Virová onemocnění v ambulantním provozu nemocnice Pracoviště: Infekční klinika Fakultní nemocnice Na Bulovce

Virová onemocnění (nesprávně označovaná jako virózy) jsou běžnou součástí spektra pacientů, kteří se ocitají v našich ambulancích. Jedná se často o katary horních cest dýchacích, ale je třeba říci, že mnohé z nich, které se zpočátku takto jeví, se nakonec diagnostikují jako mnohem závažnější nemoci.

1. kazuistika

27letá pacientka byla odeslána s diagnózou akutní infekce horních cest dýchacích. Osobní anamnéza je bez pozoruhodností. Nynější onemocnění začalo zhruba tři týdny před přijetím vzestupem horečky, pro kterou byla nasazena antibiotika. Ke zlepšení stavu ale nedošlo, přidaly se bolesti hlavy, zvracení, takže odesílající lékař diferenciálně uvažoval i o neuroinfekci.

Po příjmu byla pacientka febrilní s horečkou 39 °C, dobře prokrvená s tlakem 80/40 torr, pulz pravidelný 80/min. Kůže klidná, hydratace zachována, třes očních víček, pozitivní meningeální syndrom. Ostatní somatický nález byl v nor-mě. Ve vzorcích odebrané krve a moči byl při laboratorním vyšetření zjištěn nález odpovídající uroinfekci, která byla posléze také verifikována nálezem na monografii ledvin, který ozřejmil zánětlivé změny na levé ledvině. Byla nasazena léčba, zaměřená na infekci tohoto typu a došlo ke zlepšení stavu. Na naší klinice však pacientka léčbu nedokončila, na vlastní žádost odešla před koncem terapie domů.

2. kazuistika

18letý pacient byl odeslán na naše pracoviště s podezřením na zánětlivé onemocnění periferních nervů a jejich kořenů (polyradikuloneuritida) z neurologického pracoviště, kam byl doporučen pro chabou kvadruparézu. V osobní anamnéze není údaj o závažném onemocnění. Anamnéza nynějšího onemocnění je krátká – během několika dnů postupně narůstající slabost dolních končetin. V den přijetí požil větší množství alkoholu (6 dvanáctistupňových piv a 3 vodky). V objektivním nálezu po přijetí dominuje chabá kvadruparéza. Ostatní somatický nález byl bez pozoruhodností. Vyšetřením mozkomíšního moku byla prokázána aseptická neuroinfekce. V průběhu hospitalizace se pacient velmi rychle zlepšil. Chabá kvadruparéza odezněla. Konečná diagnóza byla akutní meningoencefalitida s tranzientní kvadruparézou, u které nelze vyloučit ani toxický vliv alkoholu. Pacient byl ponechán v naší dispenzární péči.

3. kazuistika

22letá žena byla doporučena k přijetí na naši kliniku s podezřením na virovou meningitidu. V epidemiologické anamnéze byl důležitý údaj o návratu z Maroka 3 dny před příjmem. V Maroku se pacientka zúčastnila horolezecké expedice. K příjmu na naši kliniku byla doporučena pro horečku, zimnici, bolesti hlavy. Byla provedena laboratorní a pomocná vyšetření, ze kterých se diagnóza neuroinfekce nepotvrdila, ale byla prokázána infekce močových cest a zánět nosohltanu. Po adekvátní léčbě se pacientka brzy zlepšila a byla propuštěna do domácího ošetření.

O virózách si povídáme s vrchní sestrou infekční kliniky FN Na Bulovce, Libuší Kalinovou:

„Jak již z uvedených klinických případů vyplývá, pod obrazem virového onemocnění se mohou skrývat různé diagnózy. Jsme oborem sezónním, takže v teplých obdobích roku převažují na naší klinice jiná onemocnění než v chladných. V zimě to bývají především chřipkovitá onemocnění a jejich komplikace, v teplých měsících především nehnisavé záněty mozku – často způsobené virem klíšťové meningoencefalitidy, ale i jiné. Prakticky po celý rok jsme hojně zásobeni pacienty s průjmovým onemocněním. Je jich sice více v létě, ale nezapomínejme na různé pochoutky. Většina průjmů je však způsobena bakteriemi, zvláště salmonelami. Po celý rok také očkujeme pacienty po pokousání neznámým zvířetem. Jejich počet narůstá hojně v obdobích dovolených, kdy lidé častěji jezdí na chaty, chalupy, chodí do přírody, ale odjíždějí i za hranice a často neodolají, aby si nějaké milé zvířátko nepohladili.“

Otázka: Na infekční klinice FN Na Bulovce pracujete už více než 30 let. Jakou největší změnu ve složení pacientů jste za tu dobu zaznamenala?

„Spektrum infekčních pacientů se opravdu během těchto let výrazně změnilo. Zatímco na začátku mojí práce to byly především nákazy přenosné vzduchem a vyžadující izolaci, dnes v době, kdy proti velké většině z nich se již očkuje, se objevily infekce nové. V posledních letech nás trápí nárůst meningokových infekcí, postihujících především mladé lidi a děti. Objevila se nová, zatím smrtelná choroba AIDS. Bylo objeveno nové spirochetální onemocnění lymeská borelióza.“

Otázka: Jak se před infekcemi chrání sestra, která je jim denně nepřetržitě vystavena?

„Před infekcemi se musíme chránit nejen my jako ošetřující personál, ale i pacienti navzájem. Proto jsou pacienti přijímáni podle charakteru onemocnění na různá oddělení již podle podezření na tu či onu infekci. U nákaz přenosných vzduchem do určité míry chrání ústní rouška. U nákaz přenosných kontaktem je zase nezbytná hygiena rukou. Sa-mozřejmou součástí jsou jednorázové pomůcky, nošení ochranných rukavic při práci s tělesnými sekrety, krví apod. Proti některým onemocněním je náš personál chráněn očkováním. Jedná se především o hepatitidu B, u pracovníků v rizikových kontaktech i o vakcínu proti meningokové nákaze.“

Otázka: Jak dezinfikujete?

„U plošné dezinfekce se nám osvědčily preseptové tablety. Na ruce používáme Sterilium nebo alkoholové přípravky. Při dezinfekci rukou se sestry často dopouštějí chyby: nejdřív si namydlí ruce mýdlem, opláchnou vodou a teprve potom použijí přípravek. Postup však musí být opačný: nejprve alkohol, pak mýdlo a nakonec voda.“

Otázka: Kdy jste vy sama byla naposledy nemocná virózou?

„V roce 1973. Nevím už, jak vypadá rýma.“

Otázka: Jaký je váš recept na získání tak úctyhodné imunity?

„Neumím si to vysvětlit, neboť žádný zvláštní režim nemám. Možná, že neustálý styk s pacienty imunizuje. I když i v tom máme zkušenosti opačné. Byla tu sestra, která moc chtěla pracovat ve zdravotnictví. Za rok a půl byla devětkrát v pracovní neschopnosti pro nejrůznější respirační onemocnění. Já pouze dodržuji to, co doporučuje hygienický režim. Všem sestrám, které přicházejí do styku s infekčními pacienty, doporučuji „ovocné bomby“. Místo chleba se sádlem jablko s banánem. Dobré je otužování, pobyt v přírodě. Virózy totiž nejčastěji přicházejí v období, kdy se rychle střídají teploty, když prší a jsou plískanice. A na to by měl být organizmus připraven.“

Otázka: Z jakého virového onemocnění, se kterým se setkáváte na pracovišti, máte největší strach?

„Nejedná se o virové onemocnění, ale určité obavy o personál mám, pokud se zde vyskytne pacient s tuberkulózou.“

Otázka: V úvodu jsme vybrali tři kazuistiky, které dokumentují záludnost viróz. Mohla byste shrnout, s jakými komplikacemi viróz se na pracovišti setkáváte nejčastěji?

„Na naše pracoviště již přicházejí pacienti opravdu se závažnějšími komplikacemi. Může se jednat o komplikace primárně virové, jako je pneumonie, zánětlivá onemocnění nervového systému a další, či sekundárně bakteriální – opět pneumonie, meningitidy, bronchitidy a mnohé jiné. Důležité je, aby si praktický lékař byl těchto možností vědom a mnohdy zbytečně nenasazoval naslepo antibiotika v terénu, zatímco by pacient již měl být na nemocničním lůžku. Nicméně je třeba zdůraznit, že naprostá většina běžných virových onemocnění, způsobujících katar horních cest dýchacích, patří do péče praktického lékaře.“

Foto Vladimír Brada

Zpracovala Jarmila Škubová

Libuše Kalinová

Ohodnoťte tento článek!