Úroveň informovanosti pacientů o jejich právech

Souhrn Nemocí vzniká nová situace, na kterou se člověk ne vždy dokáže adaptovat. K dobré adaptaci přispívá správný přístup ze strany zdravotnických pracovníků, kteří se snaží uspokojovat potřeby nemocných po dobu pobytu v nemocnici. Výsledek každé činnosti všech členů ošetřovatelského týmu závisí ve velké míře na správné informovanosti nemocného o jeho právech.

SUMMARY
One is not always able to adapt to a new situation brought on by a disease. The adaptation is easier with the support of healthcare professionals who strive to satisfy the needs of hospitalized patents. The outcome of nursing activities depends very much on how well is the patient informed about his rights.

Z mnohých výzkumů vyplývá, že pacienti mají zájem být plně informovaní o svém zdravotním stavu. Chtějí znát onemocnění, příčiny, prognózu, cíl vyšetření, možnosti léčby, vývoj rekonvalescence, možné komplikace, trvalé následky, respektive invaliditu. Pacient/klient potřebuje informace, protože na základě nich je schopen sám rozhodnout o léčebném a ošetřovatelském postupu, a také znát, co je zakotveno v právech pacientů většiny vyspělých zemí. U nezletilých, retardovaných a psychicky nemocných osob právo na informace přechází na nejbližší příbuzné či zákonného zástupce.

Problém výzkumu

Ve výzkumu jsme se zabývaly nedostatečnou informovaností laické veřejnosti – pacientů – o jejich právech. Cíle výzkumu jsme formulovaly následovně: posoudit informovanost pacientů o jejich základních právech, zjistit úroveň vědomostí o právu na informace, zhodnotit spokojenost s uplatňováním práva na stejný přístup k zdravotnickým službám, posoudit respektování práva na vyjádření souhlasu, ověřit uplatňování práva na soukromí a zjistit informovanost o právu na vyjádření nespokojenosti s poskytovanou zdravotní péčí. Stanovily jsme šest základních pracovních hypotéz souvisejících s cíli výzkumu. Výzkumný vzorek tvořil jeden statistický soubor – 100 pacientů hospitalizovaných ve FN v Trnavě a NsP v Nových Zámcích.

K ověření stanovených hypotéz jsme využily dotazníkovou metodu výzkumu se specificky formulovanými otázkami jako nejvhodnější pro náš cíl. Návratnost dotazníků byla 100%, posbírané údaje jsme statisticky zpracovaly a vyhodnotily v absolutních číslech a v procentuálních ukazatelích.

Interpretace výsledků výzkumu

Vzhledem k rozsáhlosti výzkumu vybíráme jen některé položky z dotazníku, které jasně zrcadlí informovanost pacientů o jejich právech. V otázce 1 jsme se respondentů ptaly, zda znají práva pacientů. (tab. 1) Z výsledků tabulky 1 lze hodnotit, že informovanost o základních právech pacienta je na dostatečné úrovni.

V druhé otázce jsme požadovaly, aby respondenti vyjmenovali práva pacientů, která znají. (tab. 2) Na uvedenou otázku odpovídali pouze ti pacienti, kteří v předcházející otázce zvolili možnost ano a jen částečně, tj. 74 (74 %) pacientů. Z tohoto počtu odpovídajících pacientů konkrétní odpovědi uvedlo pouze 32 pacientů. Celkově lze zhodnotit, že z počtu odpovídajících pacientů 74, kteří měli napsat konkrétně práva, se vyjádřilo jen 32 pacientů! Na základě tohoto můžeme konstatovat, že informovanost pacientů o jejich základních právech je na nízké úrovni, navzdory odpovědím v otázce 1.

V otázce 3 jsme se ptaly, z jakých zdrojů pacienti získali informace o základních právech. (tab. 3) Na tuto otázku odpovídali pouze ti pacienti, kteří v otázce 1 odpovídali ano anebo jen částečně, tj. 74 (74 %) pacientů. Zjistily jsme, že z počtu odpovídajících pacientů 74, kteří měli uvést konkrétní možnosti, se vyjádřilo pouze 37. Proto můžeme konstatovat, že způsob a zdroje získávání potřebných informací jsou taktéž na nízké úrovni. Pozitivně můžeme hodnotit fakt, že nejvíce informací poskytli zdravotničtí pracovníci.

Otázka 4 zněla: Byli jste informováni o svém zdravotním stavu? Z tabulky 4 vyplývá, že informovanost pacientů o zdravotním stavu je na dobré úrovni. V otázce 5 nás zajímalo, jestli byli pacienti informováni o vývoji a průběhu onemocnění. Z uvedeného vyplývá, že informovanost pacientů o vývoji a průběhu onemocnění je již opět na nedostatečné úrovni. (tab. 5)

Závěr a doporučení pro praxi

Vyhodnocené odpovědi pacientů nám poskytly ucelený pohled o informovanosti a respektování práv pacientů v našich současných podmínkách, na jejichž základě jsme zformovaly následující doporučení pro praxi: * změnit myšlení zdravotnických pracovníků, uplatňovat princip zpětné vazby, vnímat pacienty jako partnery, a ne jako podřízené osoby, * přejít od řízeného autoritativního přístupu ke spolupráci a pochopení, * zbavit se zlozvyků z profesionality a nechat prostor pro potřeby pacientů, * snažit se zůstat lidmi, kteří ctí zákony ve všech sférách života a v každodenní praxi, * propagací a medializací zvýšit informovanost o právech pacientů u laické veřejnosti, * zlepšit edukaci pacientů o informovanosti v oblasti jejich práv, ale i povinností prostřednictvím zdravotnických pracovníků, médií, * efektivně využívat komunikační poznatky z pedagogiky, psychologie v komunikaci s pacientem, * rozšířit preventivní projekty s cílem zvýšit úroveň vědomostí laické veřejnosti o právech pacientů, * změnit přístup a jednání s pacientem, aby byli pacienti léčeni a ošetřováni v souladu s lidskou důstojností.


Literatura

Aschenschwandtnerová, A.: Ľudské potreby ako ošetrovateľský problém. Bratislava, IĎVZP 1994. 140 s. Farkašová, D. a kol.: Ošetrovateľstvo – teória. Martin, Osveta 2005. 216 s. Farkašová, D. a kol.: Výskum v ošetrovateľstve. Martin, Osveta 2002. 88 s.


O autorovi: PhDr. Andrea Botíková, Ph. D., PhDr. Ľubica Ilievová, Ph. D. Trnavská univerzita, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnava (botikova@truni.sk)

Ohodnoťte tento článek!