Vliv kolostomie na aktivity denního života stomiků

Aktivity denního života je možné definovat jako běžné činnosti člověka, které jedinec využívá v každodenním životě. Jsou to činnosti jako dodržování hygieny, oblékání a úprava zevnějšku, vyprazdňování, výživa a dodržování pitného režimu, pohyb a aktivita, odpočinek a spánek (Doenges, Moorhouse, 1996).


SOUHRN: Kolostomie představuje pro pacienta změnu i z hlediska aktivit denního života. Největší změnu zaznamenávají pacienti v oblasti hygienické péče, stravování a fyzické aktivity. Tyto skutečnosti se autorky příspěvku snažily ověřit prostřednictvím průzkumu realizovaného na vzorku pacientů s kolostomií.
Klíčová slova: kolostomie, aktivity denního života, pacient


Aktivity denního života je také možné označit jako rutinní aktivity, které jedinec vykonává pro sebe samého v průběhu dne ve smyslu sebeobsluhy a soběstačnosti.

Kolostomie a aktivity denního života

Pacienti s kolostomií mohou mít zejména ze začátku obavy a problémy s adaptací na některé aktivity denního života. Je to v důsledku životní situace, která je postihla, a změn, které je čekají. Ne každý pacient je schopný přijmout své onemocnění a vrátit se zpět do běžného života. Především zpočátku a po dobu hospitalizace přebírá péči o základní aktivity denního života sestra. Jsou to aktivity jako dodržování hygieny, oblékání a úprava zevnějšku, vyprazdňování, které zahrnuje i péči o kolostomii, a dodržování pitného režimu. Je důležité, aby pacient byl již v průběhu hospitalizace zapojován do těchto činností. Úlohou sestry je, aby byl pacient, jenž odchází do domácí péče, soběstačný v péči o sebe a ošetřování kolostomie (Coloplast, 2010).

Hygienická péče o tělo a kůži v okolí stomie

Mezi aktivity denního života patří dodržování hygieny. Pro pacienta s kolostomií je péče o tělo a kůži v okolí vývodu komplikovanější, proto je důležité naučit ho správnému ošetřování. Aby nošení stomické pomůcky bylo pro pacienta pohodlné, spolehlivé a bezproblémové, je důležité udržet v okolí stomie zdravou kůži. Kůže bývá často vystavovaná lepícímu povrchu stomických sáčků a výměškům.

Pro udržení zdravé kůže je důležité dodržovat následující kroky:

* pozorně změřit velikost stomie a vystřihnout správný otvor v podložce anebo na jednodílném sáčku,
* vyměnit podložku anebo sáček ihned po podtečení, nesnažit se sáček dodatečně upevnit anebo opravit,
* podložku anebo sáček odlepovat z kůže pomalu, nestrhávat naráz,
* nepoužívat na čištění pokožky alkohol a jiné přípravky dráždící kůži,
* vyměnit sáček, pokud se naplní do jedné třetiny obsahu,
* při podráždění kůže neodkladně zahájit léčbu a vyřešit problém, který podráždění způsobil (Lajdová, Uríčková, 2010).

To, že má člověk stomii, neznamená, že se nemůže sprchovat a koupat. Sprchování je možné i bez stomického sáčku, dokonce lze sprchovat i samotnou stomii. Je však nutné nezapomenout na dokonalé osušení okolí stomie před nalepením sáčku. Koupat a sprchovat je možné i s nalepeným stomickým sáčkem, krytkou na stomii anebo zátkou. Pokud se však pacient koupe se sáčkem, který obsahuje filtr, je potřeba přelepit jej náplastí, která je součástí každého balení pomůcek (Coloplast, 2010).

Fyzická aktivita

Pacienta při oznámení diagnózy napadá množství otázek týkajících se dalšího života s kolostomií. Mezi nejčastější otázky po operaci patří: „ Jak je možné s kolostomií žít?“ Ačkoli život s kolostomií přináší určitá omezení, neznamená to, že není možné vést kvalitní život (Coloplast, 2010).

Je nutné, aby pacienti na 6-8 týdnů vyloučili jakoukoli fyzickou námahu, a to z důvodu oslabení břišní stěny operačním zákrokem. I po uplynutí této doby by pacienti neměli zvedat břemena těžší než 5 kg. Postupně se ale mohou vracet ke svým zálibám a aktivitám, kterým se věnovali před operací. Výjimkou jsou práce spojené se zvýšenou fyzickou námahou, nepříznivou polohou při práci, např. práce v předklonu, zvedání těžkých břemen, a bez možnosti pravidelných přestávek. K problémovým zaměstnáním patří i taková, ve kterých nemá pacient zajištěné vhodné podmínky k ošetřování stomie (nedostatek soukromí, nedostupnost koupelny, WC atd.). Pokud zaměstnání splňuje vhodné podmínky, je návrat do práce doporučován, protože posilňuje psychiku pacienta. Ti pacienti, kterým zdravotní stav neumožňuje návrat do zaměstnání, dostávají částečný anebo úplný invalidní důchod (Marková, 2006).

Pacienti se mohou věnovat řadě sportovních aktivit. Výjimku tvoří opět aktivity vyžadující vysokou fyzickou zátěž, sílu a tvrdé sporty. Nedoporučuje se plavání bez krytky stomie, protože by do stomie mohla vniknout voda. Plavání není díky spolehlivým pomůckám omezené a jsou k dostání i speciální plavky pro stomiky. Problémem nemusí být ani dovolená a cestování. Vždy je důležité myslet také na nepředvídatelné situace a přibalit pro jistotu více pomůcek, než běžně pacient potřebuje (Marková, 2006).

Výživa a pitný režim

U stomiků, stejně jako u zdravých lidí, je potřebné dodržovat zásady správné životosprávy.

Strava musí obsahovat dodatečný denní příjem základních živin:

* bílkoviny 70-100 g
* tuky 70-90 g
* cukry 400-450 g

Při stravování je třeba se zpočátku řídit doporučeními sestry. Jídla je nutné důkladně rozžvýkat, alespoň 25-30krát, protože trávení začíná již v ústech a napomáhá lepšímu vstřebávání a nakonec i k vylučování. Doporučuje se jíst častěji v průběhu dne, a pokud je to možné, pak pravidelně, protože vhodným výběrem času příjmu potravy lze regulovat kvalitu a frekvenci vyprazdňování. Ve večerních hodinách není konzumace stravy vhodná, což napomáhá snížení nočního vyprazdňování stolice. Do potravy je dobré postupně přidávat vlákninu v malých dávkách. Působí blahodárně na krevní tlak, cholesterol, proti průjmům i zácpě. Polévky a jídla, která jsou vařená pomalu, působí jemně na žaludek a jejich vstřebávání nezatěžuje organismus.

Pitný režim je pro pacienta s kolostomií velmi důležitý. Dostatečné množství tekutin chrání pacienta před dehydratací. Funkčnost stomie může zkomplikovat přibírání hmotnosti v břišní oblasti, proto by se pacienti měli snažit vyhýbat nárůstu tělesné váhy (Bakočková, 2010). Ne všechna jídla, na která byl pacient v minulosti zvyklý, může v době nemoci konzumovat bez omezení. Každé jídlo má určitý vliv na tvorbu a vyprazdňování stolice. Mezi nežádoucí vlivy potravin na vyprazdňování patří: průjem, zácpa, meteorismus, tvorba pachů (Salmáš, 1993).

Realizovaný průzkum

V realizovaném průzkumu jsme k získání potřebných dat použily jednu z nejrozšířenějších metod sběru informací – kvantitativní metodu dotazníku. Průzkum jsme realizovaly v ILCO klubu v Martině a Bratislavě. Soubor respondentů tvořilo 32 pacientů s kolostomií z Martina a 28 pacientů z Bratislavy (celkem 60 respondentů). Distribuci dotazníků jsme realizovaly na členské schůzi stomiků v únoru 2011. Návratnost dotazníků byla 100%, ale kompletně vyplněných dotazníků se všemi položkami bylo 58 (97 %). Dotazník obsahoval 26 otázek zaměřených na jednotlivé aktivity denního života, které mohla kolostomie ovlivnit. Samotný vzorek respondentů byl: 5 % (3) pacientů ve věku 19 a méně, 12 % (7) pacientů ve věku 20-30 let, 22 % (13) pacientů ve věku 31-40 let, 16 % (9) pacientů ve věkové skupině 41-50 let, 17 % (10) pacientů ve věku 51-60 let, 16 % (9) pacientů ve věkové skupině 61-70 let a 12 % (7) pacientů ve věku nad 70 let. Z celkového počtu bylo 53 % (31) žen a 47 % (27) mužů.

V průzkumu nás zajímalo, zda kolostomie ovlivňuje vykonávání aktivit denního života, a pokud ano, pak které aktivity ovlivňuje nejvíce. Svůj zájem jsme zformulovaly do hypotézy, v níž jsme předpokládaly, že stomie ovlivnila aktivity denního života u více než 70 % pacientů. Z průzkumu vyplynulo, že jsou to právě oblasti, které jsme předpokládaly, a to hygienická péče, stravování a fyzická aktivita. Tyto oblasti vyžadují určitou změnu životního stylu vzhledem k vyvedení stomie. V otázce zaměřené na změnu stravování nám 36 % (21) respondentů označilo možnost, že po vyvedení stomie museli své stravovací návyky změnit úplně, upravit stravu vzhledem k intoleranci určitých jídel muselo 43 % (25) respondentů a stejně jako před onemocněním se stravuje 21 % (12) z dotázaných. V další otázce nás zajímalo, zda pacienti pocítili změnu v oblasti hygienické péče: 79 % (46) pacientů se vyjádřilo, že stomie u nich měla za následek změnu v hygienické péči a 21 % (12) pacientů změnu v této oblasti nezaznamenalo. V otázce zaměřené na největší změny po vyvedení stomie označilo hygienickou péči 34 % (48) pacientů.

V otázce věnované sportovním aktivitám jsme zjistily, že 91 % (53) respondentů žádný sport aktivně neprovozuje a pouze 9 % (5) respondentů aktivně sportuje. Z otázky zaměřené na příčinu aktuální absence sportu vyplynulo, že 34 % (20) respondentů se nevěnuje sportu proto, že se mu nevěnovalo ani před onemocněním, 33 % (19) respondentů nesportuje z důvodu, že jim to nedovoluje jejich zdravotní stav, a 25 % (14) respondentů má strach, že v průběhu sportování dojde k protržení anebo přetečení stomického sáčku.

Závěr

Naším cílem bylo zjistit, které z oblastí aktivit denního života představují pro pacienty stomiky největší problém z hlediska adaptace. Z průzkumu nám vyplynulo, že jsou to právě oblasti, které jsme předpokládaly, a to hygienická péče, stravování a fyzická aktivita. Právě tyto oblasti vyžadují vzhledem k vytvoření stomie určitou změnu životního stylu. Potvrdilo se nám, že stomie ovlivnila aktivity denního života u více než 70 % pacientů. Stomie tak skutečně představuje pro pacienta změnu v oblasti aktivit denního života, což výsledky průzkumu potvrdily. Sestry jsou schopné činnostmi, které mohou v rámci svých kompetencí vykonávat, působit na vědomosti a chování lidí takovým způsobem, jenž bude vést k dodržování doporučení v oblasti preventivních opatření a eliminaci rizikových faktorů v životě pacienta (Jakubeková a kol., 2010). Proto pro lepší zvládání změny v aktivitách denního života navrhujeme, aby se pacientům věnovalo tolik času, kolik je nutné pro pochopení a zvládnutí péče o stomii. Navrhujeme tedy, aby pacienti, pokud to umožní jejich zdravotní stav, už během hospitalizace sami pečovali o stomii. Je úlohou sester, aby pacienta motivovaly k aktivitě v této oblasti.


O autorovi: Bc. Veronika Sálusová, PhDr. Karin Liptáková, Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave (V.salonka@gmail.com)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
3)
OR = 2,36, 95% CI 1,34-4,15, p = 0,003), resp. (OR = 2,42, 95% CI 1,22-4,81, p = 0,01
4)
OR = 3,22, 95% CI 2,28-4,55, p < 0,0001), resp. (OR 2,82, 95% CI 1,91-4,15, p < 0,0001
Vliv kolostomie na aktivity denního života stomiků
Ohodnoťte tento článek!