Ukončení pracovního poměru

Poskytování zdravotní péče je složitý proces, na kterém se podílí tým zaměstnanců, kteří jsou v pracovně právním vztahu se zaměstnavatelem, kterým je zdravotnické zařízení a jímž může být jak fyzická, tak i právnická osoba.

Zaměstnavatelem sestry v ordinaci praktického lékaře je fyzická osoba, lékař, který je provozovatelem ordinace, zaměstnavatelem sestry interního oddělení nemocnice je právnická osoba. V zákoníku práce jsou stanovena práva i povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů včetně podmínek vzniku i ukončení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru upravuje zákoník práce v ustanovení § 53 ZP. I v tomto ustanovení je uvedeno, že okamžité zrušení pracovního poměřuje výjimečné, a to pouze a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců a b) porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.

Zvlášť hrubý způsob porušení pracovní kázně

Předmětem sporů a nejasností je obsah pojmu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Aby zaměstnanec mohl být úspěšně volán k odpovědnosti a právně postižen, musí svůj čin porušení pracovní kázně spáchat úmyslně nebo alespoň z nedbalosti. Samozřejmý požadavek je, aby porušení pracovní kázně zaměstnance zdravotnického zařízení bylo závažné, což lze interpretovat jako porušení, čin, jehož následky při poskytování zdravotní péče mohou vážně ohrozit zdraví nebo život pacientů, nebo aby čin ohrozil chod zdravotnického zařízení, což ohrožuje poskytování zdravotní péče ave svých důsledcích ohrožuje zdraví nebo život pacientů. Přitom je třeba rozlišit, zda se jedná o opakované méně závažné činy, nebo zda se jedná o jednorázový, ale zvlášť závažný čin. Zrušit pracovní poměr okamžitě však lze v obou případech.

Záměny léků

Pokud sestra jednorázově zamění ordinované vitamíny, B komplex za C vitamín, jistě to není důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. Pokud však prokazatelně opakovaně pochybuje při plnění ordinací, a byla na to upozorněna, důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru to je, zejména pokud si stěžovali pacienti, nebo pokud došlo k ohrožení zdraví pacienta (nepodáni antibiotik, nepodáni premedikace, problémy při aplikaci nebo evidenci návykových látek).

Nedodržování pracovní doby

Pozdní příchody, jsou-li opakované a závažným způsobem narušují chod a činnost zdravotnického zařízení, lze kvalifikovat jako hrubé porušení pracovní kázně. To se týká především pozdních nástupů do služby instrumentářek na operačním sále, anesteziologických sester atd.). Šikana by měla být častěji důvodem k přeložení zaměstnance na jiné pracoviště než důvodem k okamžitému ukončení pracovního poměru. Při prokazování šikany jsou žalobci často v důkazní tísni a šikanu se nepodaří prokázat. Nelze opomenout fakt, že náročnost vrchní nebo staniční sestry při plnění stanovených úkolů, která je v souladu s předpisy, nelze kvalifikovat jako šikanu, i když ze strany podřízených tak může být interpretována.

Opuštění pracoviště

Neoprávněné a kvalifikovaně nezdůvodněné opuštění pracoviště sestrou, zejména v době pracovního klidu, může být důvodem k označení tohoto činu jako hrubé porušení pracovní kázně, zejména tehdy, pokud na svěřeném oddělení byli v uvedené době pacienti, kteří vyžadovali zvýšený dohled a opuštění oddělení ohrožovalo jejich zdraví a život. To se týká především oddělení ARO, JIP, porodnice,dětského oddělení, ale i oddělení operačních oborů. Sestra, která šla pro laboratorní výsledky, neopustila nezdůvodněno oddělení, ale sestra, která si šla koupit kávu, ano.

Odmítnuti pokynů nadřízeného

Zákoník práce v § 35 odst. 1) písmeno b) stanovuje, že zaměstnanec je povinen podle pokynu zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň. Pak je nutné připustit, že mohou nastat i případy, kdy odmítnutí konkrétní činnosti, kterou sestra měla provést podle pokynu nadřízeného, může být hodnoceno i jako hrubé porušení pracovní kázně, pokud by nesplněním nebo odmítnutím plnit pokyn nadřízeného došlo k poškození zdraví pacienta či vznikla zaměstnavateli závažná majetková nebo i nemajetková újma, zejména pokud se tak děje opakovaně.

Požívání alkoholu

Nejméně diskusí je v otázce požití alkoholu v průběhu služby, i když i v tomto případě je třeba zásadně odlišit jednorázové požití malého množství alkoholu, které nevedlo k projevům alkoholického opojení, od případu opakovaného požívání alkoholu nebo jednorázového požití alkoholu, které bylo v takovém množství, že bránilo ve výkonu práce sestry. Na zřetel se musí brát skutečnost, že požití alkoholu sestrou v pracovní době je pacienty vnímáno velice negativně a nepotrestání tohoto excesu má nedobrý vliv na ostatní zaměstnance. Požadavek, aby v některém vnitřním předpise zdravotnického zařízení byly taxativně stanoveny činy, které budou hodnoceny jako hrubé porušení pracovní kázně, je neopodstatněný, neboť v každém případě je třeba přistupovat k řešení konkrétního případu přísně individuálně, a pak, a to je rozhodující, o tom, zda skutečně došlo, nebo nedošlo k hrubému porušení pracovní kázně takového stupně, že zakládá okamžité zrušení pracovního poměru, v konečné fázi rozhoduje soud, a to zcela nezávisle na tom, zda vnitřní norma tuto oblast upravuje či ne. Proto je třeba při ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně postupovat velmi uvážlivě a realizovat je zcela výjimečně po zhodnocení všech aspektů konkrétního případu a raději volit ukončení pracovního poměru v souladu s ustanovením zákoníku práce jiným, vhodnějším způsobem.

Ohodnoťte tento článek!