Transplantace plic z pohledu anesteziologické sestry

Ať bdíme nebo spíme, dýcháme průměrně dvanáctkrát za minutu. Za celý den tak vdechneme a vydechneme přes osm tisíc litrů vzduchu. Tělo z něj čerpá kyslík ke spalování energie v buňkách, při výdechu se zbavuje odpadního oxidu uhličitého. Kdyby byly plíce vyjmuty z hrudníku, splaskly by jako vyfouknuté balony.

Naopak při nádechu se jejich plocha díky plicním váčkům zvětší na 80 až 130 m. Plíce jsou dokonalým orgánem, když selžou, hrozí udušení. Smrtící rozsudek může zvrátit jen úspěšná transplantace. Od transplantace v roce 1963 uteklo dlouhých 20 let, než se po ojedinělých pokusech podařilo skupině specialistů z kanadského Toronta úspěšně transplantovat plíci. O tři roky později oznámila stejná skupina provedení transplantace obou plic v jednom bloku.

Dlouhá cesta k úspěchu

Transplantace probíhala tak, že se obě plíce s průduškami přecházejícími v průdušnice vyňaly jako jeden celek, který se potom „zasadil“ do těla příjemce. Takto provedená transplantace měla sice dlouhodobý efekt – pacientka žila devět let -ale technika byla natolik náročná, že se hledaly jiné cesty. Teprve v roce 1989 transplantovala skupina washingtonské univerzity poprvé úspěšně obě plíce tak, že při operaci bylo během výkonu transplantováno nejdříve jedno a pak druhé plicní křídlo. Od té doby se každoročně ve světě uskuteční na 1200 transplantací.

Zachráněných přibývá

Transplantační program plic v České republice byl zahájen 21. 12. 1997 týmem prof. MUDr. Pavla Pafk a, DrSc., z III. chirurgické kliniky v pražské FN Motol. Příjemcem byl mladý muž s exogenní alergickou alveolitidou. V období od 12/1997 do 10/2004 byla na tomto pracovišti provedena transplantace plic 63 nemocným (36 mužů, 27 žen). Indikací k výkonu byla 29krát IPF (intersticiální plicní fibróza), 17krát COPD (chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc), 11krát CF (cystická fibróza) a ostatní (lymfangioleiomyomatóza, exogenní alergická alveolitida a sklerodermie). Typ výkonu: 34krát transplantace jednostranná a 29krát bilaterální.

Operační postup

Výkony provádí speciální transplantační anesteziologický tým v celkové anestezii (fentanyl, dormicum, isofl uran). Standardní monitorace se skládá z monitorace EKG, pulzní oxymetrie, EtCO2, koncentrace anesteziologických plynů, nazofaryngeální teploty, dále z invazivního měření arteriálního a centrálního žilního tlaku. Selektivní plicní ventilaci zajišťujeme použitím biluminálních endobronchiálních rourek, jejichž poloha se v indikovaných případech upravuje i pomocí bronchoskopu.

Při výkonech na plicích nelze podávat velké objemy tekutin, proto většina transplantovaných potřebuje podporu oběhu katecholaminy (dobutamin, noradrenalin, adrenalin), zvláště v období reperfuze. Reperfuzní edém plic různého stupně se vyskytl prakticky u všech nemocných a pro jeho ovlivnění standardně používáme oxid dusnatý (NO). V jednom případě reperfuzního plicního edému po SLTx byla nutná selektivní plicní ventilace s různou mírou PEEP (druh umělého přístrojového dýchání) a inspiračního Pmax během tlakově kontrolované ventilace. V několika případech bylo nutné během výkonu přejít na mimotělní oběh, buď pro nemožnost ventilace a oxygenace, nebo pro krvácení ze srdečních oddílů či velkých cév. Na konci výkonu zavádíme hrudní epidurální katétr pro pooperační analgezii.

Dostupnost transplantací

Do dnešního dne přežívá 31 nemocných, tedy 49,2 %. Časnou příčinou úmrtí byla v sedmi případech sepse, v pěti případech PGF (primární selhání štěpu), kardiální příčina byla ve třech případech, jedenkrát plicní embolie a jiné. Z pozdních příčin úmrtí se vyskytla v šesti případech chronická rejekce, 4krát kandidová sepse, 1krát malignita a jiné. Transplantace plic je léčebná metoda, která je v současnosti dostupná i v České republice a má srovnatelné výsledky s registrem ISHLT, i v podmínkách „malého centra“.


SOUHRN

První transplantaci plic na světě provedl dr. James Hardy v roce 1963 v Jacksonu, Mississippi. Výkon se po technické stránce podařil, avšak nemocný zemřel po 18 dnech na multiorgánové selhání. Časem se však tato léčba stala uznávaným léčebným postupem pro jinak neřešitelná stadia některých plicních onemocnění.

SUMMARY

The first lung transplantation in the world was performed by Dr. James Hardy in 1963 in Jackson, Mississippi. The procedure was successful but the patient died 18 days later of multi-organ failure. Even though, the method has become a recognized treatment method in case of stages of some lung diseases that do not respond to any other type of treatment.


O autorovi: Marcela Kalfiřtová, Klinika anesteziologie a resuscitace 2. LF UK, FN Motol Praha (marcelakalf@seznam.cz)

Transplantace plic z pohledu anesteziologické sestry
Ohodnoťte tento článek!