Těhotenské testy pro laické „domácí“ použití

 

Možnost provést sama těhotenský test zakoupený v lékárně doma v soukromí je dnes stejně samozřejmá jako zázraky moderní elektrotechniky. Rychlost vývoje v oboru imunochemie je často srovnávána právě s tímto odvětvím. Imunochemická diagnostika opravdu v posledních 15 letech prodělala razantní vývoj. Nemusíme se proto v tomto článku vracet k tomu, jak se diagnostikovalo těhotenství ve starém Egyptě či středověku.

Kdo si vzpomene, jak vypadal tento typ diagnostiky ještě v polovině 80. let?

Testy pro laické domácí použití byly zcela nedostupné. V menších zdravotnických zařízeních se prováděly většinou testy typu Gestagnost (tehdejší výrobce ÚSOL, Praha), jejichž citlivost umožňovala (alespoň trochu statisticky spolehlivou) diagnostiku gravidity asi 2 týdny po vynechání menses! Ve velkých nemocnicích (většinou na krajské úrovni) byly sice k dispozici laboratoře provádějící citlivou metodu radioimunoanalýzy (RIA), ale vyšetření bylo často prováděno jen několikrát v týdnu a vzorky z okresů se musely do takovéto laboratoře svážet. Samozřejmě cesta vzorku do centra, provedení a cesta výsledku ke gynekologovi představovala zdlouhavou proceduru a pacientka byla mnohdy zase ve stejné situaci – dva týdny po vynechání menses se dozvěděla výsledek.

Třetí možností bylo provedení testu na zvířeti (zase jen ve velkých nemocničních laboratořích). Používaly se většinou mladé samice laboratorních potkanů, kterým se vstříkl vzorek moči ženy do břišní dutiny. Za 24 hodin byla zvířata zabita a posuzovala se reakce ovarií potkana – překrvení značilo pozitivní odpověď – tedy pozitivní výsledek testu. Dnes se to zdá až neuvěřitelné, ale bylo to tak. Uvádím tato data proto, aby bylo zřejmé, jaký skok v diagnostice gravidity znamenalo posledních 15 let.

Princip dnešních těhotenských testů

Těhotenské testy jsou založeny na průkazu hormonu lidského choriového gonadotropinu (hCG). Je produkován trofoblastem plodového vejce, které se v tomto časném stadiu gravidity zanořuje do děložní sliznice. Následně se hCG objevuje v biologických tekutinách (např. krev, sérum, moč). Moč je nejsnáze dostupným materiálem, a proto je u testů pro „domácí“ použití využívána. A vzorek moči je velmi vhodný vyšetřovaný materiál, zcela srovnatelný s krevním sérem. Kon- centrace hCG v ranní moči (která je většinou více zahuštěna nežli moč v průběhu dne) je totiž přibližně shodná s koncentrací v séru.

Přítomnost lidského choriového gonadotropinu je dnes (doma i ve zdravotnických zařízeních) zjišťována metodami imunoanalýzy. Ty jsou založeny na reakci antigen-protilátka (reakci si lze představit jako přitažlivost dvou magnetů, které však do sebe zapadají jako zámek a klíč). Reakce je nesmírně citlivá a specifická. Citlivost, která je obecně v řádu nanogramů až pikogramů látky na mililitr biologické tekutiny lze přirovnat k zjištění kostky cukru rozpuštěné v plaveckém bazénu.

Specifičnost vyšetření znamená, že detekční systém si nevšímá látek podobných (tj. např. jiných hormonů, které se vyskytují i mimo těhotenství). Aby toto bylo zajištěno, používají se dnes tzv. monoklonální protilátky, které reagují jen s jedním místem – epitopem přítomným na antigenu, tj. molekule hCG. Ty také umožňují, že současné testy pro použití v soukromí jsou jednokrokové, vykoná se jen jeden krok – nakápnutí vzorku moči do jamky testu či namočení vyšetřovací zóny testu do moči. To následně značně omezuje možnost udělat při vyšetření chybu.

Na obrázku 1 vidíte ukázku současných jednokrokových testů vhodných pro použití laikem i v profesionální laboratoři. Testy mohou vypadat jako podlouhlé destičky s místem pro nakápnutí vyšetřované moči (viz obr. 2) nebo jako podlouhlé diagnostické papírky s zónou určenou k ponoření do moči. Princip obou systémů je zcela shodný a popíšeme si jej na příkladu ve zjednodušené formě.

Na podložku z chromatografického papíru se v udaném místě nakápne vyšetřovaná moč (nebo se tam papírek ponoří). V tomto místě je přítomna monoklonální protilátka proti hCG, na kterou je navázána částice barviva (např. modrý latex).

Varianta 1 – žena je těhotná: Obsahuje-li vyšetřovaná moč hCG, dojde k navázání hCG na protilátku s latexem. Protože podložka je vlastně nasávací papírek – je vzniklý barevný komplex hCG-protilátka-latex unášen proudem nasávaného vzorku (kapilární síly). Takto vzniklý komplex putuje, až dojde k místu, kde je pevně zakotvena druhá monoklonální protilátka proti jiné části (epitopu) molekuly hCG. Zde se část putujícího komplexu naváže „za druhé vazebné místo“. Dojde tedy k nahromadění barevného komplexu a vzniku modré linie (čáry). Část komplexu, která se nestačila zachytit, projde dále a je zachycena v tzv. kontrolní zóně (kde dojde zase k nahromadění za vzniku modré linie. Obsahoval-li vzorek hCG, vidíme tedy na destičce či papírku dvě modré linie značící pozitivní výsledek (viz obr. 3).

Varianta 2 – žena není těhotná: Pokud vyšetřovaný vzorek moči neobsahoval hCG, pak v místě zakápnutí (ponoření) nedošlo k žádné reakci a protilátka s navázaným modrým latexem je vymyta a unášena proudem nasávaného vzorku. V místě se zakotvenou druhou protilátkou také nedojde k žádné reakci a protilátka s latexem putuje dál až do kontrolní zóny, kde je zachycena – a zde dojde ke vzniku modré linie. Na destičce či papírku vidíme jedinou modrou linii značící negativní výsledek.

Možnosti a omezení použití v praxi

Současné jednokrokové těhotenské testy prováděné z moči jsou schopny většinou zachytit 25 IU hCG/(IU – mezinárodní jednotky hCG/litr). Tato citlivost teoreticky a velmi přibližně znamená, že u ženy s pravidelným menstruačním cyklem (28denním), u které k otěhotnění došlo přibližně v polovině cyklu a těhotenství je intrauterinní (v děloze), je test schopen prokázat těhotenství v den vynechání menses (nebo i o 2 dny dříve). Toto je ale hypotetická situace, cyklus může být pravidelný 30denní (opět by platil den vynechavších menses) nebo zcela nepravidelný – zde pravidla neplatí. Co ale platí, je fakt, že koncentrace hCG v ranní moči roste a každý druhý den se přibližně zdvojnásobuje – tedy, pokud test byl proveden příliš brzy (a výsledek byl ještě negativní), lze jej za dva dny zopakovat. Pokud jsou jakékoli pochybnosti, je nejlepší poradit se s lékařem.

Stejně tak v případě jakýchkoli obtíží je návštěva lékaře nutná! V případě, že dojde k zanoření plodového vejce mimo děložní dutinu – tedy k mimoděložnímu těhotenství, jsou hladiny hCG v porovnání se „stejně starým“ intrauterinním těhotenstvím většinou nižší (neplatí zde zdvojnásobení hladiny každý druhý den a test může dokonce být i negativní – tzv. falešně negativní výsledek). Protože jde o život ohrožující stav, spojený často s obtížemi (krvácení, bolesti), musí být žena okamžitě hospitalizována.

K obrácené situaci, získání pozitivního výsledku u netěhotné, dnes už prakticky nedochází. Dřívější generace těhotenských testů často ukazovaly falešně pozitivní výsledek u žen v období perimenopauzy (tedy před či po vynechání menses v období kolem 50 let věku ženy). Moč těchto žen totiž obsahuje značné množství lidského luteinizačního hormonu (hLH) a lidského folikulostimulačního hormonu (hFSH), které jsou velmi podobné hCG. Lidské hCG a hLH jsou z více než 80 % shodné. Moderní testy ale mezi nimi velmi suverénně rozlišují (vysoká specifičnost reakce) a dřívější rozpaky z vyšetření v tomto období naštěstí zmizely.

Praktické důsledky možnosti rychlého provedení citlivého testu jsou evidentní. Lze diagnostikovat časnou graviditu a vyhnout se tak řadě rizik, která jsou jinak v životě běžná. Ať už jde o zvedání těžších věcí (včetně těžších nákupů), natření poličky (inhalace škodlivých látek), užití některých léků atd. Právě v období časného těhotenství je plod na tyto vlivy nejcitlivější.

Kvalitu těhotenských testů pro „domácí“ či laboratorní použití nelze bohužel jednoznačně posuzovat podle ceny v lékárně. Kvalita testu, která se projevuje nejen v jeho udávaných parametrech citlivosti, se pozná např. i podle toho, zda jsou detekční linie jasně viditelné, zda na podložce nejsou „šmouhy“. Všechny testy prodávané v České republice procházejí tč. vstupním řízením v Referenční laboratoři diagnostik pro detekci gravidity umístěné v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze a jsou uvolňovány do distribuce na základě registrace Ministerstva zdravotnictví ČR.

Fota archív autora

Obr. 1. Ukázka jednokrokových těhotenských testů

Obr. 2 Obr. 3

Ohodnoťte tento článek!