Úloha nutričního terapeuta u pacientů s rizikem malnutrice

V rámci prevence malnutrice a boje proti hladovění pacientů v nemocnicích probíhá ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze komplexní nutriční screening. Poskytování nutriční podpory se provádí cíleně na základě stanovení nutričního plánu.


SOUHRN: Malnutrice způsobená hladověním nebo karencí základních živin je velice častou komplikací základního onemocnění. V průběhu nemoci představuje významný rizikový faktor výskytu komplikací, prodloužení délky hospitalizace a dalších klinicky závažných parametrů včetně zvýšených ekonomických nákladů nemocnice. Důležitým nástrojem pro vyhledávání rizikových pacientů je screening nutričního rizika a intervence nutričního terapeuta.
Klíčová slova: malnutrice, nutriční screening, monitorace stravy, nutriční terapeut, nutriční péče, nutriční intervence


Nutriční plán na základě hodnocení stavu výživy a odhadu nároků pacienta identifikuje optimální cestu podávání a složení výživy a následně monitoruje úspěšnost této nutriční intervence. Potřeby pacientů se mohou v průběhu nemoci měnit a tím se mění i jejich nároky na různé formy nutriční intervence.

V prvotní fázi je velmi důležitá pečlivá spolupráce všeobecných sester, které provedou s pacientem do 24 hodin od příjmu tzv. bazální nutriční screening. V naší nemocnici je prescreeningový dotazník součástí ošetřovatelské dokumentace. Cíleným dotazováním se pacienti rozdělí do několika skupin. První skupinu tvoří pacienti, kteří z výsledku vyhodnocení dotazníku nemají s výživou problémy, a proto mohou dostávat dietu podle ordinace lékaře. Druhou skupinu pacientů tvoří pacienti s rizikem malnutrice a třetí skupinou jsou pacienti s odlišnými stravovacími návyky.

Při zjištění rizika malnutrice je kontaktován nutriční terapeut, který nejprve provede první krok pro následné komplexní hodnocení nutričního stavu – nutriční anamnézu. Při té je pacient dotazován na nechutenství, potravinové alergie, preferované potraviny, vyprazdňování a stav chrupu. Faktor kvality chrupu je velmi podstatný, jelikož někteří pacienti odmítají stravu např. pro špatnou funkčnost zubní protézy či absenci vlastního chrupu. V tomto případě konzultuje nutriční terapeut vhodnost mleté či kašovité stravy s ošetřujícím lékařem. Potravinové alergie jsou dnes již běžnou komplikací příjmu potravy. Nutriční terapeut jim musí věnovat zvýšenou pozornost. V některých případech je nechutenství vyvoláno odlišnými stravovacími zvyklostmi nemocnice oproti domácí stravě. U těchto pacientů v rámci možností stravovacího provozu zajistí nutriční terapeut pokrmy podle jejich chuťové preference. Na závěr nutriční anamnézy si stanoví nutriční intervence a sepíše možné doplňky výživy. Následuje edukace pacienta o nutnosti dodržování stanovených nutričních opatření. V případě potřeby je v průběhu hospitalizace kontaktována i rodina.

Nutriční terapeut zavede monitoraci stravy. Retrospektivně následně provede nutriční propočet perorálního příjmu softwarovým nástrojem (počítačový program pro zhodnocení jednotlivých živin a energie). O této skutečnosti informuje lékaře, se kterým konzultuje další nutriční postup. Denní energetický příjem by u pacienta neměl klesnout pod 8000 kJ. Nutriční příjem závisí na pohlaví, věku, nemoci, výšce a aktuální pohyblivosti pacienta. Pokud pacient nemá dostatečný energetický příjem, je mu nutričním terapeutem stanoven individuální stravovací plán, jehož součástí jsou bílkovinné přídavky, případně prostředky sippingové řady. Vhodnými kombinacemi se nutriční terapeut snaží zvýšit apetenci u pacientů a zamezit či oddálit nutnost indikace parenterální či enterální výživy. Pro získání komplexního obrazu o pacientovi nutriční terapeut pravidelně sleduje laboratorní hodnoty nutričních ukazatelů a aktuální hmotnost pacienta. Tělesná hmotnost však může být ovlivněna mnoha faktory, proto se v případě potřeby pacientovi provede rozšířené antropometrické vyšetření – změření obvodu pasu, paží nebo provedení kaliperace (měření tloušťky kožní řasy).

Odměnou za práci jsou pro nutričního terapeuta spokojení a po nutriční stránce kvalitně saturovaní pacienti s dobrými laboratorními hodnotami a minimálními komplikacemi léčby. Nutriční péče však není samostatnou disciplínou nutričních terapeutů, je důležitá compliance všech členů zdravotnického týmu.


O autorovi: Bc. Miroslava Matějková, DiS.1, Jana Martinů2 Oddělení nutričních terapeutů, detašované pracoviště 1. interní klinika – klinika hematologie a klinika nefrologie1, vrchní nutriční terapeutka, Oddělení nutričních terapeutů2, VFN v Praze a 1. LF UK

Ohodnoťte tento článek!