Strategie pro zdraví seniorů

RADA SENIORŮ ČR SCHVÁLILA MEMORANDUM, VE KTERÉM DEFINUJE 10 ZÁKLADNÍCH POŽADAVKŮ V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ.

Základním cílem memoranda je vznik ucelené vládní strategie pro zajištění zdraví seniorů, přičemž tato strategie musí být komplexní, dlouhodobá a meziresortní. Dále Rada seniorů ČR apeluje na dostupnost kvalitní lékařské i následné péče, nezbytnost sladění zdravotních i sociálních aspektů, ale též na řešení nízké efektivity současného zdravotního systému. Podle prognóz Českého statistického úřadu můžeme už za necelých deset let očekávat, že každý pátý člověk v ČR bude ve věku nad 65 let. Za necelých dvacet let už to bude každý čtvrtý a kolem roku 2050 již každý třetí. I v důsledku toho se výrazně prodlužuje věk pro odchod do starobního důchodu. Na jedné straně máme tedy problémy zabezpečit odpovídající zdravotní péči pro seniory a na straně druhé od nich požadujeme, aby byli v pracovním procesu aktivní do vysokého věku. Pozdějšímu odchodu do penze musí odpovídat zdravotní stav populace a také dostatek pracovních příležitostí. V opačném případě jsou administrativní nástroje kontraproduktivní. Rada seniorů ČR se domnívá, že ČR se na dopady demografických trendů připravuje nedostatečně. Ani dostupnost zdravotní péče pro seniory není výborná, přestože si na ni senioři celý ekonomicky produktivní život spořili. Starší lidé také patří k nejrizikovějším skupinám z hlediska výskytu závažných onemocnění, jako je chřipka, zápal plic nebo cévní mozková příhoda. I vzhledem k tomu, že organismus seniorů je často zatížen i dalšími chronickými onemocněními (kardiovaskulární choroby, cukrovka atd.), má u nich vlastní onemocnění zpravidla mnohem dramatičtější průběh. Přitom investice do prevence, zejména u osob starších 55 let, se státu vyplatí. Zápal plic nebo cévní mozková příhoda jsou velmi drahá a nebezpečná onemocnění, kterým lze předejít očkováním nebo preventivní léčbou. Očkování však není seniorům plošně hrazeno a přístup k opravdu moderním léčebným metodám starším osobám často chybí. Nutné jsou tedy nejen vyšší investice do prevence, ale také lepší informovanost veřejnosti o možnostech prevence – deficit osvětových programů je v ČR zřejmý.

1)
R
Ohodnoťte tento článek!