Vizuální vnímání řidiče z hlediska psychologie

Ze smyslových orgánů je při řízení vozidla nejdůležitější zrak. Odhaduje se, že asi 90 % informací přijímá řidič zrakem. Lidské oko je schopno zaregistrovat velké množství informací, ale pouze část se dostane do vědomí pozorovatele.


SOUHRN: Příspěvek upozorňuje na důležitost zrakového vnímání při řízení vozidla a význam tzv. funkčního zorného pole. Seznamuje s psychodiagnostickou metodou, která je součástí komplexního dopravně psychologického vyšetření řidičů. Administrace tohoto testu je v kompetenci sestry, interpretaci výsledků pak provádí psycholog.
Klíčová slova: zrakové vnímání řidiče, funkční zorné pole, pozornost, dopravně psychologické vyšetření

SUMMARY: The paper stresses the importance of visual perception during driving and meaning of the so called functional visual field. It describes a psycho-diagnostic method which is a part of a complex traffic psychological assessment of the drivers. The test can be administered by a nurse and it is interpreted by a psychologist.
Key words: visual perception of the driver, functional visual field, attention, traffic psychological assessment


Pro bezpečnou jízdu není důležité jen dobře vidět, ale také správně rozeznat, co vidíme. Nestačí pouze nepoškozený smyslový orgán, rozhodující je, jakým způsobem řidič relevantní informace zpracuje. Dobře vidět však neznamená dobře vnímat. Dobrý zrak je pouhým předpokladem pro dobré zrakové vnímání, které je psychickým procesem.

Deficity ve vizuálním vnímání jako příčiny dopravních nehod

Neporušená schopnost vidění je nezbytným předpokladem bezpečné účasti v silničním provozu. Zdá se, že by neměl být větší problém identifikovat dopravní nehody, na jejichž vzniku se podílel deficit ve zrakovém vnímání řidiče. Tyto statistiky však neexistují. Příčiny dopravních nehod jsou registrovány pod pojmy „nedodržení bezpečné vzdálenosti“, „chybné předjíždění“, „vliv alkoholu“ atd. Důvod spočívá jednak v tom, že se schopnost vidění řidičů po dopravních nehodách zjišťuje pouze při zvláštním podezření, a také v tom, že dopravní nehoda je většinou komplexní děj, na němž se podílí více faktorů. Odhady počtu dopravních nehod zapříčiněných poruchou zrakového vnímání se liší. Některé studie (Schlag, 2008) uvádějí, že chybou ve vnímání je způsobeno 40-50 % nehod, jiné (Madea B. a kol., 2007) odhadují, že podíl na počtu dopravních nehod, které jsou způsobeny nedostatky ve zrakových funkcích, je obdobný jako podíl na nehodách zapříčiněných vlivem alkoholu, tj. asi 7 %.

Řidiči sami si své případné nedostatky vidění často neuvědomují. Příkladem je výzkum Johnsona a Keltnera (1983, in Lachenmayr a kol., 1997), kteří vyšetřili zorné pole u deseti tisíc dobrovolníků ve věku 16-80 let. Zjistili, že asi polovina osob s defekty zorného pole si těchto deficitů nebyla vědoma. Výsledky také ukázaly, že řidiči s defekty v binokulárním zorném poli mají dvojnásobek dopravních nehod než řidiči s normálním viděním.

Zrakové funkce, které jsou pro řízení vozidla potřebné, jsou zraková ostrost, vidění za snížené viditelnosti, citlivost na oslnění, schopnost akomodace, barevné a prostorové vidění, pohyblivost očí a zorné pole.

Pro zrakovou ostrost platí, že čím je vyšší rychlost vozidla, tím lepší musí být zraková ostrost. Zaručuje správné a dostatečně rychlé přečtení dopravních značek a ukazatelů, včasné rozeznání jiných účastníků dopravního provozu a podílí se také na odhadu rychlosti jízdy jiných vozidel. Řidič se sníženou zrakovou ostrostí rozezná překážku nebo nebezpečí později. Pro sníženou schopnost zrakové ostrosti jsou typické nehody způsobené chybným předjížděním v meziměstském provozu, nebo když je u protijedoucího vozidla pozdě nebo špatně zhodnocena rychlost jízdy. Dalšími typickými rizikovými situacemi pro řidiče se sníženou zrakovou ostrostí jsou: odbočování, otáčení, vjíždění na hlavní silnici, na které se pohybují vozidla vysokou rychlostí apod. Relativní rychlost jiných vozidel musí být rychle a správně odhadnuta a toho tento řidič není schopen.

Katarakta způsobuje zhoršené vidění především při řízení v noci, vzhledem k tomu, že při tomto onemocnění se zhoršuje vidění za šera a za tmy a zvyšuje se citlivost na oslnění. Glaukom způsobuje výpadky vidění v zorném poli. Pro bezpečnou účast v silničním provozu je důležité neporušené vidění v centrální oblasti v rozsahu asi 30° a v oblasti horizontálního zorného pole. Periferní vidění umožňuje podstatným způsobem vnímání rychlosti a uplatňuje se především při přejíždění v jízdních pruzích. V jeho rozsahu se většinou vynořují nebezpečné objekty, a proto tedy plní funkci alarmu. Vzhledem k bezpečnosti dopravního provozu je důležitá schopnost vnímat červenou barvu (Madea B. a kol., 2007).

Vizuální vnímání řidiče z hlediska psychologie

Vizuální vnímání starších řidičů

Na našem pracovišti provádíme psychologická vyšetření starších řidičů, kteří jsou k nám odesíláni většinou praktickými lékaři, žádajícími konzultační vyšetření k posouzení způsobilosti k řízení v rámci zákonem stanovené lékařské prohlídky řidičů ve vyšším věku. Příkladem je 75letý řidič s vysokoškolským vzděláním, aktuálně léčen pro hypertenzi a diabetes mellitus, bez jiných závažných onemocnění. V posledních dvou letech zavinil dvě lehčí dopravní nehody typu „nedání přednosti v jízdě“ při vjíždění na hlavní silnici, do té doby nebyl viníkem žádné dopravní nehody. Při vyšetření byla zjištěna nadprůměrná inteligence, dostatečný výkon v oblasti kapacity a koncentrace pozornosti i pozitivní osobnostní vlastnosti. Mimo jiné bylo také provedeno dále zmiňované vyšetření periferního vnímání. Při zvýšených nárocích na distribuci pozornosti výsledky ukázaly rozsah 100° v horizontální rovině. Zúžený rozsah funkčního zorného pole v situaci se zvýšenou pozornostní zátěží může být jednou z příčin chybného dopravního chování starších řidičů například při dávání přednosti v jízdě. Tato skutečnost mohla přispět ke vzniku zmiňovaných dopravních nehod. Téměř ve všech evropských zemích vzrůstá počet stárnoucí populace. Dá se očekávat stále vyšší mobilita seniorů, a s tím souvisí i jejich vzrůstající počet na silnicích. Starším řidičům je již několik let věnována pozornost např. v Německu. Na tuto problematiku jsou zaměřena televizní a rozhlasová vysílání, vycházejí články v časopisech, jsou vydávány letáky, které upozorňují řidiče na nebezpečí, která s vyšším věkem souvisí.

Ve vyšším věku dochází kromě patologických změn zrakového systému také ke zhoršování zrakových funkcí, které jsou důležité pro bezpečné řízení vozidla. Nastává úbytek zrakové ostrosti, zmenšení rozsahu zorného pole, pokles akomodační schopnosti oka, zhoršení vnímání hloubky a prostoru, a především zhoršené vidění za snížené viditelnosti a zvýšená citlivost na oslnění. Poruchy pohyblivosti očí nebo hlavy starších řidičů snižují rychlost reakcí v náhle vzniklých nebezpečných situacích.

Je však třeba podotknout, že způsobilost k řízení u starších osob nezávisí pouze na posouzení změn určitých funkcí závislých na věku, ale také na osobnosti řidiče, jeho dopravním chování s uplatněním kompenzačních mechanismů, přiměřené technice jízdy a řidičských zkušenostech.

Význam funkčního zorného pole v dopravním provozu

Z psychologického hlediska je důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole nebo také funkční zorné pole. Je menší než periferní zorné pole, není konstantní, mění se v závislosti na rychlosti vozidla, ale také podle množství informací, které je nutno v daném okamžiku zpracovat. Čím větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Zorné pole, v jehož rozsahu může řidič na vnímané objekty ještě reagovat, se omezuje se vzrůstající rychlostí vozidla. Rychlost jízdy je proto nutné přizpůsobit možnostem vizuálního systému. Řidič zpravidla nereaguje pomalu, ale příliš rychle jede. Funkční zorné pole závisí kromě fyziologických charakteristik zrakového systému tedy také na podmínkách dané situace, na schopnosti pozornosti řidiče, jeho věku a aktuálním stavu.

Řidič-začátečník není schopen rozdělit pozornost a zaměřit se na podněty důležité z hlediska bezpečnosti dopravy. Cítí se zatížen množstvím informací, proto není schopen kontrolovat situaci za sebou, používat zrcátka apod. Nezkušenému řidiči chybí především schopnost předvídat. K problémům při řízení dochází obvykle tehdy, když se vyskytne náhlá situace, kdy musí řidič najednou vnímat a zpracovat velké množství informací. Řidiči-začátečníci získávají vizuální informace především centrálním viděním, tedy fixací pohledu. Periferní vidění získává na důležitosti s přibývající řidičskou praxí. Pro získání optimálního způsobu zrakového vnímání při řízení vozidla se odhaduje ujetí 50 000 km v různých dopravních podmínkách.

Předběžné výsledky výzkumu prováděného na Ústředním lékařsko-psychologickém oddělení ÚVN

Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN Praha se v oblasti dopravní psychologie zabývá posuzováním psychické způsobilosti k řízení. Dopravně psychologické vyšetření musí absolvovat každý pracovník armády ČR, který je zařazen na místo řidiče jakéhokoli vojenského (bojového i nebojového, osobního i nákladního) vozidla.

Vizuální vnímání řidiče z hlediska psychologie

Mezi psychologické metody, které jsou na pracovišti používány, patří vyšetření periferního vnímání (obr.). Jedná se o psychologickou metodu vyvinutou rakouskou firmou Schuhfried, která svým významným postavením v oblasti výzkumu a vývoje psychologických diagnostických metod přesahuje hranice Evropy. Pro zjištění výkonnosti ve ztížené situaci distribuce pozornosti byl tento test v experimentální části doplněn o akustickou složku. Dosud bylo vyšetřeno 852 osob ve věku 18-90 let.
Interpretace výsledků tohoto testu náleží do kompetence psychologa, administraci této metody provádějí sestry. Před zahájením testu seznamují klienta s instrukcí, sledují průběh nácvičné části. Je nezbytně nutné, aby klient instrukci přesně pochopil. Sestra je zodpovědná za standardní postup testování.

Dosavadní výsledky ukazují, že ve všech věkových skupinách došlo při distribuci pozornosti mezi vizuální a akustickou úlohou k významnému prodloužení reakční doby a ke zvýšení počtu vynechaných reakcí na periferní podněty. Graf znázorňuje rozsah zorného pole, jedná se o průměrné hodnoty v dané věkové skupině. Potvrzuje se významné zúžení zorného pole v závislosti na věku. Pokles rozsahu zorného pole při nutnosti dělit pozornost mezi vizuální a akustickou úlohu je patrnější u starších osob. U řidičů byly použity také psychologické testy zjišťující úroveň pozornosti. Bylo zjištěno, že osoby s horší pozorností měly také horší výkon v testu periferního vnímání, především v situaci se sekundární akustickou zátěží.

Závěr

Naše výsledky potvrzují nálezy jiných autorů (např. Cohen, 1998, Lachenmayr, 1995), kteří pozorovali zhoršení periferního vidění vlivem sekundární zátěže, která může být tvořena akustickou nebo vizuální úlohou. Funkční zorné pole se zužuje v závislosti na mentální kapacitě pro zpracování informací. Jako důležitý ovlivňující faktor se jeví subjektivně prožívaná zátěž. Edwards a kol. (2005) se domnívají, že měření funkčního zorného pole může být použito jako jeden z prediktorů dopravních nehod u starších řidičů.


O autorovi: Zuzana Procházková, Mgr. Dana Černochová, Kateřina Veselá, DiS. Ústřední lékařsko-psychologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice Praha (prochazkova.zet@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!