Úrazy II

Termín úraz je poměrně široký pojem, který zahrnuje celou řadu různých typů poranění. Vzhledem k faktu, že se jedná již o těžší poranění organismu, se kterými se zdravotníci setkávají každodenně, je důležité zmínit význam a zásady první pomoci.

V minulém díle jsme se věnovali úrazům končetin, resp. poranění končetin. Tentokráte se zaměříme na poranění páteře a míchy, poranění hrudníku a poranění pánve, konkrétně na rozpoznávání příznaků a hlavní zásady přednemocniční první pomoci.

Poranění páteře a míchy

Lidská páteř je zaoblený pilíř, který tvoří 33-34 obratlů, které jsou spojeny intervertebrálními chrupavčitými disky (meziobratlovými ploténkami). Ty umožňují prostřednictvím malých pohybů mezi sousedícími obratli značně velkou mobilitu. Délka páteře dospělého člověka je cca 35 % výšky lidského těla.

Lidská páteř má několik funkcí:

Nosná funkce – zajišťuje oporu lidského těla a slouží jako pevná část pro úpon svalů, které zajišťují pohyb trupu a končetin. Ochranná funkce – napojením jednotlivých obratlů na sebe vzniká pevný kostěný kanál, kterým probíhá mícha. Páteřní kanál slouží jako její ochrana. Mobilní funkce – pomocí drobných meziobratlových kloubů a plotének zajišťuje mobilitu a flexibilitu páteře.

Mícha je dlouhá asi 45 cm. Začíná u velkého týlního otvoru (foramen magnum) a končí v bederní oblasti: u dospělého člověka nejčastěji na hranici L1-L2. Kraniálně přechází mícha do prodloužené míchy (medulla oblongata). K poranění páteře dochází nejčastěji při působení extrémního násilí (pád z výšky, dopravní nehody -náraz nebo prudké brzdění, skok do vody…). Hlavní nebezpečí u poranění páteře spočívá v následném poškození míchy zhmožděním, krvácením nebo jejím přerušením. K poškození míchy však může dojít i bez zjevného poranění páteře!

Každou zlomeninu páteře považujeme za velmi závažné poranění, které vyžaduje velkou šetrnost při ošetřování. Nejzranitelnější je oblast krční páteře a přechod mezi hrudní a bederní páteří. Zlomeniny krční páteře vznikají při dopravních nehodách nejčastěji prudkým pohybem hlavou vpřed a vzad nebo při skocích do mělké vody. Tento druh poranění bývá provázen potrháním vazů, poškozením svalů a nervů v oblasti krku.

Příznaky poranění páteře:

Pacient při vědomí – silné bolesti v poraněné oblasti, deformity, krevní podlitiny, v případě poranění míchy nastupuje k těmto příznakům i neschopnost pohybu, porucha citlivosti (mravenčení), změna vnímání (teplo jako chlad, šimrání jako bolest…), ztížené dýchání, inkontinence. PAMATUJ! Pokud je poraněný v bezvědomí, je nutné po úrazu VŽDY myslet na možné poranění páteře a míchy a podle toho s poraněným manipulovat, aby nedošlo k poškození nešetrným vyprošťováním nebo transportem.

První pomoc:

* poraněného při vědomí se snažíme verbálně uklidnit a požádáme ho, aby se nehýbal,* poraněným manipulujeme pouze nezbytně nutně (uvolnění dýchacích cest, přerušení úrazového děje…),* do příjezdu ZS stabilizujeme krční páteř – klekneme si za hlavu poraněného, uchopíme ji oběma rukama a udržujeme v neutrální poloze, kdy je vyrovnána s krkem a páteří, předloktí si opřeme o stehna, abychom ruce udrželi v klidu, * manipulaci s poraněným by mělo provádět více lidí, aby byla znehybněna podélná osa těla a nedocházelo k ohýbání nebo k rotacím na podélné ose těla, * u poraněného v bezvědomí v případě nutnosti zajistíme průchodnost dýchacích cest šetrným provedením Esmarchova trojhmatu, * stále sledujeme reakce poraněného a vitální funkce, v případě nutnosti neodkladně zahájíme KPR (vždy má přednost před stabilizací páteře).

Poranění hrudníku

Nejčastější příčinou poranění hrudníku jsou v současné době dopravní nehody. Při úrazech dochází k poškození hrudního koše, hrudní stěny a orgánů hrudníku. Poranění dělíme na zavřená, otevřená a penetrující.

Zavřená poranění – vznikají stlačením nebo nárazem na hrudník a mohou vést k mnohočetným frakturám žeber s následnou poruchou dýchání. Zlomenina jednoho žebra poraněného neohrožuje na životě, ale při tzv. blokové (okénkové) zlomenině dochází ke ztrátě stability hrudní stěny a poruše dýchání. Jedná se o tzv. paradoxní dýchání, kdy se při vdechu poraněná část hrudníku propadá dovnitř a při výdechu naopak vyklenuje ven. Důsledkem je dechová nedostatečnost.

Otevřená poranění – vznikají násilným narušením stěny hrudníku s následným závažným poraněním hrudních orgánů.

Penetrující poranění – vznikají proniknutím ostrého předmětu hrudní stěnou do dutiny hrudníku.

Pneumotorax – vzniká vniknutím vzduchu do pohrudniční dutiny. Zavřený pneumotorax je poranění plicní tkáně bez porušení hrudní stěny. Otevřený pneumotorax je poranění hrudní stěny a plicní tkáně, je zde trvalá komunikace mezi zevním prostředím a hrudní dutinou. Nejzávažnější je ventilový (tenzní) pneumotorax, kdy je stěna hrudního koše porušena a vytváří chlopeň, která umožňuje při vdechu pronikání vzduchu do pohrudniční dutiny, při výdechu znemožňuje vypuštění vzduchu ven. Vytváří se tak přetlak v pohrudniční dutině, orgány jsou zatlačeny na opačnou stranu hrudníku a tím dochází ke zhoršení dýchání a krevního oběhu, pacient je vážně ohrožen na životě.

Příznaky poranění hrudníku: Dušnost, bledost nebo cyanóza, bolest závislá na dýchání, rychlé a namáhavé dýchání, tachykardie, pokles TK, neklid, ztráta vědomí, u otevřených a penetrujících poranění krvácení.

První pomoc: * poraněného uložíme do polosedu, * pokud pacient zaujímá úlevovou polohu na poraněné straně, neměníme ji, * u otevřených poranění zastavíme krvácení, * u penetrujících poranění vždy ponecháme cizí těleso v ráně – minimalizujeme tak možné krvácení,* sledujeme základní životní funkce, příp. zahájíme KPR,* zajistíme co nejrychlejší převoz do zdravotnického zařízení.

Poranění pánve

Pánev (pelvis) je spojení párových pánevních kostí, křížové kosti a kostrče. Kostmi ohraničený prostor tvoří dutinu pánevní. V pánevní dutině rozlišujeme velkou a malou pánev. Velká pánev je ohraničena lopatami kyčelních kostí, malá pánev především křížovou kostí, stydkou a sedací kostí. Hranicí mezi prostory velké a malé pánve je linea terminalis. Poranění pánve jsou obvykle zapříčiněna působením velké síly, např. při dopravních nehodách, zavalení…

Často bývají součástí polytraumat nebo sdružených poranění. Vždy je třeba myslet na poranění velkých cév, vývodných cest močových (při poranění močového měchýře a močové trubice může unikající moč vyvolat následný zánět tkání), břicha a nitropánevních orgánů. Vzhledem k velkému množství cévních pletení, která jsou v pánvi uložena, je poraněný ohrožen velkým vnitřním krvácením s následným rozvojem šokového stavu. Krevní ztráta do retroperitonea může činit až 5000 ml!

Příznaky poranění pánve: Bolestivost v místě poranění, která se může šířit do podbřišku a hýždí, omezená hybnost, defigurace končetin, odlišná délka končetiny, u mnohočetných zlomenin může docházet k močení krve, krvácení z konečníku nebo z rodidel.

První pomoc: * poraněného, který je při vědomí, uklidníme a uložíme do polohy na zádech,* manipulace s poraněným je stejná jako u poranění páteře,* sledujeme vitální funkce a v případě nutnosti zahájíme KPR.

PAMATUJ! U žádného poranění nikdy nepodáváme per os tišící prostředky, jídlo ani pití!!!


Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)

Ohodnoťte tento článek!