Systém ambulantní péče v Saúdské Arábii

V mém životě se mi naskytla jedinečná příležitost odjet pracovat jako sestra do Saúdské Arábie, kde jsem nastoupila na ORL kliniku nemocnice King Faisal Specialist Hospital (KFSH & RC) v hlavním městě Rijádu. Strávila jsem zde úžasné a nezapomenutelné tři roky.

Během své zdejší praxe jsem měla mimo jiné možnost proniknout i do systému fungování ambulantní péče, o kterém jsem se rozhodla napsat, protože z vlastní zkušenosti vím, že fungující a bezproblémový ambulantní sektor není snadné vytvořit.

King Faisal Specialist Hospital

KFSH & RC je se svými více než šesti sty lůžky a rozsáhlým výzkumným centrem špičkovým pracovištěm, kde se léčí i členové královské rodiny včetně saúdského krále. Nemocnice provádí terciární zdravotní péči pro pacienty ze Saúdské Arábie a přilehlých arabských zemí. Jde o nemocnici s mezinárodní akreditací JCIA (Joint Commission International Accreditation), která zaměstnává přes 6000 pracovníků z více než 58 zemí světa. Pracovním jazykem je zde angličtina.

Systém ambulatní péče v Saudské Arábii

Ambulantní sektor utváří 14 klinik, na kterých je ročně ošetřeno přes půl milionu osob. Počet klinik a množství ošetřených pacientů řadí toto pracoviště mezi světovou špičku. Zvláštností je takzvaná Protocol clinic, která je určena pouze pro ošetřování krále a členů královské rodiny.

Královská péče

Zdravotní péče je zde všem zaregistrovaným pacientům poskytována zdarma. Nemocnici financuje král z „ropných“ peněz. Pacient, který zde chce být léčen, musí zažádat o tzv. „royal order“, což je něco jako královský souhlas k léčbě. Zde neexistují žádné zdravotní pojišťovny, pacient neplatí poplatky za pobyt, za léky v lékárně a ani poplatky u lékaře.

Každý pacient má v nemocnici založenou dokumentaci a chorobopis. Dokumentace je označena jménem pacienta a osobním číslem – například pacient číslo 455921 jménem Mohamed Abdullah Abdulaziz Al Mutairy. V záhlaví je vždy zmíněno i pohlaví pacienta, neboť v Saúdské Arábii je někdy složité odhadnout pohlaví jen podle jména. O všechny karty pacientů se stará speciální oddělení nazývané Medical Record department, které má na starosti jejich distribuci po nemocnici a zároveň má přehled, kde se která dokumentace právě nachází. Existence tohoto oddělení je nezbytná, neboť mnohdy pacienti navštíví více klinik v jeden den a dokumentace musí putovat s nimi, avšak nikdy v rukou samotného pacienta. Dokumenty doručuje k tomu určený personál.

Cesta našeho pacienta od A do Z

Každý zvaný pacient přichází na kliniku s tzv. „appointment slip“, což je vytištěný dvojjazyčný list v angličtině a arabštině obsahující následující údaje: číslo pacienta, jméno, datum a čas návštěvy, jméno lékaře a druh kliniky, na kterou je objednán, včetně specializované odbornosti (např. klinika se specializací na kochleární implantáty, klinika se specializací na pacienty s rakovinou, běžný screening a kontroly, klinika pro nově zachycené pacienty s rakovinou či klinika pro členy královské rodiny apod.). Každá odbornost a lékař, který ji vykonává, má na klinice vyhrazen svůj den, čas a prostor na ošetřování pacientů. Poté pacient prochází recepcí, kde svůj „appointment slip“ odevzdává. Arabsky mluvící recepční, bez zdravotnického vzdělání, pacienta zaregistruje a přidělí mu pořadové číslo vytištěné z počítačového systému. S přiděleným číslem odchází pacient do čekárny.

Systém ambulatní péče v Saudské Arábii

V Saúdské Arábii jsou čekárny striktně rozdělené na mužské a ženské. Tudíž pokud k lékaři přijde celá rodina, matka s dětmi čeká v ženské části a otec v mužské. Pokud je dítě chlapec, tak čeká s otcem v mužské části. Povinným vybavením každé čekárny je modlitební kobereček. Procházíte-li kolem, spatříte mnohdy klečící a modlící se pacienty. To je třeba zohlednit – přijde-li pacient na řadu, je nutné nechat ho modlitbu dokončit.

Každou hodinu musí zdravotnický personál kontrolovat zdravotní stav čekajících pacientů a výsledek zapisovat do příslušného dokumentu. Zvláště nutná je kontrola v ženské čekárně, neboť ženy jsou zde celé zahalené, a to i v obličeji. Případná nevolnost či akutní stav by díky tomu nemusely být včas odhaleny.

Již zmíněný pacientův „appointment slip“ s přiloženým pořadovým číslem putuje dále k tzv. „Front desk“, kde pracuje „charge nurse“ (staniční sestra), která má na starosti chod a organizaci práce na celé klinice. Ta vyhledá příslušnou kartu pacienta, zkompletuje ji s „appointment slip“ a předává dál do místnosti sester. Každá sestra na klinice má svou pozici či vyšetřovací místnost, kde bude pečovat o předem určené pacienty.

Tento rozvrh sestavuje staniční sestra, která si nechá vytisknout seznam pacientů na další den a přidělí je k jednotlivým místnostem. V praxi to znamená, že sestra pracující například ve vyšetřovací místnosti číslo 4 přijde ráno do práce, dostane dokumentaci přidělených pacientů, připraví chorobopisy a seznámí se se stavem svých pacientů. Zatímco pacient, který přišel na ošetření, čeká v čekárně, jeho chorobopis dorazí do místnosti sester, kde je zařazen pod číslo korespondující s číslem vyšetřovny, do které byl přidělen.

Když sestra dokončí ošetření předchozího pacienta, vrací se do místnosti sester, kde má přichystaný další chorobopis s přiloženým pořadovým číslem, které zadá do vyvolávacího systému. Světelná tabule v čekárně informuje pacienta, že je na řadě, a ten pak sám přichází do příslušné místnosti.

Často jsme řešili nesrovnalosti mezi pořadovým číslem pacienta a hodinou jeho návštěvy. Čas, na který byl pacient objednaný, měl vždy přednost před pořadovým číslem. Například pacient, který má přijít na jedenáctou, přijde již v devět hodin, má pořadové číslo jedna a domáhá se vyšetření. V tomto případě má vždy přednost pacient objednaný na devátou, i když má pořadové číslo dvě.

Systém ambulatní péče v Saudské Arábii

Dále probíhá samotné vyšetření a ošetření pacienta, vykonání ordinací, případně nějakého výkonu či přijetí do nemocnice – vše na základě ordinací lékaře. Nakonec sestra objednává pacienta na další návštěvu. Objednávání pacientů se řídí údajem, který se v systému vyskytuje pod označením „first available“, tedy první možný termín další návštěvy. Pokud je první volný termín za 3 měsíce, a pacient má přijít za 4 měsíce, tak není žádný problém. Ten nastává ve chvíli, kdy je pacient akutní a musí přijít dříve, přičemž všechna místa jsou již obsazená. Taková situace nastávala velice často. Výsledkem byly přeplněné kliniky a dvojnásobný počet objednaných pacientů, než byla původní kapacita. Intenzivně jsme hledali východisko z této nepříznivé situace. Každý použitý způsob řešení měl své slabiny, ale konečný systém vypadal následovně: Pokud sestra zadává do systému požadavek na již obsazený termín, tak systém požadavek nepřijme, protože počet pacientů je zde blokován. Musí tedy kontaktovat koordinátora dané kliniky, který případ převezme a dále bude řešit.

Koordinátor kontaktuje příslušného lékaře a probere s ním nutnost návštěvy a časové rozmezí. Pouze koordinátor je oprávněn přiřadit dalšího pacienta k již zaplněnému termínu.

Poté pacient odchází opět na recepci, kde je mu vytištěn jeho nový „appointment slip“ a termín další návštěvy. Čímž se dostáváme do bodu Z, a tím je kruh ošetření pacienta uzavřen. Ve skutečnosti je celý systém mnohem složitější – sestává z mnoha malých částí, které do sebe zapadají a vytvářejí vysoce funkční systém.

Závěr

Jednou z nejdůležitějších částí, která je nutná pro správnou funkci celého systému, je zdravotnický tým. Ošetřovatelství v ambulantním sektoru je postaveno na týmové spolupráci. Náš tým se skládal z arabsky mluvících sester (z Libanonu, Jordánska, Saúdské Arábie), dále ze sester z Austrálie, Kanady, Filipín, Indie nebo Jihoafrické republiky, odkud pocházela i naše vrchní setra. Byla jsem zde jediná česká sestra. Náš tým představoval rodinu, kterou tam většina z nás neměla. Vztah mezi jednotlivými členy – ať už pracovní, či soukromý – byl velice silný a upřímný. Nesetkala jsem se zde s přetvářkou nebo neochotou pomoci. Vždy jsme si dokázali vyjít vstříc a problémy řešili společně. Dodnes jsme všichni v kontaktu, vím, že už se možná v životě nikdy nesetkáme, ale jsem si jistá, že ve spojení budeme pořád.

Závěrem mi dovolte vyjádřit nejdůležitější poznání, které jsem si z praxe v Saúdské Arábii odnesla: Pouze funkční a spolupracující tým spolu s kvalitním pracovním zázemím může vytvořit správně fungující systém ambulantní péče, kam pacienti budou chodit rádi a i vy se na ně budete těšit.


O autorovi: Jitka Bošková, Alfadent k. s., Praha (jitkabos@post.cz)

Ohodnoťte tento článek!