Uplatnění citlivého přístupu při inkontinenci moči

V tomto článku přinášíme praktické rady, jak mohou sestry pomoci svým inkontinentním pacientům prostřednictvím neinvazívních behaviorálních intervencí.

Inkontinenci moči obvykle dělíme do čtyř hlavních a tří vedlejších tříd:

Hlavní třídy

U urgentní inkontinence ztrácí pacient nervovou inhibici kontrakcí měchýře, takže se měchýř stahuje předčasně a vypuzuje moč. Pacient nejprve pocítí náhlé, silné nucení na močení provázené únikem většího množství moči, která vytéká snadno, bez jakéhokoliv napětí. Kontrakce se objevují bez ohledu na denní dobu, nedávné vymočení nebo jiné okolnosti. I když je urgentní inkontinence obvykle idiopatická, může být způsobena také kortikálním poškozením po mrtvici, může se vyskytovat při demenci, Parkinsonově chorobě, karcinomu dolního močového ústrojí nebo při obstrukci. Někteří pacienti močí každých 15 až 20 minut.

Jestliže má pacient neurologickou lézi, nazývá se tento typ inkontinence hyperreflexie detruzoru. Pokud nemá, nazývá se nestabilita měchýře nebo detruzoru.

Stresová inkontinence znamená únik malého množství moči při zvýšení nitrobřišního tlaku – při hovoru, smíchu, kýchnutí, kašli nebo námaze. Únik moči je obvykle předvídatelný a je spojen s určitým stresorem. Mezi příčiny patří uretrální hypermobilita, nedostatečnost svěrače močového měchýře, estrogenová deficience, prostatektomie, cévní poruchy, operace, radiační terapie nebo nervová degenerace. U starších lidí vzniká stresová inkontinence typicky špatným uzavřením svěrače močového měchýře.

Smíšená inkontinence znamená kombinaci urgentní a stresové inkontinence. U pacienta se vyskytují symptomy obou typů, i když obvykle převládají symptomy jednoho typu.

Inkontinence z přetékání je spojena s obtížným vyprazdňováním měchýře: močový měchýř se naplní a pak přetéká. U většiny pacientů se vyskytuje neustálé ukapávání a mohou mít potíže se spuštěním proudu moči. Po vymočení mohou mít pocit neúplného vyprázdnění.

Inkontinence z přetékání může vzniknout tehdy, je-li močový měchýř příliš slabý na to, aby se náležitě stahoval, může být způsobena obstrukcí močové roury nebo neurologickým problémem. Tento typ inkontinence je spojen s hyperplazií prostaty u mužů, prolapsem pánevním u žen a karcinomem u obou pohlaví. Může být také následkem poranění páteře, které vyvolává současnou kontrakci stěny měchýře i svěrače močového měchýře.

Vedlejší třídy

Funkční inkontinence je vyvolávána faktory, které nemají původ v močovém ústrojí a které brání pravidelnému používání toalety.

Přechodná inkontinence zahrnuje dočasnou, reverzibilní ztrátu ovládání močového měchýře. Obvykle se objevuje při infekcích močového traktu, zánětu pochvy, po určitých lécích a při tvorbě nadměrného množství moči (např. u pacientů užívajících diuretika).

Neuvědomělá inkontinence – její projevy si pacient neuvědomuje, je běžná u paraplegiků nebo pacientů s píštělí močového měchýře, ektopickým ureterem nebo u multisystémového orgánového selhání. Do této kategorie spadá také inkontinence celková.

Zhodnocení inkontinence u pacienta

Při hodnocení inkontinence se sestra nejdříve dotáže pacienta, zda se u něj vyskytuje nucení na močení, odkapávání, odkládání močení a jak často močí. Sestra informuje pacienta, že inkontinence je léčitelná a že není normální součástí stárnutí.

Pokud máte podezření na inkontinenci, požádejte pacienta o vyplňování deníku močení, do něhož se zaznamenává frekvence, doba močení a množství moči. Zeptejte se ho na jeho domácí prostředí, jak daleko to má na toaletu, je-li k dispozici pečovatel.

Lékař provede vyšetření břicha, aby zjistil výskyt případných rezistencí, suprapubické citlivosti a plného měchýře. Provede také rektální vyšetření zejména prostaty u mužů a pánevního prolapsu u žen.

Vycévkujte pacienta po vymočení, abyste zjistila přesný objem reziduální moči po vymočení. Je-li menší než 150 ml, je vyprázdnění považováno za adekvátní. Objem reziduální moči po vymočení větší než 200 ml znamená nedostatečné vyprázdnění. Odešlete vzorek moči na vyšetření kvůli výskytu infekcí močového traktu.

Zásahy při inkontinenci

K terapii inkontinence může klinický pracovník využít behaviorální modifikační programy, léky, chirurgický zákrok nebo jejich kombinaci. Já se zde soustředím na neinvazívní behaviorální modifikační programy, které znamenají první krok k obnovení kontroly močového měchýře.

Neučte svého pacienta, aby se spoléhal na jednorázové absorpční pomůcky. Ačkoliv zmenšují stres z inkontinence, mohou zhoršovat problém tím, že vyvolají závislost a odstraní motivaci znovu získat kontrolu. Použijte je pouze tehdy, když byly vyčerpány všechny možnosti medicínské a farmakologické terapie a behaviorální intervence nepřipadají v úvahu, protože pacient je zcela inkontinentní.

Behaviorální modifikační programy

Trénink močového měchýře. Zahrnuje edukaci, přesný rozvrh močení a ubezpečení pacienta o snaze mu pomoci. Je užitečný pro pacienta s urgentní inkontinencí způsobenou nestabilitou detruzoru – učí jej odolávat pocitu nucení na močení nebo jej inhibovat a posunout vymočení až na určenou dobu. Jak se pomalu prodlužují intervaly močení, počet kontrakcí a jejich síla a intenzita se snižují. Pokud pacient pociťuje nucení na močení každých 15 minut, vyzvěte jej, aby počkal 20 minut. Prodlužujte interval mezi močením o 10 – 15 minut týdně a zaměřte se na dosažení cíle, aby pacient močil každé 2 až 3 hodiny. Jakmile nucení ustane, měl by pacient pomalu jít na WC vymočit se. Odrazujte jej od spěchu na WC. Pohyb sám může uvolnit svěrač močového měchýře, takže by mohlo dojít k pomočení, ještě než pacient na WC dojde.

U jiného typu tréninku močového měchýře, močení na výzvu, se svého pacienta pravidelně ptáte (pokud je to potřeba, každou hodinu), jestli je suchý, nebo mokrý. Je-li suchý, zeptejte se, zda potřebuje jít na záchod. Chvalte je za udržování kontinence a používání záchodu. Močení na výzvu je efektivní u pacientů s kognitivními poruchami, kteří dokáží používat toaletu. Protože pacient není dán na toaletu, dokud si neřekne, močení na výzvu nezvyšuje kontrakce měchýře.

Trénink návyků vyprazdňování močového měchýře. Pomocí této techniky je naplánováno používání toalety v pravidelných intervalech. Na rozdíl od tréninku měchýře nezahrnuje tato metoda vyzývání pacienta, aby odkládal vymočení nebo aby překonával nucení na močení. Obvykle bude tento pacient močit v pravidelnou dobu – např. po každém jídle. Interval mezi určenou dobou močení by měl být alespoň 3 hodiny. Častější močení může zvýšit kontrakce močového měchýře, což je problém u pacientů s urgentní inkontinencí.

Rehabilitace svalů pánevních

Cvičení podle Kegela. Toto cvičení posiluje pubococcygeální sval a zlepšuje rezistenci uretry. Kegelovo cvičení je nejlepší behaviorální terapií pro ženy se stresovou inkontinencí, pro muže se stresovou inkontinencí po prostatektomii a pro osoby s kognitivním postižením s urgentní inkontinencí. Aby pacient dosáhl optimálních výsledků, musí sval stáhnout a držet 10 sekund, pak na 10 sekund uvolnit. Pacient by toto cvičení měl opakovat 30 – 80krát denně nejméně po 6 týdnů.

Vaginální kužele. Vaše pacientka si vloží do pochvy kužel a pokouší se jej tam udržet až 15 minut. Toto cvičení provádí několikrát denně, po dosažení úspěchu se zvyšuje váha kužele.

Přeložila L. Dobrovodská, IDV PZ Brno

Ohodnoťte tento článek!