Výuka onkologie a chirurgie na FZS Univerzity Pardubice

Problematika onkologicky a onkochirurgicky nemocných klade z hlediska ošetřovatelské péče vysoké nároky na ošetřující personál. Ze Zdravotnické ročenky za rok 2010 vyplývá, že v roce 2008 přibylo 77 541 nových případů zhoubných novotvarů včetně nádorů in situ. Představují po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinu úmrtí, tj. přibližně 1 všech úmrtí v ČR (1).

Pacienti mají v důsledku onkologické léčby (zejména chemoterapie, radioterapie a biologické léčby) oslabený imunitní systém, a proto se u nich setkáváme s řadou zdravotních i psychických komplikací doprovázejících tento typ léčby. Vzhledem k tomu je třeba minimalizovat vznik dalších rizik souvisejících s ošetřovatelskou péčí o tuto kategorii pacientů. Z tohoto důvodu jsme se rozhodly připravit grant, jehož prostřednictvím by byly vybaveny odborné laboratoře speciálními modely a pomůckami, a tím byla zefektivněna praktická výuka odborných klinických předmětů na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice (FZS UPa). Grant byl podán v roce 2010 v rámci projektu Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ) „Inovace odborných laboratoří pro výuku onkologických a chirurgických předmětů“.

Jeho realizace proběhla v období od dubna do září 2011, díky tomu mohly být pomůcky a modely využity již při výuce v zimním semestru akademického roku 2011/2012. Byly inovovány 2 odborné laboratoře tak, aby si studenti již v laboratorních podmínkách mohli zdokonalit nácvik péče o onkologického pacienta s využitím moderní techniky používané na onkologických pracovištích. Celkem bylo zakoupeno 70 modelů, přístrojů či pomůcek, které byly rozděleny do 3 sad – onkologické, chirurgické a edukační. Inovované odborné laboratoře jsou využity u 14 studijních předmětů v bakalářských studijních oborech (Všeobecná sestra, Zdravotnický záchranář, Porodní asistentka), konkrétně ve 297 hodinách praktických cvičení a seminářů a u 7 studijních předmětů v magisterských studijních oborech (Ošetřovatelství, Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech) v přibližně 154 hodinách praktických cvičení či seminářů. Inovované učebny slouží mimo jiné i k výuce v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester nebo při výuce posluchačů univerzity třetího věku.

Studenti mají možnost nacvičit si odběry krve na simulátoru paže s kolabujícími cévami, práci s inzulinovou pumpou (obr. 1), cévkování na zdokonaleném simulátoru, zavádění nazogastrické sondy na tzv. hladové figuríně včetně napojení na enterální pumpu, eventuálně zavedení parenterální výživy. Z hlediska léčby bolesti se studenti mohou zdokonalit v ovládání injekčních a lineárních dávkovačů u pacientů s řízenou analgezií (PCA), dále pak v manipulaci s jednorázovými infuzory sloužícími pro aplikaci chemoterapie, v odběru arteriální krve, péči o intravenózní port či o různé typy kožních defektů atd.

Ošetřování pacientky s inzulinovou pumpou

Prostřednictvím chirurgické sady si studenti zdokonalí nácvik techniky šití, zajištění a odsávání z dýchacích cest (obr. 2), zavádění intraoseálních přístupů, péči o hrudní drenáž, péči o chirurgické a chronické rány, imobilizaci pacienta prostřednictvím pomůcek při akutním příjmu. V rámci edukační sady si studenti na trenažéru vyzkoušejí vyšetření konečníku včetně simulace patologických stavů. Na podobném principu funguje také simulátor na vyšetření lymfatických uzlin.

Nácvik odsávání u dítěte

Hodnocení inovace učeben probíhalo prostřednictvím metody focus group během listopadu 2011. Z odpovědí studentů vyplývá, že je pro ně zakoupené vybavení velkým přínosem, neboť přístroje jsou totožné s těmi, které využívají zdravotnická zařízení. Výhodu spatřují v tom, že se s moderními přístroji naučí zacházet již před vstupem na praxi a odpadá tak strach, že přístroj např. rozbijí nebo neumí použít. Také výukové trenažéry jsou hodnoceny kladně, protože jsou kvalitní a velice se přibližují realitě v ošetřovatelské praxi. Studenti se mohou prostřednictvím simulace připravit i na zvládání krizových situací. Spokojenost s vybavením učeben je i ze strany vyučujících, a to obzvláště proto, že modely jsou doplněny příslušenstvím k daným ošetřovatelským postupům (např. cévkovací model je vybaven permanentním katétrem se sběrným sáčkem, emitní miskou, peánem, jednorázovou podložkou a gelem). Povrch modelů je snadno omyvatelný a dezinfikovatelný. Ve většině případů jde o torza v životní velikosti uložená v přenosných kufrech, což usnadňuje manipulaci a díky čemuž je lze snadno uložit.

Po ukončení projektu můžeme konstatovat, že díky inovaci odborných laboratoří prostřednictvím projektu Fondu rozvoje vysokých škol došlo ke zkvalitnění a zefektivnění výuky ve výše jmenovaných studijních oborech.


O autorovi: PhDr. Magda Taliánová, Ph. D., Mgr. Marie Holubová, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice (magda.talianova@upce.cz; marie.holubova@upce.cz)

1)
roky) x AST (U/l
2)
PLT (109/l
Ohodnoťte tento článek!