Úrazy vzniklé působením fyzikálních a jiných příčin

Titulní obrázek

V posledním díle našeho seriálu se zaměříme na poranění, která mohou vzniknout působením tepla, elektrického proudu nebo například chemických látek na lidský organismus.

Jedná se o poranění, která se vyskytují méně často, ale jsou velmi závažná a mohou bezprostředně ohrožovat život poraněného.

1. Termická poranění vznikají při působení vysokých nebo nízkých teplot na lidský organismus.

* Popáleniny: Jedná se o stav, kdy na kůži a hlouběji uložené tkáně působí krátkodobě extrémně vysoké teploty. Tím dochází k místnímu poškození kůže a sliznic, ale může také velmi rychle dojít k celkovým změnám, které ohrožují život poraněného. Závažnost popálenin je dána především teplotou a délkou působení. Teplota, kterou kožní buňka snáší bez poškození, je poměrně nízká (do 43,5 °C), při teplotách nad 44 °C je poškození buněk reverzibilní, pokud teplo nepůsobí déle než asi 6 hodin, teploty vyšší než 60 °C způsobují koagulaci bílkovin, tzn. smrt buňky.

Poraněný je ohrožen rozvojem šokového stavu v důsledku velké bolesti a ztráty tekutin, inhalačním poškozením při popálení dýchacích cest, intoxikací jedovatými zplodinami, infekcí a celkovou reakcí organismu, tzv. nemocí z popálení. U malých dětí stačí k rozvoji popáleninového šoku poranění 5-10 % povrchu těla, u dospělého více než 15 %.

Nejčastější příčiny popálenin: horké tekutiny, přímé působení tepla, horká pára, mechanické tření, zářivá energie (slunce, rtg záření, atomové záření), horká pevná tělesa. Rozdělení popálenin uvádí tabulka. K odhadu plošného rozsahu popálenin u dospělých se nejčastěji používá tzv. „pravidlo devíti“ podle Wallaceho [hlava, krk 9 %, horní končetiny 9 % (18 %), přední část trupu nahoře 9 %, dole 9 %, zadní část trupu nahoře 9 %, dole 9 %, dolní končetiny 2x 9 % (36 %), genitálie a perineum 1 % = 100 %]. Pro rychlejší odhad lze ale u dospělých a především u dětí použít jednodušší „pravidlo dlaně“, kdy dlaň postiženého = 1 %.

PRVNÍ POMOC: Okamžité přerušení přívodu tepla, zajištění vitálních funkcí, při bezvědomí a bezdeší zahájení KPR – má přednost před ostatními postupy; pokud poraněný dýchá, okamžité chla zení pouze popálených ploch tekoucí, ne ledovou, vodou po dobu nejméně 15-20 minut, důležité je ochlazování obličeje, krku a rukou, neochlazujeme velmi rozsáhlé popáleniny, novorozence a kojence, nikdy na poraněné plochy nedáváme zásypy, masti apod., prevence ztráty tepla pomocí přikrývky, urychlený transport do centra definitivního ošetření – popáleninové centrum.

PAMATUJ! Velmi početnou skupinu těchto poranění tvoří opaření kávou, čajem, polévkou apod. u velmi malých dětí! Zde je důležitá PREVENCE (NE ubrusy na stole, šálek na okraji stolu, používání předních plotýnek na sporácích!

* Omrzliny: Stav, ke kterému dochází při intenzivním působení chladu na nekrytých nebo špatně prokrvených částech těla. Jedním z faktorů, který omrzliny často provází, je požití alkoholu.

Příznaky: I. stupeň – zčervenání, zduření, pálivá bolest II. stupeň – zčervenání, tvorba puchýřů, bolest, parestezie III. stupeň – bělavý vzhled kůže, ztráta citlivosti, krvácení do kůže, později nekrózy, edém

PRVNÍ POMOC: Pasivní transport do teplého prostředí, postupné pomalé zahřívání, například teplem vlastního těla (ruce do podpažních jamek…), vlažnou vodou, ochrana před dalším ochlazením, krytí poraněné kůže suchým měkkým obvazem, transport do zdravotnického zařízení. NE aktivní pohyb, tření kůže!!! Mohlo by dojít k uvolnění studené periferní krve do jádra a následné zástavě srdce.

* Celkové přehřátí organismu: Stav, který vzniká při dlouhodobém pobytu v teplém, vlhkém prostředí. V důsledku přehřátí dochází k poruše termoregulace, ztrátě tekutin a vzestupu tělesné teploty.

ÚPAL – těžká forma vyčerpání z horka, která může vést následkem selhání termoregulace až k život ohrožujícímu stavu.

Příznaky: zarudlá horká kůže, tachykardie, vysoká horečka, bolesti hlavy, zvracení, později ztráta vědomí, křeče.

ÚŽEH – dochází k podráždění mozkových blan přímým slunečním zářením na nechráněnou hlavu.

Příznaky: nastupují často s časovým odstupem, například v noci, nevolnost, zvracení, závrať, horká a červená kůže obličeje a hlavy, ztuhnutí šíje, v těžkých případech křeče, bezvědomí.

SYNKOPA Z HORKA – působením tepla dochází k periferní vazodilataci a nedostatečnému prokrvení mozku, například při dlouhém stání…

Příznaky: nevolnost, závrať, malátnost, hypotenze, horká, vlhká, zarudlá kůže, symptomy šoku.

KŘEČE Z HORKA – vznikají při těžké tělesné zátěži, při vysoké okolní teplotě s velkou ztrátou potu.

Příznaky: těžká svalová bolest, záškuby a svalové křeče, slabost, nauzea, normální tělesná teplota.

PRVNÍ POMOC: Uložení postiženého do chladného prostředí, uvolnění těsného oděvu, ochlazování studenými obklady, ventilátorem, při plném vědomí podání chladných tekutin, u křečí z horka podání iontového nápoje, kontrola vitálních funkcí, při zhoršení stavu transport do zdravotnického zařízení.

* Úraz elektrickým proudem: Vzniká při kontaktu těla se zdrojem. Asi 80 % tvoří úrazy nízkým napětím, zbylé úrazy jsou způsobeny vysokým napětím. Při zasažení elektrický proud „proteče“ přes cévní systém a dojde k působení proudu na tkáně a orgány.

Příznaky: poruchy vědomí, tachykardie, poruchy srdečního rytmu, eventuálně zástava srdce, popáleniny, ztrátová poranění končetin, zlomeniny skeletu, poranění CNS s krvácením do mozku. U nízkého napětí jsou v popředí poruchy krevního oběhu a CNS. Celkové účinky působení elektrického proudu se mohou objevit nejen bezprostředně po úrazu, ale také s odstupem času.

PRVNÍ POMOC: Myslet na vlastní bezpečnost!!! Vypnout elektrický okruh a zajistit před možným zapojením. Zajištění vitálních funkcí, v případě bezvědomí a bezdeší zahájení KPR, ošetření popálenin a dalších zranění.

PAMATUJ! U vysokého napětí nemusí dojít k přímému kontaktu se zdrojem, existuje zde prostor, tzv. silové pole, jehož velikost je přímo úměrná napětí a při vstupu do tohoto prostoru hrozí reálné nebezpečí zasažení elektrickým proudem.

2. Poleptání vzniká při působení chemických látek na kůži a sliznice. Nejčastější příčinou je přechovávání chemikálií v originálních láhvích a jejich nedbalé uschování, především před dětmi.

Tato poškození postihují nejen kůži, ale také sliznici úst, hltanu, jícnu a žaludku. Poleptání sliznic je vždy závažnější. Kyseliny způsobují tzv. suché koagulační nekrózy, louhy tzv. rozbředlé kolikvační nekrózy.

Příznaky: stopy poleptání na kůži, v oblasti úst a hltanu, bolest, nevolnost, šok, ztráta vědomí, dušnost.

PRVNÍ POMOC: Při postižení kůže, očí nebo sliznic co nejintenzivnější dlouhodobé oplachování tekoucí vodou (15-20 minut), odstranění kontaminovaného oděvu, při požití chemikálie opláchnout vodou – dát postiženému napít takové množství vody, které nevyvolá zvracení (hrozí aspirace a druhotné poleptání), sledování vitálních funkcí, transport do zdravotnického zařízení.


Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)

Úrazy vzniklé působením fyzikálních a jiných příčin
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 1 hlas/ů