Všichni chceme být štíhlí

Rozhovor

„Žádný rozumný dietní režim by neměl být restriktivní, tj. má obsahovat co nejméně zákazů a co nejvíce doporučení“, říká v rozhovoru pro Sestru doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., předseda Obezito-logické společnosti ČLS JEP.

Čím to, že jeden člověk zápasí celoživotně s obezitou a výsledky jsou minimální a druhý se v jídle neomezuje a zůstává štíhlý? Má takové trápení cenu?

Nejde nám o to, aby všichni byli štíhlí a trpěli hlady. Přemrštěná štíhlost je totiž také spojená s určitými zdravotními riziky a horší zdravotní prognózou. Musíme si totiž uvědomit, že naše populace je trochu geneticky jiná než je např. francouzská nebo v severských státech. Každý si přináší v genech něco, co mu připravuje větší či menší náklonnost k tomu, aby buď snáze přibýval na váze a hůře ubýval anebo naopak. Někdo nikdy nebude štíhlý a jiný velmi těžko ztloustne. To jsou genové predispozice. Dnes už známe až 200 genů, které se mohou účastnit na rozvoji obezity. Je řada studií, které ukázaly, že skutečně každý při stejném energetickém nadbytku přibývá různě. Když budu dva lidi překrmovat, tak jeden přibere tři kila, jiný třeba deset. Stejné je to s redukcí. Je nám dáno v genech, že někdo více tuk nashromažďuje a někdo se ho více zbavuje. Co se týče genetiky, náklonost k obezitě se manifestuje až v pozdějším věku, například v těhotenství a díky změněné energetické bilanci se vnímavější ztloustnou.

Větu: „Já držím dietu a přesto nehubnu“, slyšíte ve své profesi mnohokrát za den. Jak na to reagujete?

Boj s obezitou není otázka dodržování diet po určitou dobu. Je to otázka změny životního stylu – celoživotně.

Pokud někdo potřebuje shodit jen několik kilogramů, jakou redukční dietu doporučíte?

Každá dieta by měla být vyvážená a pokud možno by neměla být příliš omezující a jednostranná. Jakékoliv jednostranné diety jsou nevhodné, protože hrozí, že nám bude chybět řada esenciálních vyživovacích faktorů. Velmi nevhodné je, pokud má někdo jen nadváhu a přitom dodržuje přísnou dietu. Jestliže máme pocit, že jsme tlustí a chceme hubnout, většinou jde o to, upravit si životosprávu. Dobré je vědět, jaký je náš index tělesné hmotnosti, a potom zvažovat, zda hubnout či nikoliv. Pocitem, že máme nadváhu a přitom jsme štíhlí, trpí mnoho mladých dívek, ale i zdravotních sester. Nejdříve bychom měli začít tím, že se budeme více pohybovat – chůze, jízda na kole. Například sestry se dosti naběhají, ale to není obvykle ideální pohybová aktivita k redukci hmotnosti. Je důležité podívat se na svůj jídelníček a zamyslet se nad tím, jak vypadá.

Zázračné diety slibují zázračné a obrovské úbytky. Není to pravda. Přesto se mnoho i rozumných lidí nechá zlákat. Jste polohladové – na tom diety spočívají. Ano zhubnete během krátké doby, ale na vrub čeho? Ztráty tekutin, aktivní tělesné hmoty a svalstva. Hladovky se používají k léčbě těžkých obezit. Ale kdo má nadváhu, tam žádná hladovka nepatří.

V posledních letech obe-zita nabývá ve světě rozměrů epidemie a je zdrojem dalších onemocnění. Jak jsou na tom Češi?

Údaje za Českou republiku jsou alarmující. V populaci starší 20 let tvoří muži s nadváhou – BMI větším než 25 – až 66%, ženy pak téměř 55 procent. Skutečně obézních lidí – BMI větší než 30 – je u nás 1 100 000, tedy 16 % mužů a 20 procent žen starších 20 let. To má svůj dopad i na zdravotní stav naší populace. Podle statistických údajů ministerstva zdravotnictví za loňský rok se rizika doprovázející obezitu projevují nárůstem ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku a diabetu. Například obézní ženy jsou 3krát více ohroženy vznikem rakoviny dělohy. Vliv obezity na kvalitu lidského života se však netýká jen zdravotního stavu. Obézní lidé mají větší sklon k depresím a úzkostným stavům. Negativní pohled na nadváhu vede v moderní společnosti často ke vzniku předsudků a k projevům diskriminace. Komplexní přístup k obezitě jako ke složité a závažné chorobě, která vyžaduje léčbu, je často nahrazován mýty o málo aktivních, přejídajících se deviantech.

Do jaké míry jsou naši pacienti disciplinovaní a dodržují vaše doporučení?

Nedisciplinovaní jsou jak mladí, tak staří lidé. Ať už to jsou diabetici, nebo mají některou chorobu, která vyžaduje speciální dietní režim. Je to v osobní disciplíně, ke které je třeba vychovávat. Tady vidím úlohu sestry, která je více ve styku s pacientem a může s ním o těchto věcech mluvit a přesvědčit ho, jak je dodržování diety důležité.

Hana Černá – Šípková

Foto Milan Čermoch

Ohodnoťte tento článek!