Úrazy III. – dokončení

12. 11. 2008 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V rámci rubriky První pomoc jsme v posledních dvou dílech zaměřili (vaši) pozornost na problematiku úrazů, resp. význam a zásady první pomoci. Nejinak tomu bude také tentokrát…

V posledním díle, který je věnován úrazům, se budeme zabývat poraněními břicha, hlavy a mozku.

Poranění břicha

Poranění břicha se vyskytuje asi u 12 % úrazů. Nejčastějším poraněním je tupé trauma břicha, kdy dochází k poranění vnitřních orgánů bez závažnějšího poškození břišní stěny. Při otevřených poraněních dochází k porušení břišní stěny s následným poraněním vnitřních orgánů např. střelnou, bodnou nebo řeznou ranou.

Příznaky: bolesti břicha, známky šoku (pokles TK, tachykardie), prknovitě tvrdá břišní stěna, mělké, rychlé dýchání, zvětšení objemu břicha, u otevřených a penetrujících poranění krvácení, výhřez břišních orgánů.

První pomoc: - zastavíme krvácení, cizí těleso ponecháme v ráně, vyhřezlé orgány pouze překryjeme a ochráníme před oschnutím,– poraněného uložíme do protišokové polohy s podloženými dolními končetinami,– kontrolujeme vitální funkce, příp. zahájíme KPR,– zajistíme rychlý převoz do zdravotnického zařízení.

Poranění hlavy a mozku

Nejčastější příčinou poranění hlavy a mozku je působení velkého násilí na tuto oblast. Nejvíce všech zraněných, cca 60 %, tvoří úrazy při dopravních nehodách. Zranění jsou ohroženi přímým (primárním) nebo nepřímým (sekundárním) poškozením mozku. Tato poranění lze rozdělit na poranění obličeje a měkkých tkání a poranění lebky a CNS.

Poranění obličeje a měkkých tkání

Vznikají obvykle přímým působením síly na oblast obličeje (úder, prudký náraz). Může přitom dojít k rozlámání obličejových kostí s následným krvácením z nosu a úst. Poraněný je ohrožen vdechnutím krve nebo cizích těles (zuby, kostní úlomky…) do dýchacích cest. Dalším nebezpečím je poranění očí s poruchou nebo ztrátou zraku.

Příznaky:- viditelné deformity na obličeji, vadný skus při zlomenině dolní čelisti, masivní krvácení, výrazný otok, zvýšená sekrece tkáňové tekutiny, částečná nebo úplná neprůchodnost dýchacích cest: částečná neprůchodnost se projevuje namáhavým zrychleným dýcháním, které může být doprovázeno „bubláním“ nebo tzv. stridorem, u úplné neprůchodnosti neslyšíme a necítíme dech poraněného, bezprostředně po úrazu můžeme pozorovat velmi namáhavé dýchací pohyby hrudníku, které se vytrácejí, poraněný upadá do bezvědomí, nastupuje zástava dýchání a oběhu,– u poranění oka: bolestivost, snížené vidění, krvácení, výhřez nitroočního obsahu, deformace.

První pomoc: - vyčištění úst a hltanu: pozor na zasunutí cizího tělesa hlouběji! (viz Sestra „Uvolnění a zprůchodnění dýchacích cest“),– zástava krvácení, u poranění oka krýt obvazem, příp. cizí tělesa nevyndávat,– při bezvědomí a bezdeší neodkladné zahájení KPR, pokud se opakovaně nepodaří zajistit dýchací cesty a poraněného prodechnout, provádíme bez přerušení do příjezdu ZS nepřímou srdeční masáž,– zajištění transportu do zdravotnického zařízení.

Poranění lebky a CNS

Vznikají působením hrubého násilí (náraz, úder, pád, tlak…). Poranění dělíme na otevřená nebo zavřená. U otevřeného poranění dochází k průniku do mozku přes porušenou tvrdou mozkovou plenu. U zavřeného poranění je tvrdá plena neporušená. Dochází zde k primárnímu nebo sekundárnímu poškození.

Přímé (primární) poškození je způsobeno přímo úrazem mozku a vede k bezprostředním škodám. Nepřímé (sekundární) poškození vzniká jako následek nitrolebních komplikací. Některým poškozením je možné cílenou neodkladnou péčí zabránit nebo je zmírnit. Patří sem: mozková hypoxie (následek zástavy dýchání a oběhu), otok mozku, intrakraniální hematomy, křečové stavy.

Přímé poškození:

Poranění klenby lební – postihuje kůži, podkoží a kostěný kryt mozku. Může být spojeno s velkým krvácením, hlavně u zlomenin. Poranění baze lební – dochází k němu v důsledku hrubého násilí. Lomné linie mohou zasáhnout jednotlivé lební jámy nebo všechny současně. Bývá provázeno krevním výronem do očnice, krvácením nebo únikem mozkomíšního moku do zevního zvukovodu a nosu. Hrozí nebezpečí aspirace! Další komplikací je následná infekce nitrolebního prostoru.

Otřes mozku (komoce) – je krátkodobá porucha mozkových funkcí, při které nedochází k poškození mozkové tkáně. Je provázen krátkodobou poruchou vědomí, nevolností, zvracením, závratí. Prognóza poranění je dobrá.

Zhmoždění mozku (kontuze) – je poranění, kdy dochází k anatomickému poškození mozkové tkáně se vznikem kontuzních ložisek. Nejčastější příčinou je tupé násilí poškozující mozek v místě působení, ale i na protilehlé straně. Je provázeno krvácením. Prognóza je vždy vážná, poraněný je ohrožen dalšími komplikacemi.

Utlačení mozku (komprese) – patří mezi nejzávažnější nitrolební poranění. Příčinou je nejčastěji vpáčená kost, epidurální nebo subdurální hematom, otok mozku. U komprese mozku je jedním z nejzřetelnějších příznaků tzv. lucidní interval, kdy poraněný krátce po úrazu upadá do bezvědomí, po kterém následuje stav jasného vědomí, kdy se poraněný zdá být v pořádku. Dochází ale k opětovnému zhoršení, které je provázeno bolestmi hlavy, nauzeou, zvracením a následným hlubokým bezvědomím, kdy poraněný

Epidurální hematom – vzniká následkem tepenného krvácení mezi lebeční klenbou a tvrdou plenou mozkovou. Dochází k němu nejčastěji do několika hodin po úrazu, ale může se objevit i s poměrně značným časovým odstupem. Vyskytuje se u 2 % poraněných, úmrtnost je 25 %.

Subdurální hematom – vzniká následkem žilního krvácení pod tvrdou plenu mozkovou. Je častější než epidurální hematom a může k němu dojít v odstupu několika dnů nebo i týdnů po úrazu.

Subarachnoidální hematom – vzniká krvácením mezi pavoučnicí (arachnoideou) a měkkou plenou mozkovou.

Intracerebrální hematom – krvácení do mozku je nejzávažnější typ krvácení, jehož mortalita je cca 80 %. Nejčastější příčinou je skleróza mozkových tepen u starších osob.

Příznaky poranění lebky a CNS:- hlavním příznakem je porucha vědomí (ke stanovení se užívá tzv. Glasgowská stupnice),– zvracení, porucha dýchání, oběhu, nestejné zornice (širší zornice je obvykle na straně utlačení mozku), poruchy hybnosti a citlivosti, křeče nebo ochrnutí končetin a obličejového svalstva.

První pomoc:

 – Pacient při vědomí: poloha na boku se zvýšenou horní polovinou těla, ošetření otevřených poranění, trvalé sledování vitálních funkcí, rychlý transport do zdravotnického zařízení. – Pacient v bezvědomí: zástava krvácení, zajištění vitálních funkcí, příp. neodkladné zahájení KPR, transport do zdravotnického zařízení.- U řidičů jednostopých vozidel je nutné sejmout ochrannou přilbu (dva zachránci), abychom mohli kontrolovat stav vědomí a vitální funkce.

PAMATUJ! Poraněným nikdy nepodáváme žádné jídlo, tekutiny a léky per os!!!


Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?