Úspěchy a problémy české kardiologie

Nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární choroby v České republice byly až do začátku šedesátých let obdobné jako v západoevropských zemích. V letech šedesátých a sedmdesátých však začaly rychle narůstat, což lze jen částečně vysvětlit změnou klasifikace nemocí a příčin smrti (přesunutím cévních mozkových příhod do kategorie kardiovaskulárních chorob).

Foto Vladimír Brada

Na zvyšování nemocnosti a úmrtnosti na choroby srdce a cév se nesporně podílel jak vysoký výskyt známých rizikových faktorů (zvýšených hladin krevních tuků, hypertenze, kouření atd.), tak i tehdejší nedostatečný přístup k řadě moderních léků a technologií.

Od roku 1986 u žen a od roku 1991 u mužů začala standardizovaná kardiovaskulární úmrtnost v České republice klesat – v roce 1998 dosáhl pokles hodnoty 25 % u žen a 27 % u mužů. Ani to ovšem neznamená, že bychom dosáhli žádoucího cíle. Podíl kardiovaskulárních onemocnění na celkové úmrtnosti ve výši 55,1 % nás mezi vyspělými státy stále řadí do dolní poloviny tabulky. Naše populace navíc stárne, a nelze proto předpokládat, že by významně klesl výskyt nových případů onemocnění.

I přesto lze očekávat, že uvedený pokles nemocnosti a úmrtnosti bude pokračovat i v dalších letech – jednak proto, že česká veřejnost je mnohem více než dříve informována o rizikových faktorech a snaží se je změnami životního stylu eliminovat, ale také proto, že po roce 1989 došlo k významnému zlepšení v dostupnosti celé řady diagnostických metod (především koronární angiografie, ale také echokardiografie, radionuklidových a dalších zobrazovacích postupů), ale také moderních účinných léků a medicínských technologií, představovaných nejen aortokoronárními bypassy a srdečními transplantacemi, ale také tzv. angioplastikami, implantacemi stentů, trombolýzami, katérizačními ablacemi, implantacemi elektronických přístrojů zvládajících nejrůznější poruchy srdečního rytmu atd.

Nové léčebné techniky v číslech

– Počet angioplastik se oproti roku 1992 zvýšil desetkrát, ze 60 na 624/1 milion obyvatel.

– Ještě významněji, z 5 na 449/1 milion obyvatel, vzrostl oproti roku 1994 rovněž počet prováděných stentů.

– Aortokoronárních bypassů se ještě v roce 1994 provádělo v České republice 181/1 milion obyvatel – už v roce 1998 to byl více než dvojnásobek – 453/1 milion obyvatel.

– Rovněž počet výkonů sloužících k nápravě chlopenních vad se zdvojnásobil – ze 60/1 milion obyvatel v roce 1993 na 120/1 milion obyvatel v roce 1998.

– V počtu implantací kardiostimulátorů (600/1 milion obyvatel) se Česká republika řadí mezi první státy světa.

– Navzdory limitaci finančními možnostmi dosahujeme vysoké úrovně rovněž v implantacích kardioverterů-defibrilátorů (ročně kolem 180) a v celkovém počtu prováděných radiofrekvenčních ablací (ročně více než 1000).

Limity jsou především finanční

V současnosti je v České republice dostatečný počet kardiologických ambulancí i oddělení a specializovaných pracovišť, katetrizačních sálů i center kardiovaskulární chirurgie, jakož i dostatek vzdělaných a zkušených kardiologů a kardiovaskulárních chirurgů. Hlavní překážkou dalšího rozvoje moderní kardiovaskulární diagnostiky, léčby a prevence je u nás v současné době nedostatek finančních prostředků, a proto je nutné usilovat o to, aby do této oblasti směřovaly větší zdroje než dosud. Druhou cestou ke snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění a jejich následků je posílení preventivních snah.

Ohodnoťte tento článek!