Stručná názorová sonda na základní etické otázky ve zdravotnictví

SOUHRN Formou ankety byl zjišťován názor na základní etické otázky – interrupce, problematika umělého oplodnění, eutanázie, transplantace a darování orgánů a výzkum léků. Na anketní otázky odpovídali studenti zdravotnických škol a anonymní účastníci ankety. Ve výsledcích je porovnáno, jaký názor na tuto problematiku mají studenti, kteří jsou s problematikou seznámeni v rámci výuky, a náhodní občané, kteří se ankety zúčastnili.

SUMMARY

It was detected an opinion for principál question about an abortion, an artificial insemination, a transplantation, an organ donor and a researche of medicaments. A metod that was used is public inguiry. Students school of nours and anonymous people answered for the questions. It was surveied, what is the diference between answer students and anonymous people.

Ve zdravotnictví existuje řada otázek, kterými se jedinci začnou zabývat a vytvářet si vlastní názor teprve ve chvíli, kdy se tato problematika stává nedílnou součástí jejich životů. Často se v praxi setkáváme s tím, že lidé jsou zaskočeni situací, kterou podvědomě ve své mysli potlačovali nebo řešili tuto situaci srdcem a vlastními přáními, bez ohledu na zákonné normy platné v naší zemi. V rámci grantového projektu Podpora zdraví byl zkoumán názor na základní etické otázky ve zdravotnictví.

Výsledky šetření byly získány pomocí ankety, která byla prezentovaná na internetových stránkách. Anketa zahrnovala šest položek, položky byly uzavřené s možností volby jedné odpovědi. Pokud měl dotazovaný jiný názor, který nebyl součástí nabízených odpovědí, na položku neodpověděl. V této oblasti respondenti odpověděli na všechny dotazy.

Cílem anketního šetření bylo zjistit a porovnat názor studentů zdravotnických škol s náhodnými účastníky ankety. Výsledky ankety budou použity ve výuce předmětu Etika v ošetřovatelství a Zdravotnická psychologie. Ankety se zúčastnilo 532 jedinců, z toho 175 anonymních respondentů a 357 registrovaných studentů zdravotnických škol (Olomouc, Prostějov, Vsetín).

Výsledky

1. Interrupce

Souhlasíte s interrupcí? Možnosti odpovědí: jednoznačně souhlasím; ano, pouze v případě poškození plodu nebo onemocnění matky; souhlasím v případě dohody partnerů; rozhodnutí je zcela v kompetenci matky; jednoznačně nesouhlasím. Tuto problematiku jsme volily z toho důvodu, že se názory na ni liší. Ve společnosti existují odpůrci i zastánci interrupce a i v těchto krajních kategoriích existuje řada dalších názorů. Tabulka č. 1 udává absolutní a relativní četnost všech respondentů i obou skupin. Významný rozdíl je zřejmý v možnostech odpovědí jednoznačně souhlasím s interrupcí a souhlasím s interrupcí při dohodě obou partnerů. (tab. 1)

2. Umělé oplodnění

Jaký je váš názor na umělé oplodnění? Možnosti odpovědí: souhlasím, pomůže mnoha lidem mít děti; souhlasím pouze v případě použití pohlavních buněk pokrevních rodičů; nesouhlasím; je mi to jedno. Statistiky ukazují jednoznačně, že počet párů, které mají problém s oplodněním, stále pozvolna stoupá, jednou z možností léčby tohoto stavu je umělé oplodnění.

Výsledek anketní otázky zjišťující názor respondentů na umělé oplodnění je zcela jednoznačný 448 (84 %) dotázaných souhlasí s umělým oplodněním, 44 (8 %) souhlasí pouze v případě použití pohlavních buněk biologických rodičů. Zcela nesouhlasí pouze 18 respondentů (3 %), z toho je 15 respondentů žáky zdravotnické školy. (tab. 2)

3. Eutanázie

Souhlasil/a byste s eutanázií v rodině? Možnosti odpovědí: jednoznačně ne; pouze v případě těžké nevyléčitelné choroby; pouze v případě těžkého tělesného postižení; v případě, kdyby u dotyčného došlo k těžké demenci; ne, život má smysl i v nejtěžší situaci; nevím; pojem eutanázie neznám. Eutanázie je závažný etický problém, diskutovaný lidmi na celém světě.

Do anketních otázek jsme ho zařadili z toho důvodu, že se touto problematikou v nedávné době zabývaly i zákonodárné orgány našeho státu. Největší počet respondentů z obou skupin by souhlasil s eutanázií v případě těžké nevyléčitelné choroby. Zajímavá je také odpověď nevím, kdy 137 (26 %) respondentů se touto otázkou pravděpodobně nezabývalo. (tab. 3)

4. Odběr orgánů k transplantaci

Souhlasil/a byste s použitím Vašich orgánů (nebo rodinného příslušníka) k transplantaci v případě mozkové smrti? Možnosti odpovědí: ano; ne; nevím; záleží na tom, kdo by byl příjemcem orgánů. Tato anketní otázka zjišťuje názor na darování orgánů k transplantaci. Transplantace orgánu je pro mnohé klienty poslední možností léčby, která nejen zachrání život, ale také zvýší jeho kvalitu.

Z hodnot tabulky je zřejmé, že mezi jednotlivými sledovanými skupinami nejsou významné rozdíly. Z 532 dotazovaných by 291 (55 %) souhlasilo s použitím orgánů k transplantaci, 150 (28 %) z celkového počtu respondentů není rozhodnuto, volilo odpověď nevím. (tab. 4)

5. Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů

Víte, že pokud nesouhlasíte s odběrem orgánů po své smrti, musíte toto písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví České republiky? Možnosti odpovědí: ano; nevím, že bych měl/a něco takového udělat; myslel/a jsem, že musí být k odběru souhlas; nic o odběru orgánů nevím; nezajímá mě to; vím, že něco takového existuje, ale neznám přesný postup. Veřejnost by měla být seznámena s tzv. předpokládaným souhlasem, to znamená, že nesouhlas nebo negativní postoj musí jedinec jednoznačně vyslovit během svého života. Pokud předpokládaný (ne)souhlas nedá, předpokládá se souhlas jedince s použitím orgánů k transplantaci.

Národní registr osob nesouhlasících s odběrem orgánů zřídilo Ministerstvo zdravotnictví České republiky již v roce 2002. Odpovědi naznačují, že veřejnost odborná i laická je o této skutečnosti málo informovaná. Odpovědi „ne“ (pokud není jedinec zaregistrován v národním registru); „nevím“; „záleží na tom, kdo by byl příjemcem orgánů“ by v případě mozkové smrti nemusely být respektovány a orgány těchto jedinců by mohly být podle zákona použity k transplantaci.

Pouze 143 (27 %) dotazovaných osob ví, že k projevení nesouhlasu s odběrem orgánů musí být písemné prohlášení. Z výsledků je zřejmé, že je třeba se této problematice více věnovat, seznámit veřejnost s transplantačním zákonem, postupem při stanovení mozkové smrti jako smrti jedince a vysvětlit nutnost registrace při nesouhlasu. (tab. 5)

6. Zařazení do výzkumu léku

Souhlasil/a byste se zařazením své osoby do výzkumu nového léku? Možnosti odpovědí: jednoznačně ano; souhlasil/a, ale pouze v případě nevyléčitelné choroby; souhlasil/a, ale pouze za finanční odměnu; ne, nevěřím takovým projektům; ne; nevím. V této položce byly získány velmi zajímavé hodnoty. Výzkum léků podléhá jednak právním ustanovením, ale také etickým konvencím, které ošetřují nejen realizaci výzkumu nových léků na člověku, ale i na zvířatech. Z výsledků ankety tedy zcela zřetelně vyplývá, že informovanost veřejnosti i zdravotníků v oblasti biomedicíny je nedostatečná. (tab. 6)

Závěr

Otázky, které se týkají citlivých oblastí života jedince, zejména ty, které se dotýkají života a smrti, jsou ve vědomí lidí potlačovány. Lidé dostatečně neznají právní normy, které upravují důležité dilematické situace v životě člověka, a proto mnohdy bývají zaskočeni svým postojem, postojem okolí a zejména potom postojem zdravotníků.

V anketě jsme chtěli zjistit, zda se názory na etické otázky zdravotnické praxe u studentů zdravotnických škol, kteří jsou s etickými otázkami zdravotnické profese seznamováni v rámci výuky, liší od názorového spektra ostatních občanů. Z výsledků je zřejmé, že názor není ovlivněn úrovní vědomostí, ale spíše kopíruje etické klima celé společnosti.

LITERATURA
Goldman, R., Cichá, M Etika zdravotní a sociální práce. UP, Olomouc. 2004.
Haškovcová, H. Thanatologie. Galén, Praha. 2000.

Mgr. Růžena Vitásková, PhDr. Lenka Machálková Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická E. Pottinga, Olomouc (vitaskovar@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!