Úloha sestry při vyšetřovacích metodách v neurofyziologii

Neurologie je obor medicíny, který se zaměřuje na všechna onemocnění nervového systému s výjimkou těch, která jsou v důsledku převažujících poruch psychické činnosti doménou psychiatrie. Věnuje se systémovým onemocněním svalů a vertebrogenním onemocněním, u kterých je současně poškozen nervový systém.


SOUHRN: Neurofyziologická vyšetření jsou v rámci diagnostiky onemocnění v neurologii přímo nevyhnutelná. Cílem článku je poukázat na úlohy sestry při těchto vyšetřovacích metodách, ke kterým patří i správná edukace pacientů.
Klíčová slova: neurofyziologie, elektroencefalografie, evokované potenciály, edukace, pacient


Klinická neurofyziologie je jednou z neoddělitelných součástí v diagnostice neurologických onemocnění. Vyšetření jako elektroencefalografie (EEG), evokované potenciály, či elektromyografie jsou při diagnostikovaní mnohých onemocnění nezbytná. Pro provedení těchto diagnostických vyšetření jsou nutné dostatečné teoretické a praktické vědomosti a zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že pracuji v neurologické ambulanci, kde provádíme neurofyziologická vyšetření, vím, jaká je nevyhnutelná edukace pacienta, který přijde na doporučené vyšetření. Využíváme vypracované edukační materiály a tím dosahujeme zvýšení informovanosti našich pacientů.

Elektroencefalografie

„Elektroencefalografie je základní neurofyziologickou metodou, její podstatou je snímání bioelektrické aktivity mozku povrchovými elektrodami umístněnými na povrchu lebky.“ (Nevšímalová a kol., 2002, s. 111)

Velkou výhodou metody je lehká dostupnost a neinvazivnost. Kromě neurologie ji využívá také psychiatrie, vnitřní lékařství, pediatrické obory, pracovní lékařství, ale i chirurgické obory. Monitorování EEG je vhodné při neurochirurgických operacích, v kardiochirurgii, traumatologii, na jednotkách anesteziologickoresuscitační péče, ale hlavní význam v neurologii má elektroencefalografie v diagnostice epilepsie.

EEG křivka je zaznamenána pomocí elektroencefalografického přístroje. Standardní křivka je snímána 20-30 minut v klidové poloze se zavřenýma očima a součástí vyšetření jsou i některé aktivační metody. Úlohou aktivačních metod je provokace abnormálních elektroencefalografických projevů a paroxysmální aktivity. Hyperventilace je důležitou součástí každého záznamu. Další běžně užívanou aktivací je fotostimulace, kdy je stroboskop umístěn před očima vyšetřovaného a v přerušovaných intervalech se aplikují světelné záblesky. Bergerova reakce je provázena otvíráním a zavíráním očí.

Spánková deprivace se používá především k aktivaci epileptických grafoelementů a záznam je prováděn alespoň po dobu 45-60 minut.

Úloha sestry při elektroencefalografii: Mezi povinnosti sestry v ambulanci neurofyziologie při elektroencefalografii patří:

* obeznámení pacienta o přípravě, významu a způsobu provedení EEG;
* poučení pacienta, aby si umyl vlasy den před vyšetřením, nedoporučuje se nanášet gel, lak na vlasy ani vlasy tupírovat;
* zjištění (rozhovorem) předcházejících zkušeností s EEG vyšetřením;
* eliminace strachu z vyšetření vhodným přístupem;
* poučení pacienta o vynechání stimulancií – kávy, alkoholu, cigaret a některých léků podle ordinace lékaře minimálně 8 hodin před vyšetřením;
* zabezpečení pohodlí pacienta po dobu vyšetření a klidného, nikým a ničím nerušeného prostředí;
* monitorování pacienta v průběhu vyšetření, zda je v klidu a má zavřené oči;
* po dobu vyšetření podle potřeby vyzvat pacienta k otevření očí – Bergerova reakce – a k hyperventilaci;
* pokud jde o EEG po spánkové deprivaci, poučit pacienta před vyšetřením o významu a nevyhnutelnosti bdění v noci;
* v průběhu vyšetření zaznamenávání všech změn do grafu, jako je otevření očí, zavření očí, hyperventilace, kašel, zívání, usnutí v době záznamu;
* pokud pacient nespolupracuje, uvést, že jde o orientační záznam.

Po elektroencefalografii není nutná speciální péče. V případě nespolupráce pacienta, anebo dojde-li v průběhu elektroencefalografického záznamu k epileptickému záchvatu, případně jiné změně zdravotního stavu, je potřebné ihned informovat lékaře. Lékař změnu zohledňuje i při popisovaní elektroencefalografu, kde sestra zaznamenává všechny změny a postřehy, jako je kašel, zívání, spánek, pohyb, mrkání v průběhu vyšetření. Mezi úkoly sestry patří péče o důsledné archivování údajů a pravidelné dezinfikování čepice s elektrodami.

Evokované potenciály

„Evokovaný potenciál je odpověď nervové soustavy na stimulaci receptorů.“

Dělíme je na:

* kmenové sluchové evokované potenciály (BAEP),
* zrakové evokované potenciály (VEP),
* somatosenzorické evokované potenciály (SSEP).

Úloha sestry při zrakových evokovaných potenciálech: Zrakové evokované potenciály jsou vyvolávány strukturovaným podnětem anebo světelnými záblesky. Nejčastějším vyšetřením je použití strukturovaného stimulu pattern reversal. Vyšetřovaný fixuje zrak na střed obrazovky či monitoru s černobílou šachovnicí, ve které se rytmicky mění černá a bílá pole. Pravidelně se měnící zrakové podněty jsou výsledně zpracovány okcipitálním zrakovým kortexem.

Mezi povinnosti sestry v ambulanci neurofyziologie při zrakových evokovaných potenciálech patří:

* edukace pacienta o vyšetření a jeho významu (vyšetřuje se možné poškození zrakových nervových drah, které vedou z mozku);
* eliminace strachu z nepoznaného a bezbolestného vyšetření;
* záznam přesných údajů o pacientovi do počítače;
* zabezpečení tmavé a nerušené místnosti;
* usazení pacienta do vzdálenosti 1 metru od obrazovky;
* přiložení vlhké zemnicí elektrody v podobě pásku na zápěstí;
* očištění pokožky na místě přiložení povrchových elektrod speciálně určenou pastou;
* aplikace elektrod Fz frontálně na čelo a okcipitálních elektrod O1, O2 pacientovi 5 cm ve střední čáře nad inion;
* zabezpečení impedance elektrod méně než 5 při 20 kHz;
* poučení pacienta o průběhu vyšetření a spolupráce s ním v průběhu celého vyšetření;
* pravidelné čistění a dezinfikování povrchových elektrod a archivace záznamů.

Úloha sestry při sluchových evokovaných potenciálech:

„BAEP jsou elektrické odpovědi extracerebrálních a cerebrálních nervových struktur na stimulaci sluchového analyzátoru.“ (Dufek, 2000, s. 54)

Nejčastěji používaným stimulem je cvaknutí (klik), které vzniká přivedením krátkého elektrického impulzu na membránu sluchátka. Dalším typem stimulu je tón, určený kromě intenzity a frekvence i délkou trvání. Je méně používaný. Intenzita stimulu je základní parametr, který ovlivňuje záznam.

Obvykle se vyšetřuje každé ucho zvlášť. Ke stimulaci se používají sluchátka. Pokud je na některé straně výrazně vyšší sluchový práh a musíme použít vysokou intenzitu stimulu, může dojít k zachycení stimulu druhým uchem a získaný záznam tak nebude výsledkem stimulace pouze postiženého ucha. Pro odstranění možného zkreslení záznamu se snažíme druhé ucho vyřadit. Provádí se to za pomoci maskovaného šumu, který do ucha v době stimulace pouštíme. Jeho intenzita může být např. 40 dB.

Mezi povinnosti sestry v ambulanci neurofyziologie při sluchových evokovaných potenciálech patří:

* edukace pacienta o způsobu a významu vyšetření, zjišťuje se možné poškození sluchových nervových drah, které vedou z mozku;
* záznam přesných údajů o pacientovi do počítače;
* zabezpečení pohodlného a tichého prostředí;
* vyzvání pacienta, aby se uvolněně posadil a opřel si záda;
* přiložení vlhké zemnicí elektrody pacientovi na zápěstí;
* očištění pokožky na místě přiložení povrchových elektrod speciálně určenou pastou;
* aplikace aktivních povrchových elektrod A1, A2 za ušní lalůčky pomocí vodící pasty;
* aplikace referenční cefalické elektrody Cz na čelo;
* zabezpečení impedance elektrod méně než 5 při 20 kHz;
* zamezení vzniku artefaktů z vnějšího prostředí;
* nasazení sluchátek pacientovi a poučení pacienta o tom, aby měl při vyšetření zavřené oči, uvolnil se a poslouchal zvuky ze sluchátek;
* zjištění intenzity podnětu kliky 65-80 dB, maskovací šum na kontralaterálním uchu;
* monitorování pacienta po dobu vyšetření a záznam případných změn;
* dezinfikování povrchových elektrod a sluchátek po každém pacientovi;
* archivace záznamů;
* speciální péče o pacienty po vyšetření evokovanými potenciály je potřebná. Případnou nespolupráci pacienta anebo změnu zdravotního stavu, jako např. stupňující se vertigo, prekolapsový stav, bolest hlavy, je nutné ihned hlásit lékaři. Obeznámení lékaře je nezbytné kvůli informovanosti o pacientově zdravotním stavu, ale také pro zohlednění při popisovaní křivek získaných sestrou v průběhu vyšetření.

Doporučení pro praxi

Důležité je připravit pacienta/klienta na vyšetření již v neurologické ambulanci, kde mu bylo doporučeno lékařem. Pacient/klient by měl:

* být edukován o podstatě vyšetření,
* být edukován o významu jednotlivých vyšetření,
* být edukován o pomůckách, které se při vyšetřeních používají,
* být edukován o vysazení léků před vyšetřením podle ordinace lékaře,
* být edukován o významu spánku před elektroencefalografií, o umytí vlasů a nenanášení gelů a laků na vlasy,
* mít v každé neurologické ambulanci a v laboratoři těsně před provedením vyšetření k dispozici informační letáky vypracované neurofyziologickým laborantem,
* mít možnost prostoru pro otázky, které jsou mu nejasné, a poskytnutí informací v rámci možností laboranta.


O autorovi: Bc. Lucia Majorovičová Neurofyziologické laboratorium, 1. súkromná nemocnica Košice – Šaca, a. s. (majorovicova.l@zoznam.sk)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Úloha sestry při vyšetřovacích metodách v neurofyziologii
Ohodnoťte tento článek!