Výskyt inkontinence v české populaci

Opakovaný reprezentativní výzkum prevalence nekontrolovaného úniku moči odhalil podstatný nárůst výskytu nejzávažnějších forem inkontinence. Na druhé straně klesá ochota navštívit s problémem úniku moči lékaře. Postupující detabuizace a lepší porozumění příznakům vede spíše k přiznání obtíží, ale patrně i k častější samoléčbě, která není vždy adekvátní.

SUMMARY A repeated representative study of the prevalence of uncontrolled leakage of urine has shown a marked increase of the most severe forms of incontinence. On the other hand the patients have been less willing to see a doctor with their problem. Gradual detabuization and better understanding of the symptoms has led to more awareness but probably also to more frequent self-treatment which is not always adequate.

V letech 2003 a 2009 proběhla na území České republiky reprezentativní sociologická šetření zaměřená na zjištění výskytu nechtěného úniku moči u obyvatel starších patnácti let. Výzkumy byly provedeny jako součást projektu Inco Forum, který připravila Česká společnost podpory zdraví (ČSPZ) a který se realizuje od roku 2000.

Naše zjištění nám umožňují zhodnotit posun, k němuž došlo v průběhu šesti let, která dělí obě šetření. Tento článek se soustředí na srovnání obou reprezentativních šetření. Hlubšímu výzkumu skupiny inkontinentních žen bude věnována samostatná publikace.
Výzkum realizovaný v roce 2003 byl proveden s využitím tazatelské sítě agentur STEM a STEM/ MARK, specializovaných na výzkum veřejného mínění. Dotazníky, navržené ČSPZ ve spolupráci s experty sdruženými v Inco Foru, byly do značné míry identické s dotazníky administrovanými tazatelskou sítí agentury DEMA, s níž jsme spolupracovali při šetření v roce 2009. Obě šetření byla reprezentativní pro populaci starší 15 let; v roce 2003 bylo dotazováno ve všech krajích ČR 2400 respondentů, v roce 2009 pak 2000 respondentů. Výzkum v roce 2009 byl doplněn detailním šetřením skupiny 300 inkontinentních žen ve věku 45-64 let.

Výsledky šetření

1. Prevalence

Prevalencí jsme rozuměli přiznání k nechtěnému úniku moči s tím, že respondent měl specifikovat, jak často k této situaci dochází. Graf 1 přináší srovnání výskytu samovolného úniku moči v roce 2003 a v roce 2009. Z obrázku je zřejmé, že po šesti letech od prvního šetření přiznává nekontrolovaný únik moči podstatně více dotázaných. U úniku moči s denní a týdenní frekvencí se jedná dokonce o zdvojnásobení výskytu.

Graf 1: Výskyt inkontinence 2003/2009

Graf 2: Únik moči v závislosti na věku

Z analýzy dat shromážděných při šetření v letošním roce vyplývá souvislost inkontinence s věkem a pohlavím. Graf 2 ilustruje plasticky podmíněnost úniku moči věkem respondentů.
Souvislost inkontinence s věkem je do velké míry podmíněna pohlavím respondentů, jak je zřejmé z porovnání grafů 3 a 4. Zatímco u žen je s věkem pokles kontinence poměrně příkrý, u mužů k poklesu dochází pozvolna. K výraznému nárůstu denního a týdenního úniku moči u žen dochází zejména ke konci fertilního období, tj. kolem 40. roku života.

Graf 3: Únik moči u žen

Graf 4: Únik moči u mužů

Mimořádnou akceleraci úniku moči u žen ve fertilním věku zachycuje tabulka 1, srovnávající obě pohlaví ve věku 15-44 let: U žen je prevalence čtyřnásobná oproti mužům.
Nekontrolovaný únik moči je podmíněn skutečností, zda žena rodila, případně jaký byl způsob vedení porodu. Z tabulky 2 vyplývá, že porod, a zejména porod přirozený, zvyšuje pravděpodobnost nechtěného úniku moči; tato pravděpodobnost se ještě zvyšuje s počtem porodů.
V našem šetření jsme se pokusili zachytit výskyt tzv. hyperaktivního měchýře, který je možno operacionalizovat jako potřebu močit více než osmkrát v průběhu dne a více než jedenkrát v průběhu noci. Graf 5 zachycuje procento respondentů, kteří splňují jednu ze dvou a rovněž obě definiční podmínky této diagnózy. Z našich zjištění vyplývá, že hyperaktivním měchýřem trpí 11 % obyvatel starších 15 let.
Graf 5: Hyperaktivní měchýř

2. Reflexe a řešení problémů spojených s únikem moči

V obou šetřeních jsme respondenty požádali, aby se pokusili definovat inkontinenci. Ze srovnání odpovědí (graf 6) je zřejmé, že v průběhu šesti let došlo k podstatnému zlepšení znalostí problému úniku moči.

Graf 6: Vysvětlení pojmu inkontinence

Nekontrolovaný únik moči je také výrazně více vnímán jako zatěžující okolnost: graf 7 dokládá nárůst jednoznačně pozitivních odpovědí o více než 20 %.
V protikladu k tomuto zjištění je skutečnost, že dotázaní oddalují první návštěvu lékaře s problémem úniku moči a méně často navštěvují lékaře, jak to dokládají grafy 8 a 9.

Počet osob, které s problémem úniku moči nenavštívily lékaře, se v průběhu šesti let více než zdvojnásobil. Současně se oddaluje první návštěva lékaře, jak to dokládá graf 10.
Zatímco v roce 2003 navštěvovala lékaře do jednoho měsíce téměř čtvrtina pacientů, respektive osob trpících únikem moči, v roce 2009 to je již jen 14 % těch, kteří tomuto problému čelí.
Způsoby řešení problémů s únikem moči zachycuje graf 11.

Nejčastější formou řešení je omezení přísunu tekutin, což rozhodně nepatří mezi vhodné formy odpovědi na tento problém. Existují pochopitelně rozdíly mezi oběma pohlavími: Zatímco u mužů jednoznačně dominuje omezování přísunu tekutin (51 %), u žen to je používání menstruačních vložek (44 %). Ani jedno z těchto nejfrekventovanějších řešení přitom není řešením, které je možno považovat za vhodné. Čtvrtina respondentů přiznávajících problém vidí řešení ve cvičení (v kombinaci s dietou).
Graf 7: Únik moči jako zátěž

Závěry

* Úvodem závěrečných poznámek je třeba předeslat, že inkontinence je, podle mezinárodní společnosti pro kontinenci (ICS), definována jako „stížnost na jakýkoli vůlí neovladatelný únik moči, který je objektivně prokazatelný a představuje společenský nebo hygienický problém“. Výpovědi respondentů, referujících o nekontrolovaném úniku moči našim tazatelům, můžeme proto považovat za průkaz inkontinence do té míry, do níž netrváme na objektivní prokazatelnosti této výpovědi; na druhou stranu ani stanovení diagnózy inkontinence v ambulanci lékaře první linie se často nezakládá na urodynamickém vyšetření.

Tabulka 1: Únik moči u respondentů ve věku 15 – 44 let

Tabulka 2: Inkontinence a porod

* Při srovnání výsledků prevalence s šestiletým odstupem jsme zaznamenali dramatický nárůst výskytu nejzávažnějších případů úniku moči: U úniku moči jedenkrát denně či týdně se jedná dokonce o zdvojnásobení prevalence. Interpretace této skutečnosti je problematická. Jednou možnou interpretací je odkaz na rostoucí nároky každodenního života, případně měnící se životní styl; druhým možným vysvětlením je postupující detabuizace tématu inkontinence ve společnosti a v jejím důsledku i větší pohotovost svěřit se s tímto senzitivním problémem odborníkům či svému okolí. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že stále více osob, které tomuto problému čelí, jej vnímá jako obtíž, která je závažná.
Graf 8: Návštěva lékaře 2003

Graf 9: Návštěva lékaře 2009

* Paradoxně ovšem fakt, že si respondenti potíže připouštějí a vnímají je jako problém, nevede k časnější nebo častější návštěvě lékaře. Je tomu právě naopak – osoby trpící únikem moči návštěvu odkládají více než před šesti lety, a také lékaře navštěvují méně často. Vysvětlení může být opět paradoxní: Hlubší znalost může vést k tomu, že osoby trpící únikem moči volí vlastní řešení bez konzultace s lékařem.

Graf 10: První návštěva lékaře

Graf 11: Řešení obtíží

Graf 12: Řešení obtíží

Pokud jde o řešení, které respondenti volí nejčastěji, jedná se o volbu, která není nejšťastnější. U mužů to je nečastěji redukce příjmu tekutin, u žen používání menstruačních (nikoli inkontinenčních) pomůcek. Obě metody jsou nevhodné a mohou vést ke komplikacím. Otázkou je, jak interpretovat zhruba čtvrtinu osob, které únik moči řeší cvičením. Vzhledem ke klíčové roli svalů pánevního dna při kontinenci bychom očekávali, že zejména u žen bude cvičení častější.
V našich průřezových výzkumech inkontinence, které jsme zahájili v roce 2003, hodláme v rámci projektu Inco Fora i nadále pokračovat a realizovat i další reprezentativní šetření.


O autorovi: PhDr. Zdeněk Kučera, Česká společnost podpory zdraví, Praha

Ohodnoťte tento článek!