Úloha sestry v prevenci a léčbě bolestí páteře

I když lze konstatovat, že se v dnešní době částečně zvyšuje povědomí lidí o prevenci bolestí páteře, ze zkušeností víme, že ještě mnoho lidí nemá dostatečné vědomosti o prevenci bolestí páteře, diagnostice či léčbě vertebroalgických onemocnění. V prevenci každého onemocnění má nezastupitelné místo edukace. Výběrem vhodné metody a formy edukace podporujeme motivaci pacienta za převzetí aktivní zodpovědnosti za své zdraví.


SOUHRN: Bolesti páteře se svým častým výskytem stávají vážným zdravotním a ekonomickým problémem. V současnosti prakticky každý dospělý člověk alespoň jedenkrát v životě zažil menší či větší epizodu bolestí zad, přičemž se frekvence a závažnost těchto obtíží zvyšuje a snižuje se věková hranice lidí, kteří tyto problémy pociťují! Bolesti páteře nejsou pouze příznakem rozvinutého onemocnění páteře. V dnešní „uspěchané“ době se také náš životní styl podílí na vzniku bolestí páteře, kterých je stále více, ale času na jejich prevenci a léčbu je stále méně.
Klíčová slova: obratle, páteř, škola páteře, bolest, degenerativní onemocnění páteře


 

Bolesti páteře se stávají celosvětovým zdravotnickým, sociálním a ekonomickým problémem, protože jsou častou příčinou pracovní neschopnosti a v nemalém množství také příčinou invalidizace.

V současnosti se stává celospolečenským problémem změna způsobu života. Aktivní pohyb, fyzická aktivita, rekreační sport se dostávají do pozadí a převládá sedavý způsob života, stres a inaktivita. Bolesti páteře se proto dostávají stále více do povědomí nejen zdravotnické, ale i široké laické veřejnosti. Náklady na diagnostiku, léčbu (konzervativní i operační) a následnou rehabilitaci dosahují vysoké hodnoty, která neustále roste. Aby se zabránilo tomuto vzestupnému trendu, měl by stoupat zájem o rozpoznání, léčbu, a zejména snaha o aplikaci širokých preventivních postupů.

Bolest páteře

Vertebrogenní bolest je charakterizovaná epizodickým výskytem, v průběhu dní anebo týdnů spíše ustupuje. Příčina bolesti může být v ploténce, intervertebrálních kloubech, ve svalstvu páteře a ve vazivovém aparátu. Bolest je provokovaná a zhoršující se pohybem, především hyperextenzí.

Vnímání bolesti ovlivňuje fyzické i psychické faktory a může způsobit anebo zvýraznit i přidružené zdravotní komplikace.

Příčinou bolesti páteře v mladším věku jsou většinou deformity páteře, skolióza, přetížení svalů a posunutí plotének. Jedince ve středním věku trápí zejména onemocnění plotének, revmatická onemocnění, osteopenie až osteoporóza a začínající degenerativní změny. Pro lidi staršího věku jsou charakteristické především degenerativní změny obratlů, intervertebrálních kloubů a osteoporóza.

Mnozí autoři dělí onemocnění páteře do tří skupin:

* funkční – bez organické příčiny (funkční bloky, hypermobilita, reflexní změny),
* nedegenerativní (zánětlivé, metabolické, posttraumatické, vrozené vývojové anomálie, spinální stenóza),
* degenerativní (spondylóza, spondylartróza, osteochondróza, protruze, hernie disku) (Gúth, 2006, s. 83).

Úloha sestry v prevenci a léčbě bolestí páteře

Primární prevence označuje činnosti zaměřené na snížení výskytu bolestí páteře a vertebrogenních onemocnění. S primární prevencí je potřebné začít již ve školním věku a spočívá v předcházení pohybové nedostatečnosti a statickému přetěžování. Je nutné správné držení těla, pohybová aktivita a pravidelné cvičení. Sekundární prevence se zaměřuje na zkrácení trvání a obtížnosti poruch a bolestí páteře. Uplatňuje se ještě ve stadiu nebolestivé (resp. málo bolestivé) poruchy funkce páteře a sestry takové pacienty aktivně vyhledávají (screening).

Terciární prevence zahrnuje postupy na snížení komplikací a eliminaci trvalých následků vertebrogenních onemocnění. Spojuje rehabilitační složky do prevence a důležitá je zejména z hlediska recidivy akutních atak bolestí.

„Škola páteře“ znamená učit a naučit lidi, jak pečovat o páteř a udržovat ji funkční a zdravou. Za pomoci správného zatěžování páteře a ztotožněním se s potřebou denního cvičení dosáhnout pozitivní změny zdravotního stavu. Většina pacientů se se „školou páteře“ setkává až v době léčebné rehabilitace, a to tehdy, když se onemocnění naplno projevilo.

„Hlavní zaměření školy páteře by mělo směřovat z této terciární prevence do oblasti sekundární, a hlavně primární prevence.“ (Gúth a kol., 1999, s. 7).

Škola páteře je vlastně systém zaměřený na prevenci, léčbu a management bolestivých stavů a představuje spojení výchovného působení, informovanosti pacientů, spolu s cílenou pohybovou terapií.

Cílem doporučené pohybové terapie je snížení bolestí páteře, posilnění zádových svalů, udržování pružnosti páteře, zlepšení držení těla, zvýšení tělesné kondice, nácvik relaxačních prvků, aby se tímto předešlo přetížení a zhoršení zdravotního stavu.

V prevenci sestry poukazují na důležitost „školy páteře“, která je zdrojem informací a motivací pro lidi, jichž se problematika bolestí páteře dotýká. Zdůrazňují potřebu cílené pohybové léčby a výchovné rehabilitace, která zlepšuje celkovou tělesnou kondici a tím napomáhá normální a přirozené funkčnosti páteře. Po dobu výchovy pacienti získávají základní anatomické a fyziologické znalosti o páteři, formách, příčinách a ovlivňovaní bolesti. Prakticky nacvičují úpravu správného postoje, nácvik správného vykonávání denních činností, cvičení na uvolnění páteře a posilnění zádového svalstva. V edukaci poučíme pacienty o vhodném výběru lůžka na spaní, úpravě výšky židle, sezení u pracovního stolu (fit míč), eliminaci nesprávných pohybových návyků (zvedání břemen), opatrnosti při domácích pracích, vhodném zatížení páteře při péči a nošení dítěte a také úpravě podmínek na sezení při jízdě autem.

Rehabilitace

Důležitou součástí léčby pacientů trpících bolestmi páteře je dlouhodobá úprava životosprávy, hlavně pohybových návyků, přiměřeného tělesného/pracovního zatížení, zohlednit zařazení v práci a pravidelné posilování zádového svalstva cvičením, tzv. vertebrogenní režim, ochranný (šetřící) režim při onemocnění páteře. Můžeme ho definovat i jako šetření zatížení páteře (opatrné zvedání břemen, udržování si oblasti zad v suchu a teple, pravidelné cvičení…).

V rehabilitační péči se v zásadě zaměřujeme na:

* odstranění bolesti (akutní stadium) – léky, injekce, infuze, fyzikální terapie, mobilizace, manipulace, měkké techniky,
* nácvik správného postoje v klidu i při činnostech,
* uvolnění svalového napětí,
* cvičení zaměřené na vyrovnání svalové nerovnováhy,
* uvolnění zkrácených a posilnění oslabených svalů.

Materiál a metody průzkumu

Průzkum byl realizován na celkovém souboru 120 respondentů, z toho bylo 70 pacientů a 50 sester. Průzkumu se zúčastnili pacienti a sestry z Hornooravské nemocnice s poliklinikou v Trstené, z Kúpeľov Lúčky a. s. a respondenti z ÚVN SNP Ružomberok – FN. Procentuální počet pacientů v lázeňské péči byl 61 % z celkového počtu respondentů (43 pacientů) a procentuální zastoupení sester z lázeňství činilo 36 % z celkového počtu sester (18 sester). Procentuální počet pacientů léčených v nemocniční péči představoval 39 % (27 pacientů), a to 23 % v Hornooravské nemocnici s poliklinikou Trstená (16 pacientů) a 16 % v ÚVN SNP Ružomberok – FN (11 pacientů). Procentuální zastoupení sester pracujících v nemocnici činilo 64 % (32 sester), přičemž 58 % sester pracuje v Hornooravské nemocnici s poliklinikou Trstená (29 sester) a 6 % sester (3 sestry) v ÚVN SNP Ružomberok – FN.

Výběr pacientů byl záměrný a anonymní bez omezení věku, pohlaví, vzdělání a sociálního postavení. Všichni pacienti pociťovali bolesti páteře.

Výběr sester byl anonymní, bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání, délky praxe a místa zaměstnání sester.

Sběr údajů jsme realizovali v měsících listopad 2010 až leden 2011.

Realizace průzkumu

Dotazník pro pacienty byl zaměřen na zjištění informovanosti pacientů o příčinách, prevenci a léčbě bolestí páteře. Zjišťovali jsme vědomosti pacientů o operační a lázeňské léčbě, zásadách dodržování vertebrogenního režimu a o „škole páteře“.

Dotazník pro sestry byl zaměřen na zjištění úrovně poskytování edukace pacientům s bolestmi páteře, na aktivity, znalosti, motivaci a zručnosti v poskytování péče pacientům s bolestmi páteře.

Celkový počet rozdaných dotazníků pro pacienty i sestry byl 170 (100 dotazníků pro pacienty, vrátilo se 70, tzn. návratnost 71 %; 70 dotazníků pro sestry, vrátilo se 50, tzn. návratnost 71 %), celkem se nám vrátilo 120, tzn. návratnost dotazníků byla 71 %.

V Kúpeľoch Lúčky a. s. jsme rozdali 25 dotazníků pacientům v ortopedické ambulanci a 25 dotazníků pacientům v rehabilitační ambulanci. Návratnost dotazníků byla 86%, tzn. z 50 rozdaných dotazníků se nám vrátilo 43. Sestrám bylo distribuováno 20 dotazníků, přičemž se nám 18 vrátilo, tzn. návratnost dotazníků pro sestry byla 90%.

V ÚVN SNP Ružomberok jsme jako místo realizace průzkumu zvolili neurochirurgickou kliniku, kde bylo rozdáno 25 dotazníků pro pacienty a 20 dotazníků pro sestry. Návratnost dotazníků pro pacienty byla 44%, tzn. z celkového počtu 25 se nám vrátilo 11 dotazníků. Pro sestry jsme umístili 20 dotazníků, vrátily se nám 3, což představuje 15% návratnost.

V Hornooravské nemocnici s poliklinikou Trstená bylo distribuováno také 25 dotazníků pro pacienty a 30 dotazníků pro sestry. Návratnost dotazníků pro pacienty byla 64%, tzn. z 25 dotazníků se nám vrátilo 16. Z 30 dotazníků pro sestry se nám vrátilo 29, což představuje 97% návratnost.

Prezentace výsledků průzkumu

1. Výskyt bolestí páteře potvrdilo 70 pacientů, což je celých 100 % respondentů. Častý výskyt uvádělo 42 pacientů (60 %) pacientů, občasný výskyt bolestí páteře uvedlo 28 respondentů (40 %).

2. Lokalizaci bolestí pacienti udávali v křížové oblasti nebo i kombinaci křížové oblasti a jiných částí páteře. Problémy a bolesti křížové páteře uváděla většina respondentů (51). Bolesti krční páteře udávalo 23 respondentů, hrudní páteře 12 respondentů, 9 pacientů uvedlo bolesti bederní páteře a 2 pacienti bolesti kostrče. Možnost „nedovedu posoudit“ neuvedl žádný respondent.

3. Časový interval výskytu bolestí páteře více než 2 roky uváděla nadpoloviční většina 43 pacientů (62 %). Časové trvání bolestí od 4 měsíců do jednoho roku uvedlo 14 respondentů, což bylo 20 %. Bolesti páteře od 13 měsíců do 2 let pociťovalo 7 pacientů (10 %). Krátkodobé bolesti uvádělo pouze 8 % respondentů, z toho bolesti méně než měsíc měli 3 pacienti (4 %) a také 3 pacienti (4 %) uvedli bolesti páteře v trvání 1–3 měsíce.

4. Nejčastěji pacienti pociťovali bolesti páteře po dobu dlouhodobějšího stoje ve 36 případech, druhý nejčastěji udávaný důvod „při zvedání břemen“ volilo 33 respondentů, 31 pacientů uvádělo bolesti při sezení, 10 v poloze v lehu, 9 při chůzi a 8 respondentů pociťovalo bolesti při prudkém pohybu. Činnosti vyvolávající vznik bolesti nedokázalo posoudit 5 respondentů.

5. Intenzitu bolestí páteře vnímají lidé různě, závisí na prahu citlivosti, věku, pohlaví. Vnímání bolesti je subjektivní jev, který 20 pacientů (29 %) pociťuje na škále bolesti 0–10 (kde 0 = žádná bolest a 10 = nesnesitelná bolest) v hodnotě 6. U 11 pacientů byla zjištěna hodnota 5 (16 %). Devět pacientů (13 %) uvádělo bolesti v hodnotě 4 a stejně tomu bylo i u hodnoty 7. U osmi respondentů (11 %) jsme zaznamenali hodnotu 3 škály bolesti. Shodně uváděli hodnotu bolesti 8 tři pacienti (4 %) a 9 také 3 respondenti (4 %). Mírnou bolest v hodnotě 2 udávali 4 respondenti (6 %) a nejmenší bolest v hodnotě 1 uvedli pouze 2 respondenti (3 %). Nesnesitelnou bolest na škále, tzn. hodnotu 10, uvedl 1 pacient (1 %). Žádnou bolest neuvedl ani jeden respondent.

6. Největší skupinu 49 pacientů tvořili pacienti, kteří podstoupili medikamentózní léčbu bolestí páteře. O něco méně (42) respondentů uvádělo rehabilitační léčbu, infuzní léčbu podstoupilo 22 pacientů, injekční ovlivnění bolesti 3 pacienti a možnost LTV uvedli 4 respondenti. Operační terapii podstoupilo 26 pacientů.

7. Úroveň poskytnutých informací o léčbě bolestí páteře nedokázalo posoudit 35 pacientů, což tvořilo polovinu respondentů (50 %). Nedostatečnost v poskytování informací uvedlo 13 respondentů (19 %), a naopak dostatečnou míru poskytovaných informací o léčbě bolestí páteře zaznamenalo 22 respondentů (31 %).

8. Operaci absolvovalo 26 respondentů. Z těchto pacientů 16, což je 61 % z celkového počtu operovaných pacientů, uvedlo dostatečnou informovanost o předoperační a pooperační péči. „Ne zcela dostatečnou“ anebo „neúplnou“ informovanost uvedlo 9 pacientů (35 %) a nedostatečnou informovanost udal 1 pacient, což představuje 4 % z celkového počtu operovaných pacientů.

9. Prevenci bolestí páteře, úroveň a rozsah vědomostí nedokázalo posoudit 34 pacientů, což byla téměř polovina 49 % respondentů. Ve 12 případech (17 %) pacienti uvedli, že nemají vědomosti o prevenci bolestí páteře. Vědomosti o prevenci bolestí páteře kladně zhodnotilo 24 respondentů, což je 34 % z celkového počtu.

10. Možnost získání informací o prevenci bolestí páteře využilo 35 respondentů prostřednictvím médií (tisk, rozhlas, TV, internet). O něco méně (31) respondentů informace získalo od lékaře specialisty a od praktického lékaře 4 pacienti. V 15 případech působili na pacienty preventivně rehabilitační pracovníci a 6 pacientů bylo edukováno sestrou. Jeden pacient absolvoval školení BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci), kde získal informace i o prevenci bolestí páteře.

11. Největší skupinu tvořilo 44 pacientů (63 %), kteří se nedokázali vyjádřit k definici vertebrogenního režimu. Pro pacienty a laickou nezdravotnickou veřejnost je spíše známý termín ochranný, resp. šetřící režim při onemocněních páteře, což se nám potvrdilo u zbylé skupiny 37 % respondentů, ze kterých 15 pacientů (21 %) uvedlo, že vertebrogenní režim je ochranný režim při onemocněních páteře a 11 pacientů (16 %) vertebrogenní režim vnímá jako šetření zatížení páteře, přičemž obě tyto možnosti byly správné.

12. V rámci návrhů pro zkvalitnění zdravotní péče jsme zaznamenali řadu návrhů. Zvýšení informovanosti pacientů uvedlo 10 respondentů, zkvalitnění diagnostiky a možnost dostupnějších a kvalitnějších vyšetření by přivítalo 8 pacientů, více možností a využívání lázeňské léčby by uvítalo 5 pacientů. Lepší spolupráci s pojišťovnami v otázkách lázeňské léčby by uvítali 2 respondenti. Více možností pohybu a rehabilitační terapie by přivítali 4 respondenti. Tři pacienti uvedli, že při poskytovaní zdravotní péče by uvítali více pozornosti a 2 pacienty by v rámci zkvalitnění péče potěšila trpělivost a větší ohleduplnost zdravotnických pracovníků. Dva pacienti označili spokojenost se současným stavem a 47 pacientů neuvedlo žádné návrhy pro zlepšení a zkvalitnění zdravotní péče.

Návrhy pro praxi

Na základě zvyšujícího se výskytu bolestí páteře a snižujícího se věku pacientů trpících bolestmi je nezbytné působení zdravotnických pracovníků, a především sester v oblasti edukace o prevenci a eliminaci bolestí páteře. V zájmu zlepšení zdravotního stavu našich pacientů a zkvalitnění edukace navrhujeme:

* Motivovat pacienty k edukačním setkáním. Edukací docílit nejen doplnění vědomostí o bolestech páteře a zručností v jejich ovlivňovaní, ale i získání si důvěry pacientů empatickým přístupem, otevřeností, vhodnou komunikací, avšak i projevem zájmu a ochoty „být zde pro lidi“, vysvětlit a odpovědět na otázky vždy, když si sami nevědí rady anebo nemohou poradit.

* Cílenou prevenci bolestí páteře přesunout z terciární prevence do sekundární, v nejlepším případě do primární prevence. Prevenci praktikovat nejen na specializovaných pracovištích, ale i ve všech zdravotnických zařízeních (ambulantních, lůžkových, lázeňských zařízeních a léčebnách).

* Zvyšovat vědomostní úroveň zdravotnických pracovníků, motivovat je, organizovat semináře, porady, setkání s lékaři specialisty, rehabilitačními pracovníky, sestrami pro zviditelnění a doplnění si informací o této problematice. Ve spolupráci s rehabilitačním lékařem vypracovávat u chronických pacientů individuální plány pro zmírnění bolesti a předcházení vzniku nových.

* Podněcovat sestry k edukaci pacientů, zdůraznit důležitost „školy páteře“ jako zdroje informací a motivace pro pacienty a naučit pacienty pochopit, ale především praktikovat školu páteře. Zásadní je také nutnost cílené pohybové léčby zlepšující celkový tělesný stav, který je potřebný pro normální funkci páteře.

* Vypracovávat edukační materiál v jednodušší formě, aby i laici snáze chápali důležitost a význam preventivních opatření. Edukačním materiálem poskytovat pacientům nové znalosti a vědomosti ve formě edukačních listů, letáků, brožur, nástěnek umístěných na chodbách klinik a v ambulancích praktických, ortopedických a specializovaných lékařů.

* Umožnit pacientům sebevzdělávání nejen na odděleních nemocnic, v ambulancích lékařů, ale i v edukačních místnostech či v knihovnách, využitím vhodné literatury, brožur, ale i internetu, přičemž by pacienti měli být edukovaní, jak si samostatně vyhledat vhodné webové stránky týkající se bolestí páteře.

* Informovanost zvyšovat také prostřednictvím masmédií, tzn. článků v časopisech či vytvořením internetové stránky apod., aby pacientům byla zabezpečena lepší orientace a informovanost o bolestech páteře.

* Podporovat osvětu mezi lidmi v otázkách zlepšování zdravého životního stylu, a to nejen mezi dospělými, ale již u mladých lidí, např. ve školách či klubech. Doporučit už základním školám přednášky o prevenci skoliózy a špatného držení těla, naučit děti správný způsob sezení a vzpřímený postoj a zdůraznit význam pohybové aktivity. Vytvořit podmínky pro aktivní odpočinek, rozšiřování pohybových zájmových kroužků pro děti, ve školních klubech vytvořit prostor i pro pohybové hry, cvičení na fit míči apod.

Závěr

V ošetřovatelské praxi, ale i v běžném životě, se stále častěji setkáváme s lidmi trpícími bolestmi páteře. Sestry pomáhají pacientům působit na všechny stránky života, zaměřují se nejen na fyzické potřeby pacienta, ale i na psychické, kulturní a spirituální potřeby. V současnosti se na Slovensku organizuje řada aktivit zaměřených na eliminaci bolestí páteře a vyzdvižení významu prevence. Naše zkušenosti a snižující se věkové skupiny pacientů trpících bolestmi páteře jsou pro nás nadále varovným znamením, že v prevenci a včasném podchycení prvních příznaků nelze polevit, ale je nutné se jim intenzivně věnovat. Je na nás sestrách, abychom celkovou informovanost pacientů zlepšovaly. Bolesti páteře často narušují náš zažitý systém, a proto by mělo být i pro pacienty motivující poznat příčiny a metody eliminace bolestí. Komunikujme s pacienty, informujme je, zabezpečme dostatek informačních materiálů, letáků, brožur o tom, jak se bolestem bránit. Zdůrazňujme pacientům potřebu změny životního stylu, přiměřené cvičení, včasnou léčbu akutních stavů, ale hlavně nutnost komunikace mezi lékaři, zdravotnickým personálem a pacientem.

Edukovat pacienty, ale i širokou veřejnost, je v dnešní době už samozřejmostí, avšak i nezbytností zároveň. Největší motivací pro pacienta je jeho vlastní zdraví, které je nenahraditelné. Motivovaní pacienti snáze přijímají změny v životním stylu, sami se podílejí na procesu uzdravování a přebírají zodpovědnost za svoje zdraví. Hlavně samotní pacienti si musí uvědomit, že aktivní přístup k vlastnímu zdraví je největší devízou v jejich boji s bolestmi páteře.

Cílem našeho průzkumu bylo zdůraznit úlohu sestry v prevenci a léčbě bolestí páteře, jakož i pomoct pacientům pochopit důležitost včasné prevence a léčby. Zdůraznění úlohy sestry v aplikování „školy páteře“ a vertebrogenního režimu do praxe by mělo být přínosem pro pacienty, kterých se tato problematika dotýká.


O autorovi: PhDr. Veronika Tisoňová, Bc. Jana Fulová Neurochirurgická JIS, Ústredná vojenská nemocnica Ružomberok – FN (tisonovav@uvn.sk)

Úloha sestry v prevenci a léčbě bolestí páteře
Ohodnoťte tento článek!