Užívání alkoholu v období adolescence

Pití alkoholických nápojů u dětí a adolescentů je závažný fenomén, který není v České ani Slovenské republice akceptován s vážností, jakou si zaslouží. Postoj společnosti k alkoholu je v současné době liberální.

Občasné pití alkoholu zvyšuje nebezpečí onemocnění jater a nervového systému, alkohol poškozuje paměť a schopnost učit se, což vede k horším studijním a pracovním výsledkům. K dalším negativním důsledkům patří úrazy, dopravní nehody, otravy, sebevraždy, sexuální násilí, rizikový sex, páchání trestné činnosti, rychlý rozvoj závislosti a možný přechod od alkoholu k jiným drogám (Hladík, 2009). Tolerance alkoholu u dětí je mnohem nižší než u dospělých, a proto intoxikace alkoholem v dětském věku představuje závažný problém.
Abychom byli schopni ovlivnit tuto situaci, měli bychom se zamyslet a zhodnotit své názory na užívání alkoholu a zároveň poznat postoje adolescentů k užívání alkoholu. Na základě komparativního výzkumu dotazníkovou metodou byly tyto postoje zjištěny a porovnány u respondentů z vybraných škol v Ostravě a Prešově.

Cíl výzkumu a charakteristika souboru

Hlavním cílem výzkumu bylo zjištění postojů adolescentů ke konzumaci alkoholu. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou nestandardizovaného anonymního dotazníku, jenž obsahoval 22 položek. Dotazníky byly distribuovány v říjnu roku 2012 v Prešově na Gymnáziu Jána Adama Reimana a v Ostravě na Gymnáziu Ostrava-Hrabůvka. Výzkum byl zaměřen na užší věkovou skupinu adolescentů ve věku 15–17 let.

Charakteristika výzkumné metody

Výzkum byl zaměřen na zjištění rozdílu v nadužívání alkoholu u adolescentů v Ostravě a Prešově. Zajímal se o rozdíly v četnosti užívání alkoholu. Položky dotazníku byly zaměřeny na důvod užívání alkoholu. Respondenti se také vyjadřovali k tomu, zda je pro ně alkohol lehce dostupný, kde jej nejčastěji získávají, a které alkoholické nápoje upřednostňují. Uváděli, s kým nejčastěji alkohol užívají a jaký postoj k jejich užívání alkoholu zaujímají jejich rodiče. Výzkumné cíle směřovaly také na zjištění uvědomění si rizik spojených s konzumací alkoholu a vnímání preventivních akcí adolescenty. V neposlední řadě bylo také monitorováno, jak dnešní adolescenti tráví svůj volný čas.

Výsledky a interpretace

Z výsledků výzkumu, znázorněných v grafu 1, byla zaznamenána značná převaha příležitostného užívání alkoholu maximálně jednou za měsíc u ostravských respondentů a zároveň byla u těchto respondentů zjištěna i větší tendence k užívání alkoholu jednou za týden.
V Ostravě neužívalo alkohol pouze 18,9 % dotazovaných, zatímco v Prešově jich bylo 37,7 %. Jednoznačně lze tedy říci, že adolescenti ze zkoumaného vzorku v Ostravě užívali alkohol častěji.
Jaké příčiny způsobily takovou odchylku v konzumaci alkoholu mezi ostravskými a prešovskými adolescenty? Mohlo to být zapříčiněno trávením volného času, kdy si adolescenti neuměli najít záliby nebo byli upnutí na televizi a počítač. Odpovědi na položku „Jak trávíte volný čas?“, byly u obou skupin respondentů takřka totožné. Svůj volný čas všichni dotazovaní adolescenti trávili nejvíce u televize a počítače, pak s kamarády a sportováním. Následovala četba a zájmové kroužky. 12 % všech dotazovaných uvedlo, že se nudí.
Velkou roli v konzumaci alkoholu hraje také finanční stránka. Dostatek financí může adolescentům přístup k alkoholu jednoznačně ulehčit, i když existuje více cest, jak se k němu dostat bez jeho přímého zakoupení. Ve výzkumu uvedlo 36,3 % respondentů v Ostravě, že mají dostatek financí k pořízení alkoholu, zatímco v Prešově toto tvrzení volilo 23,6 % respondentů. Je tedy možné, že tento faktor mohl být jednou z příčin nadměrnějšího užívání alkoholu adolescentů v Ostravě.
Adolescenti, kteří mají dostatek financí, si nemusí vždy pořizovat alkohol. Záleží na tom, v jakém prostředí se zdržují a vyrůstají, jaké vyhledávají přátele, jaké mají zájmy, jaký vidí vzor ve svých rodičích. Možné rizikové prostředí adolescentů jsem zjišťovala prostřednictvím položky: „S kým nejčastěji pijete alkohol?“ V obou školách respondenti s velkou převahou označovali, že alkohol pijí nejčastěji s kamarády, přičemž v Ostravě jich bylo 75,3 % a v Prešově 57,6 %. Na druhém místě uvedli s rodinou. V Ostravě se k této skutečnosti vyjádřilo 26,8 % dotázaných a v Prešově 16,8 %. Nezanedbatelný v příčině užívání alkoholu je také zdroj jeho dostupnosti. Je-li dostatečná benevolence ze strany rodičů nebo nedostatečná kontrola prodávajících v obchodech, barech, restauracích apod., je pak větší počet adolescentů, kteří alkohol užívají. Mnozí si pro jeho lehkou dostupnost ani nemusí uvědomovat, že dělají něco protizákonného, že užívají legální drogu a ohrožují své zdraví a vlivem následků alkoholu potenciálně i své okolí. V dotazníku mě tedy pochopitelně zajímalo, kde adolescenti alkohol získávají. Respondenti mohli označit více variant odpovědí. Uvádím 3 místa, kde respondenti získávají alkohol nejčastěji. V Ostravě označili respondenti, že alkohol získávají v 55,8 % od kamarádů, v 50 % v obchodě a ve 40 % na diskotéce a v baru. V Prešově uvedlo 45 % respondentů, že získávají alkohol v obchodě. Na diskotéce (v baru) a od kamarádů získávají alkohol shodně v 35,1 %. Z výsledků vyplývá, že v Ostravě si více adolescentů pořizovalo alkohol v obchodě.
Respondenti měli v dotazníkovém šetření možnost vyjádřit se k rozsahu znalostí specifických rizik konzumace alkoholu pro děti a mladistvé. Z výčtu rizik, která měli k posouzení, se obě skupiny v rozsahu 52–78 % respondentů vyjadřovaly, že znají téměř všechny. Pouze 46 % všech respondentů si bylo vědomo vyššího rizika otrav z důvodu nižší tolerance organismu na alkohol než u dospělých. 9 respondentů z Ostravy a 5 dotázaných z Prešova uvedlo, že neznají žádná rizika spojená s užíváním alkoholu u adolescentů.
Zajímalo mě, kde respondenti získali své znalosti v otázce rizik konzumace alkoholu. V Prešově byli respondenti edukováni shodně, téměř v 74 % ve škole i v rodině. V Ostravě byli skoro v 79 % s těmito problémy srozuměni ve škole a v 73 % v rodině, jeden z dotazovaných vypověděl, že byl s těmito riziky srozuměn na jednotce intenzivní péče, kde byl v podnapilém stavu hospitalizován. Respondenti z Prešova, podle analýzy výzkumu, byli výrazně častěji informováni o rizicích konzumace alkoholu z televize a internetu. Tento rozdíl činil 11,5 %. Nakolik tyto preventivní akce a všeobecně problematika konzumace alkoholu zaujala respondenty, jsem zjišťovala cílenou otázkou. V Ostravě tato problematika zaujala 30,5 % respondentů. V Prešově jich bylo 38,5 %. Větší podíl zájmu ze strany respondentů byl tedy v Prešově. I když zájem o tuto problematiku byl všeobecně malý, respondenti z Prešova užívali alkohol o 18,8 % méně než dotazovaní v Ostravě.
Dotazníkové šetření zahrnovalo také položky, které zjišťovaly, zda rodiče respondentů vědí o konzumaci alkoholu u svých dětí a jaká je jejich tolerance k tomuto faktu. Podle odpovědí dotazovaných studentů v Ostravě u 40 % z nich jejich rodiče věděli o tom, jak často konzumují alkohol a v Prešově tuto skutečnost uvedlo 18,3 % dotazovaných. V Ostravě bylo 22,63 % rodičů, kterým pití alkoholu u svých dětí nevadí a v Prešově jich bylo téměř 4krát méně (6,25 %).
Nejčastějším důvodem k užívání alkoholu u respondentů v Ostravě byla jeho chuť a v Prešově, protože se po něm cítí lépe. Naopak konzumace alkoholu z důvodu začlenění se do kolektivu byla respondenty označena nejmenším počtem odpovědí v obou městech.
Z grafu 2 je patrná preference druhu alkoholu u respondentů. V Ostravě i Prešově bylo nejpreferovanějším alkoholem pivo.

Závěr

Konzumace alkoholu u adolescentů představuje v dnešní době zvyšující se trend v České i Slovenské republice. Dostupnost alkoholu, benevolence rodičů a nedostačující informovanost dospívajících i rodičů přispívají k oblibě této legální drogy. Právě alkohol spolu s kouřením můžou potencovat dospívající k touze vyzkoušet si drogy nelegální.
K efektivnímu řešení by mohla přispět edukace a vzbuzení zájmu o tuto problematiku u samotných zdravotnických pracovníků. Nejvíce by tuto situaci měly ovlivňovat sestry pediatrických ambulancí v rámci primární prevence. Ošetřovatelská edukativní péče sester by měla být realizována prostřednictvím besed, přednášek, diskusí nejčastěji ve školách. Sestry pediatrických ambulancí by měly provádět v pravidelných intervalech průzkumy týkající se užívání jak legálních, tak nelegálních drog. Na základě výsledků průzkumů by měly zaměřit svou ošetřovatelskou péči na prevenci. Výchovné prospekty, týkající se prevence užívání drog, by měly být k dispozici u obvodních lékařů pro děti a dorost, ale také u obvodních lékařů pro dospělé. Měly by kromě základních informací o příčinách, příznacích, prevenci a léčbě obsahovat také instituce a linky pomoci vždy pro konkrétní oblast, město nebo kraj.
Rozsah působnosti edukace by se měl také rozšířit na rodiče. Je důležité, aby dokázali rozpoznat delikventní chování dětí, zajímali se o jejich pocity, problémy a dokázali jim adekvátně pomoci sami nebo vyhledat pomoc odborníků. Mládež tráví velkou část dne ve školách. Pedagogové by měli včas rozpoznat, zda je mladistvý pod vlivem alkoholu. Měli by být edukováni, jak postupovat při podezření na opilost u adolescenta.
Do problematiky užívání alkoholu u adolescentů má být zapojena také široká veřejnost. Pouhá všímavost okolí a upozornění na nevhodné nebo nebezpečné chování adolescentů může pomoci k předcházení materiálního poškození, zranění nebo také zachránit život.
Preventivně můžeme také působit tím, že se budeme snažit mládeži efektivně vyplnit volný čas. V rámci měst a škol by se měly pořádat sportovní akce a turnaje zaměřené cíleně na adolescenty.
Dalším krokem ke snížení dostupnosti a užívání alkoholu u adolescentů jsou legislativní opatření. Tato opatření by se měla vztahovat na omezení reklamy na alkoholické nápoje a přesunutí těchto reklam do večerního vysílání. Bylo by vhodné zavést přísné a častější kontroly prodejců alkoholu a zpřísnění postihů za porušení těchto norem. Domnívám se, že zvýšení věkové hranice pro nákup a konzumaci alkoholu může rovněž vést k postupnému snižování dostupnosti alkoholických nápojů, stejně jako zásah do cenové politiky.
Přínosem pro tuto problematiku by bylo také propojení sester v nemocnici, sester pediatrických ambulancí, psychiatrů, policie a orgánu ochrany veřejného zdraví. V rámci spolupráce by měly být plánovány a uskutečňovány přednášky ve školách, preventivní akce v boji proti alkoholismu, průzkumy postojů konzumace alkoholu u adolescentů a výskytu samotné konzumace alkoholu. Tato spolupráce by rovněž zaručila poskytování stále nových, návazných a zajímavých informací pro mládež.

LITERATURA

HLADÍK, M. Alkohol – problém u dětí a mladistvých. In Pediatria pre prax. 2009, 10, 2, s. 91–93. ISSN 1336-8168.

SOUHRN

Stav užívání alkoholu je sledován několik desítek let. Výsledkem je řada opatření, jejichž cílem je snaha snížit výskyt tohoto jevu ve společnosti. I přes veškeré úsilí je výsledný efekt opačný. Je tedy nutné zjistit postoje adolescentů k užívání alkoholu a flexibilně reagovat na jejich negativa. Klíčová slova: adolescence, alkohol, edukace, prevence

O autorovi| Mgr. Sylvie Petejová Centrální operační sál, FN Ostrava (sylvie82@seznam.cz)

Graf 1: Četnost užívání alkoholu
Graf 2: Upřednostňovaný alkohol

1)
R
Ohodnoťte tento článek!