Vliv životního stylu na vznik gestačního diabetu

Těhotenství by mělo být nejkrásnějším obdobím v životě každé ženy. Proto vždy bývá zklamáním, když se objeví komplikace. Jednou z možných komplikací je zjištění gestačního diabetu mellitu.

Ženě, která si doposud myslela, že je naprosto zdravá, lékař sdělí, že tomu tak není. Následuje vyšetření u diabetologa a také často převedení pacientky do poradny pro rizikovou graviditu. V posledních letech se zjišťuje, že stále více přibývá žen s diagnózou gestačního diabetu mellitu, ale také i žen s obezitou. Naskýtá se otázka, proč tyto mladé ženy mají tak vysoký body mass index (BMI)? Jaký byl jejich životní styl před těhotenstvím? A objevuje se častěji diabetes mellitus právě u takovýchto žen?

Životní styl

V České republice funguje kvalitní a profesionální systém prenatální péče. Tato péče je věnována jak ženám s fyziologickým těhotenstvím, tak ženám, jejichž zdravotní stav sám o sobě přináší pro těhotenství určité riziko. Mezi tyto pacientky patří i těhotné s onemocněním diabetes mellitus. Jejich onemocnění představuje vyšší riziko. Těhotenství většinou není příčinou zhoršení diabetu, ale neléčený nebo dekompenzovaný diabetes může být příčinou těhotenských komplikací a může ohrozit dítě. Všechny těhotné ženy u nás by měly být vyšetřeny mezi 24. až 28. týdnem gravidity pomocí zátěžového tolerančního testu. Toto vyšetření má za úkol odhalit vznik těhotenského diabetu – gestačního diabetu mellitu. Gestační diabetes mellitus je forma onemocnění, která se objevuje u 2–6 % těhotných žen v průběhu těhotenství a po porodu obvykle zmizí. Riziko vzniku je vyšší u žen s nadváhou, s diabetem v rodinné anamnéze, u žen starších 30 let, s opakovanými potraty a vysokým krevním tlakem. Ženy, které byly během těhotenství léčené na gestační diabetes, mají až 40% pravděpodobnost, že se u nich během dalšího života vyskytne diabetes mellitus 2. typu. Kromě dědičných dispozic je hlavním faktorem, který vyvolává diabetes v těhotenství, nesprávný životní styl. Jedná se především o nadváhu z nadměrného příjmu potravy a nedostatku pohybu (Škrha et al., 2009, s. 362). Cílem průzkumu bylo analyzovat životní styl (stravovací návyky a pohybové aktivity) žen se zjištěným gestačním diabetem mellitem před těhotenstvím a posoudit jeho vliv na vznik onemocnění. Zmapovat, kolik žen se zjištěným diabetem mellitem mělo již před těhotenstvím nadváhu nebo bylo obézních a jaké byly stravovací návyky žen s gestačním diabetem mellitem před těhotenstvím. Dále posoudit, jaké byly pohybové aktivity žen před těhotenstvím a zda chtějí ženy dodržovat životní styl (stravovací návyky a pohybové aktivity), který měly v době těhotenství i po porodu. Průzkumný soubor tvořilo 45 žen, kterým byl v těhotenství zjištěn gestační diabetes mellitus. Všechny tyto ženy pak pokračovaly v prenatální péči poradny pro rizikovou a patologickou graviditu ve Fakultní nemocnici Ostrava a v diabetologické poradně Fakultní nemocnice Ostrava. Do souboru byly zahrnuty těhotné v 35.–40. týdnu těhotenství. Podle věkového průměru byly ženy rozděleny do skupin od 16 do 20 let (1 žena), od 21 do 25 let (9 žen), od 26 do 30 let (17 žen), od 31 do 35 let (12 žen) a od 36 let výše (6 žen). Z pohledu nejvyššího ukončeného vzdělání se průzkumný vzorek skládal z žen, které měly základní vzdělání (2 ženy), střední bez maturity (17 žen), střední s maturitou (16 žen) a vyšší nebo vysokou školu (10 žen). Respondentky uváděly také svou výšku a váhu před těhotenstvím a váhu v době průzkumu. Z daných údajů byl vypočten body mass index. Hodnocení indexu tělesné hmotnosti (BMI) z hlediska nadváhy či obezity před početím znázorňuje tabulka. Z celkového počtu 45 respondentek měla více než polovina, tj. 26 (58 %), podle BMI normální váhu, další dvě ženy (4 %) měly před těhotenstvím podváhu. Zbývajících 17 (38 %) žen mělo nadváhu nebo bylo obézních. Podle Hronka (2004, s. 47–54) je doporučený váhový přírůstek v období těhotenství 8,5 až 12,5 kg. Záleží však na BMI před těhotenstvím. Čím je váha před těhotenstvím vyšší, tím méně by žena měla v těhotenství přibrat na váze. Varující je fakt, že právě u skupiny žen s normální hmotností došlo během těhotenství k největším váhovým přírůstkům. Pouze 12 žen z této skupiny (celkem 26 žen) přibralo v těhotenství do 12 kg, což je považováno za optimální přírůstek, a zbývajících 14 přibralo na váze od 14 do 38 kg. Také u žen s nadváhou byl váhový přírůstek vyšší, neboť pouze 2 ženy přibraly do 12 kg a zbývajících 8 zvýšilo svou váhu o 14 až 20 kg. U žen s obezitou se pak váhové přírůstky pohybovaly od 5 kg do 10 kg, pouze v jednom případě přibrala žena na váze 15 kg. Je-li tedy nadváha a obezita brána jako jeden z rizikových faktorů podporujících vznik diabetu mellitu, je zapotřebí zaměřit se u těhotných žen nejen na BMI před těhotenstvím, ale také na nárůst hmotnosti žen během těhotenství. Na dotaz, zda respondentky považují svůj jídelníček za zdravý, odpovědělo kladně 26 (tj. 58 %). Pouze jedna z respondentek hodnotila svůj jídelníček jako velmi zdravý a jednalo se o ženu s normálním BMI. Je tedy pravděpodobné, že tato žena zdravý jídelníček dodržovala. Pokud se podíváme na ženy s rizikovým BMI, pak tři z 5 žen s nejvyšším BMI hodnotily svůj jídelníček jako zdravý. Je tedy otázkou „Jaký jídelníček je zdravý?“ Jistě nelze stanovit přesné hranice zdravého jídelníčku. Je nutno rozlišit, zda se jedná o dítě, dospělého člověka, nebo seniora. Jiná bude skladba jídelníčku u ženy a muže. Také tělesná aktivita hraje důležitou úlohu. Obecně uvádí většina autorů (Fořt, Kunová, Hronek), že by jídelníček měl být pestrý a vyvážený ve všech složkách potravy. Kunová (2005, s. 9) píše, že kromě ostatních složek potravin (maso, tuky, pečivo) by měl člověk denně sníst 300–500 g mléčných výrobků a 500 g zeleniny. Pokud se jednalo o mléčné výrobky, 24 žen (53 %) odpovědělo, že mléčné výrobky konzumují každý den, 15 (33 %) dotázaných odpovědělo, že tyto potraviny konzumují pouze 3krát týdně, a zbývající respondentky dvakrát týdně a méně. Polovina žen tedy správně zahrnuje do svého jídelníčku mléčné výrobky. Také porovnání celkových výsledků se skupinami BMI nepřineslo žádné významnější rozdíly. Pokud se týká zeleniny, bylo stanoveno, že jedna porce zeleniny odpovídala 100 g. Pokud by dotázané ženy měly sníst dostatečné množství denní dávky, musely by těchto porcí zkonzumovat pět. Pouze jedna respondentka takto odpověděla. Většina klientek, 22 (49 %), konzumovala pouze jednu porci zeleniny a 11 (25 %) dvě porce zeleniny denně. Zeleninu tedy ženy nepovažovaly za nutnou součást svého zdravého jídelníčku. V zaměření se na konzumaci cukrovinek, kávy a alkoholu nebyl ve výsledcích zjištěn žádný rozdíl. V otázce stravování v restauracích rychlého občerstvení, které se zařazuje k nezdravým stravovacím návykům, odpovědělo 26 žen (58 %), že se v těchto zařízeních stravovalo jen příležitostně, a 13 (29 %) se nestravuje vůbec v restauracích rychlého občerstvení. Pravidelnost stravování můžeme hodnotit spíše kladně, 22 (49 %) dotázaných bylo zvyklých jíst čtyřikrát denně a 8 (18 %) pětkrát denně. Na začátku těhotenství změnilo svůj jídelníček 36 (80 %) žen. Po zjištění diabetu pak jídelníček změnilo 42 (93 %) respondentek, což jistě ovlivnily pravidelné návštěvy diabetologické poradny a edukace o diabetické dietě. Pokud si ženy neosvojí a nepřijmou za své zásady zdravého stravování, nejspíše k tomu nepovedou ani své děti. Pravidelný pohyb je v souvislosti se vznikem diabetu mellitu považován za preventivní opatření (Stejskal, 2004, s. 20). Zvyklých sportovat bylo 24 (53 %) žen, i když některé uváděly pouze chůzi 30 minut, ale pravidelně denně. Většina žen provozuje více druhů sportů, z nichž kromě chůze bylo nejčastější plavání, cyklistika a pak méně časté lyžování, posilovna nebo aerobik a in-line brusle, a 21 (47 %) žen nesportovalo před těhotenstvím vůbec. Nedá se tedy předpokládat, že by se začaly sportu věnovat právě v těhotenství. Proto je nutné ženám vysvětlovat, že pohybová aktivita během těhotenství není většinou zakázána, ale naopak se doporučuje sportovat v pravidelné a rozumné míře. Většina, 40 (89 %), žen je na konci těhotenství rozhodnutá stravovací návyky a pohybové aktivity dodržovat i po porodu, a uvádí, že takový životní styl jim vyhovuje. Je ale otázkou, zda opravdu budou pokračovat v těchto návycích i v době, kdy se upraví jejich hladina cukru a nebudou již muset pravidelně chodit do diabetologické poradny.

Závěr

Diabetes mellitus, nadváha, nesprávný životní styl, to jsou pojmy, o kterých se v dnešní době často hovoří. Těhotné ženy jsou o těchto problémech informovány, ale většinou až v době, kdy se u nich zjistí onemocnění gestačním diabetem mellitem. Je tedy především na porodních asistentkách v gynekologických ambulancích, aby ženy edukovaly o správném životním stylu, dostatku pohybu a redukci hmotnosti ještě v období před těhotenstvím. Zvláště vhodné by bylo zaměřit se na mladé dívky a ženy v období plánování těhotenství. K tomu by však bylo zapotřebí mnohem více kvalitních edukačních materiálů a publikací, které by ženám tuto problematiku osvětlily. Také by jistě bylo vhodné, kdyby kurzy přípravy k porodu probíhaly již od začátku těhotenství, a nikoli až od poloviny nebo v posledním trimestru, jak se většinou děje. Tato opatření budou mít však význam pouze v případě, že samy ženy budou mít zájem o preventivní opatření, která posílí jejich zdravotní stav a zdraví.

Tabulka: Hodnocení BMI z hlediska nadváhy či obezity před početím
Hodnota BMI Počet žen v průzkumu Vyjádření v %
Podváha BMI < 19 2 4
Normální hmotnost BMI 19–24,9 26 58
Nadváha BMI 25–29,9 9 20
Obezita BMI > 30 8 18

SOUHRN

V dnešní době se často hovoří o civilizačních chorobách a vlivu životního stylu na jejich vznik. Přesto řada žen zřejmě nepřemýšlí nad tím, jak svým postojem k těmto otázkám mohou poznamenat své nenarozené dítě. Je známo, že dítě ženy s diabetem má mnohem větší pravděpodobnost, že se tato nemoc u něj jednou projeví. Také je jasné, že pokud žena nemá správné stravovací návyky a nezajímá se o sport, těžko bude moci jít svému dítěti příkladem a vést ho ke zdravému životnímu stylu. Klíčová slova: gestační diabetes mellitus, životní styl, nadváha, výživa, pohybová aktivita

LITERATURA

HRONEK, M. Výživa ženy v období těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf, 2004. 309. s. ISBN 80-7345-013-5. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa a hubnutí v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 128 s. ISBN 80-247-1050-1. STEJSKAL, P. Proč a jak se zdravě hýbat. 1. vyd. Břeclav: Presstempus, 2004. 125 s. ISBN80-903350-2-0. ŠKRHA, J. Diabetologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 417 s. ISBN 978-80-7262-607-6.

O autorovi| Bc. Ludmila Sikorová, PhDr. Bohdana Dušová, Ph. D. Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava (ludmila.sikorova@fno.cz, bohdana.dusova@email.cz)

1)
R
Ohodnoťte tento článek!