i muži?“

Sterilizátory

Pokud porovnám definice obou typů sterilizace, jsou si podobné. Z mikrobiologického hlediska je sterilizace soubor opatření, který vede k usmrcení všech mikroorganismů schopných rozmnožování, včetně jejich spor. Z pohledu lékařského znamená sterilizace zbavení rozmnožovací schopnosti jedince. Věty jsou si podobné, ne však zaměnitelné.

Mýty a fakta

O odděleních centrální sterilizace a náplni jejich činnosti stále kolují mýty a předsudky. Na našem pracovišti se při příjmu materiálu často vyskytuje nesoulad mezi určeným typem sterilizace na žádance pro jednotlivý materiál a materiálem, který je skutečně zaslán. Někdy žadatelé o sterilizaci nabývají dojmu, že pracovníci na CS vědí, jaký typ sterilizace je vhodný pro jednotlivé materiály. Bohužel typ materiálu nemusí vždy korespondovat s návodem výrobce.

Druhým nejčastějším prohřeškem je resterilizace jednorázových pomůcek. Na naší CS proti tomuto postupu neustále bojujeme, ačkoli žadatelé mnohdy argumentují finanční úsporou oproti zakoupení nových jednorázových pomůcek. Resterilizací ztrácejí jednorázové pomůcky na kvalitě a v tomto případě nemůže finanční úspora vyvážit cenu zdraví. Mělo by tedy platit: jednorázová pomůcka – jedno použití.

Další chybou, se kterou se setkáváme, je špatná předsterilizační příprava materiálu na oddělení. Názor, že sterilizace všechno zničí a následně je materiál sterilní a dokonale čistý, je mylný. Zodpovědnost za správně provedenou předsterilizační přípravu mají jednotlivá oddělení, proto jim po telefonické dohodě špatně připravený materiál vracíme k lepšímu ošetření.

Někdy se setkáváme s názorem, že na odděleních CS pracují jen „staré“ sestry, většinou před důchodem. Proto jsem spočítala věkový průměr sester na našem oddělení a vyšel mi výsledek 40 let. Tento věk rozhodně nemůžeme nazvat předdůchodovým a nejedná se o „staré“ sestry.
Často se stává, že sanitář přinese materiál ke sterilizaci a očekává, že za půl hodiny bude vše hotové. Ale například na začátku pracovní doby je potřeba provést testy sterilizátorů, což není záležitost několika málo minut. Samotný proces sterilizace také vyžaduje určitý čas. Někteří zdravotníci si zase myslí, že jsme jen sestry, které připravují tampony, štětičky a skládají čtverce (což se na CS již vůbec nedělá). Tolik tedy nástin nejčastějších omylů.

Předsterilizační příprava pro COS

Naopak náplní naší práce je bezprostřední předsterilizační příprava, výběr vhodného způsobu sterilizace, nastavení správných parametrů procesu, zajištění obalového materiálu splňujícího normy a požadavky, kontrola procesu sterilizace a sterility a další.

S vývojem oboru se pojí také zavádění nových postupů na našem oddělení. Na konci roku 2007 se změnil název našeho oddělení ze Sterilizačního centra na Centrální sterilizaci, která se přestěhovala do nově postavené budovy Centrálních operačních sálů (COS). Tím vzniklo nové oddělení vybavené moderními přístroji a také náplň práce zaměstnanců CS se změnila. Provedli jsme aktualizaci jednotlivých návodů na sterilizační postupy (např. sestavení operačního síta) a značnou část pokynů jsme převedli do elektronické podoby, pracujeme s počítačovou technikou a sledujeme nejmodernější postupy. Značnou část předsterilizační přípravy vykonávají mycí a dezinfekční automaty. Samozřejmostí je kontinuální vzdělávání pracovníků oddělení CS, sledování nových trendů, zvyšování kvality kontrol sterilizace či testování různých materiálů.

V dubnu 2010 jsme na CS zahájili monitorování měsíčních nákladů jednotlivých oddělení na obalový materiál. V srpnu 2010 jsme splnili normu ČSN EN 285+A2 pro sterilizaci dutin ve velkých sterilizátorech, když jsme nechali nainstalovat program „dutiny a Bowie-Dick zkouška“ do našich sterilizátorů. V říjnu 2010 jsme v rámci rozvoje, ale také z důvodu důležitého monitoringu, připojili mycí automaty na počítačový systém monitorace jednotlivých cyklů.

Naším zájmem je také to, aby se pojem sterilizace a jeho význam dostal do povědomí odborné zdravotnické veřejnosti. Proto pořádáme vzdělávací semináře a konference v naší nemocnici, ale i v dalších městech. Spolupracujeme i se středními zdravotnickými školami a umožňujeme studentům exkurze na našem pracovišti, aby již během studia získali o mikrobiologické sterilizaci co nejvíce informací a měli možnost vidět sterilizační přípravu a procesy v praxi. Věřím, že i díky těmto aktivitám bude otázek typu: „Co to vlastně sterilizace je?“ čím dál méně, protože zdravotníci budou mít dostatek vědomostí o tomto oboru. Nezapomínejme, že oddělení centrální sterilizace opravdu můžeme označovat za „srdce“ nemocnice, protože bez sterilního materiálu nelze v současné době ve zdravotnictví kvalitně pečovat o pacienty.


O autorovi: Bc. Monika Francová, CS, Oblastní nemocnice Kolín (monika.francova@nemocnicekolin.cz)

Sterilizace – mýty a fakta
Ohodnoťte tento článek!